Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Broníci zahradničí
Tak jim předpověď nevyšla ani 5 hodin dopředu Pinkiesmile

Nebylo ani -10, ani -2. V noci bylo už -4, tak jsem šel zapálit do skleníku 6 svíček, a do velkého jsem raději přinesl menší přímotop (600W). Nařídil jsem si budík na 2:30. Vstanu, a hle, poslední svíčka dohořívá, takže tak akorát. Venku -6, ve skleníku +3, na skle námraza. Dal jsem tam další 3 svíčky, zkontroloval velký skleník, tam jen +5, tak jsem raději přímotop nechal běžet a šel spát (vypnul jsem ho až ráno, kdy svítilo Slunce a ve skleníku bylo +25; v malém asi +2).

Kdybych stihl opláštění, mohl jsem protopit o něco méně než těch asi 10 Kč za noc. Ale kdo to mohl tušit.

Ještě musím zkontrolovat, jak dopadly brambory, ředkvičky, hrášek a česnek venku pod textilií. Večer jsem ke všemu ke kořenům dal ještě něco málo vody z ČOV, protože v ní jsou bakterie, a ty (byť v malém) produkují svým metabolismem teplo.

Venkovní stromky a rostlinky to zatím zdá se přežily. Sice na listech námraza, ale všechny stály. Jedině libeček a pažitka tak nějak divně začínají polehávat, ale to se snad zase spraví, když je dneska přes den teplo.


Prozatím "počasí vs. Martin" 0:1 Pinkiesmile


http://zpravy.idnes.cz/pocasi-mraz-zahra...domaci_jkk (ten nápad se svíčkou v květináči je dobrý, někdy zase vyzkouším)

Jahody jsem zakrýval jen ty letošní, loňské jsem nechal, tak snad se jim nic nestalo (zatím měly pár květů jen ty měsíční u zdi budky pro kočky - ta sama o sobě by mohla trochu tepla vyzařovat).

P.S.: dodatek k té diskuzi: Salátu mráz vadí. -15 přes zimní období už nepřežije ani ve skleníku, taky mám vyzkoušeno Rainbowlaugh Resp. jeden (skoro dva) to přežil, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Schválně, jestli vykvete. Protože jestli ano, tak ty semena pak využiji (mrazuvzdorná odrůda Pinkiesmile ).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Pokračování situace s mrazy:

- zatím se mi nejlépe osvědčila hřbitovní svíčka (ta vysoká asi 10 cm). Vydrží hořet i 24 hodin. Dvě stačí, aby ve skleníčku bylo o 2-3 stupně víc než obvykle (a to zatím bez květináče - ale by by asi vhodnější, aby se zvětšila plocha sálavého zdroje, protože takto vlastně jen ohříváte trochu vzduchu nad svíčkou). Nicméně stejně jako u čajovek i zde zůstává dost odpadu (stačí pak 2-3 seškrabat dohromady a máte jednu novou svíčku). Jsou ale dražší než příšlušné množství čajovek (ale nemusíte kvůli nim každé 4 hodiny vstávat Pinkiesmile ).

- první letošní várka pampeliškového "medu". Počet květů nevím, prostě plný 5l hrnec, vody tak akorát, aby byla nějaká vidět (nemusí se jí pak zase tolik odpařit), přidat nějaké to ovoce (v našem případě kůra a dužnina kyselých mandarinek z obchodu, a hodně citronu - v tomto případě kyseliny citrónové), cukru zatím jen 100g na 4-5l hrnec, k tomu ještě zbytky ze skleníku od "bylinek", takže jsem tam dal polo-uschlé listy stévie, lípie, ovocné šajveje a cola koření. Trochu zahřát (do +40st.) a teď se to bude 24-48 hodin louhovat. Možná pak ještě cukr přidám, ale už ne bílý rafinovaný.

- jestli hodlá počasí s tím větrem blbnout stejně jako letos i v následujících letech, tak pokud se zlevní větrné elekrárny, možná by se i vyplatily. Taková 600W turbína by za posledních 7 dní vyrobila u nás asi 77kWh (mohla by vyrábět eletktřinu pro zahřívání rostlin, když tak krásně mrzne), tj. asi za 200 Kč (při současných cenách by takových týdnů muselo být nejméně 100, aby se zaplatila, a pak teprve začne vydělávat - tzn. že kdyby bylo téměř celý rok větrno, tak asi za 3 roky). A vemte si, jaká bude letos úroda, když má být takto mizerné počasí možná až do 8.5. (a když to zmrzne vám na zahrádce, nejspíš i zemědělcům, takže se buď zdraží a nebo se zvýší dovoz - ten to ale také nemůže krýt do nekonečna - musíte pak najít zemi, kde nemrzlo, a která je ochotná vám to levně prodat; a i pokud se podaří ochránit třeba sady glicerinem, tak to určitě nebude zadarmo).

- mrazivé počasí nakonec přeci jen uhrálo pár bodů. Někdy je totiž lepší brát život jako hru Pinkiesmile Samozřejmě, naštve to (zvlášť, když v tom máte peníze). Ale máte v tom i výchovnou lekci (někdy je každá rada holt drahá). Venkovní kiwi to trochu odnesly, ale podle papírů by se měly umět regenerovat, takže pokud jim narostou lístky nové (podobně jako u břečťanu), nic se neděje (a alespoň budou mít zkušenost pro zbytek svého života). Další plodina, kterou jsem ne zcela uchránil na 100% jsou brambory. Ty ve skleníku zůstaly naprosto v pohodě, ty malé, co teprve začaly rašit ze země pod textilií z 90% také, ale ty co byly už větší a vyrostlé (předpěstované) lehly (takovou formu života aby jeden pohledal: "Takhle vesmír nikdy nedobydete!!"). Takže v tomto případě vám bude textilie na dvě věci. Lepší by byla bublinková fólie, ale i u té je -6 maximum, co (teroeticky) zvládne (jak dlouho ale?). Podle článků na netu je u kiwi háklivé hlavně jednoroční dřevo a listy (jinak by mělo být velmi odolné), jenže na tom jsou také právě i květy, takže budu muset pak vymyslet, jak ho chránit (jeden na netu ho obalí "dekou" a pak mu uvnitř svítí žárovkami. No, co by ne. Jestli takhle bude blbnout počasí, tak bude za chvíli elektřina levnější než jídlo).

- vím, že platí, že rostliny by se měly ven sázet až po zmrzlých, v případě brambor až koncem dubna, aby nestihly do té doby vylézt, jenže to má své ALE. Sázet všechno až v květnu znamená, že si krátíte sezónu o několik měsíců! A čas jsou v peníze. Třeba minulé roky by se nestalo vůbec nic. Co je ještě horší, ani toto opatření vám nepomůže, pokud přijdou v mrazy v červnu, což odnesou klidně okurky (zkušenost mámy z dřívějšího působiště). Tzn. že pro 100% jistotu byste museli sázet až v polovině června a to vám skoro nic už nevyroste. Nebo to risknout dřív s tím, že o úrodu možná přijdete (a zbytečně strávíte čas). Jenže pokud Vám kiwi plodí vždycky jen na tom, co si udělá na jaře, je houby platné, že už ho máte vysazené 5 let, když vám v červnu přijdou mrazy.

- v tomto ohledu poučení zní: buď pěstujte doma (třeba v garáži, pokud ne přímo v bytě) pod umělým osvětlením, protože tam mrazy nehrozí, a můžete začít pěstovat třeba v lednu. Nebo bude nutný skleník. Mám už vysledováno, že třeba papirky venku v květnu, když přijdou mrazíky, zmrznou i pod textilií, zatímco ve skleníku, který v té době neměl ani ty svíčky, přežijí. Nevím, jaký na to měly svíčky vliv teď, ale rozhodně se ukázalo, že i brambory zde mrazy přečkají bez úhony i nalepené na skle (a to jsou už skoro 1/2 metru vysoké). Sadba ve skleníku roste a přežívá krásně, a dokonce už skoro měsíc sklízíme vlastní ředkvičky. Ty, co jsou venku, mají 1 cm na výšku a bůh ví, kdy začnou něco dělat. Příští rok už záhon nebude nekrytý, takže mrazy nebudu muset řešit (a venkovní rostliny se snad už obrní).

- vemte si, že sice má investice do třetího skleníku (letošní záhon) bude asi 20.000+ Kč (z toho asi 3/4 na "sklo"), ale pokud mi prodlouží sezónu o 2 měsíce na jaře a možná 1 měsíc na podzim, kdy mohu bezpečně pěstovat cokoliv bez strachu o mráz, tak třeba u mrkve či brambor stihnu na tomtéž prostoru možná 2 (3?) sklizně místo jedné. Kdybych třeba jen brambor vyrostlo místo 50 kg až 100 kg, tak to je zisk 700 Kč. O ředkvičkách či kedblubnách nemluvě. Tzn. návratnost asi 28 let jen z brambor. K tomu ale můžeme přidat třeba česnek a cibuli, protože zatímco venku to teď dělá, resp. nedělá skoro nic, ve skleníku to roste krásně. Řekněme že mimo plán vypěstuji 30 hlaviček čenesku, což jsou 2 kg (v obchodu 380 Kč), které pak mohou uvolnit místo dalším plodinám (protože tam neporostou celý rok, ale jen půl) - třeba květák, už máme zisk +1100 Kč, tedy návratnost 18 let. Fígl je prostě v tom využít skleník na maximum třeba i závěsnými květináči, pěstováním na poličkách, na zdech (tj. na stejné ploše pěstovat víc plodin - princip mrakodrapu). Třeba ředkvičky, možná i květák, česnek, nemusí zabírat zem třeba bramborám, protože mohou růst v květináči. Stejně tak saláty. Okurky se mohou plazit po zdi a ne po zemi. Jakmile to srazíte na 10 let, už jste za vodou (konstrukce vydrží do vaší smrti, a plexiskla/polykarbonát min. 10 let, některá až 40 let - pokud vám nevadí, že budou žlutá, tak prakticky neomezeně).

- jako náhradu možných škod připravíme dalších minimálně 5-10 brambor k naklíčení (ve vesnickém obchodě seženete takové prťky za asi 3-5 Kč celkem), a už jsme zasadili do květináčů i další okurky (naklíčily v hadru v koupelně - ukázalo se to být lepší než je mít na okně, kde je sice světlo, ale menší teplota; po 2 dnech v květináči už jsou rostliny venku s prvními listy - teď teprve jdou na okno). Příroda si možná ale poradila jinak. V tom hnoji ve skleníku začaly klíčit (pokud to jsou fakt ony) nové okurky. Zřejmě semena ze shnilých, vyhozených okurek z min. roku. Je jich zatím asi 7, takže alespoň trochu vykryjí tu ztrátu. Takové malé nečekané štěstí Ajsmug A vida, taky přežily v zemi ty mrazy i bez nás lidí. Teoreticky by jejich DNA už mohlo být proti zimě odolnější, takže zkusíme schovat semena.

- tak už má naše micina třetího partnera (klon našeho důchodce). Stejně si spíš myslím, že většinou se sem chodí jen nažrat. Ten černý je jí nejvěrnější. Zdržuje se asi 1 metr od ní, ať jde kamkoliv. S tím bílorezatým si chce naše kočka hrát, ale ten se jí docela bojí Pinkiesmile A tento mourák se zatím neprojevil (kromě toho, že od našeho důchodce dostal asi před týdnem pod smrky přes držku - holt hormony).

[Obrázek: elfmanfsf.jpg]
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Naše zahradničení


- narazil jsem na netu v diskuzních fórech na info, že některé KUPOVANÉ substráty mohou sazenice, které do nich přesadíte, zničit (např. zbytkovým herbicidem). Zatím se to vyskytlo u rajčat (uschly): https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...nka_oblast= (my s tím zatím problémy nemáme, ale je možné, že by ty naše okurky zdechly kvůli ještě ne dost dobře rozloženým slepičincům v hlíně? Nikdo jiný ve skleníku si nestěžoval).

- venkovní kiwi stále "nic" (chce to asi trochu víc trpělivosti - zatím nasadilo jen pár pupenů), ale velkoplodé už zřejmě začíná pomalu růst (teď mělo takové ty cykly zvadnu - nezvadnu - zvadnu - nezvadnu; asi nemělo moc rádo teplotu nad +35; už došel druhý otevírač oken, tak jsem provedl instalaci a překvapivě funguje, byť jsem opět improvizoval. Jen tentokrát jsem vymyslel jiný systém uchycení, který teda vypadá zatím děsně). Ale, kromě zimolezů už nasazuje na plody/květy Rajčenka (nějak jsme propásli květy, pokud vůbec byly, nebo to jsou teprve květy?), Mochyně (lampiónky), jedno rajče a Meloun Pepino. Zmrzlé brambory obnovily růst, byť zatím jen v malém (z těch dvou asi moc letos nebude, ale přežily - každopádně v porovnání s tím, co dělají brambory ve skleníku je to slabota).

Nějak se ve skleníku nedaří jahodníku Maranell (buď moc vody a nebo moc teplo, těžko říct). Další moucha na seznamu. Tento týden by měl být poslední, kdy by mělo být venku v noci pod +5, protože sadba už velmi chtěla přesadit z květináčků do většího prostoru do hlíny. No tak jsme to udělali, a samozřejmě, zase hlásí mrazy. Naštěstí už jen 1-2 dny a je to jen pár stupňů (nedá se na ně spolehnout), tak to snad vydrží. Zatím jsme nedávali ven malá rajčata a papriky.

Část jedné Stévie už zase vadne.. nechápu proč. Možná jde o nějakou houbovou infekci. Budu se muset naučit rostlinám lépe naslouchat. Navíc, jejich listy by měly být nejsladší na podzim. Teď, ať už je to tím vadnutím nebo tím, že je teprve jaro, jsou ještě hořké. Alespoň že Lípie už plodí. Za to venkovní ředkvičky se ukázaly být docela mrazuodolné. Sice zastavily svůj růst co se týče listů (jsou sotva 2-3 cm nad zemí, jeden by měl nutkání je vyhodit), ale boule udělaly slušné (2 cm).

Je to zatím takové "zpět na zem" po těch plánech a prvotní eufórii. Rozhodně ne ale důvod se vzdát. Každopádně sezóna konečně začíná, je čas si psát sklizeň (ty ředkvičky a salát doteď počítat nebudeme).


- letos se také zkusíme částečně přestat spoléhat na výrobce semen, a min. u rajčat je zkusit množit řízkováním (část původní - vršek nebo boční výhon - rostliny se nechá pustit kořeny ve vodě). Resp. není to kvůli jejich malému počtu, ale spíš mne zajímá, jestli když uříznu dost velký výhon (proti jen malému zálistku se dvěma až deseti listy), jestli také zakoření a jestli bude třeba ještě o něco dřív plodit, a případně zda vydrží i přes zimu pod osvětlením. Protože tím by se přeskočila relativně dlouhá doba, než od zasetí semínka začne rostlina kvést. Na semínka totiž není poslední dobou nějak spolehnutí (byť teda zrovna u rajčat s tím problémy nejsou).

[Obrázek: elfmankvet.jpg]

- naše obec má podanou přihlášku o kompostéry pro obyvatele zdarma, ale zatím jsme byli jako celek odmítnuti. Druhé kolo je na podzim. Ale nejspíš si nějaký další koupíme i my sami, ať nemáme jen 1 či 2 (z toho jeden dřevěný vlastní výroby). Potom, co jsem získal pochybnosti o kvalitě prodávaných substrátů bude lepší, když si kvalitní černozem budeme vytvářet sami. A je to, jak jinak, i levnější (pokud kompostér co má dejme tomu 300l stojí do 500 Kč - někde i méně, vyrobíte 300l kvalitní černozemě. I kdyby se taková dala koupit v pytlích v běžném obchodě, při ceně 1 Kč na litr se vám kompostér za necelé dva roky vrátí, teda za předpokladu, že tak rychle stihnete udělat zem, ale stačí mít třeba tři, a střídat je po letech). Spousta lidí přitom raději posekanou trávu vyhodí do biodopadu (takže na ní a jejich práci jednoduše vydělá někdo jiný).

- možná si domů pro LED pásky místo 120W dám 200W zdroj. Rozdíl mezi 360 Kč (3Kč/watt) a 449 Kč (2.25Kč/watt) není až tak hrozný, naproti tomu, že máte skoro 2x takové možnosti. Teď totiž najednou získáte až (200/12W) 16 pásků (metrů), tj. u studené bílé (245Kč/m) 6000K = 16x1000lm (což je jako 20 klasických 10-12W LED E27 žárovek s pochybným spektrem). 16000 lumenů s CRI97 se bude v bytě dobře vyjímat, a zbyde i dost pro samotné rostliny (16k na asi 5 metrech dává 3200lm/m, ze vzdálenosti 50 cm při 120st. to je 4100lx (+ okolní rozptýlené světlo zvenku +to, co odrazí bílá omítka na stěně při 82% odraznosti) - podle všeho by to mělo být málo, ale ještě se uvidí - nabízí se totiž otázka, k čemu by pak byla růstová LED světla s příkonem 2-7W "bludičky", co jsou v prodeji?). Celková cena by neměla překročit 4400 Kč a spotřeba za hodinu 200W (192W). Čili denně 5 Kč bez odpočtu úspory za topení, za 4 měsíce max. 600 Kč (což je pakatel).
U LEDME totiž kromě bílých pásků prodávají i UVA pásky (4.8W a 200 Kč za metr, tzn. že 1-2 bych ještě měl utáhnout, případně na úkor jednoho bílého). Nám to asi moc vitamínu D neudělá (ale vždycky lepší něco než nic), a rostliny mají "rády" spíš trochu UVB, ale co.. za pokus se "nic" nedá. Sám jsem zvědavý, co a jestli něco vůbec to udělá, když to nebude ani nijak propočítané na poměr/výkon (nejspíš ale dám max. 2m UVA pásky, 4-6 m studené bílé a zbytek denní bílé (10 +/-) - když bude více modré, půjdou rostliny spíše do listů, takže by se neměly táhnout). Konstrukce bude z hliníkových profilů (jsou levné a dobře vedou teplo, navíc nejsou jinak zvlášť velké a svou barvou lépe zapadnou do prostředí bytu; L profil 15-15 mm stojí 15Kč/m bez DPH, takže na 15 metrů pásků vás přijdou profily asi do 300 Kč i s upevněním). Možná to rozdělím na 2-3 stejné větve, abych mohl postupně přidávat výkon s klesajícím světlem venku pomocí vypínačů. Potom, co předvádí počasí teď, jinou možnost než LED a teplo domova nevidím.
Zatím si to neumím představit (viděl jsem na You Tube testovanou 10k lumenovou svítilnu, ale jen venku). Pro srovnání, čelní světlomety auta mají 1000-3000 lm (novější či výkonější až 5000). OT: mimochodem, krása, že? Koupíte světlo z netu, a ono nemá ani zapojený ochranný vodič: https://www.youtube.com/watch?v=0WEiWsG3S7k (no, to ani spousta el.sekaček, co se u nás prodává)
(P.S: Pro zajímavost jsem našel na netu uvedeno, že 100W zelený zdroj může dodávat 68000 lm světla, zatímco růstové světlo při stejném výkonu dodává jen 4000 lm - je to dáno tím, že zelená má 683 lm/w, zatímco modrá 8 lm/w a červená 73 lm/w. Z toho lze ale vyčíst, že na to, aby bylo světlo bílé, se zase až tak moc energie navíc hypoteticky nevyplýtvá, protože pro zelenou složku stačí řádově menší příkon - asi 1-11% oproti RB - pro stejné lumeny, resp. aby to vypadalo skutečně jako bílá, měly by být přibližně v rovnováze; btw. zkuste si být tak půl hodiny až hodinu ve skleníku, kde svítí růstové světlo. Uvidíte pak hezky všechno zeleně Rainbowlaugh ).

- na prvního máje jsem oslavil svátek prací, a mj. jsme zalévali rostliny. Protože jsme prolili na celou zahradu a zahrádku asi tak 300 litrů (ne-li víc), schválně jsem si zkusil spočítat, kolik by mne to stálo, kdybych si měl připravit 1% roztok hnojiva (což podle usazenin voda z ČOV je, ne-li víc, ale držme se při zemi) pomocí pitné vody. Takže počítejme, 300l (1/3 kubíku), tj. vodné+stočné = (35.3+14)/3=16.4 Kč. K tomu 1% z 300l = 3kg hnojiva. Pokud vezmu, že 1 kg se dá pořídit dejme tomu za 20 Kč, máme to 76 Kč. Za jeden den zalévání! Tzn. kdybych zaléval 1/2 roku každý týden jen 1x (což někdy zalévám každý den, když se mi chce), dal bych za sezónu 2000 Kč jen za toto! Kolik to stálo mne? 300l se přibližně přečerpá z ČOV za 15-20 minut, čerpadlo je 400W, tzn. 400/1000*(20/60)*2.1=30 haléřů. Za rok 8 Kč. Čerpadlo stálo myslím tehdy asi 350 Kč, dejme tomu 400 Kč, už tam je asi 6 let, takže i kdyby zítra zdechlo, jeho cena spolu s provozem je ročně 75 Kč. Proti 2000 Kč jasná volba. A myslím, že jsou i obce, kde vodné nestojí 40 korunek Ajsmug A zkuste si zalévat 2x týdně.. Prakticky voda z ČOV je voda s NPK hnojivem (v různém poměru ale; http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2015/prispevky/015.pdf ). Sice by to mělo projít přes UV lampu, údajně kvůli bakteriím, které by měly nějak způsobovat choroby, pokud s nimi zaléváte např. ovoce nebo zeleninu.. říkám údajně, protože podle toho všeho bychom měli být už dávno mrtví (navíc UV zabije půdní bakterie, které jsou naopak žádoucí, takže sorry, UV nebude - mimo Slunce). Většinou tu chybí dostatek jen železa (pokud nezaléváte ještě např. dešťovou vodou ze staršího plechového sudu, který prostě rezatět bude, tak stačí dát do půdy např. víčko od Fe plechovky nebo starší hřebík).

Shrnutí: Zahradničením s pomocí vlastních zdrojů (odpadní/dešťová voda) ušetříte proti vodě ze "systému" ročně 1925 až 7910 Kč (2x větší vodné+2x častěji zalévat nebo vodné stejné a 4x častější zalévání) jen na zalévání a hnojení. Jako vedlejší efekt pomůžete ekologii tím, že nepostřebujete pitnou vodu, a ani tolik ropy na výrobu hnojiv.

Dodatek: Ano, většinou bude nutné započítat nákup sudů a hadic (pokud nemáte nějaký starší dům, kde to už je). Ale řekněme, že na to dáte 3000 Kč (ale vybírejte rozumně: někde jsou ty samé věci až 3x dražší než jinde, ať už na netu nebo mimo něj). Životnost plastů, jak už víme od ekologů, je enormní, takže vám to bude sloužit 30 až 50 let (stačí ochrana proti sluníčku). Tzn. že Vaše roční úspora se sníží o 100 až 60 Kč.. hrůza, že? To se určitě nevyplatí (někdy mám pocit, že lidé, co tyto argumenty používají, je sypou z hlavy, aniž by se obtěžovali si najít alespoň základní fakta - vím, doba je hektická, ale to už nejen lidi údajně nemají čas nejen na zahraničení a na sledování svého zdraví, ale už není ani čas na to myslet?). Spíš se zeptejte sami sebe: která banka vám nabídne takový úrok, že jí dáte ročně 100 Kč a ona Vám vyplatí 2 až 8 tisíc?



Naše zvířátka; Sluníčko a vitamín D


- kočky si začínají zřejmě budovat sociální stát Pinkiesmile Jak jsme zjistili, náš důchodce sice není neustále doma, ale kočky má už dávno oběhané. Tak kde tráví čas? Přes ulici v zahradnictví (to abychom nebyli OffT). Tam jsou totiž dvě kočky, a zrovna jsou k dispozici koťata (a mouratá, jak jinak). Takže náš Čertík tam leží na dece a pozoruje omladinu (to se mu líbilo vždycky - ještě u babičky totiž musel mít vždy nějakého kamaráda, jinak odmítal jíst). Je hezké, když samotářský druh zvířete si plní otcovské povinnosti lépe než někteří lidé (ještě, že nemusíme platit alimenty, protože to by po nás šla půlka vesnice). A proti tomu naše kočka si vzala za své emancipaci. Černobílý koucourek Šmudla se už konečně před 2 dny přestal toulat za kočkami a tráví čas doma. Jenže za kočkou stále chodí nápadníci (zbytečně, je kastrovaná). Copak o to, oni proti němu nic nemají - teď se potkal s tím rezatým, a oba se snažili být co nejméně nápadní se staženými ocasy. Jenže jakmile ten cizí chtěl odejít, Šmudla je takový pitomec, že se prostě za ním rozběhl, a hned jak zmizeli za rohem, ozval se strašlivý řev, a co myslíte? Náš blbeček na zemi, a ten rezatý z něj cupuje chlupy (ještě "mladej a blbej") V tu chvíli zbystřila naše kočka (která Šmudlu taky zrovna nemusí, zvlášť u jídla), vystřelila jako blesk a rezatého srovnala na hromadu (ona je asi o 4 roky starší než on). Se teda nezdá. Ještě před 2 roky se bála, jen jsme vytáhli ven sekačku (ani se nemusela zapínat), dneska jí už musíte vzít a odnést bokem, abyste to vůbec mohli pod ní posekat. U Čertíka to chápeme, ten přišel o sluch, ale Micina slyší moc dobře. Na co vlastně máme vůbec tu televizi, se zvířaty si člověk užije zábavy dost i bez ní Pinkiesmile Spíš si kočka potřebovala někde vybít agresivitu, a když neleze na vrcholek vrby, využila příležitosti jinde.

- když už jsme u těch koček, poslední tak rok dva se objevuje jedna zajímavost. Jasně, naše kočky jsou mlsné a i tak by měly jiné chutě (a vůně) než my lidé, ale čím dál tím víc odmítají pít vodu z kohoutku (i když je odstátá víc jak den). Místo toho pijí cokoliv jiného, ať už jde o dešťovou vodu z kbelíku, vodu z jezírka (které je sice čisté, ale na dně jsou nánosy), nebo dokonce vodu z ČOV, kterou mám připravenou na zalévání rostlin. Otázka je, proč jim najednou ta voda, kterou máme pít my, vadí? Ale nezdá se, že by kvůli tomu trpěly nějakou nemocí (ani nic nepřenášejí na nás). Kromě našich koček ale dávají přednost té vodě z ČOV i kočky cizí, mladé, které by neměly být ještě tolik zmlsané. Kočkám nevadí tlející maso, ale i tak umí být gurmány. Proč tedy pijí raději toto než čistou vodu? Přitom své výkaly by kočky nejedly.. Napadají mne dvě možnosti: buď je ta voda moc čistá (nesmrdí jim), a nebo v ní je něco závadného (zvířata mají často lepší smysly než lidé).

- něco k zamyšlení: Bude léto, takže přijdou do módy všechny ty protisluneční krémy. No jo, ale jak to vlastně funguje? Tyto krémy zabraňují pronikání UV záření na/pod pokožku. Silná dávka UV je samozřejmě vždycky školivá, ale co dělá tělo s UV? Vyrábí pomocí něho vitamín D. Takže logika věci: vypláznete peníze za nějaký krém, a pak vypláznete další peníze za doplnění vitamínu D. Ano, jsou lidi, které Slunce spálí už z propagačního letáku dovolené ve Španělsku, ale pokud se mazat nemusíte (např. já), zkusil bych si o tom něco přečíst a případně se této "ochraně před přirozeným zdravím" vyhnul Ajsmug A samozřejmě, když na sobě budete mít oblečení, sluneční brýle přes půlku obličeje a kšiltovku, vyrobíte akorát tak velké kulové a ne vitamín D. (pak ale otázka, jak je toto možné? Kdybychom byli z jiného klimatického pásu, dá se to pochopit, ale když jsou lidé místní, proč nejsou adaptovaní? Nápověda: možná to souvisí s oblečením a změnou genů. I když to nefunguje obecně (třeba já a maminka jsme opačné extrémy), je to taková "hezká" ukázka něčeho, co dělají všichni, má to jisté benefity, ale není to bez následků)
https://www.vitalvibe.eu/cs/clanky/3-slu...-vitamin-d
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Kvalita potravin, jak zahradničení mění člověka


- OT: jako kdybych najednou slyšel komentář od dokumentu Duch Doby Pinkiesmile
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ces...ouvisejici Vždycky to bude tak, že když nějakého výrobce kopnete do zádele, že prodává šunt, tak povyskočí na nejbližší vyšší příčku kvality, kam na něj už vaše bota nedosáhne (a v oblasti potravin to bude podobné), ale nedělám si iluzi o tom, že bychom se tímto stylem někdy přiblížili k maximální možné kvalitě (a to zvláště v době, kdy jde o pohyb peněz). Řečnická otázka: máte někdo doma počítač, mobil či smartfone, který je vyrobený po roce 2000 a ještě neměl poruchu? Určitě se takové najdou (nejspíš to bude taky tím, jak s tím kdo zachází), ale dneska je v móde plivat na staré přístroje, protože nic neumí, ale už se jaksi zapomíná, že ty staré přístroje ještě taky většinou fungují i dneska a v jejich době to byl pokrok oproti technice starší třeba 20-50 let Ajsmug Je mi jasné, že takový hejhula, jako jsem já, je s jeho domácím vybavením z roku 123 pro dnešní ekonomiku a výrobce nepřítel číslo jedna Rainbowlaugh Zvlášť, kdyby se nedejbože namnožil (v tom vás uklidím, alespoň bilogicky to nemám v plánu). P.S.: Ano, ty tonery v tiskárnách, co "dojdou", a pak se znovu tiskne zarovnání stránky mi taky otevírají kudlu v kapse (čest některým výrobcům, u kterých tonery tisknou, i když už nemají čím a nic to nehlásí). Z tohoto důvodu měním svůj dřívější špatný názor, a nebudu už asi nic kupovat v Číně, alespoň pokud mi půjde o kvalitu (jako např. u růstových LED a jejich životnost). Čeští výrobci u Grow mne sice cenově neoslovili, ale nabízí se možnost sestavit si systém z CRI98 pásků. Pokud bude fungovat, není důvod kupovat jinde než u nás. I kvůli záruce.

- koukám, že jsem špatně hledal, a vlákno o vegetariánství už tu před 4 lety bylo. A dokonce jsem do něj přispěl.. https://bronies.cz/Vlakno-Vegetarianstvo...#pid256686 No, měl jsem teda fakt divný názor tentokrát, ale jak jsem říkal: není ostuda přiznat, že byl člověk blbej Pinkiesmile Když seženu dost informací, nemám problémy s tím si názor upravit (přitom všechno, co teď tak slavně zjišťuji, my tehdy už sděleno bylo - asi to fakt bude tím, že si na to člověk většinou musí přijít sám po pár držkopádech, jinak si to nezapamatuje). Už teď se bojím, jaké kraviny považuji dneska za fakta.

OT: (zahradničení, pokora, řešení, peníze)
Stejně zvláštní, jak zahradničení (to obecně asi téměř každá práce, hlavně ta manuální) vás naučí (alespoň trochu) pokoře, resp. vás zbaví toho imaginárního (někdy až smyšleného) pocitu moci, který vám dává nějaká vaše funkce či peníze. Protože když jste hlupák, můžete před kiwi naskládat třeba 10 miliónů jako úplatek nebo 20 strýčků z ministerstva, a stejně když bude planeta "chtít", tak vám prostě zmrzne. Nepomůže dokonce ani super cool avatar nebo velká ramena za klávesnicí. Člověk se takto trvaleji naučí nějaké chování, snad prospěšné, aniž by mu museli jeho svědomí nejdřív sepsat nějací byrokraté a politici na papír, a pak mu ho připomínat skrze represivní složky obuškem na zádech Pinkiesmile Obejdete se v pohodě i bez Desatera, které si stejně doteď celé nepamatuji, a přesto neporušuji (jeho 2. polovinu), tedy i bez kněžích, a tedy i bez Otce svatého, Matky přírody, Tetičky Země.. postačí jen Strýček Google Pinkiesmile ("příroda nám to vrací" je jedna z těch největších hloupostí IMHO, co se dá v diskuzích dočíst. Když hodím šroub do soukolí a on mi vletí zpátky do oka, taky neřeknu, že na mě útočí převodovka).
Peníze vlastně tento problém nedokáží přímo vyřešit. Nemyslím tím, že si za ně koupíte třeba skleník, to jo, ale myslím to "tak si ty kiwi běž koupit do obchodu". Tady peníze neřeší tento konkrétní problém (neumíte ochránit kiwi před mrazem). Místo toho si vytváříte zástupný problém (nebo obecnější: chci mít doma kiwi), a teprve ten řešíte. Asi jako, když sedíte doma v křesle, koukáte na fotbal v TV, a manželka do Vás hustí, že je prázdná lednička, ať skočíte nakoupit. Vy, protože se Vám nechce zvedat, místo toho zesílíte televizi (tím vyřešíte původně neexistující problém: manželka dělá kravál) a pak mobilem objednáte pizzu s dovážkou do domu (vyřešili jste zástupný problém: dneska bude něco k jídlu). Je fakt, že jste se s pomocí peněz najedli, ale původní problém (prázdná lednička - v tomto případě "hlava") přetrvává. I nákup do ledničky se samozřejmě dá vyřešit online, a tedy opět pomůžou peníze, ale jen jako prostředník (mezi vámi a technologickým pokrokem, který umožňuje generovat jídlo a pak ho vozit). Stále ale neřešíte problém "jsem líný se zvednout z gauče" (fobal neběží 24 hodin denně a i kdyby, od čeho je možnost záznamu), což sebou může přinést další problémy (třeba obezita - jo, tou se hodně často straší, a já jakožto gaučák jsem přímo ukázkový příklad tlusťocha Rainbowlaugh; já zahradničím mj. i proto, že jsem paradoxně moc líný na to chodit do zaměstnání, za které mi někdo platí, abych si mohl jídlo koupit).

A jeden ještě větší OffTopic ohledně "chudých a peněz": měl jsem teď telefonát od operátorky z jisté nejmenované pojišťovny (Česká to nebyla), a bylo mi nabízeno úrazové pojištění za 199 Kč měsíčně. Copak o to, 13 tisíc jen za zlomený kotník je možná lákavá cena. Paní (nebo slečna) to podala stylem, že když se mi něco stane, můžu si ty peníze použít třeba na dovolenou. Jenže já neměl 20 let už žádný úraz, takže statisticky i kdybych ho měl hned zítra, nejspíš dalších 20 let další nebude, takže jen díky tomu, že jsem se od nich zatím pojistit nenechal, jsem za 20 let ušetřil 48 tisíc Kč... Je to možná užitečné pro někoho, kdo dělá sport, ale nechápu (resp. vím proč, ale prostě logika věci) proč to nabízí někomu, kdo uvede, že je bezúrazový, má sedavé zaměstnání, koníček na zahradě, a hlavně má po ruce kalkulačku. A takové ty argumenty, že to mohu použít na úhradu nákladů v domácnosti (kotník není překážka v zaměstnání, a i kdyby byla, není to rehabitace na 6 měsíců; a ještě se mi nepovedlo si ho vymknout nebo zlomit na zahradě, a to jsem solidně padnul na držku už hodněkrát). Takhle se stanete bohatým, i když jste vlastně relativně chudý (z pohledu ostatních). Přitom jsem nedávno jedno pojištění od této společnosti už zrušil (platbu jsem rozložil na jiné, bohulibější účely).

Yay! Ještě, že je u nás tak dobře postaráno: https://www.stream.cz/adost/10017061-zav...ym-arsenem Pinkiesmile Bulvár nebulvár..
Nejdřív kečupy, čaje, mléko, vejce, posypová sůl a teď rýže. Nebude to spíš tím, že většině lidí to už je fuk? (když se průšvihy opakují dostatečně často, stane se z nich normální stav). https://www.stream.cz/adost/815987-uhlic...h-pro-deti https://www.stream.cz/adost/818164-vejce...mi-zloutky (by mne zajímalo, proč v bonusovém videu chytá někdo slepici v pracovních rukavicích: nedá se v nich pořádně ani betonovat, natož dělat takovouhle chirugickou práci Pinkiesmile Ona slepice nepíchá, víme? Ajsmug ).

Holt, přírodní není už dneska dost přírodní. Za chvíli si půjdu koupit na schránku číslici 0 a prodají mi osmičku, protože originální 0 už holt nemá na dnešní poměry dostatek čar Pinkiesmile A nebo dostanu dveře od záchodku (tzv. 2 za cenu jedné). Blbý je to, že dneska se skutečně vyplatí koupit si ty dveře, jednu nulu urvat a nalepit na schránku než shánět přímo číslici pro schránku, protože jakmile má něco svůj konkrétní účel, tak to stojí enormní prachy.. takových improvizací si člověk při stavbě "za pár kaček" užije dost a dost Pinkiesmile

Pod videem je odkaz na stránky http://www.nasevejce.cz/poradna nuže, proč ne, v sekci poradna je hezké sdělení "Hlavním problémem u domácích vajec je výrazně vyšší mikrobiální kontaminace včetně salmonel".

No jasně. A víte, v čem se liší pití pasterizovaného mléka z obchodu od mateřského mléka z prsu? Mimo jiné? "ze by to byly bakterie?" On jaksi imunitní systém (získaná/naučená imunita) bez vzorků fungovat nebude..

Toto mámě připomělo, když mne krmila mlékem od krávy (ještě pamatuji doby, kdy jsme ve městě chovali krávu https://www.google.cz/maps/place/Vamberk...16.2906794 ), jak skoro všichni okolo vždycky spráskli ruce a "Proboha, to mu to dáváš nepřevařený?" "Ne, proč? Vždyť je ještě teplý" Rainbowlaugh

A propo: "Odborníci potvrdili, že vejce nepřispívají ke zvyšování hladiny krevního cholesterolu a doporučují jíst bez obav 1 až 2 vejce denně".

Proč bych teda nemohl denně sníst třeba 10 vajec, např. jako velmi aktivní člověk s velkým výdejem energie? (neobsahují vejce látky, které cholesterol naopak regulují)

Logika věci uveřejněná na novinky.cz: V západní Evropě prodávají vejce obohacené o různé látky... Snáší je slepice, které dostávají do krmné směsi třeba lněná semínka nebo rybí tuk, protože obsahují hodně omega -3 NMK. Nutričně obohacená vejce bývají o něco dražší (zhruba o 30 Derpyderp1.

Správně, proč jíst omega3 přímo od zdroje, když můžeme vysolit prachy a sníst až zbytky, které profiltrujeme přes slepici Pinkiesmile

Zajímavost: tolik moderní Chia semínka, jsou vlastně semena hluchavky. Lépe řečeno https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alv%...1nsk%C3%A1 což je svým způsobem plevel. Je to čistě otázka priorit, zda dát 50 Kč za 100 gramů semínek, nebo si za 19 Kč koupit asi 70 semínek a zkusit si rostlinu někde venku během léta vypěstovat sám v kontrolovaném boxu nebo skleníku.. Argument, že se něco nedá vypěstovat v našich podmínkách je v 21. století irelevantní, když se snažíme vymyslet, jak pěstovat něco na Marsu.. Nehledal jsem, jaký má výnos, ale třeba konopí má 800-1200g/m2/rostlinu. Tady jsou teda dražší semena k výsadbě (60 Kč/ks), přitom v obchodě seženete 500g semínek k jídlu za asi 80 Kč.



Jak plýtváme s potravinami, jak neefektivně distribuujeme a vyrábíme maso, hlad


- trochu jsem se ještě zamyslel nad konzumací masa. Ne ji kritizovat, ale spíš zkoumat její výrobní "efektivitu" po stránce matematiky.
Dřív jsem spočítal, že kdyby člověk měl přijímat všechno jen z masa, tak by měl sníst max. 100 kg masa za rok (hlavně pokud by šlo o B12). To většina Evropanů myslím splňuje. No, ale nikdo z nás se nebude živit jen masem. Leda by se chtěl vyšší třídě přiblížit až do té míry, že by si s větší šancí vypěstoval "královský palec" https://cs.wikipedia.org/wiki/Dna takže dáme 50% množství a zbytek (kalorie, kyseliny, tuky, bílkoviny, vitamíny) získáme vyváženou a bohatou rostlino-živočišnou stravou (vejce, mléko, obilí, brambory, rýže, zelenina, ovoce). Takže 50 kg masa ročně. To je myslím fér požadavek, ne? (já jestli sním po rozpočítání 50g masa denně, tak to je asi do 20 kg za rok). I když ne každý jí všechny druhy, vezmeme, že bychom si dali 10% kuřecího, 30% hovězího, 20% ryby, a zbytek vepřové (40Derpyderp1. To nám vychází 5 kg drůbeže, 15 kg hovězího, 10 kg ryb a 20 kg vepřového. OK. Kolik váží jednotlivá zvířata? A vezmu z toho schválně jen 1/2 (zbytek budou třeba kosti, nebo další věci, co málokdo jí), ať je sranda. Slepice 2 kg (tedy 1 kg), kráva 700 kg (tedy 350 kg) a prase 400 kg (tedy 200 kg). Rybu vezmu třeba 10 kg lososa (5 kg).
OK, takže na planetě je 7 miliard lidí (včetně kojenců; vlastně už 7.3 miliardy), dáme všem najíst maso. Od každého zvířete budu ještě počítat 2x tolik kusů (samec/samice, samice/mládě, dorost). Tzn. že potřebujeme ročně na osobu: 2x5 slepic, 2x0.045 krávy, 2x0.1 prasete a 2x2 ryby. Pro všechny lidi tedy: 2x35 mld slepic, 2x315 mil krav, 2x700 mil prasat a 2x14 mld ryb. No, a teď dámy a pánové, máme tu jeden rozpor: Jak je možné, že dost lidí na planetě maso nejí (alespoň z většiny, třeba Indie) nebo nemůže (Afrika) či nechce (muslimové nejedí vepřové), a to jsme určitě přes 1 miliardu lidí, tak na světě žije skoro 800 miliónů prasat (až 1 miliarda), 1 miliarda krav (možná až 1.4), 19 miliard kuřat (při přepočtu na celý rok (výkrm trvá jen asi 2 měsíce) to dělá 114 miliard). U ryb se uvádí počet tun, což je 90-130 miliónů. V přepočtu na kusy by to mohlo být nějakých 20 miliard kusů. Totiž, jestli počítám správně, kdyby každý na světě jedl všechno to maso (včetně těch asi 1.5 mld muslimů, 900 miliónů hinduistů, a celá 1 miliarda Afričanů, včetně všech Evropanů jako jsem třeba já, který maso pomalu na talíři ani nevidí) ve stejné míře 50 kg ročně, vychází mi, že světová produkce velkochovů (pochybuji, že k tomu někdo přičítá počet slepic v ČR na vesnicích v kurníku nebo počet koz pasáčků někde v Africe) dává: 163% drůbeže, 143-200% krav, 83% ryb a 72% prasat. Rybolov bude klesat čím dál tím víc, to je fakt (už to dle OSN začalo). Jen mi teda nejde do hlavy jedna věc: jak je možné, že i když očividně produkujeme i co se týče masa (tj. jen část živočišné produkce - nehledě na mléko a vejce) dostatek potravin pro celou planetu (možná i o něco navíc - to, že je málo prasat by nemělo vadit, vzhledem k tomu, že je 1/4 planety stejně nejí), tak na této planetě trpí 800 miliónů lidí hladem? (a 5 miliónů dětí kvůli tomu ročně zemře) Proč asi? http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/17...krat-tolik http://www.tyden.cz/rubriky/veda/clovek/...iskutovane Myslím, že ani netřeba moc přesně ukazovat, abych se trefil do viníků.. Zajímavé statistiky: http://www.worldometers.info/cz/ (jo tak nás je dokonce už 7.5 miliardy - 5.5.2017 - jak by řekl Jeriba "Jerry": "Rozšiřujete se jako choroba!")

(teď velký sarkasmus): Toto má jednoduché řešení: zbavíme se všech obézních lidí, a když už budeme v tom, tak i všech nakromanů, vrahů a zlodějů ve vězení. Tím zbyde dost jídla na přežírání se, zdravotnické péče na operace po přežírání, a peněz pro ty ostatní. Jen se to asi nebude líbit těm lidem a pár humanitárním organzací.... a pak můžeme ještě vzít ty lidi, co kácí deštné pralesy, a pak ty, co loví slony a nosorožce kvůli potenci, a pak jejich zákazníky.. a on nám už na planetě asi nikdo jiný nezbyl.. škoda. (a teď bez ironie) Cením si lidí, kteří v diskuzi u veganství neháží "argumenty", které umlátím matematikou, ale alespoň řeknou na rovinu, že "sobecky jedí maso kvůli chuti" (cituji).

K zamyšlení (ad Duch doby): Stalin nechal zabít desítky miliónů lidí. Hitler, resp. druhá světová válka - další desítky miliónů mrtvých. To jsou strašáci dnešní doby (komunismus, neo/nacismus). Kapitalismus je proti tomu svatý grál. No jo, ale pokud ročně opravdu umře 5 miliónů dětí kvůli hladu (tedy kvůli nedostatku peněz - zavlažit celou Saharu a vypěstovat tam jídlo by jinak totiž technicky nebyl žádný problém), tak to znamená, že jen od počátku tohoto tisíciletí do konce tohoto desetiletí už náš systém min. srovná "skóre" s těmito pány, kterými nás společnost tak ráda straší.. Nebo 2x50 miliónů "černých" či "barevných" má jinou váhu než "bílí" či "Židé"?

- Odpověď na předchozí text je následující: takové to plýtvání "v malém", co se nám ukazuje v televizi.
Např. pan Pohlreich v Teď vaří šéf (a není jediný, jen je prostě nejvíc na očích). I kdyby mezi jednotlivými recepty byla 1 až 2 hodina pauza. Dělá první recept: vezme citrón, rozkrojí, trochu vymačká, zbytek letí pod stůl (do koše?). Dělá druhý recept v jednom pořadu: zase potřebujeme citrón. Tak vezmeme nový, rozkrojí, postup opakuje. A třetí recept. Překvapivě, zase nový citron! Ještě je nám pak tak nějak lehce podsouváno, že bychom si s tím neměli dělat hlavu ("doba je hektická, není na to čas, takže si můžete dovolit plýtvat = vyhazovat vaše peníze, tím pádem budete muset víc makat, takže budete mít ještě méně času, takže logicky budete mít NÁROK plýtvat ještě víc"; "jo a nezapomeňte si vzít půjčku, až vám budou chybět peníze, abyste byli svobodní" - půjčku si můžete vzít možná tak na dům, či auto, abyste mohli žít a vydělávat peníze, ti chytřejší si mohou vzít půjčku na podnikání či výnosnou investici, zatímco ti ostatní si berou půjčky na vánoční dárky, dovolené, kuchyň, myčku nádobí, bicykl, penál pro prvňáčka...). A pak tu máme pana Gordona Ramsayeho. Ale on nebude výjimka, i naše Ano, šéfe je názorná ukázka, jak se s potravinami v kuchyních ne-plýtvá. Vyhazují se zbytečně udělané blafy, dokonce i jídla, která by každý normální člověk snědl, ale ne, není to dokonalé, šup s tím do koše. Pak tu máme "Jste to, co jíte". Ne, efektivnější než to dát charitě to v 90% případů hodíme do popelnice. Tradá. Hygiena se v restauracích někdy hrabe v hovadinách (prasklá kachlička na podlaze - to mám z první ruky díky mamince, takže žádné JPP, navíc jsem to viděl na vlastní oči!), zatímco normální (kterých logicky ubývá) lidi doma "žijí v h**nech" a myslí si něco o pitomcích..

https://magazin.aktualne.cz/cesi-jsou-ne...1493968618

Krása, že? 80 tisíc tun vyhodíme, a pak flusneme do moře, a potřebným přispějeme 200 tun. Nebylo by lepší to obrátit? Proti USA jsme ale ještě žabaři (760 kg/os). Jenže vyspělý svět je přeci vzor pro ten rozvojový. Hádejte, kolik bude jídla pro osobu k dispozici (nebo kolik bude stát), až se Čína, Indie, Brazílie nebo dokonce Afrika dostane na úroveň Evropy nebo dokonce USA, i s těmi zlozvyky? Schválně jsem napsal i Brazílii, protože i když si myslíte, že vy jste v ČR/USA, třeba v ní se pěstuje sója, kterou se pak krmí přímo či nepřímo dobytek ve vyspělém světě. Já nevím jak Vy, ale kdybych já byl Brazilec, tak si sójou, co vypěstuji, vykrmím dobytek pro své lidi, a na zbytek světa se vykašlu (nebo jim to začnu prodávat za zlato - pak asi přijde ten předpovídaný "hladomor", kdy vegani budou muset začít jíst maso). Tomu asi zabráníte jedině tak, že nějak zabráníte zbytku světa v rozvoji (nějaké návrhy?). Zatím to prochází, protože ten zbytek světa si ještě nechává šlapat po hlavě za trochu dolarů.

http://potravinypomahaji.cz/americka-ved...ez-odpadu/

Super, ne? Spláchnout 60 táců (Kč) ročně do záchodu, a pak držkovat, že nemáme na jídlo.

http://retailnews.cz/2017/02/13/jak-zabr...travinami/

V přepočtu na peníze: 680 mld $ potravin se vyhodí. Pokud byste utratili v jedné rodině měsíčně za jídlo 5000 Kč, mohlo by 283 miliónů lidí (resp. rodin!) z této celkové částky 680x25 mld jíst zadarmo celý rok! V evropském stylu. V tom africkém byste uživili 1 miliardu lidí = vymýtili byste hladomor ve světě. To bude asi ta lidská nátura, než aby měl něco někdo druhý, raději to zničím nebo vyhodím (znáte ten vtip o tom, jak někomu umřela kráva a raději než aby dostal novou, tak chce, aby umřela i sousedovi?). Citát z Ducha doby: "to jsme vážně všichni tak zk****ně dementní?"

(když 1 člověk zbytečně vyhodí 1 citron, je to "OK", že? No jo, ale když to udělá milion lidí (1 na domácnost) v republice každý týden 1x, tak je to ročně 4.680 TUN zbytečně vyhozených potravin (jen na citronech)! Tj. zbytečně obdělávaná půda, zbytečně spotřebovaná ropa na převoz/balení/obdělávání, zbytečně spotřebovaná voda - teď nevím přesně, kolik spotřebuje 1 citron, ale 1 rajče asi 3 galony vody, tj. asi 11 litrů, tzn. máme tady 52 miliónů citronů, které vlastně rostly k ničemu, což nejen že bránilo prostoru pro jiné potraviny, tím pádem se podílí na jejich ceně, ale hlavně se spotřebovalo 572 miliónů litrů vody. No, není to krásná efektivita? Kdybychom žili v ideálním světě, mohlo jen na citronech každý rok 14.500 lidí neplatit za vodu. To je takové 1 menší město).



Trocha "srandy" ohledně výživy, letáku Billa a argumentace v diskuzích


- argument jedlíků masa ohledně esenciálních kyselin má zřejmě jistou váhu: člověk si konzumací masa částečně "zdegeneroval" schopnost získávat je přirozenou cestou z rostliné potravy (možná) a nebo je jen konverze rostliných ALA na EPA/DHA prostě neefektivní (spíš energeticky náročné, což by ovšem neměl být problém, pokud máte vyvážený a bohatý jídelníček). - https://www.celostnimedicina.cz/problema...1-cast.htm (zajímavá je ale ta zmínka o PCB, aneb "jezte mořské ryby, budete zdraví"). Zajímalo by mne třeba, jak často si dřív člověk žijící ve středu Afriky zaletěl zalovit něco na širý oceán, aby mu nechyběly EPA a DHA. No, samozřejmě nezaletěl.. a přežil. Přitom těhotné ženy by neměly ryby jíst vůbec: https://www.celostnimedicina.cz/ryby-pro-zdravi.htm Nebo taková gorila, jak často chodí rybařit na pobřeží? https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24243235 (ještě bych se měl důkladněji podívat na tvrzení, že esenciální mastné kyseliny, které my potřebujeme jíst, se stejně netvoří ve zvířatech, ale v rostlinách - např. ryby je berou z řas - kdo jí suši, jí i řasu Nori, ale její dovoz má stejně jako dovoz ryb zátěž na životní prostředí; v tomto ohledu by se spíš chtělo zaměřit na to, co jedli středoevropané např. ve středověku, kdy přístup k moři byl pro chudé prakticky nulový; proč dovážet něco z druhé strany planety, když se to dá ulovit tady? https://www.modrykonik.cz/omega-3-mastne-kyseliny/ Ono jestli ty "mořské ryby" nejsou prostě jen byznys). Samozřejmě, my nejsme s gorilami až tak moc příbuzní, ale přeci jen 99% dělá své, takže sem tam srovnání s nimi neuškodí. Fun fact: gorily získávají sodík ze tlejícího dřeva. To neznamená, že máme jíst ve stylu Timona a Pumbyy, ale spíš jen to, co všechno jsme zapomněli (mě by třeba vůbec nenapadlo, že tím získám sodík).

- příklady táhnou Twilightoops (nebo snad Pinkiesmile ? ). Jednou jsme projevili veřejně zájem o eko vejce z farmy, a teď je chce u mámy v práci skoro každý, takže se budeme muset asi porvat o pořadník Pinkiesmile Zvláštní, že jde i o lidi, kteří po tom nikdy ani nevzdechli, a teď se jim to stalo nezbytností (někteří z nich doma ani nevaří). Ale co, každá změna je dobrá.

- kdysi mne "zaujala" jedna argumentace obhajovatelů chovu slepic v klecích a krmení jich kukuřicí, že to je normální, a "podpořili" to tím, že slepice je potomek T-Rexe a jak máme teda vidět, svět se mění. Jenže tito pánové (možná dámy) asi ještě neviděli slepici v přírodě, resp. na zahradě. Slepice je možná všežravec, ale bude upřednostňovat živočišnou stravu. Je to tvor hrabavý a to ne kvůli kořínkům a semenům. Kdo někdy viděl na živo kura, jak trhá na kusy hada, těžko bude pak tvrdit, že je pro tyto ptáky (kteří této planetě vládli ve třetihorách) přirozené nacpávat se tunami sójy, pšenice nebo kukuřice. Vzpomněl jsem si na to, když jsem o víkendu zahlédl kosáka, jak se snažil odnést kuřecí kost, kterou nechaly kočky.. (kdyby někdo nevěřil, a byl líný si dohledat podobné věci na netu - třeba v nějaké vtipné podobě na You Tube, klidně postnu video, protože na rozdíl od kočičí bitky jsem tentokrát měl po ruce kameru).

- vrátil jsem se ještě k tomu letáku z Billa, kde jsou ukazována pasoucí se stáda krav na volné louce. Na jejich stránkách je pro zájemce zveřejněný seznam dodavatelů: https://www.billa.cz/Sortiment/Voc%c3%ad...bpage.aspx Většinou jde o krávy chované v budovách (až na výjimky). Vzhledem k tomu, že kráva pasoucí se volně má jiný obsah živin než uzavřená kráva, kdybych chtěl prudit, dalo by se to považovat za klamavou reklamu Pinkiesmile (vyobrazení výrobku neodpovídá realitě) Ale budu fér a nebudu se hrabat v letáku, alespoň se krmí senem a většinou mají i kvalitní podestýlku. Jen si prostě představuji za své peníze ještě něco kvalitnějšího (a ano, fakt nemám problém s tím to zaplatit, prostě budu o to jíst maso méně často (ale když už, tak ať je nezávadné a co nejvíc kvalitní), jak prosté). Ale asi nejsem jediný, kdo s tím má tak či onak problémy: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/fal...79895.html
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Takto vypadá naše skromná zahrádka v současnosti. Sadba se zatím ujala všechna, a ještě část čeká ve skleníku, až bude větší (třeba patizon). Jen teda nevíme, kam to všechno dáme.

[Obrázek: elfmanvlv.jpg]

Vzhledem ke zdržení způsobeném počasí je 25m2 plochy pro sázení relativně málo (i ve skleníku), takže až se bude stavět konstrukce, budu počítat s poličkami uprostřed (nějaké bytelné) pro těžké květináče a truhlíky, a pak lehčí alespoň 3 patra (2x25 metrů) okolo skleníku pro lehčí květináčky. Očividně třeba takové ředkvičky, cibule, česnek, saláty, možná i květáky, kedlubny a okurky mohou růst v květináčích, a nemusí tedy zabírat prostor např. pro brambory. Méně by se také na ně měly dostat škůdci (např. slimáci). Tímto bych mohl získat asi celkem 35m2 plochy + 2x10m2 stěn např. pro plazení okurek, a nezabrat přitom ani o cm víc země.


Ale počasí blbne teda docela solidně. Teď zřejmě přijde období sucha. Někde v republice byly údajně nedávno bouřky a povodně, no u nás zase (kromě jedné krátké přeháňky) nespadlo vůbec nic. Ještě, že máme zásoby (ale ty nevydrží věčně). Královéhradecko je na tom prý nejhůř.

Ministerstvo ŽP vyhlašuje program Dešťovka:
http://www.dotace-na-destovou-vodu.cz/de...AsCh8P8HAQ

Pokud máte možnost, a vyplatí se vám to, doporučuji o to zažádat (když už to stát nabízí).

Já bych si musel koupit nádrž pro 2m3 vody, a dostal bych max. dotaci do 30 tisíc Kč. Vzhledem k této přemrštěné částce počítám, že by se muselo jednat o bůh ví jaký projekt, dost možná s výkopem, takže mne vyjde levněji a rychleji, když si koupím další 2 IBC nádrže do 3000 Kč (budou třeba vzhledem k tomu suchu, a napájet by je měl skleník č3., tak snad 25m2 bude dostatečná plocha - pokud tady ročně spadne 300 mm/m2, dalo by to 7.5 kubíku vody). S láskou sobě vlastní tedy přenechám finance dalším zájemcům Rainbowlaugh

Tento program ale jen opět dokazuje, jak stupidní systém jsme tu jakožto lidstvo za ta léta vybudovali. Děláme to všichni (kdo nemá dneska okapy napojené do kanálu, teda s výjimkou těch obcí, kde to je zakázané?), asi to má nějaké benefity (jaké? kromě toho, že když přijde příval, vytečou z kanálů splašky na silnici?), a přitom to škodí (teď to máte černé na bílém i od oficiálních autorit; přitom v naší obci bylo u novostaveb výslovně zakázáno vsakovat dešťovou vodu a musela se odvézt do kanalizace).

Z tohoto ohledu bych argumenty typu "dělá se to tak odjakživa" bral s velkou rezervou. Ještě by mne zajímalo, zda teď někdo na truc začne zuřivě pouštět vodu v koupelně do kanálu, aby dokázal, že on je nad věcí Rainbowlaugh


Když už jsme u toho počasí: samozřejmě, nedávno přišel další mrazík. Ani ne půl noci, bůh ví jestli bylo -1 nebo víc, a řeřicha venku to zřejmě neustála (nejspíš bude "postižená"). Brambory, které přežily předchozí mrazy a znovu obrazily, už mají znovu popálené listy, ale nezastavilo je to. A to nás straší, že prý přijdou mrazy ještě v červnu. No krása. Už teď stojí květák někde skoro 60 Kč (to ani maminka nepamatuje). Prostě, skleník nad záhon začnu stavět už hned příští jaro, čekat další rok nebude mít smysl. A bude nutné vyřešit to pěstování přes zimu doma pod světly. A to už přemýšlím, že nejspíš zajistím bezmrazé prostředí (nebo alespoň kryté) dalším rostlinám. 130 Kč za metr čtvereční polykarbonátu není tak moc, takže by se tak dala chránit třeba vinná réva (která už konečně raší). Možná i kiwi, jen to nějak inteligentně postavit. Jahodníky by to možná zatím nepotřebovaly (ty nejsou ani moc náročné na zalévání), ale nemělo by to být na škodu. Jestli chce počasí válku, má jí mít! Pinkiesmile

U kiwi ale nemá cenu stavět přímo skleník. Celá konstrukce by se pak chovala jako plachta a při nejbližším větru by uletěla do teplejších krajin. Spíš nějaký obal např. z igelitu, který se bude přidělávat operativně. Hlavně ještě nějak vyřešit kočky vs. Kolomikta. Derou se na to i přes pletivo a už zlomily jeden výhon (naštěstí snad ten zmrzlý).

Na mráz je háklivá i ta zmíněná vinná réva. Sice ještě nestojí, ale letos je v plánu dřevěná konstrukce, pod kterou se bude plazit. Takže až příští rok budu dělat plášť skleníku, koupím desku navíc, a jednoduše se k tomu přidělá. Mělo by to pomoci proti jarním a letním mrazíkům, proti ptákům (přímo i nepřímo: bude pod tím teplo, takže tam budou často určitě i kočky). Hlavně ale vznikne zastřešený prostor (takový skleník č4) o rozměru asi 5x2 metry (pravoúhlý trojúhelník), takže se pod něj budou moci přemístit i rajčata (nebude na ně pršet). Tím se uvolní prostor v hlavním skleníku pro něco jiného. Vzhledem k tomu, že to bude přistavěné ke stěně přístřešku pro auto, což je dost velká stavba, vznikne tu prostor 12.5 kubíku (větší než koupený skleník č2). Výška 2.5 metru by měla být dostatečná i pro rajčata. A bude to jižní strana.


O jednom víkendu jsme si zašli k rybníku, a přinesli dva pytle kopřiv. V sudech se týden louhovaly a pak šly na kompost. Uvidíme, zda to bude mít na škůdce nějaký účinek. Plus by to mělo být i dobré hnojivo (dost smrdí): http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...z-plevele/


Objednal jsem si kompostér. Ať netroškařím, tak rovnou 1200l. Sice je trošku dražší, než kdybych si ho udělal sám ze dřeva, ale zase bude lépe vypadat a také bude odolnější (plast). Pokud za 3 roky (je trojitý) vyrobí cca. tu tunu hlíny, tak když to porovnám např. se substrátem 70l za 209 Kč v obchodě, ušetřím 3000 Kč, čili se kompostér za tu dobu zaplatí skoro 2x.

Vzhledem k tomu, jak nekvalitní půda u nás je (jíl), a ten koupený substrát taky není žádný zázrak, provedu další důkladné prohnojení. Ne ale vodou z ČOV, protože ta obsahuje více méně jen NPK, ale minerály (resp. mikroprvky). Tzn. trocha skalice, nakoupil jsem kilo sopečného popela, různá balení z obchodu, která obsahují mangan, drcené mušle, bór a další. Dolomitický vápenec jsem už kupoval myslím vloni, letos jsem ještě dokupoval síran amonný. Nebudu to dělat pořád, ale jen abych obnovil bohatost půdy, kterou jsem "zdědil" (opravdu to není mýtus ekologů a konspirátorů o ničení orné půdy; já bydlím na bývalém poli, a tady už bez pomoci boží neroste kromě trávy pořádně nic; a to je to v katastru vedeno jako "hodnotná zemědělská půda" - bych chtěl vidět tu nehodnotnou).


Stav rostlin:

Kvetoucí rostliny ve skleníku plodí (včetně okurky), takže včely zřejmě nemají problém se do něj dostat (a nebo tam fungují jiní opylovači).

Je zajímavé, že jakmile se některým rostlinám začalo dařit, a svým růstem stíní ty ostatní, tak ty se najednou také probudily a rychle začaly růst taky Pinkiesmile Dokud měly veget, tak se o růst nesnažily, lemry líný.. třeba Brahmi koření, Houbové koření nebo Šalvěj na trávení, která vypadala, že zhyne, najednou je 2x taková.

Zatímco některým rostlinám se vysloveně daří (Rajčenka, Kalisie - http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518 , Narančila, Gotu Kola, obě máty, hlavně Mochyně - ta je asi už 10x taková, Jakon, Cola koření), tak některým něco chybí (nebo přebývá). Může jít o moc nebo málo vody, složení půdy, ale spíš myslím, že jim nemusí líbit ty občasné teploty ke 40 stupňům. Občasným poklesem teplot pod 10 stupňů to podle mne nebude, protože třeba právě Kalisie má ráda 12+ a v pohodě. Jde hlavně o tyto:

Medvědí česnek, Angínovník - ani jedno neroste, stagnují (česnek měl 1 květ, ale to bylo vše)

Šalvěj peruánská - svěsila listy, vypadá to, že trochu vadne, ale zatím nepomáhá voda. Snad udělá nové lístky nebo výhony.

Eukaliptus - ten nejprve rostl jako blázen, a teď mu vadnou listy. Každopádně ale má boční výhon, který se zdá být zdravý, tak ho zatím nechám být jako celek.

Stévie - věčná potížistka. Pomalu (ale jistě) už vadne i ta druhá rostlina (zatím si drží ještě 2 výhony, ale jak dlouho?). Přitom ale vedle vyrazil ze země nový a naprosto zdravý výhon, který roste jako blázen.


Každopádně, pokud se jim nebude dařit ani nadále (vykopávat je nebudu, třeba obrazí na jaře - břečťany také vypadaly, že je po nich, a teď se zelenají téměř všude, až na výjimky), jednoduše se na podzim koupí jejich "kopie", a budou se pěstovat doma pod světly (na ledničce je dost místa i směrem vzhůru) vedle zeleniny.

Týká se to dokonce i venkovních rostlin. Některé si tedy daly opravdu na čas s pučením (třeba Ginko Biloba, Ibišek a ještě čekáme, co udělá Klanospraška, Akébie a Moruše (těm se moc nechce, ale ony ani kiwi nejsou zrovna rychlíci a dokonce i dva maliníky, které přišly o listy, se kvůli mrazům flákají). Dřín má pomrzlé listy, část ještě teda zelená, ale zatím také nic dalšího nedělá. Jenže tyto rostliny si do bytu těžko dám (kvůli budoucí výšce, která někdy sahá až k 10m).

Spíš jde o saturejku horskou (která se fláká) a převislou (která se ztratila). Tyto jsou dost nízké (+/- půl metru max.), takže kdyby se jim nedařilo, mohou se dát rovněž do bytu (byť by měly být mrazuvzdorné, ale papír očividně snese všechno). Podobně jako jahodová máta, která zrovna moc extra neroste. Přitom ty máty ve skleníku už budu muset stříhat, jak se šíří.


Kávovník uvnitř skleníku se chová více méně jako v bytě, ale zdá se, že pomalinku roste (podobně jako Piper a Costus). Všechny tři mají jen uschlé konečky listů.

Čajovník se chová nějak divně. Shodil už dost listů (tak asi 30% ), ale přitom dělá nové a to ne zrovna malé (rozhodně se mu daří lépe než tomu velkoplodému kiwi). Stále jsem si jen ještě neosvojil jeho zalévání. Někde varují před přemokřením, aby se zalévala málo, jinde píší, že občasné přelití nevadí a že nemá rád sucho. Každopádně listy nechávám volně na hlíně (v přírodě si také rostliny stelou pod sebe), včetně těch, které odstraním (třeba Mochyně) kvůli už přehnanému růstu (stínění ostatních rostlin). Venku pod vrbou také listy nehrabeme, a vždycky se ztratí. Uvidíme, zda to bude dobře nebo chyba.

http://hobby.idnes.cz/co-delat-kdyz-poko...-domov_mce

Možná by také pomohlo zasypat půdu ve skleníku mulčovací kůrou (kvůli vysychání). Zase si myslím, že by snad na záhoně a ve skleníku s 30-50 cm hlíny neměl být problém s přemokřením (ta hlína saje vodu jak doga, během vteřiny je pryč, i když tam vylijete kýbl - v květináči naopak voda klidně stojí na hlíně, takže pokud mám misku, zalévám spíš do ní).

Broskvoň nám chytla kadeřavost. Naštěstí zatím mimo plodné období (ještě má tak rok dva čas) https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pr...ne-i-zjara Další věc, kterou se budeme muset naučit.

Jeden zimolez už vytvořil i plod. Ale na rozdíl od borůvek, které se drží relativně slušně bez problémů, jim začaly schnout listy. Doufám jen, že to je jen nějaká "výměna" v důsledku kombinace sucha a mrazů, protože jim totiž už raší nové. Teda, jestli tento rok ty rostliny přežijí, tak už pak vydrží asi všechno.

Údajně je ale zasychání listů u těchto rostlin normální (zřejmě, jak byl dlouho ve skleníku, si myslí, že už je červenec): http://www.ekozahrady.com/zimolez_kamcatsky.htm


První vlastní čaj z eukaliptu, peruánské šalvěje a čajových lístků. Teda jako, to je síla..


P.S.: V Praze (výlet do ZOO) jsem si dal párek v rohlíku, abych po měsíci zase ochutnal "maso". Stál skoro 3x tolik co u nás, a chutnal úplně stejně "uměle". No nic, zatím přejdeme na zvěřinu.. život je moc krátký než si ho kazit blafy Pinkiesmile Spíš mi tak nějak nejde do hlavy, proč jsem dřív vlastně jedl. Argument s cenou už neobstojí (když to je nekvalitní).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Ten čaj vypadá epesně, hrozně rád bych ho ochutnal Rainbowlaugh
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
No, my spíš vždycky utrhneme listy z toho, co zrovna umírá nebo to urvou kočky, naházíme do hrnku, zajijeme vodou a pak doufáme, že se tím neotrávíme Pinkiesmile ale tohle bylo zatím nejsilnější (nedávno jsme měli 1 větvičku z máty, to bylo o dost slabší, ale dalo se to - každopádně na čaje je asi nejlepší meduňka, protože to je taky spíš plevel, prakticky nic nestojí, a množí se jak blázen, přitom chuťově je dost silná).

Eukalyptus (Blahovičník) rostlinka stojí stovku (a možná bude lépe jí pěstovat v bytě). Je otázka, zda se vyplatí (sušené listy 1 kg stojí 824 Kč na heuréce). Šalvěj peruánská je spíš "plevel", co se dá koupit sazenice za 30 Kč, i když si myslím, že spolu s čajovníkem na ten čaj chuťově tolik vliv neměla.

Ale POZOR, údajně je eukalyptus jedovatý (mladé listy obsahují kyanid). Alespoň se to všude píše (já teda zatím nepozoruji žádné příznaky, ale víte co, my strávíme prakticky všechno, takže bych se na nás nespoléhal). Rozhodně bych nezkoušel třeba polykat olej. Co se týče listů, každý člověk na to může reagovat jinak, takže pokud zkusíte zalít jeden či dva (a pak vyhodit do kompostu) a nepozvracíte se z toho Pinkiesmile, můžete klidně pokračovat. Konzumaci více listů vcelku bych rozhodně neradil, dokud si o tom něco nenačtete Ajsmug Je to na vlastní riziko. Dětem a březím samičkám rozhodně zapovězeno!

Čajovník pěstujeme spíš ze srandy "co kdyby", protože je dost drahý a hlavně si neustále vymýšlí co se týče podmínek: https://www.zahradnictvikruh.cz/cajovnik...skup04.php To už za ty peníze seženete levněji originál sušené listy. U vlastního máte jen tu výhodu, že víte, co v tom je, resp. není (třeba postřiky, atd.)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Ohledně toho "plevelu" Taky jich pár pěstuju Rainbowwildřevážně známé bylinky a s tím, že to roste všude ti to můžu jen potvrdit Rainbowlaugh
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Tak jsme tu měli sucho. Vlastně ještě máme. Jak se vám daří šetřit s vodou? My jsme skoro na STOP stavu, ale nedám ani kapku pitné vody na zalévání, takže se rostliny musí teď hodně uskromnit (už jsme jak na poušti, každá kapka je pomalu svatá). I přes předpovědi tu za posledních 14 dnů nespadla ani ň (nepočítám tu minutu, co mrholilo min. pondělí). To už snad i generátor náhodných čísel by měl lepší výsledky než meteorologové Pinkiesmile No a samozřejmě. V neděli hlásí: v úterý bude déšť. V pondělí už najednou už zase že v úterý nebude. Takže je dost možné, že nakonec nebude pršet ani ve středu až pátek, že?

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kli...5900fea04/

Současný nedostatek vody na "plýtvání" není ani tak špatnými výpočty, ale špatnou synchronizací výstavby. Je totiž v plánu, že skleník č3 bude mít své vlastní 2x1000l nádrže. Jenže problém je v tom, že zatímco jeho záhon už stojí, jeho střecha (potažmo nádrže) zatím ne, takže odčerpává vodu všemu ostatnímu.

Až to bude dokončené, měl by systém vypadat cca. následovně:

1) 15+25+20 metrů střech jde na doplňování vody v jezírku a na splachování (1000l).
2) 7+5+25+10 metrů střech půjde do nádrží pro skleníky
3) jedna nádrž 1000l použitá jako přečerpávající stanice z ČOV

Při max. úhrnu ročních srážek 600 mm budu počítat jen 50% (část z toho nejspíš spadne v zimě) a vezmu průměrnou spotřebu vody 10 kubíků za čtvrtletí. Teoretický max. zisk vody, kterou nebudu muset platit by mohl být následující:

1) 18 kubíků (z toho asi tak 3 jdou na splachování, a stačí to tak na ten rok)
2) 14 kubíků pro zalévání (dešťová)
3) za 6 měsíců (jaro-podzim): 20 kubíků zalévání+hnojení (tato voda se už zaplatila v podobě pitné, jen paradoxně platím stočné, i když do kanálu nejde)

Max.roční úspora jen za vodu (když nepočítám jezírko) je 37 kubíků (čili +/- 2000 Kč).

Schopnost absorbovat nárazové deště (max. kapacita): 1000l x 4 + 200l x 5 + 50l = 5,05 kubíku (15% ročních srážek) (nezapočítána 1000l z ČOV a 1000l na splachování)

Investice do nádrží (odhad): 500+1500+500+2000+1000 = 5500 Kč. Návratnost: 3 roky. Životnost: nejméně 30 let. Úspora vody při současných cenách (a srážkách): 60.000 Kč. Zúročení jako v bance: 1090% za 30 let (990% bez vstupního kapitálu), 33-36% (+/-) za rok. Ani to slavné stavební spoření nedává takové zhodnocení investice. Hlavně, zde inflace naopak pomáhá (zvyšuje ceny vody).

Mno, někdo měří bohatství počtem peněz, které vydělá a utratí, a někdo tím, kolik peněz nemusí utratit a tedy ani vydělat Ajsmug

Jak že to bylo? Lekce mentálně postiženého investora? Rainbowlaugh https://www.wsj.com/articles/SB112190164023291519

Nektarinky z obchodního domu v cenové relaci pro nízkopříjmové skupiny (kam se řadím také) jsou tak kyselé (i když se nechávají "dozrát"), že se bez cukru nedají vůbec jíst (to je gól, koupíte ovoce, a pak abyste ještě kupovali fruktózu, která přitom není vůbec levná). Čím pak to asi je? Že by sběrem před dozráním? (teď je v módě "zelená káva", která je údajně zdravá. Nevím proč, ale první co mne napadlo: "kapitalisti jsou už líní čekat, až dozraje, tak prodávají zelenou a ještě to vychválí" Rainbowlaugh )? Každopádně tam, kde nemusíme, už bílý cukr nepoužíváme. Třtinový je sice dražší, ale zdravější. Možná by stálo za to zjistit, zda se nedá nakoupit třeba 10 kg balení. Totiž, i třeba Himalájská sůl se dá (1 kg) pořídit např. na Heuréce 69-150 Kč bez ohledu na "výrobce", přitom v hypermarketu koupíte (ve skle s mlýnkem, jinou nemají) pár set gramů za 80 Kč. Je samozřejmě dražší než klasická bílá, ale hlavní je, že je zdravější a alespoň vás to donutí trochu méně solit Ajsmug (5g/den max.)

https://ceskozdrave.cz/velky-pruvodce-so...-nejlepsi/
( btw ty odkazy pod článkem Rainbowlaugh )

http://mene-solit.cz/sul-a-zdravi/nadmerny-prisun-soli/

Co se týče kompostéru, testem inteligence (sestavení) jsme neprošli Pinkiesmile Návod teda ne moc srozumitelný, byť velmi krátký. Spousta dílů nelícuje, a vrchní víko se mi kvůli protichůdným trojicím pacek nepodařilo sestavit bez pomoci vibrační řezačky. Škoda toho, že to nemá dno ani boční přepážky (řešíme kartonem). Ale už stojí (trvalo to "jen" asi 30 minut od vybalení). Nevidím přitom jediný důvod, proč ta víka nemohla být v krabici vcelku.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Aby to nevypadalo, že si tu honím triko tím, že se mám náhodou zrovna dobře, na úkor těch, kteří se zrovna dobře necítí Ajsmug tak vězte, že bez neúspěchů se podaří málo co (a zahradničení je toho dobrým příkladem - někdy se daří až moc, jindy vůbec, ale takový je život).

Vzhledem k onomu podezřelému chování kiwi a zimolezů jsem se rozhodl dokoupit další sadu, která je na cestě (sázet budu snad do měsíce). Pokud ty původní přežijí, tím lépe, bude jich víc. Když ne, alespoň bude náhrada. Vzal jsem i akébii a klanosprašku, protože se mi taky moc nezdají. Totiž, třeba obživnou (moruše dělala mrtvou hodně týdnů i po mrazech), a v nejlepším tak budou dvoje (i na opylování, zvyšuje to úrodnost). Pravda, něco málo to stálo, ale vzhledem k tomu, jaké výnosy to může dávat (pokud bude dávat), není myslím 3 denní mzda moc.

Totiž, vzal jsem k tomu i další maliníky, borůvky, bylinky domů (stévie, šalvěj, saturejku, eukalyptus, jahodovou mátu) a koupil první lísku (ořechy přijdou místo jednoho mrtvého okrasného keře, co nepřežil zimu - bude z něj popel na hnojení). Zaujal mne také jahodový stromek. Těch sice budeme mít letos asi dost, ale proč ne. Inu co, je levný. Nejprve zkusím skleník (snad nedoroste těch 7 metrů Pinkiesmile, kdyžtak ho budu muset zkracovat). Kdyžtak by se hodil i do bytu: http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahra...gauce.html

Experimentům zdar! Pinkiesmile


Doporučení: pokud máte větší skleník, i nevytápěný, dejte spíš maloplodá kiwi do něj (pokud o ně máte zájem). Nezabere moc půdy, může se plazit po stěnách a v létě tak dělat stínění, a ochráníte ho tím před jarními mrazíky.


Nejsem si jistý, zda letos budeme mít nějaké žluté melouny, protože to sice roste jako blázen, ale spíš ta hromada květů, kterou má, opadává. Podle netu je to důsledek přehnojení (a dělá to takto už někokolik týdnů, takže to není tou poslední akcí). No, uvidíme. Příští rok už by snad měl být obsah živin v normě.

Ale podle tohoto videa (jsme si totiž, blbci, zapomněli udělat k druhé vlně semínek popisky) https://www.youtube.com/watch?v=nW_IJrJhZhY už mi snad klíčí červený meloun (snažíme se totiž hádat, co to tam vlastně roste Rainbowlaugh Vypadá jako okurka).

Houbové koření, které měsíc nedělalo nic, se pak asi 4x až 6x rozrostlo, ale teď trochu povadlo. Snad to bylo tím vedrem, kdy jsem šetřil vodou. Zkusím na to selským rozumem a buď se vzpamatuje, nebo ne (povadlá rajčata, ředkvičky či okurky se takto vodou zachránit dají). Jedině ještě že by snad kořenům chyběl kyslík.. problém je, že jak to v ČR moc lidí nepěstuje, těžko se k tomu shání zkušenosti s problémy od jiných.

Budu se konečně muset už ukecat a dodělat opláštění skleníku (chybí střecha). Další vrstva by měla snížit prostup světla o 10-15%, čili by se nemusel (teoreticky) tak přehřívat. Pokud to nepomůže, budu muset vymyslet nějaké zastínění (jen na léto). Ono totiž nevím, do jaké míry je to problém - třeba taková okurka by údajně měla vysloveně nesnášet teploty nad +32. A jak vidno, houby s octem. Pravidelně dostává i 40, a vesele roste dál (a plodí; co se týče hnojiva, dostala mix všeho v poslední vlně do misky v pevné podobě, a miska se udržuje plná, takže prakticky plave v koncentrátu). Pak se v tom vyznejte Pinkiesmile





Tak nám v noci přeci jen sprchlo, ale krátce. Ale sudy to nedoplnilo ani na 20%, což je problém. Dopadlo to, jak jsem říkal. V předpovědi už odvolali déšť úplně (pro náš okres) a přesunuli ho na úterý. Kde jsou ty časy, kde díky zlepšení techniky a modelům s nadsázkou řekli, že za 14 dnů v sobotu bude ve 12:00 pršet, a ono fakt pršelo. Dneska už neuhodnou počasí ani 12 hodin předem.
UPDATE: Tak už to posunuli na sředu. Copak chlapci, nefunguje, nefunguje? Pinkiesmile



Zhoršením techniky to nebude, takže to bude kvůli větším extrémům v počasí. No, a kdo se na to podílí, víme všichni. Kdo s tím skoro nic nedělá, to víme taky. A že to stojí a bude stát těžký prachy (jako odstraňování následků), to asi taky moc lidí netrápí. Rozumějte, já nemám nic proti CO2 jakožto "zemědělec", protože ten rostliny přímo žerou Pinkiesmile. Spíš mne trápí sucho. A ty peníze, co půjdou na řešení důsledků (přehrady) než aby šly na řešení příčin (mýcení lesů, emise plynů - doprava a krávy) budou zase chybět někde jinde.

btw: http://brlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=1...tver=touch řešení globálního oteplování vypouštěním oxidů síry. Geniální. Až na jednu malinkatou drobnost: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5...oben.C3.AD

Ale můžete být v rámci hesla "co dělají jiní, se mne netýká" v klidu. Stačí postavit okolo hranic státu, co to zavede cedule "síře vstup zakázán" a bude to vyřešeno Pinkiesmile http://www.komik.cz/obrazky/4812-narizeni-pro-zver/





Když už tu máme spojitost s jídlem (počasí), jak je to vlastně s těmi zuby, kterými se zaklíná reklama na pastu proti paradontóze? Pinkiesmile Proč se (tak moc) nekazí třeba opicím? Mimo to, že se nám zmenšuje čelist a zuby jaksi "nestíhají" (viz. problém s osmičkami)


https://vtm.zive.cz/clanky/paleodieta-a-...fault.aspx

Nám se zuby pravidelně nemění, jako některým zvířatům, a je možné, že prostě jen žijeme "přes čas", tj. zuby na takovou délku života jen nebyly stavěné (třeba sloni prakticky umírají hlady, když jim dojde zásoba záložních zubů, protože si je ničí moc tuhou stravou). Ale některým lidem se zuby kazí už v děství, takže úplně 100% důvod to nebude.

https://vtm.zive.cz/clanky/paleodieta-a-...fault.aspx

Úplně o stravu také nejde, protože je pravda, že my si prostě lépe vyčistíme zuby nebo si zajdeme ke specialistovi. Ale nebyla by nějaká snažší (a tím pádem levnější) cesta? Není tak úplně pravda, že si zvířata zuby nečistí, ale dělají to jaksi přirozeně.

https://biology.stackexchange.com/questi...in-animals

Vypadá to, že u lidí je hlavní problém s tepelně upravenou potravou (měkkou), rafinovanými cukry ap., zatímco zvířata si zuby čistí pomocí vlákniny a tvrdší stravy (je to pozorovatelné i u domácích psů a koček, které např. nemají k dispozici kosti nebo alespoň granule). Přitom pokud jde o příjem (normálních) cukrů, třeba takové opice jich mají dost (ovoce).

https://www.animalanswers.co.uk/animals/...eir-teeth/

Byla by docela sranda, kdyby se podobně jako cigarety musel bílý cukr označovat něčím jako "cukr může zabíjet" (nebudu věštit, zda to tak bude či ne - ale dnešní krabičky cigaret by asi taky byly pro kuřáky v 19. století nepochopitelné zjevení)

http://www.ceskyusmev.cz/cz/clanky/prici...b-d36.html

Po tomto by si člověk řekl, že by lidstvo muselo bez kvalitní zubní péče vyhynout. Proč se tak nestalo v dávné minulosti, to nechť si každý zodpoví sám Ajsmug

https://www.scienceabc.com/nature/animal...g-cat.html



Při zahradničení je relativně snadné omezit přísun špatných (nebo "špatných"?) cukrů a solí, protože zelenina a ovoce sklizené až po dozrání mají dost jejich zdravých variant (i když i tady všeho moc škodí, ale určitě bude snažší se předávkovat např. Pepsi nebo Colou než hromadou vlastního ovoce). Nicméně, i pokud jste bez přístupu k zahradničení, nemělo by být na škodu se lépe podívat na složení svého jídelníčku (může vám poděkovat nejen vaše zdraví, ale i peněženka - zdravější jídlo je paradoxně někdy dražší, protože prostě byznys, s výrobními náklady to nemá většinou co dělat, ale může vám ušetřit řekněme účty za zubaře či léky).

http://ona.idnes.cz/potraviny-pro-zdrave...zdravi_pet


Myslím, že někde ještě dost převládá přežitek z doby minulé, tzv. nadřazenost člověka přírodě, a mnozí lidé nemají důvěru k přírodním obyčejným věcem, pokud na tom není 50 cerfikátů a bombastická cena se štíkem "zdravé", nebo se to neprohnalo alespoň 5 chemičkami (s nápisem "velmi zdravé, neexistující lékař doporučuje, 2 za cenu jednoho").

Bude to znít možná divně, ale pro mnoho lidí je zelenina něco odporného až jedovatého. Ono jde o to, že někdo to fakt nejí, a následky nemá. Zase ale, jaká je definice zdraví? Pro někoho to je, že může v klidu chodit, pro dalšího už slabší bolest hlavy znamená určitě smrtelnou chorobu Pinkiesmile Já se třeba považuji za relativně zdravého člověka, ale kladu si otázku, zda bych něčím (třeba životosprávou) nemohl odstranit i ty drobnosti (jako např. bolest hlavy 1x za měsíc, atp.).

http://www.ordinace.cz/clanek/rodice-ovo...jich-deti/

Možná si říkáte, co je mi do toho. Proč se vůbec navážím do cizího životního stylu a nehledím si laskavě svého. Ale to právě dělám Ajsmug Uvědomme si, že zbytečně nemocní lidé zatěžují také zbytečně zdravotní systém. A pokud se odčerpávají peníze na hovadiny, logicky jich pak nezbývá na to ostatní. Já sice moc nemocný nejsem, ale kdo ví, kdyby TŘEBA nemuselo zdravotnictví vydávat tolik peněz za léčení zkažených zubů, TŘEBA by zbyly peníze na prevenci, a např. taková pravidelná dentální hygiena (odstranění zubního kamene) by mohla být plně hrazená co půlrok. A protože 500 Kč se neválí jen tak na ulici, tak se mne to dost dotýká. Dotýká se mne i znečištění životního prostřední a plýtvání, protože to likviduje planetu, na které já žiji, a tím koliduje s mými plány na klidné stáří. A do toho mám ale opravdu fakt právo kecat Ajsmug

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Podle jakého počasového serveru se řídíš ty, Martine? Já opravdu nejvíc důvěřuji Windy, podle kterého se řídí i letový provoz  Ajsmug 
Nám sprchlo řádně v noci na středu, kdy se nám tu prohnala bouřka a naplnila nám sud Twilightsmile  Jen my toho na zalévání zatím zas tolik nemáme, protože jsme letos ještě vlažnější zahradníci než loni - inu nedostatek času kvůli práci a stále řešíme dokončení koupě našeho domku (už rok a půl...), takže ani chuti něco začínat na "nevlastní" zahradě moc není Ajbemused
Ale sem tam něco popácháme. Já se snažím krotit okrasné záhony a z chaosu vytvořit něco konkrétního (hmm..musím konečně něco nafotit) a mužíček soustředí svoji pozornost na pěstební činnost Twilightsmile  Juchá nad vzrůstajícím vinohradem založeným loni, zasázel omladinu cherry rajčat a minulý týden zasázel nějaké brambory, které jsme nestihli spotřebovat, takže naklíčily Twilightblush  No, snad z nich aspoň něco vzejde.
Jinak už se děsíme pomalu se blížící jahodové kalamity a já budu muset kvapně zdělat zmražené jahody z loňska, abych měla kam dávat novou várku, která nejspíš nebude malá, protože ty potvory se i přes mé snahy o regulaci opět rozrostly, takže máme po většině zahrady jahodo-trávník Rainbowlaugh
Když se tak dívám oknem v obýváku na skalku, tak bych tam konečně zase měla vlítnout, protože se mi tam tyčí nějaké travní klasy. Jsem alergik na pyly trav, takže dobrá tráva je jen ta zkompostovaná tráva Rainbowdetermined2
- Nevytvářej si domněnky - Nezraňuj slovem - Buď sám sebou - Uč se milovat život i sebe sama -
Reklamááá!  
Moje písmotvorba zdeEresielin svět 
A malůvkotvorba tu: Eresielina čmrkárna
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Já tak po různu.. všechny TV stanice, co máme, teletext, předpovědi na netu, Google předpověď.. netrefila se v poslední době ani jedna Pinkiesmile podle Windy bude teď až do středy bez deště (to Google slibuje déšť alespoň v úterý). Už se nedá spolehnout ani na to, že když není ráno rosa, mělo by pršet. Asi začnu brzy chytat rosu v noci na kovy Rainbowlaugh

No, my jsme letos čekali zázraky, ale zatím se jen pereme s počasím a očividně vlastní neznalostí pěstování neobvyklých rostlin.

Co se týče jahod, my to většinou stíháme spotřebovat hned jak to vyroste. U rajčat je to horší (ještě teď jíme mražená z loňska, o kečupech ani nemluvě). Nám se už taky jahody rozrostly i mimo plánovanou plochu, ale zatím je tak necháváme. Maximálně se pokosí spolu s trávníkem.

Já teda alrgik nejsem, ale trávu na skalce taky nemusím (špatně se to od ní "čistí").

https://www.windy.com/?rain,49.751,15.040,8
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Nevím, jak koukáš na Windy ty, ale já tam vydím déšť i v úterý a podle směru postupu fronty, by vás to minout nemělo Ajsmug
- Nevytvářej si domněnky - Nezraňuj slovem - Buď sám sebou - Uč se milovat život i sebe sama -
Reklamááá!  
Moje písmotvorba zdeEresielin svět 
A malůvkotvorba tu: Eresielina čmrkárna
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
No, kéž by.. třeba včera v bedně hlásili, že úterý až čtvrtek budou bouřky snad i na východě.. Podle Google by mělo dneska pršet..
   

Mno, podle Windy nebude pršet asi vůbec. Jo, v úterý a ve středu tam je 1 hodinka deště, ale v našem případě, pokud nebudou hlásit alespoň celý den, tak šance že tu alespoň krátce zaprší je po předchozích zkušenostech téměř nulová Twilightoops (kolikrát hlásili 3 dny po sobě déšť, a nespadlo nic)
   
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Tak už ani na Windy není spolehnutí. Ne, že by mi to vadilo, ale včera ve 23:00 +/- přišel déšť. A podle Windy mělo být jasno a bez deště (ani teplotu netrefili, bylo 30 ve stínu). Trval jen asi 30 minut. Rostliny jsou zalité (záhon tak na jeden den, max. 2), ale do sudů toho moc nepřibylo (pár cm). Na druhou stranu je fakt, že bych se měl asi ptát přímo na naší obec (kolikrát totiž 2 km od nás profrčí bouřka s lijákem, a u nás nespadne nic). Naštěstí i pro dnešek je stále hlášen déšť (ale jako vážně, 1.3 mm? Twilightoops Před tímto nás v TV zprávách varovali jako vysoký stupeň nebezpečí?).

[Obrázek: cernikovic.jpg]

Nevím, proč mne to nenapadlo dřív (zatím ještě dvojité opláštění z vrchu není). Ale dneska, jak pražilo slunce, bylo ve skleníku na teploměru +41 (jen pro srovnání, nad +42 už umírají enzymy, které většina složitějšího života potřebuje ke svému fungování). Vzal jsem tedy plachty a v místě, kde nejsou okna, jsem skleník zastínil. Během hodinky teplota klesla.

Pokud zrovna nesvítilo Slunce na teploměr, bylo tam asi +31. Další (testovací) teploměr umístěný přímo u země naměřil +25. To už jsou rozumné hodnoty. Večer (ve 20:00) ukazovaly už oba teploměry +20. Ten hlavní teploměr je zatím nad všemi rostlinami v hlíně, ovšem sadba a okurka je na jeho úrovni. Kdo ví, třeba se to rostlinám bude víc líbit (dostanou jen méně světla, ale díky pohybu Slunce se dostane během dne na všechny + nějaké to rozptýlené). Měla by se tím také snížit spotřeba vody (vypařování, ochlazování listů).

Možná by stálo zvážit třeba nákup stínící tkaniny:

https://pletiva-site.heureka.cz/stinici-...e/#section

Je levná (10 kč za metr čtvereční), a dost lehá (38g/m2; 75m2 váží jen 3 kg), tzn. že jí stačí koupit cca. 7+2x4 metry čtvereční, přehodit přes skleník včetně boků, a neměla by bránit ani otevíracím oknům - nadzvednou si ji. Tím by se skleník měl ochladit. Zatím jsem přehodil přes skleník pár hadrů/autoplachty, než dojde.

Až bude stát velký skleník, jeho celý severní štít udělám asi zastíněný. V zimě totiž slunce stejně svítí spíš z boku (max. z jihu dolů v poledne), ale na severní půlku by svítilo Slunce hlavně v létě, takže tímto by se snížil prostup tepla až na polovinu (a tedy menší přehřívání).

Mělo by to být ekonomičtější a možná i ekologičtější než smývatelná barva na sklo.



Tak přišlo konečně vyúčtování elektřiny. Trochu nad očekávání je to víc než vloni (o 1284 Kč; resp. o 556 kWh).  Už by se chtělo "jásat" ve stylu "hele, vidíš, já to říkal, že to je drahé".

Jenže Pinkiesmile Skleník je v plném provozu teprve max. 2 měsíce (březen-duben), a jeho instalovaný příkon 200+80W znamená, že i kdyby celou tu dobu jel na plné pecky, spotřebuje jen 2x30x(200x24+80x6)/1000=317 kWh. A já třeba vím, že v květnu, pokud vůbec, pracoval max. pár dnů kvůli světlům (a rozhodně ne na plný výkon, to by musela být teplota pod +5 po celý den, a pokud vím, nebyla taková po většinu doby ani v noci).

Update: teď jsem se díval, a topení bylo ve skleníku už na začátku února. Ale v tom případě pochybuji, že bylo zapnuté (protože to by bylo 2+3+4=90 dnů, max. 475 kWh, a to nedává smysl, viz. výpočty dále, kdy to bylo +300 kWh ještě před vánoci i bez skleníku; i tak by nám stále něco chybělo)


Já bych to spíš svedl na jednu z těchto dvou věcí:

- delší zima (počítejte, že celkový instalovaný příkon topidel v domě je asi 7 kW, to když sepne, tak je skleník jako když plivne). I kočičky měly své 1kWh topení, takže každý den to v nejhorším případě jsou +2 kWh. Zase je ale pravda, že jak byly ty mrazy v dubnu nebo kdy, měl jsem ve skleníku přes noc 600W topení (tj. 6 kWh jen tu jednu noc).

- začínáme si asi trochu žít jako prasata v žitě a polevujeme se šetřením (neprojevil se ani nákup úspornějších vařičů, resp. indukčních, ani novější ledničky A+ namísto 10 let staré). Taky, když se skleník loni a letos stavěl, ona ta vrtačka a rozbrušovačka taky něco spotřebuje.

[Obrázek: spotrebael.jpg]

Pokud se podívám na historii spotřeby, tak spíš hádám to druhé. I když se nám daří snižovat spotřebu ve VT, spotřeba NT roste. A jak vidíte, rostla dost i rok před tím, kdy byl skleník ještě tak max. ve hvězdách:

   

A hlavně, skleník byl trvale připojen k topení tak někdy v březnu, kdy dorazily rostliny. No, a když si porovnáme stejné období za rok 2017 a 2016:

2016 ... VT: 220   NT: 2589
2017 ... VT: 219   NT: 2849

zjistíme, že tam sice je rozdíl 260 kWh, jenže pouze v NT. A protože u nás je NT jen 16 hodin denně, z toho dost velkou část zabírá 11:00 až 17:00 (a od 19:00), kdy by jela, pokud jedou, světla (480W/den). Tzn. že kdyby skleník topil, musel by to dělat hlavně v noci a ráno (kdy ho nevyhřálo slunce). Určitě by se trefil do VT. A jak vidíme, VT je paradoxně ještě menší než vloni Pinkiesmile

Tzn. že ať už se dělo cokoliv, měl skleník spíš zanedbatelný vliv, a byl překryt klidně i souhrou jiných menších faktorů.

Stačí se podívat na zbytek období, tj. do Vánoc a dostaneme tato čísla:

2015 ... VT: 351   NT: 3023
2016 ... VT: 334   NT: 3337

Takže nejpravděpodobnější viník bude topení v domě v důsledku nižších teplot (možná i klimatizace v létě v důsledku vyšších). Není důvod se nedomnívat, že pokud naskočilo 300 kWh navíc i bez skleníku, že by stejný viník neměl nějaký podíl i pro zbytek období (leden, únor, atd.).

Nějaký vliv skleník určitě mít musí, neb z božího slova určitě nejede, ale nejspíš budeme muset počkat, pokud bude alespoň trochu normálnější počasí, na příští vyúčtování ke srovnání..

Když budu realista, tak za duben bych mu přiznal 100 kWh a za květen nic. To je myslím fér (3.3 kWh denně, tzn. 480W světla a topení 200W po 14 hodinách - večer, celá noc a ráno). Jsou to dost vysoké hodnoty, které by mohly klidně platit i ve slunečném prosinci či únoru (přeci jen jsme zažili na jaře ty mrazy, takže nejsme až tak mimo mísu). Pokud je 6739 kWh v hodnotě 20.224 Kč, tak pro zjednodušení trojčlenkou 100 kWh je 300 Kč (1.5% roční spotřeby elektřiny) za měsíc provozu (pravda, neměl bych do toho počítat platby za jističe, ale čert to vem (stejně tvoří 1/2 nákladů)).

Abych toto vykompenzoval, budu muset vypěstovat odpovídající množství jídla (tzn. pro 4 měsíční provoz to je 1200 Kč - např. ekvivalent 80 kg brambor a budeme na nulové bilanci, nebo 17 květáků - no fakt, 70 Kč/kus v Tescu v květnu v Rychnově nad Kněžnou za takovou malou srábotku před 14 dny; byť někde se dá sehnat i za 35 Kč - zde by tedy ekvivalent bylo 34 květáků). To je daň za to, že chci mít i vlastní tropické plody či koření. Prakticky, čím větší blafy se budou v nejnižší cenové relaci v obchodech prodávat, a čím dražší budou základní potraviny, tím snadněji se nad částkou za provoz skleníku mávne rukou (pokud hypoteticky zdraží květák na 100 Kč, bude jich stačit vypěstovat 12, což je asi tak 1 řádek v malém záhonku - btw. nevidím důvod dávat rostliny od sebe 40 cm nebo dělat monokulturu, je to jen zbytečné plýtvání místem a půdou)

Zrovna jak květák, tak brambory se hodí prakticky na všechno: květáková polévka s bramborem, bramborová polévka se zeleninou, smažený květák s bramborem, mozeček s bramborem, hranolky bez květáku, bramboráky, bramborová kaše, syrové brambory, chlupaté knedlíky, halušky, bramborové knedlíky.. já teda vím o bramborách všechno Pinkiesmile

Ještě nebudu prohlašovat, že zahradničení je fakt docela "levná" záležitost, ale uvidíme za rok (doufám, že nepřijde nějak tuhá zima a že už nebudeme více spotřebovávat energii na jiné věci).


Ale nejsme na tom zase až tak blbě Pinkiesmile

http://www.usetreno.cz/jaka-je-prumerna-...omacnosti/

Pokud už v roce 2010 byla spotřeba průměrného Čecha 5.6 MWh ročně, tak v našem případě to je o 6-7 let později "jen" 3.47 MWh (ale taky žádná sláva, jsou myslím lidé, co zvládnou celý dům na 4 MWh, byť hlavní topný systém mají krbová kamna a akumulačky jsou jen bokovka).

(2.5 MWh je průměrná roční spotřeba jednoho bytu, kde jsou 2-3 osoby, ale nemají elektrický ohřev)



Jen víc takových ... Pinkiesmile

https://www.vitalia.cz/clanky/komunitni-...ke-vztahy/

to mi připomíná již zveřejněné https://www.youtube.com/watch?v=3zIudtKTZss (originál: Ron Finley https://www.youtube.com/watch?v=EzZzZ_qpZ4w ), ale rád si to občas pouštím znovu.


No jo, nás, Čechů, se to přeci "netýká".. to je problém těch Amíků. Jenže my (teď konkrétně mluvím o své osobě a mě blízkým) jsme se málem také stali těmi "Amíky".. zapomněli jsme (spíš odvrhli) na možnost vlastních potravin. A člověk snad pak i víc ty Američany chápe, a začne jim fandit, než aby na ně jako dřív měl jen kecy.. protože pak člověk čte v komentářích "viděli jste Evropu? Tam má snad zahrádku každý!"

Vidíte, vidíte.. a to prý jsme zaostalí Pinkiesmile Važme si toho.

http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/rost...vinka.html

Pokud se dá prezentovaným číslům věřit, očividně nezáleží na příjmu (byť většina lidí je ze střední vrstvy), vzdělání, či na tom, kde člověk bydlí (jestli opravdu pětina Prahy zahradničí, tak to je pro mne dost překvapující číslo). I v Bílém domě mají vlastní zahrádku Ajsmug




Stejně, teď o tom tak přemýšlím, kiwi je asi hrozně "odolné" (i to do -40). Protože šlo ven spolu s rakytníky, a přitom rakytníky o listy kvůli mrazu nepřišly vůbec (podobně jako stromové borůvky)!


Zatím, čemu se nejlépe daří ve skleníku (za měsíc to alespoň 10x zvětšilo objem, aneb přehled rekordmanů):


- mochyně (plodí)
- japonská máta
- ananasová máta
- žlutý meloun pepino (kvete)
- cola koření
- gotu kola
- jakon
- zlaté oregáno
- rýmovník eukalyptový

Takže pokud hledáte blbuvzorné rostlinky, můžete zkusit tyto. Na druhém místě se pak umisťují:

- batát zlatý
- brahmi koření
- šalvej na trávení
- rajčenka (kvete)
- vitánie (kvete)
- kalisie voňavá
- jiagogulan
- fíkovník
- mandarinka (už má i 1 květ)
- pomeranč
- tymián (kvete)
- rozmarýna lékařská
- olivové koření

A na třetím místě (sice pomalý růst, ale bez příznaků nějakých problémů):

- citroník
- kávovník
- ovocná šalvěj (i když, možná by si zasloužila i druhé místo)
- majoránka vytrvalá
- oregáno
- martej
- kustovnice čínská

Narančilu zatím nově zařadím mezi problematické, protože shodila dva listy (ale nejspíš dělá další nové). Ostatní rostliny zatím zůstávají tam kde byly (tzn. podezřelé chování, např. argentinská máta má některé listy trochu divné) nebo mají jen takový nic moc růst.


Co zatím považuji za nepřítele č.1:

- čajovník (shazuje listy)
- šalvěj peruánská (svěsila listy)
- angínovník (lehnul)
- medvědí česnek (neustále schne, neroste)
- eukalyptus (uschl, má nový výhon)
- stévie (ale s velkým ALE, zatím se 2 staré výhony drží)
- houbové koření (lehá)
- velkoplodé kiwi (usychají listy, nevyráží nové výhony)


Z venkovních:

- saturejka horská a převislá

Citlivé na mráz:

- všechna kiwi
- dřín velkoplodý
- klanospraška
- akébie pětičetná
- některé maliny
- zimolezy (?)
- nízké keříky borůvek

Velmi pomalý růst:

- moruše černá
- ibišek
- ginko biloba
- mirabelka (ta jediná zatím skoro žádný)
- zimolezy (měli jsme už první plod, ale za úspěch se to nedá považovat)
- kiwi (teď jim pro změnu zase vadí vedro)

(čekáte měsíc či dva, než se ukáže něco zeleného, jinak to vypadá jako mrtvola, zatímco vše ostatní už má listy všude).


Musím ale pochválit mátu jahodovou, která najednou zahájila docela čilý růst.

Možná je to náhoda (shoda jmen), ale i samotné jahody rostou prakticky bez toho, abyste si jich nějak všímali, a podle květů budou letost plodit hromadně, takže pro začátečníky jasná volba.



Stav na zahrádce:


Na jedné mandarince vyrazil boční výhon s jinými listy. Jak jsem se dočetl, je to nejspíš citronečník, na který se často roubuje, a vzhledem k tomu, že jeho plody se nedají moc jíst, půjde do pryč.

U některých rostlinek s drobnými květy by se možná mohli jako opylovači oplatnit i mravenci (alespoň teda strkají hlavu do každého květu Tymiánu a Lípie).


Zdá se, že rostlinám se v tom nízkém pyramidovém skleníku daří zatím nejlépe (možná tím, že je z cihel?). Totiž, Slunce tam sice také svítí od rána do někdy okolo 17:00 (v létě), ale i poledne se je trochu zastíněný, a večer už na něj Slunce nesvítí vůbec. Možná si to tam lépe drží vodu, nebo je to tím, že jde o plný polykarbonát (asi 4-6 mm, teď přesně nevím).

Třeba květák dělá listy o velikosti deštníku Pinkiesmile (asi je budu prodávat jako plácačky na karbonské vážky)

Proti předchozímu roku se nám podařilo už přivést i čočku do květu (vedle ní kvetou už brambory - venkovní teda zatím ne).

Ale i vše ostatní tam roste celkem dobře. Ta okurka ve skleníku, ačkoliv plodí (už jíme vlastní), tak roste velmi velmi pomalu (zřejmě kvůli vysokým teplotám), přitom mladší sazenice okurek v tom menším skleníku, ačkoliv jim je jen pár týdnů, jsou už stejně tak velké (a na pohled zdravější - nafotím příště).

I rostlinkám, které byly doposud v kelímku v polykarbonátovém pekle se po přesunu mezi beton začalo dařit (třeba meduňka vyrostla za poslední 3 dny mnohem víc, než před tím za měsíc a něco, a to už listy měla, jen stagnovala; rovněž majoránce se daří).

Papriky se zničeho nic probudily, a během týdne vyrostly asi na 3x takovou výšku a počet listů (ale ven je zatím dávat nechceme, když hlásí ještě někdy mrazy).

Proto asi budeme tento teplý skleník využívat na klíčení semen, a v momentě, kdy vyrostou, půjdou rostliny do toho menšího (alespoň bude mít trvalé a větší využití). Teprve později pak přijdou už jako větší ven na trvalé stanoviště.

Máme teď hodně listové zeleniny, takže bude dostatek kompostu na výrobu hlíny (na podzim zasypeme hnojem nejen záhon, ale přidáme i něco do kompostérů, ať mají nějaký základ, a kdo ví - možná přijdou i slepičince).


Zlikvidovali jsme jeden uschlý okrasný keř (sloužil necelých 5 let). Skončil na ohni jako hnojivo (z 2 metrového keře jsou 2 lopaty popela). Místo něj přijde líska. Vytvořil pro ní docela dost hezkou hlínu (nějaká lepší hnědozem, proti původnímu jílu nebe a dudy).



Už zase máme kozí mléko. Hurá. Budu moci začít opět jíst čokoládové lupínky Pinkiesmile A nepočítám samozřejmě kakao nebo maliny/jahody v mléce. Cena zůstala stejná jako vloni, tj. 15 Kč. Což vzhledem k tomu, že polotučné (!) mléko v našem supermarketu stojí už 14.9 Kč (jinde i 11 Kč), dává důvod ho už nechodit kupovat. Za tu cenu ho může dostávat i náš starý kocour (a bude pro něj nejspíš i zdravější). Schválně, kolik budu vážit na podzim (teď mám 65.5 kg i s téměř nulovým příjmem masa).

Vlastně, když vitamín D3 zvyšuje absorbci vápníku tělem, tak by mělo být pití mléka stejně otázkou jen jaro-podzim, kdy je člověk venku a svítí na něj slunce (pokud nechce polykat Déčko v tabletách).


https://www.prozeny.cz/clanek/kozi-mleko...vapi-22002

My samozřejmě kozí mléko nijak nepřevařujeme (tím se totiž "zničí"). Spíš z lenosti (je rychlejší si mléko vzít z ledničky, než čekat až se ohřeje).

http://www.syrova-strava.cz/news/syrove-...odborniku/

Je zde určité malé riziko, které se musí každý zvážit sám:

http://litomericky.denik.cz/zpravy_regio...mleko.html

Jenže, víte co, co my jíme za zeleninu (včetně listové) co se týče hnojení, to by celá hygienická správa v ČR spáchala sebevraždu, pak se by reinkarnovala a pak znovu spáchala sebevraždu, kdyby to viděla Rainbowlaugh

Jak už jsem napsal. Kdyby všechno to, čím nás straší, byla pravda, muselo by dávno lidstvo už vyhynout, aneb (sta)tisíce let prověřený způsob je najednou děsně nebezpečný:

http://www.ordinace.cz/clanek/nemyta-mrk...ni-nehody/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Toxoplazm%C3%B3za

Vím, týká se to i mé "víry" ve škodlivost masa a mléka. Jenže tady fakt může být rozdíl mezi tím, co dělali naši předci (jedna vlastní kráva či koza, přírodní maso, často natrávené vlastními enzymy - vs. - pasterizované mléko od tisíců krav smíchaných v jedné krabici a "uměle" odchované a poražené maso).

Jen bokem: zkusili jsme udělat test - dali jsme polotučné mléko kravské z obchodu, a plnotučné kozí mléko přímo po podojení, oboje zředěné vodou, kočkám: ani jedna kočka (či kocour) nechtěla pít to mléko z obchodu, zatímco po tom kozím se mohly uchlemtat.

Jelikož my s kočkami sdílíme prakticky všechno (nejspíš i parazity), možná bych měl dát na radu koček než reklamním letákům Pinkiesmile




U aku vyžínače mi odchází baterie (dá se nabít, ale prostě nevydrží utáhnout provoz - resp. běží klidně 5 minut v kuse v garáži, ale jak s tím vyjdu ven, 10 vteřin a konec, ale takhle to můžete dělat klidně půl hodiny a pořád naskočí).

Baterie je 18V, a stojí asi tolik, co celý nový stroj. Napadla mne ale jiná věc. Je to DC motor, takže by se měla dát použít prakticky jakákoliv DC baterie (možná jen poteče o něco vyšší proud - pokud se nebude točit - ale spíš to bude mít jen menší výkon a tedy i proud, protože odpor motoru zůstane stejný - je to lepší než do něj pustit 24V; nejde ale tak o motor samotný jako spíš o dráty uvnitř sekačky, a dneska se šetří pomalu na všem; drátky k nabíječce aby jeden hledal lupou). Třeba taková autobaterie má jen 12V, ale menší odpor než NiCd, takže na ní nejspíš ani nedojde k poklesu napětí, jako u těchto menších baterie (klidně z 18V na 13V při provozu).


Třeba taková 12V 10Ah baterie stojí 780 Kč (asi o 400 Kč méně než 18V originál s 1300 mAh! To už za 860 Kč pořídíte i 14Ah gelovku). Pravda, je těžší než ta malá, ale zae má jen 4.5 kg, takže jako takový menší batůžek na záda naprosto v pohodě (nebo na kolečkách s delším kabelem, např. pár metrů). A u autobaterií, které se prakticky neustále nabíjejí a vybíjejí je i známo, že vydrží někdy až 8 let! Někdy je třeba jen okecat elektroniku sekačky, ale ty nejlevnější nemají příslušný kolík někdy ani zapojený. Za 1100 Kč seženete 20 Ah, a ta váží 6 kg ( http://www.rehabilitace.info/zdravi-deti...-1-stupne/ ). Ale máte 2x tak delší dobu provozu. 1.3 Ah dává většinou tak 20 minut, takže tady by bylo reálných možná až několik hodin. Případně lze použít nějakou starší z auta, co se chystáte vyhodit.. (pokud jí nepoužíváte ještě na fotovoltaiku po zbytek její životnosti)

DC baterií můžete PRÝ (nezkoušel jsem, a ani mě to zatím nějak zvlášť nezajímá, jestli to je nebo není blbost, i jakožto rádoby elektrikáře Pinkiesmile ) pohánět i (určité?) 230V AC motory, takže by nic nebránilo třeba vzít klasickou elektrickou sekačku v hodnotě 1200 Kč, naložit na ní za 1000 kč autobaterii, a jedete. Problém bude v tom, že tam bude asi propad výkonu při zátěži (a taky bych se bál těch proudů - možná zbytečně). Každopádně, pokud by se jednalo o 500W motor, za cca. 800-1000 Kč se dá 500-600W měnič pořídit (rovněž jsem nezkoušel, jak bude fungovat pokud se motor někde trochu zasekne; 1000W měnič za 1900 Kč; celkem tedy 3200-4100 Kč včetně sekačky).

Aku sekačka z obchodu se dá pořídit už za 3000 Kč + cena baterie (která stojí 4600 Kč), ovšem na 4Ah to prý udělá 500m2 (pochybuji ale, že např. v mokré trávě). Z vlastní zkušenosti vím, že posekat cca. 500m2 pozemek je s 1000W 230V sekačkou (pokud máte všude stromky) práce tak na 2-4 hodiny podle mokrosti trávy, počasí (vedro) a zda vám někdo tahá kabel či ne Pinkiesmile Taková 20 Ah baterie z auta je schopná 1000W dodávat asi tak 1/4 hodiny (max) (za stejnou cenu, těch 1100 Kč, pořídíte ale i 60Ah, což už je přes hodinu práce, ale bude také o dost těžší - špatný nápad i jako batoh, pokud teda nejste rambo a tlačit přes sebou až 20 kg pytel cementu, no nevim nevim). Bude možná těžší, ale cenově mnohem výhodnější (a může mít i delší životnost).

A nebo na to jít úplně od lesa, nejen Češi jsou kutilové: https://www.youtube.com/watch?v=ZkKu5VmuvBA Pinkiesmile Btw, robotické sekačky do 20 tisíc mají většinou motor jen 100W (tak nějak čekám, až budou mít GPS modul, schopnost zvládnout na 1 nabití alespoň 250m s překážkami, a stát do 5 tisíc, pak budou zajímavé). Ale aby to nesekalo pak tahle Rainbowlaugh https://www.youtube.com/watch?v=nDjn6LocK00

Doporučeno je použití pojistky (např. nějaké z auta, na pár ampér, v případě zkratu totiž můžete s autobaterií klidně i svářet). Nebo použít v určité části obvodu příslušně tenký drát http://www.eshop.elektrokomponenty.cz/no...zitelnost/


Včera jsem to doma vyzkoušel. 18V aku vyžínač jede z 12V autobaterie naprosto stejně dobře jako se svou vlastní, nyní již prakticky nepoužitelnou baterií. Takže půjdu místo originál koupit levnější a trvalejší vedle do autoservisu (a vznikne něco na způsob pušky krotitelů duchů Pinkiesmile ). Pro vyšší bezpečnost (baterie) by bylo vhodné doplnit ukazatel stavu nabití (jednoduchá stavebnice) nebo přímo odpojovač při podpětí. http://www.s-hobby.cz/elektronika/_3199-...e--j75.htm

Ergo je toto vhodné i případně pro akunářadí (šroubovák), které často jede na 13V a něco, a odešla vám originál baterie (a nová je neskutečně drahá - někdy pořídíte novou sadu nástroje se 2 bateriemi levněji než 1 náhradní).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Update k počasí:


Tak musím říci, že po včerejšku jsem celkem spokojený Pinkiesmile

Jak Google, tak Windy se trefily skoro na hodinu přesně. Co ale totálně neodhaly, bylo množství srážek. Windy hádalo 1-2 mm (má tam víc předpovědí, ta druhá dokonce myslím i 5 mm).

No, asi takhle: I kdyby to první bylo v cm, tak by to i tak bylo ještě trochu mimo mísu Rainbowlaugh

Bylo to tak na 30 minut celkem, ale když sečtu okapy, a to, co jsme čerpadlem vysáli z prolákliny vedle domu, abychom se neutopili (protože se ucpal okap, ale to jsem naštěstí rychle vyčistil - jen pláštěnka mi byla houby platná - nevím, co to bylo, ale byl toho kbelík, a myslím, že z toho bude pěkné hnojivo), tak jsme získali:

- 1500 litrů do jezírka
- 450 litrů na splachování (zbytek šel do přepadu)
- téměř plné všechny sudy (původně 50l celkem, teď asi 900l).
- malý skleník (7m2 plochy) si nalapal asi tak 60-80l (spíš myslím, že to ten originální tenký okápek nestíhal brát, protože zahradní domeček zvládl s plochou 4m2 asi 100 litrů)

Ale alespoň teď nebudu muset snad pár dnů zalévat, takže doplníme vodu z ČOV.

Na dnešní 12.hodinu předpovídá ještě 0.6, resp. 0.2 mm. Tak jsem zvědavý, zda něco přijde a kolik toho bude Ajsmug


Poučení: pokud bude počasí do budoucna spíš takto přívalové, bude nutné mít hodně nádrží (nebo jednu obří, řádově v kubících), aby se to dalo vše podchytit a netrpět po zbytek období suchem.

Škoda zatím té jedné 1000l nádrže, která není připojená k okapu. Mohlo to být dalších 100-200 litrů určitě.



http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...hospodarit
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Několik málo foteček k předchozím textům..

[Obrázek: elfmansvs.jpg]

- začali jsme už sušit sklizené bylinky (hlavně jde o máty)

- konečně máme první červené jahody

- dorazily náhradní rostliny za ty zničené

- brzy budeme mít vlastní brokolici (raději bych květáky nebo kedlubny Pinkiesmile ale to ještě chvíli potrvá)

- ta bakule salátu, to je ten "hrdina", co se urodil minulý rok a přežil v mrazech (necháme ho vykvést, k jídlu si myslím že už nebude)

- dorazila krycí plachta na skleník (snad bude mít efekt, měla by blokovat 40% světla)


Zkusím, co jsem si přečetl, zalévat větší množství vody, ale v delších intervalech (např. u některých rostlin se prý v horku doporučuje třeba i 22l/m2, ale jen 1x za týden či 14 dnů):

http://www.kvetinyproradost.cz/pokojove-...e-rostliny

http://www.jaktak.cz/jak-pestovat-kvetak.html

Protože něco asi možná dělám špatně (některým rostlinám to nevadí, ale asi bych si měl vzít příklad z venkovních jahod - ty se nezalévají skoro vůbec a v pohodě).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Takto vypadá naše současná snaha (lépe to zatím nazvat nejde) Pinkiesmile

[Obrázek: elfmanudu.jpg]

- rozhodil jsem po půdě kůru, ale asi koupím ještě nějakou (prý mírně okyseluje, takže se bude hodit ke kiwi a borůvkám).

- na zahrádce nám zatím roste nejvíc brokolice. Kvůli pozdní výsadbě ale už některá začíná kvést. To nicméně nevadí: sklidí se a skončí v polévce i tak.

- rozšiřuji zem okolo borůvek, aby měly více prostoru (místo jílu rašelina)


Teď se nám tu přehnala bouřka s lijákem a kroupami. Trvalo to asi půl dne. Resp. nevím, zda kroupy byly zrovna u nás (zažil jsem je v práci). Ale nezaznamenal jsem jedinou škodu na sklenících nebo rostlinách.

Zato jsem objevil pár slabin v současném systému okapů a sklonu terénu, takže jakmile jsem zase spustil čerpadlo, už jsem měl v plánu několik vylepšení. Část jsem udělal operativně hned, část je na delší období (vyžaduje to něco přistavět, ale zase tím získám další plochu na chytání vody). Hlavně si budu muset dávat bacha na čistotu okapu (nestačí ho vyčistit jen nahoře, ale je nutné si ověřit, zda není ucpaný i dole Pinkiesmile ).

Alespoň máme zase doplněný stav vody, tentokrát na 120% Pinkiesmile a min. tak týden nebudeme muset zalévat.

Btw. zatím od od nevím kdy (podzim?) jedeme u WC jen na dešťovou vodu (a přitom je to jen jedna blbá 1000l nádrž). Jelikož je zase už plná, tak hádám, že tak další 2 měsíce zase vydrží.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Zahrádka/skleník

Konečně snad budu vědět (díky pořadu Receptář), jak zalévat kiwi. Prý, pokud listy usychají směrem od okrajů, je rostlina přemokřená (což vadí kořenům). Nebo jde o houbovou chorobu. Pokud jsou suché celé, jde o málo vody nebo poškození mrazem. Snad nám to pomůže.

Nedaří se nám nějak mrkev, petržel a fazole. Totiž, všechno jsme seli již třikrát, a vždy vylezlo jen pár kusů. Svedli bychom to na hlínu (v ní třeba fazole vyrostly 4, ale 3 něco zahubilo), jenže fazole nám nevyrostly ani v lepší hlíně ve sadbovači (možná byly namočené moc dlouho, teď zkoušíme bez namočení). Nakonec jsme fazole zaseli koupené z obchodu určené k jídlu (jsou cenově úplně někde jinde). A zdá se, že rostou. Když jsme mezi mrkev píchli novou kedlubnu (málo místo), začala najednou růst. No, budou se muset domluvit.

Co se týče čajů, tak máme asi do konce života vystaráno. Máty jsou prakticky plevel, šíří se jako choroba. Nestačíme sklízet (jednou za týden až dva plné dva pekáče). Přitom to nedá ani vůbec žádnou práci.

Dost nám rostou jahody, denně jíme hrášek, a povedlo se nám u čočky dovést rostliny do fáze lusků. Člověk by prý měl sníst asi 30-75 g luštěnin (čili i hrášek, který jíme). Jeden lusk má údajně cca. 5 g, takže by mohlo stačit denně sníst 10 až 15 lusků. Jo, těch 10 a něco teď dáme, ale to nebude celý rok. Náš lusk po vyloupání váží teda jen 1-2 gramy. Možná bychom se je mohli naučit jíst celé (vařené není problém).

Mochyně a Vitánie dělají "lampiónky", jedna mandarinka má plod, a brzy budeme mít borůvky a maliny (plody zimolezu jsme zatím měli slovy "tři"). Pozor, plody Mochyně PERUÁNSKÉ jsou jedlé až zralé (uschnou, oranžový plod). Všechny ostatní druhy nebo nezralé plody jsou jedovaté. Plody z Vitánie jsou mimochodem vhodné jako siřidlo pro výrobu sýrů nebo jako náhrada mýdla (obsahují saponiny). Podle některých zdrojů způsobují plody hemolýzu, podle jiných jsou výborný antioxidant a jíst se dají (obsahují Cystein). Jinak se z Vitánie jí (resp. pijí) listy a kořen.

Nějakým způsobem jsme buď omylem vytrousili semena, a nebo jde o pozůstatky zkompostovaných plodů, ale rajčata nám rostou skoro všude. Dokonce si jedno našlo životní prostor i ve skleníku u tymiánu. Ale což, necháme životu volný průběh (většinou, když si něco samo vybere místo, tak tam také vydrží).

Lípie bude asi velmi nenáročná, děsně se šíří, a neustále kvete (listy jsou skutečně sladké, ale jinak než cukr). Kvete už i kustovnice a šalvěj na trávení. Brahmi koření výborně roste i v totálním stínu. Batát se nějak rychle začal šířit (dělá hromadu výhonů a listů), zřejmě ho "vyhnal" Jakon těmi svými obřími listy.

Na zahradě nám vyrostl pravý heřmánek, tak děláme čaje (je to hnus! Rainbowlaugh).

Ve skleníku se množí rovněž oregáno (zlaté i normální), takže sušíme (do polévek). Gotu kola se za chvíli bude muset kosit srpem.

Bylinkám se doma daří na východním okně bezvadně. Rozhodně lépe než v našem skleníku, ale třeba, kdybych jim dal stejný pitný režim (teď je zálévám tak 1x, max. 2 týdně, ale pořádně - většinou si vodu nasají do sucha z misky už během 24 hodin), třeba by se jim také venku líbilo (třeba kávovník už nemá zaschlé konečky listů a roste přitom ve skleníku, a prý, že se nemá letnit).

Na fotkách je vidět i ten loňský zmrzlý salát. Staví babylonskou věž. A ne jednu. Brzy pokvete. Teda jako, neznalost je děsná. Takto jsem si salát ani nepředstavoval.

[Obrázek: elfmanvcv.jpg]




Zvěřina

Tak jsme se posunuli mezi "aristokracii" Pinkiesmile Mimochodem, za 60 Kč zvěřiny se dá připravit asi 5 porcí. I tak to nebudeme mít na talíři denně, chuťově to je tak trochu jiné maso (B12 z bakterií v tabletě je levnější, mimo to zatím nepozoruji žádnou změnu při jejich užívání, ale u B12 je to vždy dlouhodobější díky rezervám v těle; a třeba lusky hrachu "žereme" hned na záhoně, takže z toho taky něco málo B12 kápne - popravdě, začínáme si čím dál tím víc dovolovat a uvolňovat hygienické návyky, které zhodnocujeme jako přehnané - cílem je žít tak, jak na to naše tělo bylo evolucí připraveno).

[Obrázek: zverinaelf.jpg]

Víte, když dostanu na výběr mezi bílou a černou, většinou si vezmu to nejlepší z obou a skončím u šedé Ajsmug Nejsem povinen zaujmout něčí postoj na 100%.

Ještě mi teda není moc jasné, proč bažant jako takový stojí několikrát méně, než součet jeho částí prodávaných samostatně.


A jedna zajímavost: ve 100g masa je cca. 5-6 ug B12. Podle některých zdrojů je DDD 4.5 ug. To by znamenalo sníst ročně necelých 40 kg masa na osobu. A průměr EU je kde? Opět, kdybychom jedli racionálně, nepředstavovalo by zrušení nekvalitních velkochovů žádný zásadní problém co se týče zabezpečení výživy obvyvatelstva. Jen by si pár podnikatelů podalo stížnost, že jim stát brání pokračovat v rodinné tradici.. Ale to je samé KDYBY. Protože kdyby jedli všichni maso jako my, dost možná by tu ani nebyl moc prostor pro vznik veganství, protože by nejspíš velkochovy vůbec neexistovaly..

...

A pokud jde o to "sám nic člověk nesvede", tak ono úplně stačí, když "škodíte" jednotlivě. Maminka úspěšně nahlodala lidi v práci (firma ESAB, což není zrovna malý podnik, a i tam se všechno rozkecá), kde např. nevěděli, jak snadno a levně se dá zvěřina v naší oblasti pořídit. Přitom stačilo jen říct "jíme zvěřinu". Jako kdyby snad najednou spousta lidí nesnesla, že oni ne Pinkiesmile Mě stačil jeden trochu rozvláčnější rozhovor s kamarádem-příbuzným tzv. o totálních kokodáktinách k tomu, aby získal jisté pochybnosti o celém tom chování (maso vs. MASO, peníze, plýtvání), a ani ho nemusím přesvědčovat o tom, aby se stal veganem nebo mu vyčítat, že štěstí hledá v pěnezích (taky proč). Je pravda, že jeden člověk třeba nedokáže sám zrušit velkochovy stejně jako nedokáže zrušit tabákový průmysl (kam bychom pak přišli, kdyby jeden blázen zničil průmyslový segment). Jenže kde je jeden, mohou být zítra už dva, pozítří tři nebo čtyři Ajsmug To ostatně platí prakticky o všeho, co se "šíří jako choroba" (zvlášť, když to má smysl a přínos, ostatně nemusíme chodit daleko, že broníci?).


Čistě hypoteticky (!), pokud by 1 člověk přesvědčil 1 dalšího člověka každý měsíc, a ten přesdvěčený by se choval stejně, je po roce z jednoho "odpadlíka" už 78 nových "věřících" (zase, lepší úrok než v bance Rainbowlaugh ).

Podobně funguje množení myší Pinkiesmile Je to jednoduchý součet řady, protože na začátku máme 1 člověka. Ten pak přidá 1 dalšího. Další měsíc přidá opět 1 dalšího, ale ten 1 nový předchozí také přidá jednoho dalšího, atd.

1
1 1
1 2 1
1 3 2 1
1 4 3 2 1
...

nebo-li součty jsou 1, 2, 3, 6, 10, 15, 21, 28.. lépe řečeno (první+poslední)*(počet/2), což v našem případě stačí zjednodušit na (1+měsíc)*(měsíc/2).

Pokud dosadíte měsíc = 12, vyjde 78. Když budeme chtít znát po 2 letech, dosadíme 24, a výsledek bude 300. Po třech letech 666 (jak symbolické). Za 10 let mohou takovíto "nic neznamenající lidičkové" zkonvertovat 720.600 lidí (pokud by se "oběti" nepřekrývaly). Což ostatně vidíme třeba na bronies komunitě. A ve státě, kde k volbám přijde s bídou polovina voličů, by byla, pokud by se tato banda zvedla a šla cíleně volit, prakticky hybnou silou.

Nebo stejný výsledek pro 10 startovních tvorečků a dobu sledování 1 roku. Při tempu 1 "chycený" za 1 den stačí příslušně upravit vzorec (měsíc*30). V takovém případě by ovšem po roce "práce" už dávno nestačil počet obyvatel ČR.

Jó, matematika je krásná věc Pinkiesmile

Rychlost změny je většinou nepřímo úměrná jejímu významu (řekněme třeba, že přesvědčit muslima k toleranci křesťanství je mnohem úspěšnější a méně časově náročné, než se ho snažit přinutit, aby konvertoval na křesťanství Ajsmug I některé argumenty jsou trvalejší než jiné).

Ostatně, pokud mohu sám sebe vzít jako vzorek, někdy není ani žádné přesvědčování potřeba. Stačí, aby si dotyčný něco někde přečetl nebo něco u někoho viděl, a třeba o tom i zpočátku prohlásil, že to je blbost, ale časem to začne hlodat do tak velké míry, aby o tom přemýšlel Ajsmug Jen prostě pisatel nemá zpětnou vazbu, což by ho ale nemělo odradit od psaní. Lid je líný, a když už náhodou čte, nemůžete po něm chtít, aby ještě odepisoval.


Ono ti, kteří čekají, že jedinou hybnou silou jsou davy lidí, jaksi zapomínají na to, že ve většině případů jediný důvod toho, proč lidé něco dělají hned společně, je nějaké nařízení seshora. Příkladem budiž poslední nekuřácký zákon. A jak je vidět, spousta lidí proti tomu kafrá a nebo už hledá způsoby, jak ho obejít. Naproti tomu, když se pro něco rozhodne sám jednotlivec, je rozhodnutí trvalejší. Tzv. to přišlo odspodu. Alespoň osobně nevím o moc veganech, kteří neustále hledají důvod, proč začít jíst maso, nebo bronících, kteří se snaží skoncovat se sledováním seriálu MLP a totálně se odpoutat od komunity (byť pár případů je). Teď si ale představte, jak by to dopadlo, kdyby vláda povinně nařídila sledovat FIM. Bez předchozího přirozeného vývoje. Ani to, že něco nemá efekt hned nebo ve velké míře, není moc dobrý argument. Alespoň si myslím, že většina bronies nepřestala seriál sledovat, ani když zjistila, že růžoví poníci nezabránili válkám ve světě nebo násilí.. Ani argument, že pokud se něco dotkne jen malého počtu lidí, jí činí "na nic", je asi tak dobrý, jako že když nemůžete spastit celé lidstvo, nemá cenu pomáhat ani jednotlivci Ajsmug




OT: Argumentace v diskuzích

Teď vážně.. lidi (vegani i ti ostatní), nepoužívejte v diskuzích argumenty, po jejichž uvedení vypadáte jako trubci Pinkiesmile např. na obranu před jezením krav nasadíte, jestli vegani při cestě do práce náhodou nezašlápli broučka nebo zda zabijí komára, který jim saje krev Pinkiesmile

Řekněme, že poprvé to je vtipné, ale číst neustále "žerte trávu" je už unavující, a nic nového se z toho nedozvím. Já rád čtu diskuze, ať už jde o náboženství, vědu, poníci vs. normální lidi, bronies vs. starší generace, vegani vs. masožravci (spíš všežravci), protože tam se často dozvídám spoustu nových věcí, a hlavně se dá studovat chování lidí.


Ať má ta diskuze taky trochu úroveň (komár vs. pes vs. kráva jakožto "zvíře k jídlu"; rozlišujete mezi zmlácením někoho, kdo vás napadl, a mezi nevinným chodcem a mezi černochem? Toho posledního uvádím jakožto příklad "člověk určený k otrocké práci" aneb "je to přirozené, dělalo se to tak i v minulosti").

Já sice taky dost často vypouštím do světa nechtěně haluz, ale pak když člověk (nebo ufon) čte některé "argumenty" v diskuzi, tak mu ty téměř až výbuchy smíchu zatemňují mysl a má problém pak brát všechny stejně vážně..

Pak bychom se dostali k alespoň trochu rozumně vedené debatě Ajsmug A že zrovna na iDnes, to teda čumím.

http://hobby.idnes.cz/diskuse.aspx?iddis...-domov_mce


Celkem rozumná obhajoba veganů, která jde ovšem i na ruku jedlíkům masa. Problém zde jsou hlavně nekvalitní velkochovy na straně jedné (a tím nemyslím hygienické podmínky), a neekologický přístup na straně druhé

http://soucitne.cz/rostlinna-strava-argumenty-odpovedi

Myslím jinak, že jsem už dost daleko, abych nestranil jen jedné straně, zvlášť, pokud se v diskuzích chovají skoro všichni jako hovada viz. http://posilka.cz/nebezpeci-veganske-stravy

a hlavně pokud životní styl (i když třeba veganský) škodí: http://www.profairplay.cz/superpotraviny...prostredi/


Prostě, člověk, co jí maso svátečně, a z kvalitních zdrojů, kde je minimalizováno utrpení a stres, může být co se týče ekologie lepší než neinformovaný vegan, co si nechává své jídlo vozit přes půlku planety.

http://hobby.idnes.cz/studie-kdo-nejlepe...-domov_bma

Je třeba řešit věci komplexně a ne si říct: "zachráním planetu, budu jíst místo masa avokádo, co se vozí z druhé půlky planety". Ale budu u toho jezdit trabantem.



btw, tento fakt je již delší dobu na světě, ale mám pocit, že spousta lidí (Martin Rota by asi "zajásal") nepochopila dané studie, a berou si to jako argument do nějaké "bitvy":

http://www.lifee.cz/trendy/Co-vy-na-to-v...i_548.html

Nechci se pouštět do diskuzí "zvíře je víc než rostlina", protože o tom stále nemám potřebné informace, ale položil bych si otázku: cítí auto, které vystřelí airbag jako reakci na podnět z vnějšího prostředí, bolest (náraz), a mělo by s ním tedy být zacházeno jako s člověkem?


Tady je totiž problém, že je nejasná hranice mezi tím, co je živé a co už není. Každý živý tvor se skládá z buněk, ty z DNA a dalších drobností, a ty z molekul a atomů. O atomu asi nikdo neřekne, že je živý. No jo, ale kolik atomů a jak uspořádaných je už život? Je DNA živé? Buňka třeba živá je. Ale může buňka cítit bolest jako takovou? Ani spoustě virů se nelíbí, když je bílá krvinka začne "požírat". A musí být život složený jen z organické hmoty? Takže tedy Naniti a AI není život? Může existovat inteligence bez života? Přitom spousta dnešních aut je již citlivější, vnímavější a inteligentnější než většina rostlin (jen u rostlin netočí volantem člověk, ale Slunce).

"Bolí to, když tě zasáhnou?" ptá se John Connor Terminátora. "Cítím zranění, data se mohou nazvat bolest". "Vždyť láska je lidský cit." "Láska je jen slovo, stejně jako karma. Záleží na tom, co vyjadřuje".

A nebo jinak, bude tedy OK jíst (zabíjet/týrat) lidi s HSAN poruchou? (neschopnost cítit bolest) To by se ale dalo obrátit: protože tato nemoc je defakto genetického rázu, dá se opravedlnit zabíjení zvířat, u kterých se HSAN způsobí uměle? (pokud vyloučíme stres)

Toto by se mělo v diskuzích řešit a ne plýtvat časem na bláboly typu "žerte kameny" nebo "dostaneš z toho masa rakovinu" (protože to první je blbost, a to druhé je věc čistě daného člověka, dokud se to nedotýká jiných, ať už zvířat nebo odčerpáváním prostředků ze zdravotnictví: pokud se někdo nechá zavřít do komory a tam bude kouřit 100 cigaret denně, tak když pomineme plýtvání zdroji, je jeho svaté právo si takto zničit zdraví, pokud se mu náhodou povede).

A nepoužívejte prosím přirozenost u věcí, které už dávno přirozené nejsou Ajsmug To bychom mohli třeba po lidech chtít, aby káleli na veřejnosti.. Celá naše kultura a civilizace už dávno není přirozená. Dneska se pomalu už nedá ani přirozeně narodit nebo umřít, natož žít.

Další argumenty vycházejí z pozice silného (my jsme na vrcholu, máme na to právo, my jsme je určili k jídlu, atd.). Ty nutně musí používat dvojjakost. U jedné skupiny tvorů je něco nepřípustné, zatímco vůči jiným je to již OK. Pokud bude existovat hranice, vždy se najde někdo, kdo jí překročí i v té druhé skupině. Další argumenty používají jako příklad sama zvířata. Ovšem, vzájemně si protiřečí: my jsme lepší než zvířata/chováte se jako zvířata vs. zvířata to tak dělají, takže je to normální i pro nás. Zkrátka, my jsme ti NEJ, protože máme mozek, civilizaci a bůh ví co všechno, ale když potřebujeme něco obhájit, najednou je nám dobrý kdejaký blbý lev, protože ten přeci taky vraždí. Ale už málokdo si chce od lva vzít jako typickou vlastnost povalečství, polygamii nebo zabíjení dětí. Netvrdím, že je špatné si vybírat, co se mi líbí, ale je divné dávat do jedné věty naši inteligenci a obhajobu nízkými pudy..



Spotřeba vody

Zajal mne článek z odkazu: http://appleguardians.blogspot.cz/2011/0...sited.html

60 galonů na vypěstování libry brambor? Resp. 228 litrů vody na necelý 0.5 kg brambor? Jako nevím, na které planetě to pěstují, ale brambor, byť také rád vodu, je prakticky plevel, který zasadíte, a pokud nezmrzne, nestaráte se o něj. Občas na něj naprší, a tím to končí. Neumím si představit, že bych čistě jen pro brambory měl vylít do toho našeho skleníku 1 celou IBC nádrž vody, abych dostal ty své 2 kg. Stejně tak kukuřice. Alespoň jsem si nevšiml, že by na pole, kde je zasazená, jezdil někdo se zalévacím strojem (alespoň tedy tam, kde bydlím).


Naše prozatimní roční spotřeba vody je krásně kulaté číslo: NULA

Protože, co nenapršelo do sudů, to se bere z ČOV jako odpad. A když potřebujeme "čistou" vodu, zachytíme tu ze sprchování ještě před ČOV (např. pro zeleninu nad zemí, jako jsou třeba ředkvičky, i když občas tam taky plácneme co je po ruce). Teď po úpravě režimu zalévání (1x týdně, ale pořádně; výjimka je záhon - denně) voda najednou stačí (stále máme zatím plné zásobníky).

Teď je volná garáž (auto venku), takže tam skladujeme asi 220 litrů odstáté šedé vody v kbelících (máme to totiž při cestě - na rozdíl od spusty místních novostaveb jsem si totiž garáž propojil s domem a tak "nemusím" stát v zimě na ulici a škrabat okna, protože se mi nechce otevírat a zavírat bránu a nebo chodit z garáže venkem Pinkiesmile ).

Jinak jsme ale asi spotřebovali asi tak 3000 litrů vody (což na pozemku 900m2, kde je asi 200 rostlin - záhon nepočítaje - není až tak hrozné; za 3 měsíce to znamená průměrně 160ml na rostlinu a den; pro srovnání: 2 lidi za tu dobu jen vypili asi tak 360 litrů). Z toho asi 2000 je voda z ČOV. Nepočítám to, co napršelo na rostliny přímo.


Mimochodem, zlepšil jsem se Pinkiesmile

http://www.hraozemi.cz/files/ekostopa/ekostopa.php

Dřív jsem potřeboval 1.4 Země Pinkiesmile Teď mi stačí už 1.1 (bydlení 0.5, jídlo 0.5, zboží 0.8, doprava 0.2, celkem 2. Průměr ČR: 4.8)

http://www.hraozemi.cz/files/File/letak_web.pdf



Nejspíš je asi brzy hodnotit změnu životního stylu, ale zatím na sobě nepociťuji žádné změny, ať už psychické nebo zdravotní. Možná je to také tím, že jsme vlastně ani moc velkou změnu v jídelníčku neudělali (ani před tím jsem na sobě nepozoroval nějaké zhoubné jevy, pokud počítám posledních pár let). Platí i to o změně k horšímu. I přes prakticky porušení všech moderních hygienických návyků se neprojevují žádné nemoce, nevolnosti, zažívací potíže a s tím spojené věci (stručně, ani jsme se z toho zatím nepo...li). Takže, nečekejte od toho nějaké zázraky..[/b][/b]
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Dnešní sbírka informací bude dost chudá..

Ale ať taky něčím zase přispěji: U citroníku mi začaly žloutnout listy (zelené žilky zůstaly). Podle anglického webu http://www.stuff.co.nz/life-style/home-p...ing-yellow jsem si zjistil, že mu asi chybí zinek. No, ten není zrovna levný (nebylo by levnější koupit šumivé tablety pro lidi a hodit to do zálivky?), ale co bych pro kytičky neudělal Pinkiesmile

Takže, pokud se hodláte pustit do citrusů, zkuste spíš využívat anglické weby (alespoň v ČR jsem o tom moc informací takto podrobna nenašel).

A se zbytkem se není zatím čím chlubit: rajčata, to už jsem fotil loni, a zbytek ještě řádně nevyrostl, takže (když bůh dá), dám chvíli teď pokoj Pinkiesmile



Zbytek bude spíš takové lehké čtení.. v rámci možností alespoň ohledně zdravé výživy. To, co bude následovat, je ale spíš takový souhrn "bokovek", co jsem si zapisoval při průzkumu netu (jmenovitě diskuzních fór) a nashromáždil se mi za poslední měsíc:


Když jsem totiž procházel fóra, kde se diskuzuje o věcech, které mne zrovna zajímají, všiml jsem si jedné vadě na kráse (jako vždy, z mého pohledu). Resp. ne že bych to nečekal, ale přeci jen: úroveň diskuze se často stáčí jen k nadávkám druhé straně.

Abychom si rozuměli, já nemám nic proti hádkám na internetu (já třeba vítám, když se "perou" fanoušci FIM a G3 a útočí na argumenty jinými argumenty - je totiž rozdíl napadat argument a argumentujícího). Když by spolu všichni jen souhlasili, vypadala by diskuze asi takto: Ve dne je tma. Ano. Souhlasím. Máš pravdu. Taky si to myslím.


Tleskám... jako upřímně, za prvé je to nuda, za druhé se nic nového nedozvím, a za třetí to pak někdy vypadá, jako když ti další ani nemají svou hlavu. Pravda, diskuze nejsou vždy zdrovna ideálním zdrojem vědomostí, ale kolikrát se zde nadhodí nějaký zajímavý problém nebo odkáže na něco, co jsem ještě nevěděl či neřešil.

Ale co nového má člověk najít v diskuzi, kde se řekne pár zajímavých faktů, a pak se spustí lavina vulgarit? Čistě z mého sobeckého hlediska by si diskutující mohli dát alespoň trochu víc času, a nabít svůj kanón nečím podrobnějším, než neustále omílanými hláškami (kořenožrouti chcípnete hlady nebo kill it fire u G3). Paradoxně, jedlíci masa používávají většinou odkazy na staré studie či už zastaralé vědecké názory, ale jsou to většinou právě vegani, kteří začnou vulgární debatu.

Kdybych našel nějaké argumentační klamy v diskuzích o zahradničení, asi bych byl více OnTopic, ale z nějakého důvodu lidé v těchto vláknech nemají potřebu ostatní urážet. Občas se tam najdou tací, kteří v tom nevidí smysl, ale vše v rámci slušnosti (a některé historky jsou opravdu úsměvné, což se někdy po těžkém dni hodí).

Může to být tím, že to přeci jen není až tak kontroverzní téma. Vegani se také "rádi" rozohní na stránkách, které jim nejsou přímo určené. Dá se to chápat: přeci jen, poplácávat si po rameni na veganských stránkách jaksi neposkytuje žádný vývoj, o který jim jaksi jde. A pokud chcete někoho přesvědčit o svém názoru, většinou prostě musíte jít do cizích vod.

Ostatně, i spousta diskuzí pod obrázky poníků G3 začíná "Kill it with fire" Pinkiesmile Každopádně by ale měli mít na mysli, že jsou v daném místě vlastně hosti, a podle toho se chovat. Spoustu lidí odradíte už daným tématem nebo způsobem proslovu, nemusíte si "pomáhat" ještě urážkami.

V tomto ohledu mi docela vyhovuje bronies.cz, protože tady se dá pohádat prakticky o všem, s dobrou zpětnou vazbou a přítelskou atmosférou (ať si říká kdo chce, co chce). Protistrana by si také měla uvědomit, že důvod, proč vegan nechce ustoupit, není ani tak v tom, že to je nějaký typický rys těchto lidí ("zabednění tvrdohlavci omílající pořád to stejné"), ale prostě v tom, že když chcete někomu něco říct a případně změnit jeho názor, musíte si prostě stát za svým. Nemůžete přijmout hned první či druhý argument druhé strany jako definitivní.

A vůbec, když si jako protistrana zajistíte hromadu argumentů, nemusíte pak házet nadávky, ale být naopak naprosto v klidu, když budete vědět, že máte pravdu? To říkám, protože tak v polovině případů skutečně jedlíci masa mají tzv. recht. Alespoň svým způsobem.




Vylezlo mi několik témat, u kterých si myslím, že by diskuze mohla být zajímavější.

Posměšné argumenty
Je fajn jim naslouchat, někdy mohou mít co říct, jindy jsou fakt jen pro pobavení (a smích je důležitý). Asi takto: pokud někdo přijde k člověku, co si lepí peří na prkna, a chystá se právě skočit z útesu s tím, že poletí jako pták, a dotyčný mu řekne, že je debil, když se pokouší o létání, že to je nesmysl, možná by si to fakt měl ještě promyslet (ne se vzdát snu o létání, ale něco si o tom nastudovat). Pokud ale totéž řeknete pilotovi, co se právě vrátil z letu a stojí vedle letadla, tak ... Rainbowlaugh

Hygiena
Ta je někdy až přeceňovaná (hlavně z reklamy máte pocit, že když alespoň 1x denně neprojedete celý byt Savem, tak umřete - https://avocados.cz/toxicke-cistici-prostredky ).

Neříkám, že se máme začíst válet ve vlastních výkalech ( https://www.vegetarian.cz/ostatni/pruvod...ukB12.html ), ale všeho moc škodí. A nezávadností se zaklínají hlavně velkovýrobci, aneb "pár příkladů z poslední doby nám ukazuje, že přírodní neupravené produkty jsou škodlivé". A "pár mrtvých z poslední doby na silnicích nám asi také ukazuje, že bychom měli zrušit auta, a navíc smrdí" Pinkiesmile Je to sice OT, ale argumentační styl je stejný, zvlášť, pokud ho používá prodejce elektřiny nebo přímo elektromobilů: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-.../5144.html (jsem zástance elektrických aut, ale dle mne vede cesta hlavně přes vodík a ne klasické baterie).

Hlavně, ono známé pořekadlo "pokud to nepoužíváte, přijdete o to" neplatí jen pro svaly a mozek, ale třeba i pro imunitní systém. Ne, nebrojím proti čistícím prostředkům (WC taky občas potřebujeme pořádně umýt), ale neexistuje nic jako lidem 100% neškodný antibakteriální prostředek, podobně jako neexistuje žádný složitým rostlinám neškodný totální herbicid Ajsmug
Zase je největší nebezpečí ne v samotném použití prostředků, ale v tom, že spousta lidí na to prostě "kašle", nechá si to naservírovat od společnosti a nic o tom neví (pro použití Sava nemusí být člověk studovaný chemik, ale měl by alespoň vědět, jak funguje, jak může reagovat s ostatními chemikáliemi včetně vody, a jak působí na živé organismy). Pak jsou v diskuzích vidět věštinou jen dva póly: papouškování oficiálního názoru a pak něco, co musí být totálně opačné (černá a bílá, Rusko a Amerika, muslimové a křesťani, bronies a normální lidi), jako kdyby mezi tím bylo prázdno.

Osobně bych měl alespoň nedůvěru (ne nutně odpor) ke všemu, na čem se píše "držte mimo dosah dětí" (protože kdyby bylo v přírodě přirozeně jedovaté něco, co všechna mláďata na světě ocucávají ústy, už by složitý život na světě dávno vyhynul - ano, jsou jedovaté bobule a hadi, ale ne hrací kostky, podlaha, jídelní stůl a hračky, tedy do doby, než jsou důkladně očištěny). Přitom příroda prakticky vynalezla takový univerzální čistič: http://ona.idnes.cz/uklid-ekologicky-0ej...zdravi_pet a ten když děti sní, pokud vůbec Pinkiesmile, tak se taky nic nestane.

Kromě toho, umývání ovoce má jistě svůj význam, pokud neznáte zdroj (přenos nemocí, postřiky). Ale pokud je z vaší zahrádky, kde jediné, co můžete chytit, už v sobě dávno máte?

Jako vždy, riskujete tím své zdraví. Ale to spousta lidí na světě, co něco dělá. Rozdíl je v tom, že oni něco o tom, co dělají, vědí, takže zatímco oni jsou naprosto v pohodě, vy byste se u toho zabili - můžeme jmenovat třeba skoky na motorce).


Další věc, která se často využívá, a to vnucovat dětem nějaký životní styl.
Stejně jako bychom neměli dětem nutit nějakou víru či náboženství, neměli bychom jim nutit ani veganský styl života. To ale platí i pro jedlíky masa. Roční až dvouleté dítě hamburgery z velkovýroby ŽRÁT NEMÁ.. Pak si můžete nadávat sami sobě, pokud náhodou umře (případ v USA).
Žijte rozumně, tj. jezte jak se má, děti stravujte tak, jak by se měly, tj. vyvážená bohatá strava, abyste se pak nemuseli divit, proč je pro ně v pozdějším věku výraz pro (kozí) mléko či zeleninu přímo sprosté slovo. Buďte jim také příkladem, a hlavně, umožněte jim přístup ke všem informacím. A to pokud možno nezkresleným ("já si myslím, že takhle se to má dělat, takže víc vědět nepotřebuješ" rozhodně ne).

Jednejte s dětmi narovinu. Stejně se všechno dneska jednou provalí. Pojem všežravec neznamená, že musíte sežrat všechno, ale že můžete. Problém je volba.

Taky neexistuje jen "vegan" a "masožravec", např. rozhovor s bývalým veganem, co si začal sám lovit zvěř: http://letthemeatmeat.com/post/863965328...ar-cerulli Potřebujeme najít řešení, které je ekologické a udržitelné. Jedno je jisté: špatně zařízené a vedené velkochovy s chybující obsluhou to rozhodně nejsou. Ale to je jen součástí ledovce ve společnosti, která prostě plýtvá.

Problém totiž není jen v otázce "zda jíst maso", protože chyby jsou prakticky ve všech oblastech naší společnosti. Takže i kdyby teď všichni začali zahradničit, jako že není díky poslednímu vývoji kde, tak to stejně problém udržitelnosti a ekologie nevyřeší. Jen tím zaplácnete jednu díru na děravé lodi. Není špatné, když někdo zůstane jen u toho svého opatření. Ale neměl by se pak ježit, když ho protistrana osočí, že škodí jinde.

Diskuze, kde to lidé chápou, jsou mnohem zajímavější i pro nezúčastněné diváky. Já si třeba také občas zabrousím do diskuze o věcech, které mne vůbec nezajímají (řekněme třeba politika), pokud je ta diskuze vedená v klidu a něco se zní dozvím. Diskuze štěkajících čoklů nic nepřinášejí.

OT: Osobně jsem i proti nucení dětí do vzdělání, protože jak je někdo do něčeho nucený, nebaví ho to..
Dokud jsou děti hravé, ať se naučí číst, psát a počítat. A pak formou "škola hrou" získávat informace, samy ať si je třídí, samy ať si určí, co je zajímá a co ne. Nevidím žádný problém v tom, když se malým dětem pustí v hodině zeměpisu dokument o nějaké zemi, a pak dostanou hodinu volno s přístupem k internetu, aby si sami našli doplnění toho, co je zajímá.

Žádné zkoušení (jaký to má přínos?). Matematické a logické myšlení se snadno osvojí formou her nebo klidně i matematických (matfyzáckých) vtipů a nebo vysvětlováním různých alternativních způsobů počítání (různé fígle jak umocňovat, odmocňovat nebo čínsky násobit).
Učitel by tu byl od toho, aby vysvětloval dotazy a případně radil, pokud by se někdo rozhodl realizovat třeba pokusný experiment či něco sestavit.

Třeba by to nezlepšilo vyhlídky těch nejlepších. Ale určitě by to zlepšilo život všech těch ostatních. A protože stav společnosti neurčuje těch pár, co se dostali na vrchol, ale ty masy, které jsou prakticky nevypočitatelné, mělo by se investovat do jejich života. A méně stresu by mělo být jedním z požadavků.

To naráží na systém práce, protože lidi jsou nuceni dělat to, co požaduje trh, a ne to, na co mají vlohy a co je baví. A když někdo dělá něco, co ho nebaví, nebo ho to stresuje, protože to třeba neumí a dělá chyby, tak tomu neříkám zrovna společnost blahobytu

(v čem jsme se za těch pár tisíc let posunuli? Dřív se člověk nervoval, jestli se mu urodí nebo něco uloví. Dneska se nervuje, jestli se nezdraží, jestli ho nevyhodí z práce. Fakt pokrok).

Pokud té představě říkáte utopie, tak utopií mohla být pro pralidi i představa, že by se denně nemuseli bát o svůj život (že je něco sežere). No a dnes? Většina planety bere za normální, že prožije bezpečný život.

Nevidím důvod v tom, proč by nešly změnit i ostatní aspekty života.


Docela zajímavým iniciátorem flamewarů jsou třeba antibiotika v mléce Pinkiesmile
Teď už nás budou strašit i tím, že je osteoporoza daná i nadměrným příjmem vápníku? http://www.uspesna-lecba.cz/osteoporoza/...ch-kloubu/ Vážně, taky na Vás z toho článku přímo dýchá ta nezaujatost? Rainbowlaugh http://www.cmsm.cz/mleko-pit-ci-nepit/

(nehodnotím, zda má nebo nemá pravdu, některé informace v něm jsou docela zajímavé, a třeba co se týče antibiotik, neměl ještě jsem dost času, abych pročetl všechny články, které se této problematiky týkají) Odborníci to, odborníci tamto, ale odkaz na studii žádný. Dole je sice odkaz na Maison-du-Lait, ale to je "překvapivě" Francouzský mlékárenský průmysl.

"Odborníci z těchto řad musejí však účinně čelit protimléčným argumentům v převážné míře amatérských „sociálních inženýrů“, kteří požadují spravedlivou a neplýtvající společnost, vědecky řízenou a tedy bránící všem podle jejich názoru negativním vlivům" Takže když chcete, aby se lidstvo chovalo udržitelně, tak jste vlastně kretén. Blahopřeji. S tou kočkou to dorazili Rainbowlaugh Kráva taky bude žrát krávu, když jí předem rozemelete na moučku Ajsmug

A nakonec nezapomeňme: Každý člověk je myslící bytost, má tedy kromě jiného také právo jíst, co chce. Užitečná doporučení jsou vítána, ale veškeré typy zákazů a omezování (např. navržené zdanění tučných potravin) jsou omezováním jeho svobody. Chci jíst lidské maso, takže pokud mě hodlá soudnictví ČR potrestat za kanibalismus, doufám, že se za mne mlékárenský svaz postaví.. Rainbowlaugh

Mají to skvěle napsané, např. odstavec nad a pod "I krávy stůňou": https://www.vitalia.cz/clanky/pro-mlekar...y-problem/

Ono se to fakt nevylučuje: "Mléko nesmí obsahovat aditiva. A nemělo by se dostat ke spotřebiteli ani se stopy antibiotik." To papír snese. Ale nikde se neříká, že se nedostane nebo že nebude obsahovat.

A zaklínat se Státní veterinární inspekcí, to je fór - https://www.svscr.cz/ Tento orgán, byť je samozřejmě důležitý, v rámci možností většinou jen postihuje provozy, u kterých se to už provalilo a nebo to na ně někdo napráskal. Technicky ani nemůže 100% zabránit, aby se něco nekvalitního dostalo na trh, protože nemá 100% kontrolu.

I když otestujete aktuální produkci mléka nebo kvalitu čajů, hned zítra může přijít totálně jinak kvalitní produkt.

Budiž, můžeme tedy věřit tomu, že naše krávy jsou skutečně čisté. Kde je ale záruka, že mléko v obchodech je od českých krav? http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/jihla...iskutovane

Spíš by mne zajímal podklad pro tyto informace, že antibiotika v mléku jsou i u nás, resp. ve světě. To je důležitější než to, že u našich chovatelů se to třeba neděje. https://cs.wikipedia.org/wiki/Otr%C3%A1v...pskou_unii Každopádně podle všeho antibiotika nemají problém "přežít" cestu trávícím traktem.

Ono, i když se (nebo "i kdyby se") ukáže podezření jako liché, není od věci preventivně brát všechny podezřelé informace (prodejce tvrdí, že jeho výrobek je kvalitní, ačkoliv spousta jiných zdrojů tvrdí, že ne) jako lživé, a jít si najít příslušné zdroje.

A to platí i obráceně pro informace, které vypadají až podezřele dobře. Musíme si uvědomit, že nejen prodej masa a mléka či vajec, ale rovněž prodej sójy, tempehu či seitanu je stejný byznys, a jen proto, že se něco veze na Eco nebo Vegan vlně ještě neznamená, že to v důsledku nemá horší následky.

A jen tím, že všechno hned nepřijmete, a dohledáte si spoustu věcí okolo, i jaký má to či ono vliv na zdraví, může ve svém výsledku třeba i přenést ovoce tím, že byť se masožravec nestane veganem, může se začít zdravěji stravovat nebo se vegan lépe zajímat o ekologickou stránku věci.


A to ještě zapomínáme, že i kdyby všechny krávy na našem území měly welfare péči (jako že důkaz jaksi chybí, a i kdyby byl, jednalo by se o zprostředkované informace, tedy potencionálně zfalšované - ne všichni můžeme projet všechny kravíny v zemi), tak ne všechny mléčné výrobky na našem trhu jsou od našich výrobců.

U některých nelze ani počítat s tím, že by byly z našeho mléka (např. čokoláda Milka - alpské mléko, na obrázku kravičky pasoucí se na louce - ano, a v prosinci dostanou sněhule, aby jim nebyla na pastvě pod závějí zima Pinkiesmile ).
Některé ty výrobky nejsou ani Made in EU. A když zabředneme ještě víc do hloubky, co etičnost výroby mléka pro pracující ve třetích zemích, které bude nejspíš co nejlevnější a tedy o nějakém welfare nelze hovořit (protože lepší podmínky = dražší výrobek a ten si mohou zaplatit třeba Evropani, ale ne dělník, co pracuje za 1 dolar na den).

No a většina výrobků u nás pro nižší kategorii je Made in China. To byl jen takový příklad (ne všichni Čínani pijí mléko a i kdyby, nemusí nutně pocházet z drsného prostředí), že i člověk může být Vegan třeba 100x, ale pokud si nebude hlídat i ostatní aspekty svého života, stále to bude mít někde chybu (a fakt netuším, jak ohlídat kvalitu života dojnic pro dělníky na druhé straně planety, protože u těchto výrobků kolikrát chybí informace i o něm samotném, natož o tom, kdo ho vyrobil a jak jedl).

Tady bychom museli i bojkovat výrobky ze zemí, u kterých by byly pochyby, ovšem za cenu zhoršení podmínek tamnějších pracujících (na druhé straně to může pomoci dlouhodobě zlepšit život přes ekologii všem, protože levná pracovní síla + levné výrobky nejdou dohromady s vyspělou technologií nezatěžující životní prostředí, jelikož stojí peníze).

Mimochodem, když už jsme u té ekologie a i když můj názor není důležitý, jsem rád, že pan Pohlreich už ve svém pořadu (Rozpal to, šéfe) nevyhazuje citrusy Pinkiesmile (nevím, co se s nimi děje později, a je to možná jen tím, že není zrovna v dosahu koš, ale co vidím, to chválím).


V diskuzích se často objevuje argument "a čím byste chtěli živit vaše domácí mazlíčky?"
Totiž, z diskuze ani nevyplývá, že by příslušní vegani měli kočky nebo psi, ale budiž, vyjdeme z této premisy.

Ta navíc vychází z předpokladu, že celá planeta se hned zítra stane vegany, a my budeme nuceni vybít všechna hospodářská zvířata (což je nesmysl).

Podíval jsem se na složení granulí pro kočky (značka je známá, ale nebudu jmenovat), a nachází se v nich 4% kuřecího a 4% hovězího masa. Resp. 30% proteinů (částečně i z rostlinných bílkovin - zvláštní, ne? Pokud člověk jako všežravec tráví tak děsně špatně (schválně nadsazuji) rostlinné bílkoviny, proč je cpeme vysloveným masožravcům?), ale prostě pouze 10% obsahu je maso.

Zbytek je třeba zelenina (což, přiznejme si, není pro kočky zrovna přirozená potrava, přesto to funguje - vlastně jsou naši domácí mazlíčkové spíš vegetariáni).

Pokud bychom hospodařili na polích klasicky, tj. jejich kultivaci a hnojení by prováděla stáda krav (klidně i těch domácích), nemuselo by jednak dojít k žádné argumentační genocidě, a jednak tyto krávy by po smrti neodletěly do nebe, ale mohly by se zpracovat právě pro domácí zvířata, záchranné stanice či zoologické zahrady.

Protože, kočky i psy, na rozdíl od nás, trochu zdegenerovaných lidí, nemají problémy s opravdu mrtvým masem (nehledě na standardy, které odlišují např. krmnou pšenici a pšenici pro lidi).

A pokud by to náhodou nestačilo, nedávný objev "umělého masa", resp. masa, které se pěstuje v laboratoři z krve, by případný výpadek mohl nahradit (protože kočce je skutečně jedno, zda hamburger vypadá jako hamburger, a zda je tam tuk či ne, protože v granulích ho stejně moc nenajde).

Jen je trochu škoda, že tento argument spousta veganů neuvede, a místo toho začne protistraně nadávat do kreténů a jim podobných.

Zrovna ZOO by mohly živit masožravé druhy jednoduše tím, že by pro ně vybudovaly skutečně přirozený výběh (což není zrovna levné, protože by to vyžadovalo možnost, aby "krmení" mělo možnost utéct, a asi by se to návštěvníkům nelíbilo, kdyby např. had lovil v pavilonu myší, o lvech ani nemluvě).



A jako vždy si trochu rád rýpnu do naší "ekologické" a "ekonomické" společnosti:

Aktuální příklad http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha...ebnym.html jednomu otevírá kudlu v kapse.
Pomineme zdroj této krásy, protože to jde slyšet i z ostatních médií, včetně ČT.

Jedná se o prosté (spíš sprosté) plýtvání zdroji (a mrhání lidskou prací): "Neměli možnost je místo toho darovat lidem v nouzi, protože by s tím musel souhlasit majitel značky výrobku" - konina: Odtrhnu labely a už to není žádná značka.

Nebo už dneska stačí, aby někdo na něco nalepil něčí značku, a od té doby se ta firma stává pánem dané věci? Nebo byl prostě jen někdo líný likvidaci cedulek zajistit? A že neuvedli výčet těch firem - jeden by se rád dozvěděl, komu záleží víc na vlastních kšeftech než na pomoci potřebným..

VŠECHNA loga jdou nějak odstranit. I kdyby se měla vyříznout. Pochybuji, že potřebný odmítne nové boty jen proto, že třeba mají poškozenou vrchní vrstvu. Nebo by to stálo peníze? Jak prosté.. chceš boty? Přijď si, pod dohledem si utrhni cedulky a jsou tvoje. Myslím, že takto by se do oběhu dostalo tolik zboží, i mezi nepotřebné. Já bych si třeba klidně šel utrhnout, když by to bylo zadarmo.

A takových příkladů racionálního chování se najde víc:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/belg...3_akottova

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mlek...lvincourek

http://byznys.lidovky.cz/zemedelci-vylev...kladna_abc


P.S.: Svět ekonomiku potřebuje, ale ta se nezmiňuje o potřebě peněz Ajsmug https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika#...st.C3.A9my


No a poslední skupina se točí okolo argumentu "sám člověk nic nezmůže" nebo "svět je řízen těmi nahoře a ti dole mohou jen poslouchat":


Stačí se podívat do historie, a poznáte, že spoustu změn si vydupala právě ta dolní část lidstva. A když už ne na 100%, tak dokázala udělat dost slušné bububu. A takové bububu stojí ty nahoře peníze: http://aeronet.cz/news/na-slovensku-vypu...si-utikat/

Automobilka se může přesunout klidně úplně na východ, ale co až začnou stávkovat i tam? A hlavně, když nebudou na západě lidi mít práci, kdo bude kupovat ta jejich auta? Resp. spíš za co? Zvláště hezky se čtou poslední dva odstavce daného článku.

V poslední době, alespoň pokud mohu soudit podle situace v naší firmě (Praha), a ve firmách, které má "pod palcem" maminka (cateringová firma, a nadnárodní firma pro výrobu drátů), ať už byla příčina jaká chce, řadoví zaměstnanci si již nyní nenechávají kálet na hlavu, a zaměstnavatelé s tím nemohou prakticky nic dělat.

Přijde nová síla, a fláká se. Nelze ji propustit, protože není náhrada. A pak se bez ohlášení sama sebere a zmizí.

Jiný případ: vedoucí platí lidem tak málo, že mu trvá půl roku sehnat náhradu. Během roku se změnil: namísto "já jsem bůh, všechny vás vyházím, za rohem čeká 20 dalších" už je to "dobré ráno, paní Kyliánová".

Situace je už taková, že je vedoucí, potažmo firma, nucena tolerovat i lidi, co místo práce chodí ven kouřit, kdy chtějí. Dokonce se tolerují už i krádeže jídla. V té nadnárodní firmě se dřív vyhazovalo s áčkem např. když přišel někdo opitý. Dneska? Dostane max. napomenutí (i několik po sobě). A to tam nejsou zrovna nízké mzdy (v čistém je to kolikrát i víc než průměrná mzda).

Vtipná byla i poslední porada, kdy přednášející radil zaměstancům, aby si vážili své práce, že u brány čeká zástup dalších, a někdo prohlásil: "A ze kterého směru?" Tím porada prakticky skončila, protože vážnost přednášejícího byla v luftu.

Lidé už odmítají pracovat neplacené přesčasy. Dřív to vedoucí nařizoval, později už jen zkoušel, teď už se o to ani nepokouší (jo, pravda, 80% lidí ho pošle do háje, ale těch 20% se ještě bojí a prostě to vezme, i když se tím připraví o volno a prakticky porušují zákonník práce - 16-20 hodin v kuse; a většinou platí, že čím starší zaměstnanec, tím víc je mu to už jedno - brzy bude mít své "jisté", jenže mladí jim kvůli mzdám po týdnu od nástupu zdrhli).

Neříkám, že ta situace je správná, ale ukázalo se (opět), že hybnou silou není horních 10 tisíc, a že když lidi chtějí (resp. nechtějí), tak ve vhodné situaci nezmůže elita, která dřív lidmi opovrhovala (nízké mzdy, dlouhé směny, snižování stavů, navyšování práce na jednotlivce, nevyplacení bonusů, jednání zvrchu) absolutně nic.

Můžete být člověk, vrchol evoluce, a honák tisícihlavého stáda krav, které vás poslouchají na slovo. Ale když se to stádo zblázní a prožene se nejbližším městem, které srovná defakto se zemí, pak se ukáže skutečná moc toho pána něco ovládat Ajsmug

Pro mne jsou to takové smíšené pocity: na jedné straně jsem rád kvůli mamince, protože teď je prakticky boss ve firmě ona, na druhou stranu se mi to moc nelíbí, protože taková situace je i u nás v práci, a prakticky nejde sehnat kvalitní zaměstnance, co by odvedli dobrou práci (prostě se to nějak zfušuje a lehárko, vždyť co, prachy přijdou, a vyhodit je nemůžete, protože nikoho lepšího nemáte - jenže si neuvědomují, že ty peníze taky nejdřív oni musí vydělat, aby jim je mohla firma dát).

Je to ale jen o tom, že lidi si svou prosadí, když mají informace o situaci.

Firmy, které si současnou situaci zavinily sami tím, že vytvářely prostředí s nízkou mzdou, a ještě jim za to měli být lidi vděční, není třeba litovat. Holt jakkmile to situace dovolila, lidi jim zdrhli jinam.

My zůstáváme jako blbci asi už jen ze setrvačnosti, protože na těch pár let nemá cenu měnit místo (třeba kvůli vyšší mzdě).


Z poslední doby lze jmenovat i další příklady, kdy se "lůza" postavila na odpor proti "vrchnosti".

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/stud...&source=hp

nebo onen případ

http://olomouc.idnes.cz/soud-ucitelka-va...zpravy_stk

Aniž budeme spekulovat, kdo má pravdu, holt někdo by si měl přiznat, že funkce není všechno, a lid si do některých věcí prostě kecat nenechá. Jak dlouho bude pan ředitel/paní ředitelka ve funkci ve škole, která neplní kvóty na počet žáků? Alespoň v běžném případě by se na ní už vrhli úředníci ve snaze ji zavřít pro neefektivitu.

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
V poslední době jsem narazil na dvě zajímavá témata, která se (konečně) zahradničení dotýkají velmi. A tlachání o nich jsem si zdůvodnil subjektivně (pokud jsem se o ně nezajímal ve velkém ani já, tak kdo z ostatních normálních lidí?)


Zemědelská půda a úrodnost
(či půda obecně)


Jak hospodaříme s úrodnou půdou: http://www.mzp.cz/cz/articles_091123_Zemedelec

(kdo si někdy dělal sám kompost ví, kolik materiálu musí nashromáždit, a jaké nic z toho nakonec bude, a přitom to netrvá zrovna týdny, ani měsíce, spíš roky). Nápověda: ani maso vám bez úrodné půdy nevyroste.. (můžete ale ještě vykořistit země třetího světa, tam ještě trocha té půdy zbyla - http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/af...ml?hideTab )

Trochu širší pohled (dal by se brát jako názor protistrany):
http://ceskapozice.lidovky.cz/zemedelske...ice_139620
vs.
https://www.theguardian.com/environment/...y-shortage

Kvalita vs. kvantita půdy: http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/vets...ality.html

Otázka by měla "trápit" dnešní mladou generaci, prakticky tedy i mě, přeci jen tu ještě nějakých 50 let hodlám žít a rád bych žil v klidu jako doteď.

https://cz.boell.org/cs/2015/04/28/zachrante-nasi-pudu

A propo, žížaly, tentokrát z jiného důvodu, mizí i u nás (my jsme si je na pozemek natáhli ještě od prarodičů z menší vesnice, takže se jejich stav zvýšil nejméně 100 násobně - bez přehánění byla dřív na 100 metrech čtverečních tak možná jedna, soudě dle výkopových prací):

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006060016

Jistě se najdou tací (a asi jim to nelze mít za zlé, jakožto produktům společnosti), co s tím "dovedou žít a nějak si to zdůvodní". Pak ale asi půjde nejspíš už o polobohy nebo svaté muže (ti totiž jako jediní dokáží žít a přežít bez čisté vody a jídla) Ajsmug



Úbytek včelstva a úrodnost


Na kanále Vědecké kladivo se objevilo nedávno video o včelách:

https://www.youtube.com/watch?v=cPZR2lbwCWE&t=0s

I v tomto budu tentokrát dost blízko tématu vlákna, prože jak známo, spousta rostlin kvete a velká část z nich potřebuje pro opilení hmyz.

Je to ale jen zase další ukázka, že ačkoliv lidstvo dělá něco už dlouho, tak to (ó jaké překvapení) dělá zase blbě (to hlavně z důvodu, že poslední dobou - řádově desetiletí až století - se všichni snaží ve snaze vyždímat ze všeho maximum dělat různé "vylepšení" a pak se nakonec ukazuje, že na to dojedeme - zemědělce nevýmaje: dřív totiž, když sedlák špatně hospodařil, umřel hlady. Dneska vezme pár svých kámošů, vyjele tuny mléka na pole a pak natáhne ruku pro dotace, hurá).

Máme slabá včelstva. Nebo snad je to opět jen další náhoda? Že tu včely byly desítky miliónů let, tedy přežily i všechna minulá globální ochlazování a oteplování, a najednou, když jsou tu lidé (lépe řečeno velmi namnožení lidé), je problém?

Ano, můžeme si pomoci čmeláky, ale tím si vlastně zredukujeme "bezpečnostní pojistku". Asi jako kdybychom měli při skoku z výšky pod sebou dvě sítě, a tu jednu horní by nám začala trouchnivět, taky byste ani nad tím nemávli rukou s tím, že máte ještě tu druhou (kterou ale ještě pořádně nikdo nevyzkoušel tak jako tu první).

No, co, čert vem včely, máme čmeláky. A až se za pár let ukáže, že jejich masové nasazení nefunguje (např. náhlá pandemie), tak si řekneme co? No, co, čert vzal čmeláky, máme včely.. a sakra, vlastně nemáme. Tak máme technologii. Super, lidi, připravte si prkenice, kdo platí, ten bude žrát (protože, jak vidno, nikdo nebude a nechce krmit lidi zadarmo, nebo jim zadarmo dávat technologie a zdroje, kromě planety samotné a včel samozřejmě - jenže lidi mají ze zajímavých důvodů sklon uctívat víc někoho, komu musí platit a tedy je nutí pracovat, než něco, co od nich zase až tak moc práce nechce a hlavně za to nechce žádné peníze, dokonce ani DPH).

V onom videu je krásně zmíněno, že nejde jen o výživu (která se snad díky řase zlepší), ale i o nekvalitu pylu (jeho nerůznorodost). Zde zkusím jen hádat: že by to bylo tím, že se všude pěstuje monokultura, hlavně řepka (zvlášť, pokud je určena na biopalivo, je její pěstování velmi "logické") a nebo se celé lány louky s různými květy přemění na pole s obilím, v horším případě zabetonují do průmyslové zóny? A tam, kde náhodou stojí rodinný domek se zahrádkou, jezdí majitel zuřivě se sekačkou nebo sype herbicid, aby tam nerostlo nic kromě zelené trávy?

V tomto ohledu, byť to jako zahradníci děláme spíš hlavně pro sebe, můžeme pomoci. Kromě majetelů bytů (nic ve zlém, ale já osobně považuji bydlení v bytu, zvlášť, pokud je to ještě podnájem, za mnohem horší, než vlastní dům - už jen kvůli tomu, že nemůžete ovlivnit, co zrovna dělají sousedé - proti tomu ve vlastním domě vás nikdo nevyplaví, a když náhodou soused seká trávu, a i kdyby mi to vadilo, prostě půjdu dovnitř za dobře izolovaná skla a mám klid - v tomto ohledu mi ale sekačky nevadí, protože z těch 90 dB se do 50 metrů stejně dostane tak už jen polovina (subjektivně), a to přeřve klidně i cvrček; zvlášť plusy to má, pokud jste motorista, o finanční stránce nemluvě). Ti totiž sice mohou také zahradničit, ale buď v menším a nebo v zahrádkářských koloniích (dokud je z nich nevyženou hrdinní budovatelé zástavby). Lepší ale něco než nic - až budu příště fotit, ukážu vám příklady, co všechno může růst v jedné přepravce od masa.

Nemusíme hned ale vytahovat černé scénáře o hladomorech a vyhynutí lidstva. Ono bude úplně stačit, když se menší produkcí potravin sníží jejich nabídka a tím vzroste cena. Jak znám náš stát, tak ten než vymyslí nějaká opatření, co by fakt mohla fungovat (jako že si tak po půl století teprve všiml, že by mohl něco dělat s těmi suchy a záplavami), tak nasadí sociální dávky (když někdo zdraží jídlo, stát vybere víc peněz od pracujících nebo je seškrtá z jiných oblastí, jako třeba školství a zdravotnictví, a přesune je do náruče výrobců, aby se i chudí mohli najíst - kromě toho, že to přidá problémy jinde, peníze opět nedokáží vyřešit ten hlavní problém a to bude právě možné snižování produkce potravin, nebo jejich kvalita - "český" med s antibiotiky z Ukrajiny, hurá. Pak ale nevidím důvod, proč by se někdo měl snažit řešit problém se včelami, protože peníze přeci tečou dál a čím dál tím víc, no ne? Nedělejme si iluze, že jsme zajímaví pro něco víc, než jako přečerpávač penězí - počínaje od zemědělství konče zdravotnictvím, jakmile se ztenčí zásoba peněz, začne se i víc kašlat na lidi, a to třeba ne nutně od samotných dokotorů - ale ani sebelepší chirurg, i kdyby chtěl a dělal to nezištně, nemůže léčit celou nemocnici 24 hodin denně 365 dnů v roce bez přestávky, když ostatní utekli nebo byli odejděni kvůli úsporám a léky jaksi nejsou, protože vyhláška snížila limit a ten jste jaksi už v lednu vyčerpali Ajsmug A pokud už peníze nebudou, holt se vyhlásí bankrot a nechá se to zaplatit opět lidi).


Zajímavé řešení je opilování pomocí dronů: http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/tec...minidrony/ (určitě bude lepší, když třeba v kolonii na Marsu budou létat mikrodrony než živé včely kvůli bezpečnosti, ale spíš to vede k zamyšlení, že kdyby včely opravdu vyhynuly, tak to znamená jediné: ten, kdo bude drony vyrábět a prodávat, bude prakticky mít v hrsti ostatní lidi, protože kdo si nekoupí dron, ten nebude prostě pěstovat (a jíst) - a je také otázka, zda by se v případě až takto černého scénáře neomezily drony kvůli efektivitě jen na políčka pro lidi, což by prakticky vedlo třeba k vymizení kvetoucích rostlin v oblastech, o které lidi zájem nemají; efektivita opylování větrem je malá, protože ne všechny rostliny jsou na něj adaptované).

Včela není přirozený opylovač všude, ale jaksi "bez práce" zvyšuje zisky pro lidi. http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007040011 A hlavně, jak dopadly společnosti lidí nebo celé ekosystémy, které se rozhodly vsadit vše jen na jednu kartu, už víme..

Může být nezájem lidí o tyto faktory daný prostě jen odcizením? "nás problém včel nezajímá, to ať si řeší těch pár ekoteroristů a zahrádkářů, my ostatní si prostě jídlo koupíme v supermarketu"

Jako v pohádce O princi Truhlíkovi: https://youtu.be/-A85sJGfvSk?t=3038


To máme už jako s ptáky: http://epochaplus.cz/populace-ptactva-se...-vyhynuti/

Můžeme vyrukovat s tím, že je to přirozené a přírodní, ale až se přemnoží hmyz (bez ptáků či jiných dravců), tak to tím pádem bude také přirozené. Tak snad budou s tím tito lidé nadmíru spokojeni. Hlavně doporučuji komáry.. A já vlastně zapomněli, nasadíme chemikálie. Proč dělat něco jednoduše (a zdarma od ptáků), když to jde složitě (a draze, nehledě na fakt, že lidská neschopnost se vypořádat zvlášť s komáry, např. virus Zika, je jistě velkým uklidněním do budoucna).



Spíš mne zajímá, existuje nějaká oblast, na kterou bych se mohl podívat, a ze které by alespoň nezaváněl nějaký průšvih? (kromě čistě vědeckého pokroku ovšem)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Zkusím si ještě některé rostliny vypěstovat sám ze semen (vyjde to levněji než kupovat hotové rostliny): http://www.osiva-semena.cz/62-exoticke-pochutiny?p=6 a jiné eshopy (šel jsem zrovna na tento, protože měli narančilu a velkoplodá kiwi). Zajímavé jsou banánovníky nebo i jiné rostliny, ale vzhledem k jejich výšce bych je neměl kam dát. A když si třeba porovnáte cenu sazenice Asiminy Triloby (skoro 1000 Kč) s jejími semeny (4 ks za 57 Kč), není "vo čem".

A když už mluvím o těch semenech. Koupili jsme 3 různá balení semen fazolí. Netřeba říkat, že byste je spočítali na prstech dvou rukou a cenově stály tak nějak klasicky těch 15 Kč za sáček. Úspěšně vyklíčilo 1 (!). Tím myslím do stádia rostliny, která neumře. No tak jsme koupili klasické fazole na vaření, kterých koupíte 1 kg asi za 80 Kč, zasadili (po odmočení) 7 do země a světe div se, všech 7 vyrostlo. Už jsou na záhoně a dohánějí tu původní rostlinu. Už si schvováváme i semínka melounu, když se náhodou nějaký koupí k jídlu Pinkiesmile

Dozrála nám první rajčata. Na keříčkové rostlině. Ta by měla dozávat nejdřív, ale i tak: tato rostlina je na rozdíl od ostatních pod střechou, takže na ní svítí Slunce jen ráno a dopoledne (tak do 10:00). Zbytek dne je ve stínu. Ostatní jsou na plném Slunci a zatím mají všechna rajčata zelená. Možná s tím má co dělat přehřívání rostlin (a jejich stop mechanismus).

Už měsíc se u nás objevuje brouk podobný berušce. Protože jsem se bál, že by mohlo jít o škůdce, a neznal jeho název, zadal jsem do google "brouk podobný berušce" Pinkiesmile Podle obrázků jsem zjistil, že jde o https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrba%C5%99_uhlazen%C3%BD resp. http://www.chovzvirat.cz/zvire/1185-vrbar-ctyrtecny/ Larvy se živí spíš larvami a vajíčky mravenců (takže jsou jejich přirozenými regulátory) a jinak jen vrbovým listím (vrbu na pozemku máme). Takže byť jde o "mandelinku", je prakticky neškodná a netřeba se s ní trápit (natož ho preventivně hubit).

Všimli jsme si, že jedna okrasná rostlina (keř), co jsme si koupili před X lety, vypadá listově záhadně podobně jako rakytníky. No, tak jsme vytáhli staré faktury, porovnali latinský název a co byste řekli? Měl ho tam! Je to samice, což sama potvrdila tím, že dělá plody. Jelikož naši samci ale ještě nekvetou, zřejmě má v obci taky někdo někde samce. No nevadí, alespoň bude vyšší úroda. Resp. jeden z těch našich samců se chová divně: shodil hodně listů, které zežloutly, ale už si udělal hodně pupenů a z některých již rostou listy nové, tak snad přežije (o ten na kopci se nikdo pořádně nestaral, a jak se mu daří). By mne zajímalo, co všechno tam vlastně máme (už minule jsme tam našli mátu).

Teď nám tu hezky sprchlo. Resp. u nás nic moc (jako obvykle), ale podle zpráv opět deště napáchaly škody: https://www.novinky.cz/domaci/442193-ext...vlaky.html Ale jistě, je to přeci přírodní, tak proč se vzrušovat, že? Koho by trápilo, proč se stoleté vody objevují čím dál tím častěji a že počasí je čím dál tím extrémnější (asi si časem zvykneme i na ta tornáda, i ta přeci k životu v ČR patří - když máme tu globalizaci). Že by to bylo tou nízkou matematickou gramotností, že lidem nedochází, že škody se sanují hlavně z jejich peněz? http://grandfather-economic-report.com/m...teracy.gif
A propo, hrozí nám 50-60 mm srážek (ovšem během 6 hodin): https://www.novinky.cz/domaci/442193-ext...ogove.html Zkuste si takový test. Najděte si 1 metr čtvereční kvalitní zeminy (buď dobrá lesní půda a nebo černozem na něčí zahrádce). Teď vezměte 100 litrů a vylijte to tam postupně řekněme během 6 minut. Víte, co se stane? Nic.. voda "zmizí". A teď kontrolní otázka soudruzi: jak je tedy možné, že když na pozemky, kterých se dotklo všemocné lidstvo, spadne za hodinu 10 litrů na metr čtvereční, že jsou z toho záplavy a miliónové škody? Dělá se to přeci tak odjakživa, tak to přeci musí být už super vychytané, ne?
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jak-na...1498727667



Jo a beru zpět, že masožravci jsou v diskuzi s vegany většinou o chlup inteligentnější, co se týče argumentů Pinkiesmile Oba tábory jsou někdy totálně na palici.. Asi záleží, kam zrovna člověk vleze http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=654902

[SpoilerButt]

Já bych doporučil veganům, co chtějí změnit svět, aby neukazovali lidem žádná videa. Stačí je odkázat na podobné diskuze viz. výše Ajsmug ty extrémní případy si tam už vypíchne každý sám, a myslím, že většina normálních lidí si raději najde střední cestičku než aby se idenfikovala s jednou či druhou stranou Rainbowlaugh A přitom to nestojí žádné úsilí (víte, on je vždycky snažší přechod z jedničky na dvojku, než z jedničky hned na desítku - konec konců, ani ve společnosti nikde na světě, pokud víme, neproběhl hromadně přeskok z matriarchátní tlupy na parlamentní demokracii přes noc, a ani u ní bych se raději moc dlouho nezdržoval - https://cs.wikiquote.org/wiki/Winston_Churchill ).

A možná by také než etika a ekologie pomohlo vypočítat, o kolik peněz je současný životní styl připravuje. Někteří lidé jsou na tom totiž poněkud závislejší než jiní.. "ono se dá ledasco prominout, ale jakmile se někomu sáhne na majetek, to nebudeme trpět!" Pinkiesmile





Celá "krása" ekologie je v tom, že je tolik oblastí, které jsou tu málo, tu hodně zdecimované, takže si stačí vybrat klidně i jednu věc, posoudit si, zda nemohu něco udělat lépe, určit si míru, kdy mne to ještě nebude obtěžovat, a prostě s tím začít něco dělat.

Kupříkladu zde "Rychlá móda", která má za následek plýtvání s oblečením (jak jinak; ale jako, čekal jsem že půjde o tuny, ale ne o miliardy tun)

http://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecno...t--1624383 (ano, je to zase příklad z USA, protože přeci jen jsou nejvíc na očích a nebudeme si nic nalhávat, patří mezi největší plýtvače, ale to neznamená, že se to nedá přenést, třeba v o něco menší míře, i na naše podmínky).

Jen tak na okraj (bod číslo 13): https://www.treehugger.com/sustainable-f...stics.html - Čínský textilní průmysl vyprodukuje dle tohoto údaje ročně 3 miliardy tun sazí (prachu/popela). Přitom dle dokumentu Threads https://youtu.be/uK8zNw6ONuk?t=3844 by atomová válka vyprodukovala "jen" 100 miliónů tun kouře a 500 mil. tun prachu. Není divu, že mnozí kritizují přehnanou obavu před jadernou válkou (resp. možnost vzniku až tak hrozivé nukleární zimy), když to dokáže náš průmysl řádově překonávat.


Abyste si nemysleli, že si honím triko (v mém případě spíš košili), jak jsem dobrý v ekologii, tak je to jen tím, že ve většině těch oblastí se prostě držíme při zemi. Ale pokud byste věděli o nějaké, kde bych (i jen teoreticky) mohl mít nějaké rezervy, rád se to dozvím.


Takový zajímavý obrázek - jedná se o graf změn v zalesnění Země:
https://libraryeuroparl.files.wordpress.....png?w=750
(S přehnaným optimismem v rámci "super ekologické Evropy" bych ale počkal. Ono to také může být jen tím, že místo abychom si kácely své lesy, prostě vozíme dřevo odjinud).

Co se týče kácení lesů:

(a spalování uhlí)


já nejsem proti využívání dřeva, pokud nepochází k deštných pralesů, a splňuje podmínku udržitelného rozvoje. Totiž, pokud budeme sázet tolik stromů, aby se stíhal doplňovat ten stav, co vykácáme (a to během krátké doby, takže lépe raději sázet víc, a víc druhů najednou), je těžba dřeva, pokud se použije např. na stavbu domů, výrobu nábytku nebo tisk knih teoreticky žádoucí, protože tím vážeme CO2 a odstraňujeme jej z atmosféry. Ono i topení dřevem má alespoň nulouvou bilanci (co vypustíte spálením, to se spotřebuje na růst), spíš trochu kladnou, protože část uhlíku zůstane ve formě popela (a ten je výborné hnojivo).

Hlavně, hoření dřeva neuvolňuje do ovzduší tolik škodlivin jako hoření uhlí (většinou má alespoň trochu síry, kromě toho - nikde na planetě nerostou uhelné stromy). http://s.hswstatic.com/gif/fire-reaction-1.gif (pokud jde o radioaktivitu uhlí, ano je. Ostatně jako každý uhlík. Navíc, my jakožto Češi, už tisíc let žijeme na radiaktivním území (z podloží), a stalo se co? Zase ale proč ho ještě k tomu všemu vdechovat? Protože radiace se jaksi sčítá, a přitom její účinky se mohou projevit až za desetiletí).

Sranda není ani tak v tom, že 200 tisíc tun uhlí obsahuje 1 tunu Uranu, ale hlavně v tom množství spotřeby (1 uhelná elektrárna spálí denně až 300 vagónů uhlí - https://www.cez.cz/edee/content/microsit...plants.pdf ). Když to zjednoduším, tak všichni se bojí jaderných elektráren, tajné služby nás straší teroristy se špinavou bombou, ale prakticky každá elekrárna odpovídajícího výkonu vysype na republiku každý měsíc tunu uranu Ajsmug (hodně zjednodušeno, protože v reálu většina toho uranu zůstane na zemi v elektrárně v podobě popílku) http://www.scienceworld.cz/neziva-prirod...rarny-974/ Třeba v ČR máme 13x víc tepelných elektráren než jaderných https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_tep...%C4%8Cesku

Pro srovnání:

počet jaderných reaktorů ve světě: http://www.world-nuclear.org/nuclear-bas...ctors.aspx (+/- 500)

počet tepelných elekráren ve světě: http://globalenergyobservatory.org/list....&type=Coal a https://cleantechnica.com/2017/03/23/glo...lummeting/ = http://endcoal.org/wp-content/uploads/20...-units.pdf (6700)

btw, těch 200MW, které se bralo jako výpočet na spotřebu uhlí, je trpaslík proti některým světovým elekrárnám: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_co...r_stations Celkem 2 miliony MW (v přepočtu na uhlí: 48 miliónů tun uhlí denně - to je necelých 10 pyramid). Řekněme, že odsíření a eliminace oxidu dusného probíhá s efektivitou 95%, stále se ale jedná o obrovské množství CO2.

Takže až budete zase někdy hlasovat proti jádru, zkuste se nad tím zamyslet: http://nejedly.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=87497 (jaderné štěpení je blbý zdroj, ale ZATÍM nic lepšího a odpovídajícího nemáme)

(co se týče té fotovoltaiky, ta má dvě výhody: nejen, že vyrábí elektřinu, ale zároveň také, pokud není nalepená přímo na střeše, ale je tam mezera, stíní dům, a ten se tedy méně zahřívá - uštříte na chlazení; v zimě to nehraje roli, protože Slunce je nízko a většinou moc na střechu nesvítí; je to tedy mnohem lepší než s nimi zaplácnout pole či louky).

http://www.ekobydleni.eu/solarni-elektra...e-gridfree

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Tady je ukázka (foto) takové hezké malé zahrádky v bedýnce. Zatím obsluhuje cuketu, patyzon a několik rostlinek rajčat (která si tam své působiště zvolila sama, ani je tam nikdo nesel).

Dále foto, jak se daří bylinkám na východním okně (tj. sluneční světlo max. 4 hodiny denně - ano, kvetou) a rajčeti ve skleníku (další případ, kdy se samo někam vetřelo a jak vidíte, nemá speciální péči, nemá speciální substrát ani zvláštní hnojivo, a roste). Mimochodem, pokud chcete nenáročnou rostlinu, kustovnice čínská je jasná volba i pro blba začátečníka, protože ta roste ve skleníku jak blázen, kvete a už dělá i plody.

A protože se nám začínají hromadit sušené bylinky a máty, začal jsem budovat v garáži systém poliček (mj. nejen na sklenice, ale i pro "nástroje"). Prý jsou teď u nás řemesla jako truhláři (výroba nábytku) a stavaři v krizi (resp. je jich málo, a nebo nejsou kvalitní), tak jsem vyřešil problém po svém..

Pustil jsem se do výsadby semen pro exotické rostliny. Některé se musí podle návodu namočit, jiné na 4 týdny až 3 měsíce stratifikovat. Já teda nevěděl, o co jde. Nakonec se ukázalo, že jde o prohnání semena zimou (v ledničce), aby si myslelo, že už je jaro, a vůbec vyklíčilo. Tak, uvidíme, jak se nám to povede.. http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?36,43959

Sklidili jsme už starší hrášek, který nebyl moc dobrý syrový. Ten si teda zapíšeme, ale stejně jako u jahod, borůvek a malin, které užíráme hned na záhoně, to nebude asi moc přesná evidence Pinkiesmile

Kolem mát (a jahod) jsem položil (jen tak na volno) zámkovou dlažbu. Lépe se to bude kolem sekat (máta totiž vypadá dost jako tráva).

Letošní úroda cibulí a česneku bude zřejmě bohatá. Jinak jak vidno, pěstovat rajčata je velmi snadné - rostou prakticky ve všem (a mezi čímkoliv).

Salát z min. roku už totálně změnil vzhled a kvete. Jestli získáme semena, zkusíme zasadit a získat vlastní salátovou "odrůdu".

Teď je docela deštivé období, ale jsme připraveni. Tzv. šedá voda obsahuje jen málo živin (většinou jen trochu kůže, chlór a draslík), ale na druhou stranu nepřidává další dusík, a lze s ní polévat i listy (pro některé tropické rostliny je ale tvrdá voda nebo voda s chlórem (neodstátá) nevhodná - u zeleniny to nevadí - http://ona.idnes.cz/tvrda-voda-a-chlor-o...e-telo_bad - selský rozum oponuje: chlór se přirozeně vyskytuje v lidském těle jako součást žaludeční šťáv; u nás třeba pitná voda z kohoutku či studně nikdy nesmrděla, pokud se nejednalo o vadu boileru, a jak ve městě, tak na vesnici).

Mám už sehnaný zdroj na 12V LED, v létě budu objednávat hliník a polykarbonát (vymyslel jsem si pergolu, takže zakryji i ten bok, co jsou teď rajčata - na fotce je vidět už zabetovaný trám), takže se snad nebudu nudit jako teď (věřte nebo ne, ale to zahradničení je hrozná nuda, jen sedíte a čumíte do země.. ani čtení Bible moc nepomáhá ukrátit čas).

[Obrázek: elfmaneqe.jpg]


Přišla mi krabice hnojiv (resp. velkobalení zinku, hořčíku a dalších) a málem jsem se lekl Pinkiesmile Kdo viděl dokument Potraviny sro., tak zná.
   
Kdo neviděl, mno, tak třeba: https://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto#Kritika (no jo, jenže dneska se většina lidí zajímá nikoliv o import GMO, ale o import obyvatelstva, aneb "zachránili jsme 10 000 uprchlíků od Libyjských břehů.. u jednoho rybáře to šlo ztuha, když jsme ho tahali, ale nakonec se nám jeho člun přeci jen podařilo od toho mola urvat"). Jinak ta hnojiva jsou od českých výrobců.. Ajsmug

Ty jejich aféry jsou zajímavé už jen tím, že tato společnost sídlí už i u nás https://www.monsanto.cz/ - informace na jejich obranu: https://www.monsanto.cz/dokumenty/stahni...mentu/297/ - já nemám osobně nic proti Monsantu (výlučně), protože to tutově nebude jediná společnost, a navíc jednoduše házím všechny, kdo z mého pohledu mají ekologické rezervy na jednu hromadu - ostatně, není přímo "vina" Monsanta, že zemědělci používají GMO plodiny - pokud jim nestála s pistolí u hlavy Pinkiesmile což se můžeme jen a pouze dohadovat.

Já osobně od této firmy nic nekupuji, většinou ani neberu výrobky od jejich zákazníků, takže jí jen vedu v patrnosti ale jinak prakticky nezájem (co se týče ostatních, každý svého štěstí strůjcem).

GMO může mít své zápory, ale má i své klady. Pořád ale větší škodu nadělá špatně obhospodařované pole, ze kterého déšť spláchne ornici. I kdyby na něm nebylo ani zrníčko GMO.



P.S.: Sranda musí být, i kdyby na síru nebylo Pinkiesmile https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakup...1481274481 (a ještě zajímavější je ta diskuze)

Jen do nich Pinkiesmile https://www.stream.cz/adost/10007665-tra...oty-opavia ( http://investportal.cz/opavia-mondelez-co-zalez ) Teď už se jen rozhodnout: Je A-DOST! jen bulvár, který kydá na všechny strany ve snaze vydělat, a nebo jsou jeho objevy skutečné? Ono je tam toto totiž víc než jen testy čajů:
Ekologie hadr, hlavně že pomocí traktorů jezdících na ropu vypěstujeme řepku, která pak ani nepokryje vloženou energii: https://www.stream.cz/adost/10008527-zluta-smrt-4

Zase jsem chytřejší. Takže "masný polotovar" Pinkiesmile https://www.stream.cz/adost/10004832-mleta-masa (nejde ani o to, že ti chytřejší si přečtou obal a koupí si něco jiného, spíš o ty ostatní lidi)

PET lahve jsou jen pro jedno použití: https://www.stream.cz/adost/10017347-pet...h-mame-bat (super, to jsem nevěděl, že jsou ty lahve potencionálně závadné při opakovaném použití, a já je používal na čaj Twilightoops )

Trochu matematiky: když se někde objeví studie, že to či ono zvýší riziko něčeho (třeba rakoviny) o 1% (resp. třeba o 10% víc ze současné hodnoty, která je nějaká), tak část populace z toho šílí, a ta druhá to bagatelizuje...

Já nevím, ale nevidím důvod, proč dělat něco, co mi nějaké riziko zvyšuje. Kromě toho, 1% vypadá jako malé číslo, ale když máte 10 miliónů lidí, kteří sdílejí zdroje relativně chudého zdravotního systému, a máte tam 1% riziko vzniku rakoviny, tak se hypoteticky jedná v nejhorším o 100 tisíc lidí. A to je, v přepočtu na náklady, dost slušná částka, která jednoduše a prostě bude chybět jinde.

Nedělám si iluze o efektivním využitím zdravotního pojištění pro blaho lidí, ale až zase budete drbat o tom, proč jsou zubní plomby placené, tak se podívejte, kam jinam jdou peníze zbytečně (i když, ony i ty plomby by se při zdravém stylu všech lidí nemusely používat - očividně to ale nikoho, včetně státu, až tak moc netankuje - taky proč, nemocní lidé musí utrácet, a tedy stát získá DPH, a to i bez Babiše).

To, že stát nějak bolí, když lidi nejsou v práci, je hezká pohádka, ale kdyby skutečně chtěl, už by s tím něco udělal. V minulosti dokázal, že když něco chce, prosadí si to tak či onak (hokej v ne/proplácení nemocenské je skvělý příklad; nebo třeba EET, to bude pro většinu lidí známější).

Ono mávnout nad postupnými účinky třeba pesticidů je snadné, protože to nebolí. Samozřejmě, kdyby to lidi zabilo hned, nebo alespoň rychle, jako např. dřív svaté DDT, asi by mluvili jinak. Zvláštní, protože byť logicky nikdo se nebude tvářit šťastně, když na něj půjde vrah s mačetou, tak nebude ale tolerovat ani někoho, kdo se do něj bude snažit soustavně píchat malinkatým špendlíkem Ajsmug

Ostatně ani radiace, které se všichni bojí, vás nezabije hned. Alespoň ne v dávkách, s jakými se teď například můžete setkat např. v okolí Fukušimy nebo Černobylu (ale pravidelných letů nad oceánem se kupodivu nebojí nikdo, snad kromě některých maminek a těhotných, co nemají až tak moc přehled). A taky to nebolí. Asi také existuje hodná a zlá radiace Rainbowlaugh http://chernobylzone.cz/wp-content/uploa...ozaren.gif

Hezká ukázka, že je houby platné, že můžete něco zakázat pro naše pěstitele (nebo chovatele), protože Vám pak stejně někdo vnutí něco ze zahraničí jako náš výrobek: https://www.stream.cz/adost/10017592-jah...i-za-ceske

Argument v diskuzích hodný korunovace:
"moc to řešíte, to byste nesměli koupit nic". Což si můžete přeložit "buďte pohodlní, nic neřešte a plaťte za všechno, co vám někdo naservíruje, i kdyby to byly totální blafy". Znáte ten vtipný slogan "nahoře neschopnost, dole nezájem"? Politici jsou neschopní s tím účinně bojovat, a spotřebitele kvalita či původ prostě nezajímá Twilightoops Možná že ti Eloi nejsou až tak mimo mísu..

Vím, že to s tím nebude souviset, ale je zvláštní, že se začnu zajímat o veganství, a po týdnu běží díl Simpsonů, kde se Líza stane vegetariánkou. Pak se začnu zajímat o problémy se včelstvy, a ten samý den večer v TV reportáž o včelách. Totéž s vodou. Ale spíš to je jen tím, že si teď člověk těch věcí v TV víc všímá. I tak je fajn, že o tom informují i masová média.

Třeba na STV2 dávali dokument o farmaření, kde jeden zemědělec dělal osvětu o jídle dětem (já osobně děti rád nemám, ale tento přístup k naší budoucnosti se mi líbí - možná jen díky "osvětě" od partizánského zahradníka; http://www.tvprogram.cz/index.php?P_id_k...rad%3D2720 a http://www.rtvs.sk/televizia/archiv/11703/129320#783 ).

Docela by mne zajímalo, jak pak probíhá takový konflikt "generací", když tyto děti přijdou domů nebo do nějaké komunity. Jste tolerantní k novým názorům, např. kdyby vás známí odrazovali od jídla ze supermarketu a doporučili vám třeba maso z farmy, nebo byste "ty parchanty seřezal, aby je nápady na takové blbosti hned přešly?" (podobně jako dle JPP Gordon Ramsey, který by raději nechal děti popravit http://www.theallanimalvegan.com/vegan-c...oes-vegan/ http://www.dailymail.co.uk/femail/articl...khams.html )

Monokultura:
Víte, proč jsou všechna pole s jednou plodinou? Protože jinak totiž nejde (mimojiné) dobře použít strojová sklizeň. http://www.buzzle.com/articles/advantage...lture.html

Jenže, pokud si o tom něco přečtete, jak většinou dopadá systém, který ztratí rozmanitost? A je jedno, zda jde o civilizaci, živočišný druh nebo plodiny. http://www.ontola.com/cs/di/monokulturni-zemedelstvi

Vezměte si třeba, že by se všechny organismy inspirovaly "dokonalou" lidskou společností, a např. by byly všechny závislé jen na fotosyntéze a teple (jako třeba my jsme teď závislí na ropě/elektřině). Počínaje rostlinami, konče živočichy. No a teď by přišla silná doba ledová! Víte, co by se stalo? Všechen život (alespoň ten složitý) by vyhynul - nám se to nemůže stát, že?

Vládneme přeci Zemi. Asi jako dinosauři.. ostatně, všechny zmizelé civilizace si většinou říkaly, že oni jsou na vrcholu a nic se jim stát nemůže (alespoň podle chování, a naposledy se mezi ně zařadil třeba mistr Hitler); i kdyby skutečně platilo, že jsme se už poučili, stále nás může hladce vyhladit supervulkán, velký asteroid nebo třeba výbuch supernovy, a jako lidstvo neděláme prakticky nic tomu, abychom si zajistili 100% šanci na přežití, protože v cestě stojí, překvapení týdne, PENÍZE).

Nebo.. třeba kdyby celá planeta vyznávala stejný způsob života. Třeba kdyby všichni ekoteroristi a objímači stromů a batikovači triček byli ze světa vymazáni úctihodnými velkoprůmyslníky, a mohla se ve velkém rozjet těžba stromů bez jejich obnovy. Za chvíli bychom skončili jako na Velikonočním ostrově.

Jen proto, že celá planeta nedělá to samé, se vždycky najde někdo, kdo nerozumné chování nějak omezuje, a nebo, pokud se ukáže, že to jeden směr totálně podělal, je díky odlišnému myšlení někoho na druhém konci světa možné situaci alespoň trochu zachránit (třeba Kůň převalský).

Tak proč si myslíme, že pěstovat na co největší ploše jen jedinou plodinu nebude mít žádné následky? Jako, že když jsme se mýlili už tolikrát, že tentokrát máme 120% pravdu?

Pravda, když by se nechaly plodiny vyrůst jen tam, kde by se jim to líbilo (třeba, a to teď HODNĚ přeženu, tím, že by nad republikou přeletělo pár letadel, a všude by shodila semena všech plodin), což se praktikuje dneska v malém u alternativně smýšlejících zahrádkářů, byla by sklizeň náročnější na logistiku, možná by byla i nižší, ale zároveň by nevyžadovala téměř žádné pesticidy nebo přehnanou péči.

Víte, proč většina "plevele" roste a vaše urputně chráněná zahrádka ne? Protože když není plocha zaplácnutá jednou rostlinou, kterou se třeba v dané lokalitě vůbec nemusí líbit, mají i škůdci velký problém se po napadení jedné rostliny přesunout na druhou stejného druhu (v lepším případě vedle ní roste jiný "plevel", který je odpuzuje). Někdy skutečně lituji, že nejsme býložravci, protože tolik zeleně kolem (např. listy od květáku), a pro nás jsou nevyužitelné na přímo Twilightoops https://cs.wikipedia.org/wiki/Permakultura a http://www.potravinovezahrady.cz/permaku...rzbovosti/ vs. http://www.zvedavec.org/zvirata/2011/08/...ti-farmari
(ten údaj, že na 1 kalorii jídla musíme spotřebovat 10 kalorií energie mi připomíná konec projevu pana Jakeše o tom, že by nikdo na světě neplatil výzkum, kam vložíte korunu a vrátí se vám 20 haléřů: https://www.youtube.com/watch?v=kkVvPLXN2xo )

A když se stane nějaká pohroma, poškodí to jen malou část sklizně dané plodiny, protože ta většinou bude působit jen lokálně. Nebo bude díky vyhovujícím podmínkám rostlina odolnější.

Není samozřejmě problém pěstovat obilí nebo kukuřici na velkých lánech, pokud se ovšem staráte o půdu (hnojíte ji přirozeně, pole je rozdělené remízky proti erozi, střídáte plodiny, povrch pole je pokryt nízkou "travou" a na zimu se oseje zeleným hnojivem), ale stejně musíte používat pesticidy, protože jakmile by se tam dostal škůdce, nemusí prakticky nikam jinam chodit a bude se množit, dokud všechno nezničí. Jsou sice přírodní postupy, ale ty nejsou vždy na 100% účinné (na druhou stranu nepoškodí třetí stranu - známá vlastnost postřiku proti mšicím: pokud postříkáte květy ve dne, zabijete opilující hmyz).

Pokud se někdo diví, proč se snižuje úrodnost půdy, tak to může být také tím, že když v přírodě nějaká rostlina uhyne, rozloží se na místě, kde vyrostla, tedy vrátí všechny živiny a prvky zpět do země (vlastně jich tam dodá víc, protože během růstu vytvářela cukry, atd.). Jenže co uděláme my? Zasejeme na pole semena, ve spousta případů se už nepoužije hnůj, ale nějaké hnojivo typu Cererit (což jsou živiny, ale ne humus), a když to vyroste, všechno se poseká, zrno se odveze pro lidi a stonky na slámu. Takže do půdy se nevrátí prakticky nic.

I kdybyste tam ale dali hnůj, většinou jde od zvířat, která nikdy neviděla kvalitní trávu, takže tam možná máte NPK, ale všechny ostatní mikroprvky vám postupně mizí. A jestli někdo žije v představě, že zdravé rostlině stačí jen dusík, fosfor a draslík, tak to je asi tak naivní, jako že člověk zdravě přežije jen ve složení Herman Con (psáno s C). (kdo neviděl Básníky, ať se jde dovzdělat)

Úplně "geniální" je ale vytvořit kilometrovou hladkou plochu, navíc v kopci (ideálně ještě nad nějakou obcí a nebo řekou), a zaset tam řepku. Tato plodina je v takovém objemu víceméně úplně k ničemu (kromě zvyšování spalin, zhoršování stavu motorů a přečerpávání ohromného množství peněz), a když přijde pořádný plavák, tak tu máme samá pozitiva: ornice pryč, zabahněná obec, zničený majetek, poničená kanalizace, v lepším případě i močůvka v obývacím pokoji, zabahněné řeky a moře, snížená hloubka koryt, vylévání řek, nízká schopnost krajiny absorbovat vodu, vyšší počet záplav... a to určitě nestojí žádné peníze, že?

Ale koho by to zajímalo, vždyť dotace se do rukou pěstitelů dostanou. A vlastně i pro společnost je to přínos. Lidi musí znovu postavit, všechno vyhodit a nakoupit znovu, obec musí zaplatit vyčištění kanalizace, takže se peníze točí a HDP stoupá. Přitom jsou na tom lidi ještě hůř než před tím (někteří se museli i zadlužit).

Řešení ale není otočka o 180 stupňů (někteří zvládnou i 360), protože to zase přináší další problémy (100% polykultura na malém dává malé výnosy - ano, bohatě stačí pro rodinu v eko kvalitě, ale kdo by živil pak ty vědce, dělníky, atd.? O vládě ani nemluvě).

Řešení sloučení chovu slepic na malém pozemku, kde je i okrasná zahrada se zdá být vyřešeno - nehrabavé plemeno: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sl...a-nehrabou
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Zajímavý, ale jednostranný článek - názor by si měl udělat každý sám:
http://zen.e15.cz/pribehy/monsanto-cili-...mo-1026866

Zatímco ten první článek se alespoň snaží vypadat dobře, ten druhý by se mohl přejmenovat na Mein Kampf:
http://www.reformy.cz/zpravy/70-mrtvych-...-monsanto/

Já jsem teda RoundUp zatím nikdy nepoužil (přiznávám ale, že na mě jeho reklama s pampeliškou udělala dojem - jen jsem vždycky zapomněl, jak se to jmenovalo, takže na hubení trávy mezi dlaždicemi používáme Dominator, a tím končíme - to ale taky není zrovna žádné terno, byť máme spotřebu tak 150 ml za rok).
Pokud mi jde o zdraví (asi se budu muset vzdát i žvýkaček, byť jsou doporučovány pro čištění zubů), měly by mne v podstatě zajímat jen základní fakta: je daný výrobek nějak nebezpečný? Pokud ano, jak moc (jaká koncentrace je nebezpečná i pro jedince bez imunity)? A v jakých situacích (kombinace s jinými jevy, možnost se s ním setkat ať už aktivně či pasivně)? Pak už ani tak moc nesejde na těch ostatních argumentech:

Proč by mělo mít váhu, že zdraví škodí všechno ostatní, ať už je to chemické nebo přírodní? On je totiž rozdíl mezi tím, že Vám poškodí zdraví 10 litrů čisté vody (protože nikdo normální tolik vody najednou nepije) nebo že kyanid je přírodní (protože na rozdíl od umělých sladidel, pesticidů nebo chlóru, které na nás útočí prakticky ze všech stran, nikdo normální nejí a nekouše pecky).

Třeba že tohle řešení je z těch ostatních to nejlepší (nejméně hrozné)? Nikdo nebude přeci dobrovolně dýchat azbest, i když bude vědět, že plutonium, arzen, cyankály nebo rtuť jsou mnohem horší. Proč bychom si měli vybírat z možností, které nabízí někdo další? Máme přeci právo požadovat vlastní možnost.

Nebo snad, že to dělají všichni ostatní? Či alespoň hodně lidí? Spousta lidí sí píchá, a i když přiznávám, že mám velké nutkání zkusit, jak člověk vidí sjetej po LSD, nikdy mi to nepřišlo rozumově až tak dobrý důvod si ho brát.

Argumentace daní za pokrok je také pochybná, protože pokud pokrok znamená jen výměnu jedněch chorob za jiné a jeden druh stresu za jiný, pak bychom měli asi přehodnotit, co toto slovo vyjadřuje. Znečištěný vzduch nebo rizikové prostředí není nezbytná podmínka k tomu, aby lidstvo dosáhlo blahobytu. Když většina lidí definuje, čeho by chtěla dosáhnout, většinou jsou u sebe slova "bohatý" a "zdravý"
(pokud už ne rovnou "šťastný", ale zatímco spousta lidí dokáže být šťastná, pokud je zdravá, byť chudá, normální člověk asi nebude šťastný, pokud bude nemocný, i kdyby měl všechny prachy světa - představte si Billa Gatese, jak každý den zvrací a trpí 24 hodin migrénami. Je to defince štěstí? Jestli nadhotíte "za peníze si koupím léky", stačí se podívat na net, a najdete spoustu bohatých lidí nebo politiků, kterými peníze nepomohly. A proč? Protože nemohou: něco, co neexistuje, nemá žádnou hodnotu ani moc, nemůže ani pomáhat). Jenže jak chcete být zdraví, když se o své zdraví nezajímáte? A pokud už ano, často to končí koloběhem: nemoc, prášky, další nemoc, další prášky. Nebudeme si nic nalhávat: bolest hlavy může potkat i člověka s dokonalou životosprávou (a vím z vlastní zkušenosti, že často jde v pohodě překonat i bez blbých prášků).

Ale argumetace tím, že vás klidně zítra srazí autobus, tak na co bylo jíst zdravě, je asi tak dobrá, jakože nemá cenu už zítra vstát a jít do práce, protože během příštích pár miliónů let sem spadne asteroid a všechny lidi zabije. To je argument člověka, který je v úzkých a nebo se alespoň neobtěžuje vymyslet něco lepšího.. Pokud už to vezmeme jako argument, tak bychom se měli snažit zbavit se autobusů. Potažmo dopravy (kdyby lidi nebyli nuceni chodit do práce, prakticky by se z 90% vyřešil problém dopravy, spotřeby benzínu a znečištění velkoměst, a do práce chodíme kvůli penězům, takže opět PENÍZE = problém a ne řešení). Je to argument "volba nemá smysl". Protože ať uděláte cokoliv, stejně jednou umřete. Takže podle některých lidí je řešení se prostě celý život chovat nezřízeně, abych si pro sebe urval co nejvíc a užil si.

Jestli chcete povýšení lidí nad zvířecí říši, tak přestaňte konečně používat zákon silnějšího (bohatšího). Systém, kde se planeta buduje místo toho, aby se plundrovala; systém, který se o lidi i ostatní živé tvory nezištně stará. To na téhle planetě zatím nikdy nebylo, a tím bychom se lidi jako druh stali teprve výjimeční. Výjimečnost není v tom, že místo tesáků máte v ruce kulomet (je to jen vyšší level na té samé linii).

Ale docela mne zajímá, jestli náhodou tato potencionálně škodlivá kukuřice není v něčem, co jím (lupínky), protože i kdyby nebyl povolen import GMO (jmenovitě ta od Monsanta, proti GMO zatím obecně nic nemám, spíš naopak), tak importujeme hotové výrobky, a kromě toho se pěstuje už i u nás:

http://stuz.cz/index.php?option=com_cont...&Itemid=73

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...add_disc=1

Fór není totiž v tom, jestli se GMO jako takové smísí s tou původní. Geny se kříží odjakživa, a prakticky skoro žádná plodina, která se dnes pěstuje ekologicky není původní odrůda (to byste se třeba z kedlubny nebo obilí moc nenajedli - https://theheartthrills.files.wordpress....tion-4.jpg ).

Fór je v tom, že GMO od Monsanta je sterilní (logicky, protože kdo by si pak kupoval další dávky od Monsanta, když by si namnožil tu první). Tedy se většinou nedá po sklizení použít jako osivo na příští rok, a pokud se tento konkrétní gen sterility začně šířit mezi ostatní farmáře..? Sterilní plodina, která existuje ovšem na celé planetě, nedává z hlediska evoluce smysl.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony...-ve-zbytku

Víte, já nejsem študovaný chemik, ale pokud mohou být problémy s plodinami, které se chemicky stříkají pesticidy, jak je na tom plodina, která si pesticidy vlastně přímo sama vyrábí?

http://www.osel.cz/3060-novy-bt-toxin-po...tenci.html

Pokud by ale skutečně BT fungoval tak, jak se píše, byl to by velký přínos. Jenže šíření genu sterility může způsobit jen pokles produkce nezávislých zemědělců a větší závislost na osivu jedné jediné firmy. A v tomto ohledu mi výmluva "lidi jsou blbí a GMO se bojí bez důvodně" použivá jako argument proti zavedení označování GMO přijde dost ubohá (byť, a to si přiznejme, to může být pravda).

Ostatně, přírodní pesticid v sobě mají i brambory: http://www.extra.cz/meli-byste-rozhodne-...adne-zabit

Ono nejde ani tak o to, jestli jsou mé obavy opodstatněné. Ať si třeba nejsou. Ale spíš to, že dost lidí to prostě vůbec nezajímá - to je zajímavější..

A pak tu máme vegany. Což o to, samo o sobě je to užitečné, ale spolu s tím přichází na přetřes sója. Pár % veganů v populaci si může dejme tomu zajistit Eco sóju z místních zdrojů, ale jak řešit hypotetický přechod obyvatelstva planety na veganskou výživu, v níž sója má podíl, když víc jak 3/4 sójy na světě je GMO, a dost možná třeba zrovna od Monsanta? https://en.wikipedia.org/wiki/Geneticall...ed_soybean

Mimochodem, znáte nějaké celebrity nebo politiky, kteří se chlubí tím, že jedí hlavně GMO? Asi špatně hledám, Google mi pořád vnucoval jen celebrity, které proti GMO bojují. Koukat se na lidi z vyšší třídy má své výhody: většinou mají způsob, jak získat víc informací (nebo to někdo získá za ně), takže by "do huby" vyloženě nic špatného nedali. A když nechtějí oni, proč bychom měli my?



OT: Lidem se zdají v noci různé blbosti (třeba poníci Pinkiesmile ), na mě vyskočilo slovo "genocida". Vím proč, v diskuzích proti veganům je to častá obhajoba, a z toho už člověk musí zblbnout..
Podíval jsem se do wiki slovníku, a je tam takový zajímavý drobný detailíček: vztahuje se (zatím) pouze na lidi. Tzn. že kdybychom si chtěli hrát se slovíčky (což teda nemám zrovna v lásce, ale ať je taky nějaká sranda), pokud argumentujete tímto slovem na zvířata, nechtě jim přiznáváte lidská práva. No a pokud je zároveň jíte, je to dokonalá střelba na vlastní branku, protože vlastně obhajujete tak nějak kanibalismus (btw i na wiki o kanibalismu je jasně řečeno, že lidské tělo prostě kompletně maso bez následků - škodliviny - strávit nedokáže) Rainbowlaugh

Na druhou stranu, potkat opravdu sečtělého člověka, tak před ním ze sebe uděláte blbce už jen pozdravem Pinkiesmile Takže bych si z toho až tak těžkou hlavu zase nedělal.. Toto slovo používají v souvislosti se zvířaty i média.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Toto je naše první hromadnější úroda letos:

- učíme se jíst cuketu
- kedlubny už mají správnou velikost
- sklízíme mrkev a petržel

Přesto ale není důvod jásat. Byl jsem se podívat u souseda, co bydlí u řeky, a např. jeho papriky jsou už prakticky velikostně ke sklizni (ne nutně zralé), zatímco u nás teprve odkvetly. Může v tom být více faktorů, ale jeden je zřetelný hned - půda (jeho je spíš černozem, u nás "štěrk", jak to nazvala maminka - když musíte ze země mrkev vykopávat, tak se ani nedivím, že nechce růst; taková zemina s krustou si ani nedokáže poradit s vodou).

Sice jsme jí vylepšili (proti čistému jílu), ale asi nelze očekávat, že seženete kvalitní zeminu pod 600 Kč za tunu. Uvidíme příští rok, kdy by už měla být půda obohacena hnojem (navezu si asi tak tunu na 25m2 a bude mít půl roku na rozklad). Za ten naštěstí už neplatím Pinkiesmile

[Obrázek: elfmanpdp.jpg]

Bylinky jsme přesadili do většího květináče, aby lépe hospodařily s vodou.

Další potencionální problém je počet opylovačů. Máme vysazenu hromadu okrasných volně rostoucích rostlin (mj. třeba levandule - poučujeme se, kde se dá), takže tu máme včely prakticky všude, kam člověk šlápne (jedou i po jetelu - aby měly co jíst), ale byť jsou tu i čmeláci, představoval bych si něco lepšího než třeba 3-4 jedince na záhoně s okurkami v danou chvíli (pamatuji si od babičky, že tam na každý květ stála prakticky fronta). Protože až tu budou vzrostlé všechny zasazené stromy, bude potřeba těch včel asi 10x tolik. Zatím jsem to vyřešil podpořením průmyslu, a nákupem dvou domečků pro hmyz (např. pro divoké včely; taky aby to "nějak" vypadalo), ale třeba pro škvory si vyrobíme vlastní. A ze zbytků dřeva z poliček pak sestavím i něco pro čmeláky (ale chytat je nebudu - lenost a nespolehlivost):

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/ra...-samotarky
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Dnešní tématický blok bych mohl nazvat Problémový. Protože ničemu jinému se nevěnuje. Nejprve něco přesně k tématu:


Objevil jsem, že u dvou ze 4 citrusů (jmenovitě pomeranč a citroník) dochází ke shazování listů (přitom třeba pomeranč se snaží dělat i nové). Podle Google by se mohlo jednat o toto:


http://forum.abecedazahrady.dama.cz/view...4&t=101013

https://www.zahrada.cz/forum/exoticke-ov...stu-283731

http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.ph...w=previous

No, nevím, jaká změna prostředí je mohla postihnout po několika měsících, ale klidně můžu zkusit méně zalévat. To máte těžké: udržujte vlhké, nesmíte přelít a nesmí vyschnout Pinkiesmile

http://www.ceskestavby.cz/rostliny/citronik-citrus/

Podle všeho by to ale němělo být nic vážného. Zatím jsem to naštěstí nedopracoval až sem:

https://www.poradte.cz/rostliny-a-pestov...avaji.html

No jo, jenže zase tady se píše, že to může být nedostatkem zálivky Pinkiesmile

http://www.chovatelka.cz/clanek/pestovan...mandarinky



A možná se nám nastěhovala na mátu, rajčenku a trochu hrušeň rez (houba) - mát se to týká jen asi 2 ze čtyř ve skleníku, venku jsou v pohodě:


http://zahradnickakucharka.cz/ochrana-ov...-jadrovin/

http://www.nasehobby.cz/mata-z-podsveti-...zvejkacky/

ale s tím bychom si mohli poradit (Broskvoň už se s houbou vypořádala - sice jí v sobě stále má, ale už roste velmi rychle a dělá zdravé listy i výhony - postřik bude stejně až před zimou a na jaře).

Podle fotek totiž to, co tam máme, nevypadá na strupovitost, ani to nemá jakoby plíseň. Nesouhlasí ani barva.

Podle všeho je to ale také houba: http://www.palmers.co.nz/questions/quest...low-leaves


Nebo to může být jednoduše chloróza. Zvláštní ale, myslel jsem, že železa jsem dodal dostatek. Ale tím to být nemusí: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlor%C3%B3za


Naproti tomu, kiwovníky, borůvky a zimolezy jsme již snad dovedli ke zdárnému růstu. Jednoduše jsme si jich přestali všímat (u jedné borůvky jen odstraňujeme mechanicky mšice).


Citrusy snad taky pochopím, abych jim neničil život. Dám jim teď třeba týden až dva naprosto bez vody, a uvidím, jak budou reagovat.


Kdo by to býval řekl, že citrusy nemají moc rády teploty nad 18 stupňů:

https://www.gardeningknowhow.com/edible/...s-tree.htm

http://zahrada.bydleniprokazdeho.cz/zahr...itrusu.php

Taky by mohlo jít o nedostatek Slunce? Nebo mám mlžit vzduch?

http://suttons.kayako.com/Knowledgebase/...itrus-tree

Možná jim dopřeji ventilátorek na solární pohon. Můžete koupit i u nás za pár set Kč, nebo (paradoxně) koupit kšiltovku s ventilátorem a vzít ho z ní (vyjde to levněji). Nebo, komu na tom až tak nesejde, může podpořit dělníky v Číně (na Ebayi seženete BuyNow stejný model jako u nás asi za 70 Kč +/-, v aukci ještě levněji) - prakticky je tím podpoříte, i když to koupíte u nás (na 99% to bude jejich dílo).


Další, s čím se můžete ve skleníku setkat, hlavně na listech kustovnice, je takový bílý poflak (fleky). Na rozdíl od takových bílých mušek (molice), které máme třeba hlavně venku (ve skleníku jsou proti nim pověšené ty barevné desky s lepem - mohu potvrdit, že včely se tomu skutečně vyhýbají) - já jim říkám létající křída, ale zatím je nehubíme, protože třeba na květáku nedělají viditelné škody (však taky co je pár molic na metrovém listu - slouží zároveň jako podpěra pro rajčata).

Byť to není tak rozsáhlé jako v tomto případě: https://www.zahrada.cz/forum/choroby/bil...ici-327236 (u mne se jedná fakt jen o flíčky), mohlo by jít o padlí (druh houby). Každopádně v mém případě jdou setřít i rukou. Původně to bylo i na listech marteje, ale když jsem to setřel, od té doby se to na ní neobjevilo. http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/4...inach.html Každopádně by to asi chtělo ošetřit.

Mimochodem, i cuketa má bílé listy, jen vrchní stranu a to prakticky všechny včetně nových (kustovnice má takto "označené" je staré listy). Ale toto je normální stav (záleží na odrůdě), protože cukety nám rostou naprosto v pohodě.


Dám pak vědět, jak jsem dopadl. Zkusím meďnaté přípravky, ale dám zpočátku menší koncentraci než se doporučuje (ostatně, rostliny meď potřebují taky, příznaky jejího nedostatku se projevují, jak jinak, podobně jako jiné "choroby" - žlutnutí listů, skvrny podobné chloróze).

Tabulka možných problémů se stopovými prvky včetně příznaků: http://dendro.mojzisek.cz/tab_hnoj.php


No, a následuje několik relativně dlouhých témat, na která jsem natrefil při studiu. Některá souvisí se zahradničením přímo, jiná spíše nepřímo.



Jakou budoucnost nám chystá náš systém školství?

Mě toto "učení se sám od sebe" baví, a to na vzdory tvrzení, že bez peněz by nebyl pokrok. Rozhodně víc, než kdyby se to do mne někdo snažil narvat ve školních lavicích nebo mne za to někdo platil (protože by chtěl výsledky). V placené práci by mne taková hromada neúspěchů dokázala jistě celkem slušně vytočit Pinkiesmile

Zvlášť na základní škole se moc na samostatnost nedbalo (pokud tím nemysleli jen "samostatně se nafiblovat doma strany, které vám učitelé na konci hodiny vypsali"). Hledat si informace jsem se musel naučit pomocí Googlu díky svým zálibám (tehdy hlavně programování). Na střední škole to za mé doby bylo o něco lepší, ale i tak toho bylo jen minimum (asi dva učitelé z celého sboru). Od té doby se toho trochu zlepšilo, alespoň podle návštěv v bývalém působišti, ale stále jedeme ten starý zkostnatělý systém.


Vím, že nás má škola hlavně naučit se učit, ale lidstvo udělalo obrovské pokroky i v dobách, kdy žádné školství nebylo. Děti se učily podobně jako u zvířat, a to hrou. A přitom, co lidstvo dokázalo! Dnešní systém je tak nějak divně nastaven v představě, že když místo několika jedincům nabušíte téměř všechny možné základní znalosti a vědomosti do všech, že se tím úměrně zvýší počet géniů. Výsledek vidíme sami: géniů je pořád stejné množství, jen se o nich dřív ví (a měl bych pochyby, na kolik je to díky školství, protože spousta z nich buď ve škole propadala a nebo jí dokončila předčasně). Ale generujeme velké množství dělníků.

Víte, proč lidstvo údajně hloupne? Protože čím jsou někteří lidé chytřejší, tím méně mají dětí, protože ty stojí čas a peníze a nebo si to zdůvodní jinak, či provedou adopci. Čím mají lidé méně peněz, tím víc si pořídí dětí, ať už kvůli penězům nebo prostě proto, že si neuvědomují, kam to vede. Takto se množí počet těch, kteří nedosáhnou na lepší vzdělání, protože to je prostě placené (ani na státní vysokou školu se nedostanete jen tak bez financí - co třeba pomůcky?). A ačkoliv je toto výborné pro oběh peněz (máte více levné pracovní síly), z hlediska lidstva je to časovaná bomba (dalo by se říci, že medián IQ se snižuje, byť to nesouvisí jen s ním).

Práce, kde se člověk naučí jen jednu věc a tu dělá stále dokola až do zblbnutí je na nic. Protože, k čemu pak byla ta snaha 8-16 let učit člověka se učit, když se z něj vlatně stal robot, co by měl dalších 45 let dělat to samé, a v běžném životě si ani nedokáže spočítat rodinné finance (důkaz máte v počtu zadlužených osob a exekucí - byť hlavní vina nemusí být jen ve školství, není úplně bez viny - jakékoliv číslo počtu dlužníků v krizi vyšší než 0 je špatné)? http://www.psfv.cz/cs/pro-odborniky/mere...nosti-2601 (z posledního testu vyplynulo, že 42% dotázaných nebylo schopno spočítat X * 1.Z = Y )

Odpověď, že každý si může najít takovou práci, která ho baví, je trochu nesmysl, protože kdyby každý dělal IT nebo manažera, kdopak by do zblbnutí ve fabrice montoval kliky do dveří auta nebo připravoval bulky do hamburgerů? Takto lidi nic "nenutí" se vzdělávat. Ono, všechna práce, která lidi nutí něco dělat je ve své podstatě špatná (zapomeňte na evoluci, že se to tak dělalo dřív a že zvířata taky musí makat - jsme homo sapiens sapiens, dostali jsme se nad svět zvířat, ale přitom jsme si jaksi zapomněli vybudovat svět odpovídající naší inteligenci - zatím jsme jen pohodlně převzali jeden z modelů přírody, a to téměř svět virů; uznejte, že bytost s takovou inteligencí by neměla žít v takto omezeném prostředí).

Možná, že schopnost dětí se toho nejvíc naučit v mládí je daná i nějak přirozeným vývojem. Že by byl stres nutný k tomu, aby se děti lépe učily? Jasně, v přírodě taky občas dojde k tomu, že je mládě napadeno třeba predátorem a nebo je nuceno od své matky odejít (což se ale u těch vyšších savců děje méně než u těch nižších). Lze uznat, že bez podnětů se jedinec naučí méně (např. opice se u nás naučí ovládat počítače, zatímco v přírodě by se o to ani nesnažily, ale to není ani tak otázka učení, spíš v tom, jak odlišně v několika oblastech funguje náš mozek - umět si položit otázku Proč? a Jak? I když, tu druhou třeba někteří ptáci obstojně zvládají). Věřím tomu, že nějaká chytrá hlava by dokázala případnou nutnou podmínku stresu nasimulovat lépe, než zavřít děti na 5-8 hodin do školy, nechat je sedět v lavicích (což je pro děti hrozně "přirozené") a známkovat je za to, co neví. Chceme po lidech, aby byli kreativní, inovátorští, samostatní, ale učíme je se drtit postupy, jak se to dělalo dřív a jakoukoliv neposlušnost či vybočení trestáme.

O systému alternativního školství existuje pár dokumentů, a dost se toho dá najít na netu. A osobně bych ho preferoval nad jakoukoliv dnes zavedenou formou státního školství. Vemte si třeba zahradničení. Děti by se naučili audiovizuálně něco o rostlinách, fotosyntéze a jak to celé funguje, a bez zkoušení, co se naučily, by měli možnost si rostliny vypěstovat (kdo by nechtěl, ať si třeba čte knížku nebo jde mezitím do jiné třídy). Komu by to nešlo (jako třeba mě), by mohl pomoci učitel a nebo by si sám potřebné údaje našel na netu. A nebo by mu pomohl chytřejší spolužák. Což by ostatně fungovalo i díky tomu, že by třeba děti z vyšších tříd mohly chodit pomáhat dětem ze tříd nižších (pokud už vůbec celé to dělení podle věku nezrušit).

A nemuselo by jít jen o pěstování rostlin, ale o cokoliv jiného. Malování pro ty, kdo by chtěli. Nebo třeba elektronika. Získat audiovizuální informace o tématu a pak volitelně zkusit sestavit třeba 12V obvod s nějakou funkcí. Děti tohle baví, většina by to zkusila dobrovolně. Žáci, co by byli napřed (třeba je to bavilo dřív, tak už o tom vědí všechno), by se nemuseli účastnit teorie, ale mohli by pak ostatním dětem pomáhat. Stejně tak, kdo by se cítil na víc, nemusel by si sestavit jedno z nabízených schémat (rozvítit žárovku, spustit zvonek), ale zkusil by něco sám. Když by to nefungovalo, mohl by poprosit o pomoc ostatní, vytvořil by se tým. Nadané děti by takto nemusely opouštět běžné školy a být odloučeny od ostatních (kastovní systém), naopak by se mohly zapojit a pomáhat přirozeně ostatním, a přitom nebýt nijak omezováni ve svém vlastním rozvoji (co na tom, že ostatní děti zapojují žárovku, toto dítě by si sestavilo třeba počítač a kdyby ho zrovna elektronika nebavila, šlo by to třídy, kde by se třeba zrovna řešila chemie). Totéž by platilo pro děti slabší nebo nějak postižené. Nemusely by "nestíhat", protože by nebylo co. Mohly by trávit čas s ostatními dětmi.

Že takové školy nejsou? Jsou. Že jsou dražší? No, vše je otázka priorit. Jste důležitější vy teď nebo váš potomek, potažmo vaše budoucnost, ve které vy budete žít, většinou jako důchodce bez současných příjmů? Pokud bude většina lidí požadovat jiný typ škol, a snad bude brzy doba, kdy budou mít rodiče právo odmítnout státní školství a stát bude povinen v případě, že kapacita soukromých škol nebude stačit, zajistit alternativní výuku sám. Stále je to ale jen systém poptávky a nabídky. Pokud nic nebudete požadovat, můžete do zblbnutí nadávat, že to nikdo nenabízí (smlouvání, které je běžné na některých trzích, je takový náznak, že ani cena není pevně daná výrobcem/prodejcem). To ostatně zase souvisí s peněžním systémem, protože dneska musí téměř všechno nějak generovat zisk. Chápeme to správně? Už nejen zdraví lidí, ale i jejich budoucnost je teď na prodej.

Třeba nemáte "čas" na ekologii, lidská práva nebo další věci, ale pokud máte své děti nebo je plánujete, zkuste se zamyslet, zda mají život takový, jaký by měly mít (a jaký pak zajistí ony vám, ať už přímo nebo nepřímo skrze společnost, kterou budou utvářet). A zda je berete jako sobě rovné a nebo máte vztah pán-otrok (tohle nesmíš, protože jsem to řekl; tohle je špatné; nezajímá mě tvůj názor; proč nejsi pořád doma?; to nemáš nic lepšího na práci než si hrát? už nejsi děcko, abys koukal na pohádky!).

Pořád si hrajeme na nějaké humanisty a nadřazený druh, přitom jen přebíráme modely ze zvířecí zvíře. Pokud vychováme agresivní a průbojné kapitalisty, aby se mohli prosadit v naší společnosti, kde je důležité jít si tvrdě za svým, jinak nejste nic, není to nic jiného, než obdoba vztahu matky a mláděte, které je kvůli zdrojům odkopnuto, aby se o sebe postralo samo, protože matka již čeká další mládě, a přitom pro toto mládě bude později jeho vlastní matka jen soupeř o zdroje, a jako takovou se jí nebude štítit odstranit. Ale to se v naší společnosti neděje, že? Nebo se vymlouváme na to, že to jsou výjimky. Pokud si necháte vyoperovat rakovinu, taky se spokojíte s tím, že tam doktor nechal byť jen nepatrný zbyteček nádoru?

Přitom, jak je dnešní školství nastavené? Učitel je nadřízený, děti poslušně sedí v lavicích, den mají nalinkovaný na hodiny a pauzy. Kde je nějaká kreativita a volnost (jediný, kdo k ní vyzývá, je nějaká TV reklama na něco úplně jiného)? Spíš vychováváme vojáky. Sedni, vstaň, ticho! Celý ten rozvrh je na nic. Ať se v duchu sám každý přihlásí, koho štval tělocvik v tom smyslu, že se ráno spotil jako prase, a protože se většinou časově přetáhl, nebyl čas se ani osprchovat (pokud bylo vůbec kde), takže jste celý den seděli spocení v lavici? Proč by si děti nemohly sami určovat, kdy a v jaké míře tělocvik mít budou? Většina dětí je hravá. Kdybyste to z nich nejdřív nevymlátili drilem v lavicích, nemuseli byste pak nuceně zavádět tělocvik. Vždyť u těch, kteří by si zvolili nějakou manuální činnost, by docházelo ke cvičení tak jako tak (kdo někdy stavěl, kutil nebo zahradničil, tak ví, že občas to není zrovna leháro, ale zároveň nepřepnete své síly).

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-bobem-..._domaci_zt

Svým způsobem vlatně stále žijeme v otroctví. Jen lidi ho tak nevnímají. Až budete příště koukat na film Matrix (Druhá renesance), zkuste o tom přemýšlet trochu jinak. Většinou nám jsou ukazování jen vnější nepřátelé (zlí mimozemšťané, zlé stroje nebo atomovky odpalující skynet), zatímco ten náš systém se prezentuje jako hodný (zvlášť američané ve svých filmech oslavujících patrionismus hodně často někoho zachrání, osvobodí nebo nakoupou zadek zlým "imperialistům" z vesmíru, co chtějí naše ženy nebo drahé kovy a hlavně, pošlapat demokracii!). Čest výjimkám.

Naše generace, alespoň pokud jsou lidi jako já, to změní jen s obtížemi. Pereme se s tím, co si myslíme, že bychom měli dělat, a s tím, co podvědomně chceme dál dělat. V tomto ohledu by už chtělo vychovat následující generaci lépe, aby připravila svět i pro nás samotné. Protože třeba já si nedovedu představit, jak by měl třeba vypadat vůbec ten klidný přechod z jednoho systému do druhého, a kde by to mělo začít. Paradoxně, naše menšina už dávno stojí mimo peněžní systém v tom myslu, že spousta nepracuje, a funguje to.


aneb, zase ty peníze..

Ano, určitě je dnešní doba taková, že se "všichni" máme dost dobře, když si můžeme podle některých dovolit ztrácet čas řešením takových blbostí, jako je etické chování ke zvířatům, ekologický rozvoj lidstva nebo dokonce snad i lepší vzdělávání dětí. Jenže to by neměl být důvod tyto diskuze zlehčovat a říkat někomu, že si neváží toho, co máme (komunisto! utopisto!). Lidstvo si přeci nikdy nevážilo toho, co mělo. To je ten důvod, proč jsme tam, kde jsme. Kdyby pračlověka v jeskyni, co zrovna vynalezl oheň, a teď se pokouší o malování, všichni "chytří" okřikli, že se asi má fakt dobře, když řeší bejkárny, kdyby raději šel něco dělat pořádného, a on by se na umění vykašlal (a všichni po něm, protože proč dělat bejkárny), kde bychom asi byli?


Já třeba chápu, proč je ekonomika vystavěná okolo ropy. Je to zdroj energie, byť ne čistý, ale vydatný, má spoustu vyžití a přináší skutečné výsledky a zlepšení života lidí (to, a na druhé straně zase některým život zhoršuje). Naproti tomu mi není jasné, proč je současně vystavěná okolo peněz. Koho napadne jediná oblast, kde peníze jsou čistý přínos a ne naopak překážka, ať si doma zvedne ruku.. Ropa je dneska nezbytná, ale z velké míry časem nahraditelná (alespoň pokud jde o energii). Peníze naproti tomu jenom jsou ... Skoro jako nějaký relikt, co se používá, i když pro to už není důvod.

Současný model (demokracie a kapitalismus) je součástí přirozeného vývoje, ale nelze akceptovat, že je to to nejlepší, co může lidstvo lidem nabídnout. Pokud někdo brání jejich "zrušení", je to jen proto, že mu to tak buď vyhovuje a nebo je prostě naučený, že všechno ostatní musí být nutně jen horší. Ale nenechme se ukolébat. Další systémy, které přijdou později, také nemusí být dokonalé. Třeba jich bude ještě několik. Jednou se možná propracujeme k dokonalosti. Ale věřit tomu, že současný systém je dokonalý vrchol a ještě ho bránit urážením všech těch, kdo třeba vymyslí něco dalšího (ne, nepočítám se mezi ani jedny), to je snad skoro až bránění pokroku Pinkiesmile

A dělat to ve jménu "svobody"? Pinkiesmile Ta už dávno není, stejně jako se teď už nedělá většinou nic ve jménu "Boha". Svoboda je, když vás nikdo k ničemu nenutí a nejste tedy ovlivněni. Že svoboda myšlení jako taková není, na tom není nic divného (člověka ovlivňuje a jeho názory formuje společnost, spolužáci, učitelé, politici, internetová fóra, jeho rodiče, soudní systém, právní systém..). Stejně tak nemáme nikdo ani svobodu v chování. Naše "svoboda" spočívá v tom, že jedete po silnici, a občas vám dá křižovka na výběr, zda chcete vlevo nebo vpravo. A většinou ani to není Vaše svobodná volba, protože vy po ní jedete s určitým záměrem (třeba do práce), takže i tato vaše volba je defakto už předem daná.

Nejde jen třeba o dopravní předpisy, jak musíme jezdit (asi uznáme, že je to výhodné v tom, aby se většina řidičů nezabila, ale stejně tušíme, že to omezuje i ty, kteří jsou prostě lepší - nařídit na rovince 90, když by se tam dalo jet 150, to přeci nezachrání o tolik víc životů).. Domorodci v pralese jsou nuceni shánět si potravu a bojovat o přežití. My jsme nuceni vydělávat peníze, abychom získali potravu a přežili (pokud teda nechceme brát sociální dávky, což ale nemění nic na tom, že proto, abychom přežili, musí teda vydělávat peníze někdo další). Až Vám bude někdo říkat, jak moc velkou svobodu máme, podívejte se, kde všude jsou regulace a co všechno MUSÍTE dělat. Nejsme na tom o nic lépe, než ti domorodci v pralese. Jen ti mají možná kolikrát větší svobodu slova (a hádal bych i menší míru korupce).

Peníze prý jsou motivací, prostředek ke získání cíle. Věc, která nutí lidi být lepší. Jo, to možná až v druhé řadě. V první řadě jsou nástroj, který vás nutí něco dělat, abyste vůbec přežili (tomu říkám pokrok od zvířecí říše!). Je možná pravda, že to je způsob, jak ohodnotit práci člověka, a že třeba majitel velké firmy, která zaměstnává tisíce lidí a ještě dává na charitu si zaslouží velké peníze, a nechám na zvážení každého, ať si zdůvodní, zda majitel firmy je prospěšnější než jeho zaměstnanci, a zda musí burzovní makléř brát 10x víc než je průměrná mzda (v USA je to dle JPP řádově ještě víc).

Že by svět bez peněz nemohl existovat? V současné době se vede debata nad základním nepodmíněným příjmem. A co jiného by to mělo být, než částečný svět bez peněz? Nepodmíněný příjem vlastně znamená, že stát z daní, co vybere od firem, zaplatí lidem, aby si mohli jít do firem něco koupit. V tomto případě budou peníze už jen zbytečný prostředník. A motivace pro lidi, aby do práce přeci jen šli (aby se měli tzv. lépe, jako v Hvězdné pěchotě - jsi u vojska? Můžeš volit) Celé to má ale smysl jen, aby se udržel současný stav, jen už bez pracujících (je otázka, kdo bude chtít zaměstnat, byť motivovaného, dělníka, co si chce přilepšit, když ho může nahradit levnějším strojem). Neřeší to plýtvání, ekologii ani efektivitu (stále se bude vyrábět šunt pro ty chudší). Ale zajímavý byl experiment provedený v Namibii, kde došlo v souvislosti s tím k poklesu kriminality. A nebo projekty v Indii.

V současnosti je spíš problém k přístupu ke zdrojům a výrobním prostředkům. Nic nebrání státům to znárodnit, když už jsme si většinu klíčových oblastí nechali převést na zahradniční vlastníky, a jednodušší (a méně právně problematické) by nejspíš bylo, kdyby stát založil firmy vlastní, kde nepodmíněný příjem bude zatím jen dočasné řešení. Protože pokud bude stát nabízet svým občanům zboží ve vlastních firmách "zadarmo", jak znám běžný lid, tak ke konkurenci už jich moc nepůjde. Je to jen jiná forma znárodnění, protože v tomto modelu konkurence prostě zkrachuje na nedostatek zákazníků. Jak se ovšem dostat v mezidobí k potřebným zdrojům, které někdy leží mimo oblast daného státu, to zatím fakt netuším. A nejspíš to netuší ani Zeitgeist Pinkiesmile


Krásné je také ono heslo "když se budeš hodně snažit, něčeho dosáhneš". To je pravda v téměř každém případě. Jen mi není jasné, proč spousta lidí div neuctívá pracháče, třeba i ty, kteří se do luxusu narodili, nijak společnosti nepřispěli, a jen se chlubí tím, kolik sporťáků mají a jak velkou ZOO se zvířaty si v obýváku postavili. Nedává to smysl (jasně, lidské myšlení není racionální, ale stejně).


Přeci musí být jasné "každému", že i kdyby společnost chtěla (a můžeme se hádat, zda chce či nechce), tak prostě na této planetě nejsou zdroje, aby se každý měl takto "dobře" (když se nad tím zamyslíte, proč by měl mít doma každý 10 sporťáků? Jiný účel než chlubení to nemá - je to pochybná prestiž někoho, kdo vlastně plýtvá - až bude vaše dítě pouštět v koupelně vodu do kanálu a přitom sedět v obýváku, běžte ho pochválit - ukazuje svou společenskou prestiž, že ono na to má).

Já v tom viděl jen duální přístup (u někoho mi to vadí, u jiného to obdivuji), a stojí mne méně námahy používat jen jeden (asi jako používat dvě gramatiky: jednu ve škole spisovně, a na netu s hrozivými hrubkami; nebo dvoje dopravní předpisy - jedny ve dne a druhé v noci "jezdí méně aut, tak proč bych blikal", jenž pak ve dne "jé, já nedal blinkr?").

Tzn. pokud si to připustíte, a stejně po tom toužíte, vlastně jdete tzv. přes mrtvoly (pokud má planeta omezené zdroje, tak každý, kdo si tzv. nahrabe, vlastně jen ubírá těm ostatním - nevidím na tom nic obdivuhodného). Je to iluze, že se všichni můžeme mít dobře, když si budeme závidět a vzájemně spolu soupeřit (a vydělávat peníze pro někoho jiného). Což ostatně začíná i ve škole. Pokud máte 10 lidí na 10 jednotek zdrojů, a jeden člověk bude mít 5 jednotek a ostatní každý 0.6 jednotky, a ten jeden bude mít společenskou prestiž, a všichni se budou chtít mít jako on, máte jen jednu možnost: sebrat zdroje někomu dalšímu. Otázka, zda ti, co společnosti nějak prospěli, by se měli mít lépe, je možná špatně položená: pokud někdo opravdu chce společnosti prospět, proč by mu mělo záležet na tom, že se má lépe než ti ostatní? Jako protiargument je často použito vnucování, že se dotyčný má všeho svého majetku teda vzdát (pěkná blbost). Ostatně, nikdo by neměl radit nikomu nic, co by neudělal on sám..

V současné době, kdy lidem vládnou lidi, není nějaká utopie moc dobře dosažitelná. A to snad ani s pomocí zmíněného hnutí Zeitgeist https://www.duchdoby.cz/komunismus-versu...zeitgeist/

(vždycky je dobré si pročíst i komentáře, kolikrát je v nich víc rozumu než v samotném článku).

Pozn.: jestli má ale hnutí v něčem pravdu, tak že lidi bez peněz pracovat budou. Kdo někdy slyšel pojem Open Source, tak těžko bude někoho dalšího přesvědčovat, že bez peněz ani kuře nehrabe.. proč by měla být představa planety Země verze 2.0 public domain na základu Open Source tak absurdní?

Ono na film, kde by stroje lidstvo ovládli a SkyNet zavedl mír a blahobyt asi málokdo koukal, ale v realitě si myslím, že to málokomu vadilo (snad jen těm, kteří se hrnou kupředu a výše nehledě na ostatní). Ono totiž, kdyby se kapitalismus skutečně vystavěl na ekonomii a ekonomice, tak by nebylo co řešit, ale tady ekonomika prakticky nefunguje. Možná tak ještě v rodinách, protože rodina nebo jedinec si nemůže dovolit plýtvat víc, než mu společnost dovolí, zatímco celá společnost, jak se zdá, si klidně plýtvá víc, než jí dovolí zdroje planety. A protože jsme teď na vrcholu blaha, těžko vidíme ty potencionální problémy (sytý hladovému nevěří).

https://wiki.zeitgeistmovement.cz/index....2%80%9C%3F

Ono možná, pokud na monopolní systém nadávají přímo sami jeho uživatelé, tak si nic jiného ani nezaslouží, a místo toho, aby vytahoval nějaké strašáky z minulosti, měl by řešit budoucnost, a pokud toho není schopen, není tu pro něj místo. Můžeme uvěřit tomu, že chyba fakt není v systému, ale v lidech. Jak pevný takový systém ve skutečnosti ale je? Řekněme, že systém funguje správně, a jen lidi nepřemýšlí ekologicky a udržitelně. Takže od zítra buď systém lidem vnutí udržitelné chování, a nebo se pro něj rozhodnou lidi sami. Tzn. že výrobky musí vydržet desetiletí až století, místo 1-2 roků (aby se co nejméně plýtvalo). Takže továrny vyrobí jednu sérii zboží pro každého, a pak.. zavřou. Na 10 až 20 let. Myslíte, že systém neskolabuje (zavřené továrny znamená propuštění lidí, nepracující lidé nemají peníze, nikdo nekupuje, tím pádem nikdo nevyrábí)?

Monopolní říkám proto, že ve své podstatě nikdo z nás nutně nepotřebuje používat třeba auto. Nebo počítač. Ano, nebylo by to nejlehčí, ale na téhle planetě je dost lidí, kteří nemají ani jedno. Ale jídlo a vodu potřebujeme všichni. Jak chce systém zajistit lidem v současném modelu tuto potřebu, pokud by nikdo nepracoval a tedy by si neměl jídlo za co koupit, a i kdyby měl, nikdo by ho (zdarma) nevyráběl?

Na sociální dávky zapomeňte. Můžete je sice vyplatit, ale nezapomeňte: už nejsou žádné fabriky, které jídlo vyrábí (bez příjmů v podobě bezcenných papírků (nebo 0 a 1 na internetu) zkrachovaly). I kdyby stát peníze natiskl a dal je majitelům pekárny, ten nemá mouku (možná ani vodu, elektřinu a jejich zaměstnanci se bez peněz nedostanou do práce - nemají na benzín, MHD zkolabovovala taky, museli by jít pěšky, ale proč? Aby dostali pár bezcených peněz?). A kdo by mu prodal mouku za peníze, když si za ně nic nekoupí (nikdo nic nevyrábí, protože všichni už mají vše potřebné doma a vydrží jim to na dlouho)? Toto je stabilita našeho systému. Nebo máte jiný scénář? Jako třeba "to se nikdy nestane"? (to si jistě říkal i Hitler, nebo Marie Antoinetta)

Životnost fungujícího a krásného kapitalistického monetárního systému byla v 80. letech v USA asi tak 1 hodinu: https://www.stream.cz/slavnedny/10018276...venec-1977
(co udělal systém, aby tomuto zabránil? Absolutně nic - jak by ne, soudnictví neřeší příčinu, ale až následky, které generuje sám systém - kladná zpětná vazba)

Kontrolní otázka: proč se toto nestává třeba v ČR, ať už vesnice nebo město, při výpadku proudu? Je to jen kvůli hustotě zalidnění? Nebo kvůli nerovnosti? Ať už jedno nebo druhé, co to způsobilo?

Někde jsem četl, že systém tohle ustojí, že to jen ukazuje na jeho pevnost. To říkají asi ti, kterým zrovna neshořel obchod. Ale moment? Takže cílem našeho snažení je udržet systém? Na lidech teda nezáleží? Je teda jedno, kolika lidem shoří dům, hlavně, že to ustojí systém?

https://www.odpovedi.cz/otazky/nikdo-nen...i-sam-sebe

(někdy si říkám, kde beru všechen ten čas tohle číst - ano, pravda, možná teď zrovna zanedbávám třeba malování, ale když mě baví tohle, proč dělat místo toho něco jiného? Toť otázka - na druhou stranu totiž, kdybych nedělal toto, možná bych jen čuměl do blba, takže je lepší dělat toto než nic)


Co já ale vím, třeba peníze jako takové škodlivé nejsou. To spíš, jak je společnost dneska vnímá..


Určitě by nebyl problém v budoucnosti zajistit systém, kde by bylo o každého postaráno, aby mohl žít v klidu a bez strádání, a pro ty, co by chtěli víc, by se zavedla měna kreditů, která by reprezentovala jejich užitečnost společnosti (ve smyslu ochrany planety, zdrojů a všech živých organismů na ní - v rámci možností). Jen ale nevím, k čemu by v podstatě byly, v systému, kde když by měl někdo chuť se projet ve ferrari, tak by si ho prostě půjčil z centrální evidence a pak zase vrátil. Pokud by toto mohl udělat každý, jaký má smysl mít jich v garáži 10? Pokud ovšem nebudeme podobný přístup brát tak, jak by se asi brát nejspíš měl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Diogen%C5%AFv_syndrom (a ruku nad srdce: kdo z nás to nedělá).

Možná by "morální kredity" mohly být cílem za lepším životem, např. mít k dispozici víc něčeho nebo v lepší kvalitě. Ale to už zase zavádíme rozdělení lidstva, byť podle morálního hlediska, a to nikdy k ničemu dobrému nevedlo. Nezištná pomoc je prostě nezištná. V tom případě jí netřeba nijak odměňovat. Zištná pomoc už zavání hrabáním si pod sebe na úkor ostatních (pokud by bylo víc zdrojů, než by lidi spotřebovali, není důvod je hromadit u některých jednotlivců, když se dají přerozdělit mezi zbývající lidi alespoň přibližně rovnoměrně). Zkrátka, mám problém napasovat peníze do budoucího systému.

Jakékoliv materiální ocenění práce není nutné. Stačí se podívat na malé děti. Ty si hrají, malují, tvoří, učí se novým věcem. Nikdo je do toho nenutí, nikdo je za to neplatí. Nenajdete žádnou studii, podle které by mozek pracoval spalováním peněz. Co je definice "koníčku" nebo "hobby"? Je to činnost, které lidé dělají bez nároku na mzdu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobby Proč by tedy lidé nemohli vykonávat své hobby pro blaho všech lidí bez příjmu, protože vše potřebné by jim obstarala společnost. To, že by většina lidí třeba nedělala nic užitečného pro většinu ostatních nehraje roli, když máme automatizaci a stroje (ty by mohly zastávat i funkci armády - i kdyby byl na světě mír, co ochrana před vesmírem? Třeba asteoridy).

Bude zajímavé sledovat, až se vyvine AI, jak k ní bude lidstvo přistupovat, a kdo hlavně bude jejímu zavedení bránit či jí prosazovat, a jak bude hlavně napsaná.


Řešení ve formě "obávané" A.I.?
Když systém očividně nefunguje, jak ukazoval příklad z odkazu o Blackoutu v New Yorku

Co myslíte, bylo by skutečně "zotročení" lidstva stroji, které se o lidi postarají a zachovají planetu skutečně tak hrozné, proti současnému stavu? Jakou míru "svobody" můžete ještě ztratit, když prakticky už skoro žádná není? Žádný tvor na planetě nebyl dosud nikdy 100% svobodný (ani volné  divoké zvíře). Což by mohla být další meta, které bychom jako lidi měli chtít dosáhnout.

Taková AI by mohla být prospěšná i v zemědělství. Ostatně, už teď jsou GPS (polo)automatické traktory. Pěstování plodin jako je obilí či kukuřice (případně i rýže, sója a možná i brambory, rostliny na olej) je lepší na větším poli (zatímco vše ostatní si může doma vypěstovat téměř každý), a tam by se automatizace mohla pěkně uplatnit
(kde je tady místo pro zaměstnance ve větším měřítku, aby mohli brát mzdu? https://www.youtube.com/watch?v=VpwkT2zV9H0 (továrna na auta), https://www.youtube.com/watch?v=oGuxXzY0mxY (sestavení motoru) nebo https://www.youtube.com/watch?v=mYEHvuDq2Fs (autonomní kombajn a traktor) a https://www.theguardian.com/australia-ne...themselves (robotická farma/mlékárna)).


Umělá inteligence: https://www.youtube.com/watch?v=4L7q0MM4rT0 (Zvědátoři)

Tady by to ale chtělo předělat původní Asimovy zákony robotiky, které jsou poplatné své době. Opravdu potřebujeme další systém octroctví? Nebylo by lepší, kdyby se stroje a počítače řídili třeba heslem "Zabezpečovat životní potřeby všech lidí, zajistit blahobyt lidstva v harmonii s ekosystémem planety, dostatečně ochraňovat faunu a flóru, zajistit udržitelné využívání zdrojů planety a současně zajisťovat vědecko-technologický vývoj včetně bezpečnosti planety jako takové"?.

Možná to trochu splňují ty modifikované zákony https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky, ale ty neřeší moc ekologii planety. Pokud bude chtít člověk dál drancovat, musí mu robot pomáhat. Jak je definován bod 1? Kdy robot neublíží člověku? Pokud pomůže s reklamou na výrobek vyrobený s pomocí dětské práce, ublížil tím člověku nepřímo. A jak moc vyndracovaná planeta ještě splňuje stále body 1 3 a 4? Vzato do důsledků, aby mohl robot splnit bod číslo 1, musel by většinou plně odmítnout bod 2, který je pak zbytečný. A jak řeší tyto zákony např. války? Jak má robot zabránit válce? Proč by měl člověk řídit AI, když nedokáže řídit ani lidi?

Nevím, jakým způsobem se AI nakonec prosadí a kdo ví, možná budu i já mezi těmi "odejděnými". Ostatně, jako mrtvole mi to bude už jedno, takže co.. Navíc, její výkon nemůže růst exponenciálně, protože ani výkon jejího CPU nebude neomezený (leda by si v nějaké továrně postavila něco lepšího a nebo ovládla internet, ale je otázka, zda by kapacita linek stačila na synchronizaci jejích částí v relativně pomalých domácích PC).




Ale je to jen má představa. Vy můžete mít jinou. Každopádně změna je na nás, ať už v tom či onom. Nikomu své představy nenutím, jen ukazuji příklady (co vymysleli jiní), jak by to třeba mohlo jít jinak (sám si taky dost často beru ze spousty nového jen to, co se mi hodí).

Protože toto je teď samozřejmě nereálný požadavek. Nemůžete třeba 100% změnit jednu oblast společnosti (školství či zemědělství), když ostatní zůstanou, a hlavně to nejde udělat přes noc a z vrchu. Je potřeba, aby si každý jedinec sám postupně uvědomil, co vlastně chce, co je pro něj nejlepší, co je reálné, myslel trochu na budoucnost a pak se třeba bude měnit společnost jako taková. Tyto změny se totiž již dějí (ať už s vámi či bez vás). Pomalu, ale jistě. Není na škodu je občas trochu popostrčit.. zvlášť, pokud chceme mít jistotu, že to nebude "o nás bez nás".




Co se týče "zemědělské" firmy Monsanto, to je takový vděčný terč na plivání jedů na Internetu.

Člověk se dozví hodně zajímavých věcí, když se snaží zjistit, zda ten dokument o ní je pravdivý a případně jak, ale hodně se tu setkáváme s dualitami pod různými články od diskutujících:

"pokud nesouhlasíte s politikou firmy Monsanto, tak jste proti GMO jako takovým"
případně"pokud jste proti GMO, tak asi chcípnete hlady, protože všechny šlechtěné plodiny jsou GMO"

Inu, zajímavé diskuze se na netu vedou, jen co je pravda. Docela mne pobavilo, jak se Monsanto snaží ovládnout svět. Ono, firma s jejím obratem by to skutečně nikdy přímo nedokázala, ale ona ho vlastně ani nepotřebuje - třeba Microsoft má sice větší obrat, ale kdyby byla krize, operační systémy nemají (zatím?) omezenou životnost a nejsou klíčové k jídlu - tyto žabomyší války jen odklánějí diskuzi od jiných problémů (podle mne):


Monsanto je především firma obchodující na burze a má dost vlivné akcionáře, tudíž priorita bude generovat zisk. Až poté může (ale nemusí být) u firmy tohoto typu třeba nějaká dobročinost (např. firma Baťa na začátku 20. století u nás). Protože firma ve ztrátě může taky brzy skončit i s případnou charitou.

Zkusím se jakoby vcítit do firmy, kterou bude především zajímat zisk. Vykašlu se teď na její pochybnou historii (např. Agent Orange), protože v tom případě bychom se ani jako Češi neměli moc ukazovat po tom, co někteří naši občané páchali během a po 2. světové válce Ajsmug


Kromě obvyklých činností (vývoj nových technologií, reklama, prodej, dohody s odběrateli, placení daní) bych se v první řadě pokusil prolobovat nějaké zákony, které by mi zjednodušily podnikání. Třeba menší kontrola a rychlejší zavádění na trh. Rovněž neoznačování složení výrobku kvůli hysterii kvůli GMO (takový zákon by jistě třeba uvítaly manufaktury s dětskou prací, pokud to projde schválením, je vše legální), protože lidi často blázní zbytečně a stačí jim nakecat, že voda škodí, a přestanou jí bez rozmyslu pít (dihydrogen monoxid Pinkiesmile ).

Už vůbec bych se snažil zlehčovat zdravotní dopady svých produktů. Podplatit jde každý, takže pár vědců nám napíše dobrou studii (nejlépe našich vědců), no a když těch pár ostatních napíše opak, tak třeba přispějeme jejich výzkumáku nějaké ty všimné, a lehce je popostrčíme k tomu, aby se daných potížistů ve svém vlastním zájmu zbavili. Studie stejně nikdo nečte a stačí napsat kouzelnou větičku "vědci potvrdili že".

Rozhodně by bylo žádoucí, abych měl na klíčových pozicích ve výborech a vládě své lidi, jakožto odborníky na danou problematiku, a ideálně si je buď nějak zavázat, třeba příspěvky nebo tím, že je později zase zaměstnám. Pokud se tam dostanou legálně, není problém (třeba za tiché podpory občanů, kteří budou zrovna řešit úplně jiné problémy - v tomto případě je žádoucí upozorňovat třeba na problémy lidských práv, a pokud daný problém není, vytvořit ho, i kdyby jen uměle v médiích).

Pokud to někde bude skřípat, není na škodu zkusit úplatky. Pokud by se to náhodou nepovedlo, pokusíme se to nějak zakecat, že to byl příspěvek, daného člověka zastrašit, atd. Když se ani to nepovede, většinou je pokuta stejně v porovnání s tím, co se již dřívějšími úplatky získalo, směšná. A časem ta kauza vyšumí, lidi zapomenou.

Pokud se nám už povede udělat si patent na nějakou plodinu, je vhodné získat na ní dotace, aby se mohla prodávat buď pod výrobní cenou a nebo pod cenou, za jakou se prodávají konkurenční plodiny (dumpingové ceny, státní dotace). Díky tomu se výhledově všichni kvůli ceně přeorientují na náš produkt, a z trhu zmizí ty ostatní. Stačí tlačit na vládu a hrozit ztrátou pracovních míst. Na to voliči slyší.

Pokud se tímto nepodaří zlikvidovat konkureční společnosti, které např. prodávají osivo, je lepší je rovnou koupit a přestat jejich produkt nabízet. Tímto budou prakticky nuceni skoro všichni si koupit naše osivo, protože jiné už na trhu nebude a nebo bude díky malé produkci a výrobě dražší než naše. Rovněž je dobré koupit i jiné společnosti, např. takové, které třeba předpovídají počasí a poskytují data farmářům. A nebo koupíme firmy, které třeba vedou výzkum, který se nám nehodí (třeba možná souvislost našich produktů s úmrtí včel).

Jakmile si získáme určité postavení na trhu, je žádoucí vyvolat hysterii proti GMO. Totiž, lidi stejně nevědí, zda nějaký výrobek GMO má či ne, takže naše zisky to neomezí, a naopak se žádná nová společnost nepokusí o vývoj svých GMO, protože už by se na ní předem sesypali lidi, a v zárodku by jí ušlapali. My už nějaké peníze máme, takže to ustojíme.

Ideální také je, když okolní státy, třeba EU, v obavě před všemi GMO nebudou rozlišovat jejich složení a funkci, a zavedou zdlouhavé testování. 10 až 15 let testovat GMO si může dovolit nějaká větší zajetá firma, ale ne nějaký nováček, takže nám to opět bez práce zlikvidovalo konkurenci. Nám stačí se zaměřit na trhy, které testování nevyžadují, protože dlouhodobé zkoumání samozřejmě snižuje náš zisk.

Občas je vhodné zastrašovat lidi, aby přešli na naše osivo, popř. s nimi začít soudní spor. Ono totiž i v případě, že nejsme v právu, tak máme většinou více prostředků na právníky a soudy, takže pokud se podaří řízení různě protahovat, protistraně většinou dojdou peníze a bude nucena přistoupit na mezisoudní vyrovnání.

Dobré je také ovládnout zahraniční trhy. Lépe je začít se zeměmi, které jsou buď chudé a nebo jinak rozvrácené, protože zde se lépe daří ututlat různé průšvihy a také se snadněji uplácí. Dobré je spustit nějakou kampaň, jako že to děláme čistě pro blaho lidí nebo planety, papír snese všechno.

Stejně jak na domácím trhu, tak na zahraničním se dají použít všechny výše uvedené praktiky. Zvláštně nutnost nasadit nižší cenu je důležitá, protože kupní síla obyvatel je nižší, a tedy musíme hlavně vyřadit z trhu levnější místní konkurenci. Reklama je dobrý přítel. Že občas neodpovídá skutečnosti nás tak moc netrápí, protože se to většinou prokáže až po určité době, a maximálně za to dostaneme pokutu, která v rámci zisku nehraje žádnou roli.

Jakmile vytlačíme konkurenci (ať už zkrachuje nebo jí koupíme), můžeme ceny zvýšit. Kdo na na to nemá, tak si jednoduše půjčí. Pokud někdo zbankrotuje, jeho místo zastoupí za chvíli někdo další, protože lidi jíst musí. Zabrat půdu v cizí zemi je většinou velmi snadné, protože i když nabídneme směšně nízkou částku, za kterou bychom doma nekoupili ani fň, tady nám za to lidi urvou ruce a raději to prodají nám než místním. Tím zajistíme, že klesne potravinová soběstačnost a získáme další zákazníky.

V rámci získání většího trhu stačí napadat farmáře, u nichž se najde gen naší GMO plodiny. Nemusíme řešit, zda jí vysel nebo ne. Ostatní se třeba leknou, když bude stačit jen podezření k tomu, aby byli léta popotahováni po soudech. Opět můžeme využít svůj kapitál a vést zdlouhavý proces ve snaze protistranu zastrašit (hrozící bankrot). Do nekonečna si půjčovat nemůže, zatímco my ano. Dobře se hraje s veřejným míněním, kdy dotyčného můžeme např. nepřímo obvinit z toho, že svým sobeckým přístupem způsobuje hladomor ve světě.

A cizí GMO se může najít u kohokoliv. Stačí, abychom třeba jen tak omylem přeletěli letadlem, a "ztratili" náklad našich semen, zrovna jako na potvoru nad polem, kde se naše GMO nepěstují. A i kdyby nám nestálo za to vést spor, opylující včely brzy jeho odrůdu nakazí tou naší. Občas totiž tuto službu vykonají i obyčejní lidé za nás. Stačí jim prodat naše semena na jídlo, a oni určitě semtam nějaké v nepozornosti cestou domů vytrousí. A kdo ví, třeba se jako na potvoru jedno semeno ujme.

Zvlášť pro nás to je výhodné, pokud je náš druh sterilní, a jeho sklizená semena nejdou zasít. A ještě lepší je, když to pole je čistě náhodou nějaká šlechtitelská oblast nové konkurenční odrůdy a nebo BIO pole. Čím méně ostatních semen bude na výběr, tím větší podíl na trhu budeme mít a tím spíš si budeme moci diktovat ceny.

No a protože takto nejprve vyřadíme konkurenci v těch slabších státech a tím pádem ovládneme trh, získáme tím i trh v těch bohatších státech, protože v globalizovaném světě se skoro všechno dováží, a bohaté země v rámci úspor dováží právě z těch chudších, takže náš průnik na daný trh nás stojí podstatně méně než frontální útok.

Toto je perfektní postup, jak získat peníze. Po technické stránce mu nelze moc vytknout..

Valnou část jsem opsal z netu, jen jsem tomu dal ucelenou podobu, a u toho zbytku jsem se prostě jen víc projevil kreativně, že by to nevymyslel leckterý konspirátor Pinkiesmile


Takže, pokud z něco z toho firma Monsanto fakt dělá, je to sice sviňárna, ale prakticky dělá jen to, co jí systém dovolí, schvaluje a chválí (byť něco z toho je za hranou legálnosti nebo alespoň morálky), a vzhledem k tomu, že akcie tímto jdou nahoru, v rámci peněžního systému vlastně koná výborně, jelikož potěší akcionáře. Proč si tedy vlastně lidi vůbec na něco stěžují? Proč si hned skoro každý myslí, že jde o ovládnutí světa? Já si osobně myslím, že lidem okolo této firmy je svět a lidi v něm prakticky u zádele.


Já osobně jsem mimochodem velký fanda GMO, genetického inženýrství, klonování, umělé intelgence, vědy a techniky obecně, vesmíru, pokud to nemá v ruce hovado Ajsmug A když už jsme u toho, někdo by se místo zabývání se soudními procesy a sterilizací osiva měl třeba zabývat tím, jak pozměnit kód některých kvetoucích rostlin, aby byly lépe větrusnubné, což by mohlo pomoci vyřešit problémy s nedostatkem hmyzích opylovačů, popř. aby byly samosprašné (což některé rostliny jsou, a samozřejmě, pokud máte dvě, byť samosprašné, zvyšuje to úrodu, ale obejdou se bez opylovačů v případě nouze). S tím, že by se ale měly nasadit až jako poslední šance, a ne to pustit do oběhu hned teď. Robovčely? Až zabráníte ptákům je chytat Ajsmug https://www.youtube.com/watch?v=PJqEoHewVGQ


Protože ale peníze vládnou světu, stále ještě je dobrý způsob ovlivňování chodu světa pomocí peněz. Vašich peněz. Hodně zjednodušeně - Váš nákup je otázkou života a smrti určité společnosti. Když se Vám nebude líbit co prodává nebo co dělá, a nenecháte si nakecat, že jiná volba než tak jejich neexistuje, jdete prostě jinam (jak se říká "spokojený zákazník se vrátí, nespokojený o tom všude kecá"). Ostatně kvalita výrobku s tím ne vždy souvisí.
Vezměte si třeba takovou reklamu. Všichni víme, jak se jmenují tyhle dámské vložky. Kdybychom je chtěli, tak si je kupujeme. Potřebujeme to slyšet 50x denně z každé pauzy mezi pořady? Zvlášť, když si uvědomíte, že každý takový 10-30 vteřinový šot stojí řádově desetitisíce Kč na vysílacím času. Takže každý den firma vyhodí řekněme 1 milion na to, aby vám řekla, co už dávno víte. A bude to takto dělat klidně i půl roku. Samozřejmě, je to jen součást propagace, a na ceně výrobku se to nemusí vždy projevit nějak enormě, ale peníze to jsou, a ty platíte samozřejmě Vy jakožto zákazníci. Vlastně platíte, když si výrobek koupíte, ještě cenu za ty, kteří si ho nekoupili Pinkiesmile A to ani nemluvíme třeba o takovém SuperBowlu. Tohle jen ukazuje na to, že se o vaše peníze firmy prostě perou. Neříkám tím nic nového.



P.S.: Teď mi došlo, že ani argument, že "dneska lidi nemají čas na vzdělávání" je nesmysl. Očividně i já, jakožto pracující člověk, který ještě k tomu zahradničí, má moře času projíždět internet a zabývat se různýma blbostma. A to se ještě doma stihnu i nudit Pinkiesmile





Jen taková zajímavá věc ze Zvědátorů: Klíště může způsobit "vegetarismus" (konspirátoři si to mohou nazvat: "Tajný spolek veganů-iluminátů se snaží ovládnout svět vývojem látky, která lidem zabraňuje jíst maso" Pinkiesmile ):

https://www.youtube.com/watch?v=M6Asxkc1hNA

Hrozí nám hlad, kdy masožravci budou jíst vegany a vegetariány Pinkiesmile A když už jsme nakousli hlad ve vlákně zahradničení, co údajní lidi, kteří vydrží bez jídla a jak by to mohlo fungovat? (opět Zvědátoři)

https://www.youtube.com/watch?v=sxoNoav6vmI

Já si myslím, že by to mohl být trpaslík.. malý trpaslík, co mění věci Pinkiesmile A nebo to jen potvrzuje, že žijeme v Matrixu a tihle lidi přišli na to, jak obejít pravidla. Krása té myšlenky je, že vlastně taky IMHO nejde potvrdit ani vyvrátit.

Ale na té efektivitě jíst málo něco je (že když třeba hodně jíte, ale špatně, tak spoustu energie vydáváte jen na boj s přijatou potravou, což není moc efektivní). O mém příjmu můžeme pomlčet, protože prakticky neexistuje - kaloricky to je v běžný den možná tak 1000, ale naše babička, když ještě žila, ta byla asi fakt závislá jen na práně. Resp. to, co ona snědla za celý den, aniž prakticky cokoliv vypila, to by mi nestačilo ani k snídani. Jo, nenechala si to rozmluvit, a za dost let umřela na mrtvci a dehydrataci organismu. Ale fascinující je to, že normálního člověka by ten její životní styl zabil tak možná do měsíce..



Trocha té ekologie..

Nejsou akumulátory pro auta: https://www.novinky.cz/auto/443262-elekt...atory.html

No, to naštve, že? Takže bude důvod alespoň zdražit. Osobně si myslím, že pokud se nepodaří vylepšit akumulátory jako takové, bude budoucnost elektromobilů ve vodíkových "bateriích" - palivový článek (je to čistčí a hlavně, nádrž na vodík není plná vzácných a nebo naopak toxických prvků). Zatím je myslím trochu problém s efektivitou, ale pokud by se elektřina brala třeba z termonukleárních reaktorů (v nejhorším z jaderných) nebo z obnovitelných zdrojů, nemuselo by to až tak vadit (Dysonovu sféru na vás!).

V tomto ohledu je už ale také relativně ekologické spalovat "benzín" vyrobený elektrickou nebo biologickou (bakterie) cestou ze vzduchu (z CO2). Zvlášť u bakterií (ty totiž většinou stáhnou o něco víc CO2 než kolik se uvolní následně při spálení jejich odpadu - musí taky něco jíst - cukry z rostlin, a vzniká biomasa). Pokud se to celé zase nervrtne, jak píší diskutující pod jedním článkem: http://auto.idnes.cz/diskuse.aspx?iddisk...tomoto_vok ).

U aut se často zaklíná CO2 a jak by bylo super, kdybychom začali jezdit na baterie. Je samozřejmě potřeba započítat nejen výrobu ropy, a samotného auta, ale u elektrického vozidla také výrobu jeho baterie: http://www.hybrid.cz/pocitame-je-z-hledi...ektromobil (ať už jde o srovnání spotřeby na km v kWh i u benzínu, nebo fakt, že baterie se sice musí vyrobit, ale dá se pak taky recyklovat). V diskuzi je zajímavý nápad spojit fotovoltaiku se stíněním pastvin.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Konečně začala červenat první velká rajčata. Letos teda dost pozdě. Ale na vsi jsme asi první..


Meloun Pepino se nám letos moc nepovedl, ale naproti tomu se červený meloun ze semínek z obchodu již po květech nasazuje na plody. Zatím jich má méně než 10, ale co není, může být (je jen otázka, kolik jich uživí ta rostlina, když roste v malém truhlíku).

Sklidili jsme své první letošní borůvky, ale ty nemá cenu zatím zapisovat, protože jich je málo (stejně tak maliny a část jahod - na maliny stejně chodíme ještě i do lesa, protože naše úroda je zatím bídná - máme asi 15 cm rostliny)


Šíření padlí a žlutých listů ve skleníku se zřejmě zastavilo (u rzi zatím nevím), ale nechvalme dne před večerem. Každopádně o ten 1 plod mandarinka nejspíš přijde (bez listů ho neuživí).


Jenže s těmi melouny jsem to asi zakřikl. Sice kvetou, dělají i plody (na rozdíl od Pepina), ale týden poté se "ztrácejí". Jsou dvě možnosti: buď propadnout módní depce, jak je všechno na p*d, a nebo.. se jít dovzdělat, přiznat si, že toho stále ještě nevím dost, a vyrůst

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/me...vny-postup

https://www.zahrada.cz/forum/exoticke-ov...lodi-28517


Zase jsem si vydělal. Další "oprava" televize (nevím, kdo ten "smart" model programoval, ale nechal bych ho přiřadit čísla všem CZ a SK stanicím, co SkyLink má - pak by mu asi došlo, že hromadné přejmenování by nebyl až tak blbý nápad). Shodou okolností majitel včel, takže se nám částečně vrátil ten pyl, co si včely u nás zobou Pinkiesmile

Ne že bych to žádal, ale zase, nebránil jsem se. Za půl hodiny práce 170 Kč v naturáliích, to jde (zajímalo by mne, jak stát po stránce daní nahlíží na bartel u občanů, kteří nepodnikají a neplatí DPH? http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ka...nez-263359 Jsou včely jakožto výrobci medu a zpracovatelé pylu daňový subjekt? A jsou plátci DPH? Rainbowlaugh ).

Je to sice taková menší odbočka, ale k životu na vesnici (jehož je zahradničení součástí) to patří. Mimochodem, z nové zástavby na našem sídlišti zatím něco pěstují asi jen 3 domy (včetně nás) z asi 20-30. Naproti původní zástavbě, kde má skoro každý zahrádku, ne-li menší hospodářství.



Jako náhradu obyčejného bílého cukru jsme kromě hnědého (třtinový) zkusili ještě fruktózu. Obvykle se dá sehnat 1 kg cca. za 100 Kč (zatímco cukr bílý 20 Kč a hnědý cca. 45-60 Kč). Fruktóza sladí o 30% víc než běžný cukr, takže 1 kg můžeme na přepočet vzít jako 70 Kč a víc.

O zdravotních účincích bílý vs. hnědý se už mluvilo, tak zbývá ještě nějaké info k tomuto ovocnému cukru (někdy se výrábí i z brambor):

I když může být označen jako "pro diabetiky", je nejspíš problémový:

https://onemocneni-jater.zdrave.cz/frukt...ebezpecna/
https://dieta.vitalia.cz/clanky/fruktoza...ine-cukry/

Tzn. že její použití bych omezil, a to třeba na pokrmy, kde se běžně může vyskytovat, ale je jí třeba nedostatek (oslazení kyselejšího ovoce). Stačí udržet množství na nižší hladině (tj. nejíst to po tunách - např. 1 kg ovoce má 50g, ale to spolu s ní dodává i jiné látky; nebo je dop. nepřekračovat 1,5g na 1 kg hmotnosti těla, což v mém případě je 102g).

http://www.margit.cz/cukr-a-zdrave-alternativy/



Podařilo se nám úspěšně "s velkou slávou" použít lis na jablka, aniž bychom to měli všude okolo Pinkiesmile (raději jsme to dělali venku)

Jablka jsme vzala jarní, kyselá, ne moc měkká, ani tvrdá, nejprve jsme je nakrájeli a pak vhodili do plechového (nového) kbelíku s dnem doléhajícím na zem (ne ty s "obručí" kolem, kdy je dno o něco výš) a dřevěným pěchovadlem (násada a kulaté prkékno + igelit) jsme je rozmašírovali na kaši.

Pak jsme je vhodili do lisu, bez nějakého pytlíku atd., a pomalu lisovali. Tentokrát šlo vše dle očekávání (nic nelezlo bokem).

Získali jsme asi 1.5 litru moštu. Aby byl trochu sladší, přidali jsme 1 polévkovou lžíci fruktózy, což odpovídá asi 10g (takže na 1 litr, resp. +/- 1kg to je 7g + to, co bylo v těch jablkách). Tohle člověka určitě nezabije, a dostane do sebe alespoň něco zdravého.

Kolik to stálo?


Asi 2 kg jablek - 0 Kč (nasbíráno v aleji a u souseda)
10 g fruktózy - 1 Kč
práce 2 lidi x 10 minut (minimální mzda 66 Kč/hod): 22 Kč
návštěva fitka pro 2 osoby - 2x5 minut (ruční lis; 100 Kč/7h): -2.5 Kč

(cestu na sběr a zpět nepočítám, protože ani do obchodu se asi nebudete teleportovat Ajsmug )

Celkem na litr: 14 Kč

Pro srovnání:

Cena moštu v moštárně (neředěný): 32 Kč
Cena v Tescu: 26 Kč (divné co? levnější než u výrobce, že by to bylo vyšší kvalitou? Nebo velkoobjemovou produkcí? Jako že v moštárně to dělají ručně po kusech? A jako bonus dostanete pasterizaci)
Kaufland nebo Albert v akci: 20 Kč


+ jsme získali asi 0.5 kg "odpadu", který by se dal použít třeba v závinu (jen to bude sušší), a nebo prostě zkompostovat:

http://www.rucni-naradi.cz/fukar-a-sekac...e-kompostu

Podle tohoto odhadu: https://www.quora.com/How-many-kilograms...able-waste

vyprodukuje 1 tuna odpadu asi 100 kg zeminy. Pokud 1 kg pytlované zeminy v běžném obchodě vyjde tak na 1-2 Kč, můžeme si od ceny za 1 litr moštu odečíst za ten 0.5 kg odpadu asi 10 haléřů Pinkiesmile




Objevil jsem na TED zajímavé video od člověka, který dělal jako odborník spoustu chyb. Přišel nejen s příběhem, že se z toho musí jeden poučit, ale nabízí i zajímavé potencionální řešení hladu ve světě - zvýšení úrodnosti půdy za pomoci překvapivého zdroje:

Aneb k jakým chybným rozhodnutím mohou vést nedostatečné informace a víra v neomylnost, aneb na co jsme ještě (taky) nepřišli:

https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O6...e=youtu.be (CZ titulky)

Ono to celé je "až moc krásné, než aby to byla pravda", ale já mám rád jednoduché věci (protože v jednoduchosti je krása), a je jedno, v jaké oblasti (využití jeskyní na Marsu vs. stavění drahé kolonie pod kopulí, atd.). A historie tomu dává za pravdu (kurděje vs. prosté jezení ovoce, eliminace úmrtnosti rodiček v nemocnosti - prosté umývání rukou).


https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurd%C4%9Bje
http://www.popelky.cz/telo/mame-ciste-ruce.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hore%C4%8Dka_omladnic

Proti názor k videu:

http://www.cowspiracy.com/blog/2015/9/23/allan-savory

pozn.: George Monbiot používá zajímavý postup: nejprve si vymyslí tezi typu "jezení masa má zachránit planetu" a pak rozebírá, proč je to nesmysl; přitom to hlavní, co Allan ve svém videu zmínil, byla obrovská pohybující se stáda dobytka - o jejich konzumaci tam nutně nešlo - je to jen bonus;

K zamyšlení: když budete pravidelně sekat trávník, není divné, že neustále roste?
(https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/ch...m-a-suchem - Posekaná tráva – vododržná spása )

Ale jo, ten článek má v něčem postřeh (že by třeba měl být schopen doložit své zdroje), ale na můj vkus je tam až moc zmíněno náboženství - osobně jsem nebyl na těch jeho pozemcích, tak mohu jen "věřit". Pokud kecá, a vědecky bylo potvrzeno, že to nejde, tak je to jen další kecal. Ale pokud jeho metoda funuje, i přesto že věda (spíš někteří vědci) říká, že to papírově nejde, tak lze říct jen jedno: "na**t na vědce" Pinkiesmile protože věda je v tom nevinně - minimálně bakterie "žeroucí" metan jsou holou skutečností: https://lternet.edu/research/keyfindings...griculture a http://sciencenordic.com/bacteria-eat-greenhouse-gases - ale ty nemusí nutně souviset s Africkými pláněmi; každopádně vlhká půda určitě udrží víc bakterií než vyprahlá a fakt je, že když na jakkoliv blbou půdu položíte klidně i uschlou trávu, zůstane pod ní vhlhkost klidně týden po dešti, zatímco holá půda (byť s rostoucí řidčí trávou) vyschne klidně do půl dne - vyzkoušeno doma (vedlejší efekt: je kvůli tomu víc slimáků Twilightoops )

Monbiot také bojuje za změnu klimatu, jen, alespoň podle wiki, uznává drastičtější metody - možná mu jen něco tak "směšně jednoduchého" jako stádo dobytka nedává smysl.

Ať už má pravdu kdokoliv, není na škodu zkusit obojí přístup - ať vyhraje ten lepší - klidně se mohou vzájemně doplňovat; musel bych si to celé prostudovat - určitě to není jen zázračná metoda, že naženete milion krav na saharu a za rok tam máte deštný prales, ale nejspíš se shodneme, že je někdy lepší něco zkusit (ti sloni by ale nejspíš nesouhlasili), než pořádat nějaké konference o klimatu a psát o tom stohy studií.

Kromě toho, o tom, zda je výrok pravdivý, nerozhoduje, která osoba ho pronesla (byť něco třeba v minulosti dost zvorala). Pokud by Hitler prohlásil, že v noci je tma a normální lidi v noci spí, taky se přeci nezačnete spát ve dne jen proto, abyste nedělali to, co řekl Hitler..

A např. "kde je vědecký důkaz?" No, ono je někdy dobře, že něco kašle na vědu Pinkiesmile

http://www.techblog.cz/fyzika/jak-leta-h...letat.html

(byť se to píše všude, včetně filmu Pan Včelka, přijde mi to až tak moc stupidní, že mám problémy věřit tomu, že to fakticky věda dřív říkala, stejně jako její dřívější omezení rychlosti vlaku kvůli smrti cestujících - http://rationalwiki.org/wiki/Bumblebee_argument - ale to bude nejspíš jen tím, že je to už tak "dávno", že i kdyby to byla pravda, považuje se to už dneska za JPP).

Ale co, není to prvně ani naposledy, kdy se věda, vědci nebo vážení myslitelé totálně sekli..


Totálně "jisté" výroky moudrých lidí z minulosti: Pinkiesmile
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zaraze...ale-slavne

Dnes se jim smějeme, ale zároveň se někdy až křečivitě držíme toho, co známe dnes a kriticky shazujeme mnoho nových myšlenek a postojů, jako kdyby jsme zrovna my měli být tou generací, která se určitě neplete a tedy to, co používáme teď, je neměnné a spolehlivé..



A v rámci tématu o "jídle" jsem našel další alternativní zdroj masa (nemyslím tím jeho náhražku něčím rostlinným). Pokud nechcete jíst zvěřinu, ale vadí vám uzavřené velkochovy, můžete zkusit:

http://www.trms.cz/filozofie/
https://cs-cz.facebook.com/trms.cz/

Je to Praha, takže kdo má zájem, je tu možnost, aniž by musel jet na venkov.. a mělo by být dostupné i v Makru: https://www.makro.cz/o-makro/maso-a-drubez/jehneci-trms


Je fakt, že cenově to není, na co jsme zvyklí z řetězců, ale jak říkám, pokud chcete jíst maso stejně jako ho jedli naši předkové, kupte si maso, které jedli naši předkové, a alespoň si ho budete víc vážit (ostatně, my tu zveřinu jíme po částech doteď, takže nebylo tak moc drahé koupit si maso na 1-2 měsíce za 300 Kč Ajsmug ).

Pokud byste jedli maso střídmě, tak za předpokladu, že toto má skutečně vyšší kvalitu, utratíte za něj (průměrně 470 Kč za 1 kg "bedýnky" včetně vajec) 37.600 Kč (80 kg / osoba / rok). Naproti tomu, pokud budete jíst jako průměrný evropan (90 kg) klasicky ze supermarketů, tak zaplatíte 14.400 Kč (v případě BIO masa 18.000 Kč), tedy asi 50%.

To znamená, že aby to Vaše peněženka nějak nepocítila, museli byste maso omezit tak na 40 kg ročně a výpadek nahradit bohatší stravou (uvedené množství znamená, že každý týden sníte asi 3/4 kg masa, což je asi tak 3-4 návštěvy restaurace (např. 200g steak, kde vás ovšem 1 kg vyjde na 800 Kč; a jíst maso každý den v týdnu se tak jako tak v "množství větším než malém" nedoporučuje - je to individuální; záleží na životním stylu - maso v sobě má tuk, a pokud nemáte dostatečný výdej, jíst ho denně po kilech asi nebude úplně nejzdravější Ajsmug ). Náhodou se to shoduje i s doporučením tradiční čínské medicíny (3x až 4x týdně maso, ale kvalitní a střídat druhy).

Některé typy mas ale nejsou zase až tak drahé, proti těm ostatním: http://grasa.cz/blog/2013/07/05/kam-pro-...t-society/ (65 Kč/kg vs. 315 Kč vs. 1160 Kč). Ale v tom já se stejně nevyznám, tak musíte posoudit sami.

Mě to teda netrápí s mojí spotřebou 20 kg/ročně Rainbowlaugh


Pokud si udíte nebo grilujete doma, tak suché dřevo. Mokré dřevo nebo nedejbože černé uhlí = dehet. https://www.kulinari.cz/forum/uzeni/zaco...-maso-2683 Ale i ten se někdy hodí: https://www.zahrada.cz/forum/krby-grily-...uhli-2432/

Bude záležet, komu věříte. "Jste to co jíte": uzeniny obsahují dehet a ten může způsobit rakovinu. Naproti tomu Denik.cz: "je to jen fáma, říkají odborníci": http://www.denik.cz/z_domova/uzeniny-a-r...-055v.html


btw. "super" diskuze od některých lidí pod Allanovým TED videem: "vegans are going to hate that the solution to ecological problems is actually more animals hahahaha?" "Yes because vegans want to exterminate all the animals?" Pinkiesmile Ani nepotřebujete komediální kanál v TV Pinkiesmile
Osobně bych se vykašlal na nějaké nálepky.

I když se budu chovat (částečně/zcela) jako vegan, nemusím o sobě tvrdit, že jsem vegan. Nebo brony. Jako kdyby snad ta nálepka řešila vše. Myslíte, že neexistuje "budhistický terorista" nebo "rasistický brony"?

Jak odlišit "vegana", co zuřivě zakazuje každému jíst maso, a "vegana", který maso u ostatních toleruje, a jen např. bojuje proti velkochodům, ale přírodní farmy nebo zveřina mu nevadí, byť ji nemusí jíst?


Min. k zamyšlení je vyslovený rozpor zde: http://www.pepato.eu/2012/11/the-real-me...eremu.html jak může být kuře levnější než paprika? (nebo hotový hamburger levnější než kilo surových rajčat - tady je samozřejmě cena práce, ale už jen ta hezká představa, kolik hamburgerů za cenu jednoho z obchodu si můžu udělat doma sám..)

Popř. pokud se skutečně kravičky z řetězců pasou na trávě, jak nám tvrdí jejich prospekty, proč je jejich maso tak levné? Že by supermarkety měly nějaký efektivní systém zpracování humánní cestou, nebo jim snad záleží na lidech, a tak ceny dotují, a že by se snad ti všichni "skuteční" Eko zemědělci snažili jen okrádat nás chudáky tím, že by nadsazovali cenu 2x až 5x výš?).


Kdo má rádi studie, může si ověřit, jak moc "kvalitní" je maso z uzavřených chovů krmených "zrním" v porovnání s masem zvířat, co se mohou pást venku:

http://www.csuchico.edu/grassfedbeef/res...202010.pdf



Příklady táhnou (dodatek k výchově dětí) - aneb, jak můžeme chtít, aby se naše děti chovaly zodpovědně, udržitelně a ekologicky, když se podívají na dospělé, a co vidí?

https://www.novinky.cz/zena/deti/442689-...ornik.html


Řečnická otázka: jak alhokol, tak drogy typu marihuana a pervitin jsou u nás zakázané při řízení auta. Přitom to druhé je více méně zakázané i v běžném životě, zatímco to první je úplně tolerované. Dává to smysl?

OT:

K zamyšlení: odsoudíte jen útočníka, nebo má vinu i společnost, která vytváří prostředí, aby toto bylo "normální"?

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa...-lidi.html

* argument "je to výjimka" neberu - vysvětlete to těm lidem
* super je pročíst si diskuzi, to je zase výkvět - na druhou stranu, kdo by se nenaštval, když to společnost posvědcuje - stačí i jen nepřímo; všimněte si rozdílu v přístupu k systémům: chybějící svoboda v komunismu se "musí" řešit armádou, svržením režimu, revolucí; ale násilnosti s kapitalismu (neříkám, že nebyly ani za komunistů) se řeší výroky typu: selhání jedince, stát dělá co může, nejde to prostě uhlídat, všechno je to v lidech, potřebujeme víc věznic, zabijte muslimy..
* co myslíte, je správný postup, jak doporučují mnohá hnutí či lidé? Vyhodit televizi, nečíst noviny, aby se k vám nedostaly špatné zprávy a nekazily vám den? Takový ten přístup "my strčíme hlavu do písku a ono se nám to vyhne, a zatím to vyřeší někdo jiný"


Úplně to vypadá, že většina lidí na netu jsou buď počítače a nebo programátoři. Protože taky neumí rozlišit víc jak 2 stavy Pinkiesmile (jste buď xenofob+rasista a nebo sluníčkář). Škoda, že když bůh programoval, tak zapomněl implementovat do lidí fuzzy logiku. Ať se milovníci dualit poperou: Co je víc? Mozek nebo (jakékoliv) tělo? Pinkiesmile


Zajímavost - odměňování a výkony u růzých typů prací (za peníze a zdarma):

https://www.youtube.com/watch?v=ewAkNWXAyxE (CZ titulky) (získáno z odkazu na https://forum.sebesdileni.cz/viewforum.php?f=58 )


Jsem zjistil, že já jsem vlatně anarchista: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchismus Pinkiesmile (doteď jsem tohle slovo vnímal negativně a je mi už jasné proč: média do mne cpala obrázek archista=házet zápalné lahve do výloh, a já se neobtěžoval si o tom něco najít sám).

Když už nic jiného, postupně jsem změnil svůj názor na děti, protože už vidím, že jsou jen dalším produktem společnosti, včetně jejich chování. To ale nezmění nic na tom, že tím spíš si nechci žádné pořídit, protože nejsem schopný z nich trpělivě vychovat slušné lidi.


Bližší pohled na podezřelé výpočty spotřeby vody na získání masa z chovů (asi jako jsem se já nedávno divil těm megačíslům vody na vypěstování kg brambor):

http://www.swissbiofarmer.com/blog/2014/...t-does-not


Ono je ale rozdíl, když se kráva napase na louce, kde tráva roste zadarmo z dešťové vody, a nebo je celý den zavřená v kravíně, a krmí se něčím, co se musí jednak dovést, a někdy i vypěstovat - a kolikrát je to to samé, co bychom mohli jíst i my.

V tomto ohledu jsem byl možná blíž já, když jsem počítal jen to, co dané zvíře skutečně vypije za den..

Na odkazu viz. výše jsou i zajímavé další údaje, jako např. co se může stát s metanem, který krávy vyprodukují:

http://www.swissbiofarmer.com/blog/2017/...-emissions

(pravda, je sice účinější než CO2, ale metan má "krátkou" dobu životnosti v atmosféře, takže pokud je zdravé životní prostředí, nekumuluje se; a nezapomeňme na bažiny).

(nicméně, pokud kráva skutečně vypije 100 litrů denně, tak pokud roste 2 roky, spotřebuje přes 70.000 litrů vody - pak už je jen na nás, abychom jí vrátili do oběhu pokud možno čistou, např. skrz nějaký ekosystém, který dokáže zpracovat močovinu).


Trochu mne to donutilo zamyslet se, odkud vlastně čerpám údaje. Skutečně USA dovážejí jen necelé 1% sójy a masa za Brazílie? Já si doteď myslel, že (jak je v módě), že za všechno zlo na světě (i to, že mi nerostou melouny) může USA? Pinkiesmile


Podle těchto statistik dovezly USA loni 318 Gt sójové mouky:

https://www.indexmundi.com/agriculture/?...ph=imports

ale hádejte, kdo je největším importérem sóji na světě?

https://www.indexmundi.com/agriculture/?...ph=imports

a kdo jí nejvíc vyváží?

https://www.indexmundi.com/agriculture/?...ph=exports

(USA jsou dokonce na třetím místě s 11.000 Gt a v případě produkce dokonce na druhém s 42.000 Gt; první je Čína se 72.000 Gt).

Pokud skutečně existuje nějaké odlesňování Jižní Ameriky kvůli sóji (prý to spíš teď jde na vrub Indonézie, a to kvůli oleji), tak hlavním, řekněme viníkem, není ani tak USA, ale spíš EU (a Čína).

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...ibena-soja

A možná bych měl i lépe studovat ostatní čísla, jako např. průměrná spotřeba sóji na kg výsledného masa: http://wwf.panda.org/what_we_do/footprin...soy/facts/

(resp. je stále možné, že na 1 kg masa se musí zkonzumovat 10x tolik kalorií rostlinné stravy - přeci jen, takový člověk roste dejme tomu 15-18 let, tak kdyby každý den snědl 2000 kcal včetně dětství, odpovídá to do dospělosti: 13.140.000 kcal. A když to vezmeme jen technicky, hodnota lidského těla je podle Jamese Cola asi 82.000 kcal. Tzn. že jíst dospělé lidi by bylo velmi neefektivní - na každou 1 kcal kterou byste získali musí daný subjekt sníst asi 160 kcal).

Musím se naučit nejen informace získávat, ale také si je důkladně prověřovat (často se stává, že najdu pár různých zdrojů, které mi potvrdí to, co si myslím, a dál už to neprohledávám - pokud tam vysloveně něco nebije do očí - což je očividně chyba).

Vlastně jsem taky manipulovatelný, a to dost a ve všech oblastech - stačí, aby někdo připravil informace ve formátu, který bez výhrad příjmu a půjdu slepě za tím; díky předsvědčení, že nemáme čas se vzdělávat, vlastně jen papouškujeme, co říkají média - ať už státní či altertavní - a těžko se tomu divit, protože i když si ten čas uděláte, stejně se může stát, že si moc nepomůžete - to je ale jen výzva se vzdělávat dál a dál..




Snažil jsem se alespoň trochu ověřit teorii, že když nebude nikdo lidi nutit, aby pracovali, že se z nás stanou líní povaleči. Nevím, jak to funguje i jiných koníčků, ale u zahradničení to rozhodně nehrozí Pinkiesmile


Pokud se mohu počítat mezi normální lidi, tak tato teorie fungovat nebude. Ano, je pohodlné si prostě jen sednou a nic nedělat, ale tohle nevydržíte. Někdo to vydrží dělat třeba týden, ale já asi tak pár hodin. Zvlášť, pokud jsem doma sám (třeba se nám nekryjí časově směny s maminkou), tak se většinou zvednu a jdu se alespoň procházet po zahradě (byť bezcílně). Po pár dnech už si prostě práci vyhledávám a rovnou jí dělám. Myslím, že pro většinu lidí by byl těžký problém nic nedělat.. A kdyby to období trvalo déle, tak bych určitě začal něco něco většího..


A napadla mne další blbost Pinkiesmile Vzhledem k tomu, že budu přistavovat k domu pergolu (6x2 metry), která bude jednak bránit přívalovým dešťům, aby nám pršelo na posezení, a jednak bude sloužit k zachycení dešťové vody, tak si tam udělám i letní kuchyni. Protože, když budeme vařit venku, tak můžeme: a) využít solární vařič, b) teplo, které vytvoříme, nezůstane uvnitř domu a tedy o to méně se bude muset chladit.

Alespoň to budeme mít blíž surovinám (vzdálenost kuchyně - záhon - skleník asi 5 metrů; tohle žádný obchod v čerstvosti netroufne).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
"Zvířátka na farmě":

- jedna kuňka, co u nás už asi rok bydlí (teď už jsou dvě)

- housenka, co nás překvapila svými rozměry (že by? http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahra...ablon.html )

- náhodně jsme zastihli (okřídlené) mravence v den páření

Elektroinstalace:

- začínám připravovat domácí LED pěstění (zatím mám 360W zdroj na 12V)

- fotovoltaické větráčky ve skleníku

Úroda:

- druhé kolo nově koupených jahod (frigo sadba za pár desetikachen - 12 ks)

- první sklizeň brambor z "velkého" záhonu

- pokračování sklizně malin a velkých borůvek

- vymýšlení, jak sníst kustovnici a rakytník (je to trochu kyselé)

- počátek sbírání vlastních semen (salát)

Ostatní:

- léčení citrusů a padlí se zdá být zatím relativně úspěšné

- opatření u melounů (ochrana proti dešti - pomocí stolečku, a proti vodě - polystyren)

[Obrázek: elfmaneye.jpg]


Pro zajímavost, zatím jsme sklidili asi 1/3 k tomu určené plochy, kde jsme získali 6.94 kg brambor (a na dané místo jsme rovnou vyseli mrkev). Čekal jsem teda víc Twilightoops Jak vidíte na fotkách, daná plocha má 170x50 cm, tj. 0.85 m2. Vyjel jsem si tabulkovou vydatnost sklizně brambor od zemědělců. Víte, kolik ta dělá? http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/...ynosy.html

23 až 38 tun (dle typu, včetně "odpadu") na hektar. Kde asi udělali soudruzi chybu? Jám mám v přepočtu (bez odpadu, který šel do kompostu - pár brambor tam bylo) 81.65 tun na hektar. Chlapci, vraťte diplom (nebo výuční list). A to máme zatím ne 100% kvalitní zeminu.. Ještě bude test sklizně z černozemě, abych Vám "dodal" sebevědomí Pinkiesmile V roce 2015 jste měli dokonce jen 21-22 tun/ha ( http://www.apic-ak.cz/definitivni-udaje-...n-2015.php )

Zatím odhadem máme na bramborách hrubý zisk (7x11 Kč děleno vstup 2 Kč) 3850% (7700% p.a.). Vstupní práce? Když nepočítáme zahrabání brambor do země, tak když bych vulgárně řekl, že jsme se na ně pak v....i, tak bych měl plnou pravdu (a to jak doslovně, tak přeneseně). Spotřeba pitné vody: 0 litrů.


Voda:

Díky dešťům máme teď hodně vody (nespotřebovává se). Jelikož je mi líto pouštět na živiny bohatou odpadní vodu do kanálu (dešťová ze sudů alespoň končí přepadem v jezírku, a to se rozlévá do zahrady pod vrbu), zkusil jsem jeden test: Vzal jsem hadici, napojil na IBC nádrž z ČOVky, a pustil samospádem na náš umělý kopeček (rovný vrchol o ploše tak 3x4 metry).

Když jsme skončili se základní stavbou, byl tu všude jen jíl (ani tráva nebyla, tu spolehlivě zničily stroje). Jak myslíte, že dopadla krajina, kterou jsme přes 6 let (spíš pasivně) zušlechťovali hnojením (trávu totiž jako vedlejší produkt jen při zalévání okrasných rostlin) a sekáním (bez koše, tráva se nechala ležet, během pár dnů se ztratila)?

No, odpovím protiotázkou: Co by se teoreticky stalo s průmyslově "zušlechtěnou" krajinou (zdevastované pole, vybetovaná nebo vyasfaltovaná plocha se zastaralou kanalizací), kdyby právě prodělala 5-7 dnů dešťů, a asi 3-5 hodin po posledním lijáku (ne nějaký deštík, to nebraly okapy) by na 1 metr čtvereční spadlo dalších asi 600 mm srážek (ne, to není překlep)? A to rozloženo do asi 4-5 hodin.. (600 mm na 1 m2=600 litrů vody; jen pro info je to roční úhrn srážek na Hrálovéhradecku: http://www.agronormativy.cz/docs/rpttab2020001.pdf )

Já to nevím, ale řeknu Vám, jak to dopadlo u nás: všechna ta voda se po celou dobu VSAKOVALA i s těmi pevnými částicemi na ploše asi 20x20 cm.. (a to díky nedávným výkopům vím, že kořeny trávy zatím sahají tak asi jen 10-15 cm do hloubky) (btw, bylo to večer, takže žádné - "se ti to vypařilo, vole" Pinkiesmile ).

Pokud zrovna Vy letos patříte k těm, kteří dostali po velkých deštích nechtěnou nadílku, mohu Vám jen poblahopřát k Vaší volbě a podpoře systému, co se o Vás tak hezky "stará" Ajsmug


Začíná mi trochu svítat, jak vznikají všichni ti konspirátoři, popř. neonacisté a anarchisté.. Pinkiesmile



P.S.: Všimněte si docela hezky provedených obrubníků. To, že já nemám zrovna zručnost na hezky vypadající slaboproudé elektro (ale to nebyl až tak účel, spíš jsem chtěl probudit jen zájem "co všechno si lajk doma udělá" - určitě to někdo zvládne mnohem lépe) a že u tzv. vnitřností (tj. co není vidět) mám snížené estetické standardy, neznamená, že musím úplně všechno zprasit Ajsmug


Krásný příklad, že staré nefunkční věci nemusíme vyhodit (většinou skončí na smetišti) a jít si rychle koupit nový model šuntu, co umí to samé, ale že s trochou práce (snahy) se dá věc opravit a používat dál (kalkulačka): https://www.youtube.com/watch?v=Q0rSv8NfQXQ (možná to časově vyjde dráž, než kdybyste si danou věc a koupili a pak si šli na ní vydělat, ale po stránce zdrojů této planety jste ušetřili ohromné množství energie a materiálů, nehledě na ropu).

Někdy mi připadá, že volný trh je, když se podnikatelé předhánějí, kdo rychleji vyrobí lepší a levnější šunt, a že kapitalismus je, když jsou v supermarketech plné regály zboží, ale ani kousek toho, co zrovna sháníte Rainbowlaugh

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Sklizeň cibule a česneku z jedné sekce záhonu (rostla spolu s kedlubnami a rajčaty). Zatím jsme je nevážili (o jeden kus jsme přišli - shnil). Cena za kus česneku je 15 Kč, cibule 2 Kč (někdo by mi mohl vysvětlit ten nepoměr, vyrostlo to stejně rychle na stejném místě ve stejném množství). Místo nich nasejeme obratem mrkev, abychom měli letos větší sklizeň.

Co jsme tak počítali, kdyby se podařilo udržet alespoň 8 kg/m2 z brambor, tak by stačilo pro naši plnou bramborovou soběstačnost na rok (2 lidi) osadit buď 10m2 (a po sklizni osít něčím dalším) a nebo 2x za rok sklidit z plochy 5m2.

To není špatné, na bandu amatérů Pinkiesmile

https://www.novinky.cz/ekonomika/388187-...letim.html (když jsme ještě byli dřív čtyři, tak nám stačil na rok asi metrák).

Za chvíli bude sklizeň semen pórku (sice mám pochyby o tom, co z toho vyroste, ale pro srandu to zkusíme).

Z Humpolce dorazil Hliník (je to základ na další skleník, a pro LED světla do interiéru).


[Obrázek: elfmankzk.jpg]


btw.: taková zajímavost pro ty, co nemají rádi hlavně firmu Monsanto (jakožto "původce všeho zla na planetě", zřejmě teda asi až po USA, Bushovi, islámu, Rusku a Židech), protože: neumožňuje zemědělcům kvalitně zasít příští rok ze semen, které jim vyrostly tento rok. Víte, co je to odrůda F1? Totiž ta, kterou si dost možná všichni kupujeme v obchodech v těch malých 10 Kč sáčcích? To přesně totéž. Jedná se o hybrid, takže snaha nebýt tzv. "otrokem dané společnosti" a vysadit si sklizená semena, může taky skončit úplně něčím jiným, než z čeho jste to sklízeli. Sám ani nevím, co nám z těch semen salátu vyroste Pinkiesmile

http://www.potravinovezahrady.cz/co-by-m...-f1-osivu/




Příklad lidí, co se "zbláznili" ještě víc, než my Pinkiesmile http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...y--1660938

Já osobně nejsem příznivce extrémů (město civlizace vs. vesnice život v hnoji), takže jasme sice na vesnici a zahradničíme, ale přivezli jsme si sebou veškeré výdobytky 21.století, a co se týče vzdálenosti na dojíždění, lidi z okraje Prahy to mají většinou do supermarketu nebo práce dál než my Ajsmug (5 minut supermarkety autem, práce 15 minut). Víceméně jsme si vzali z obou světů to dobré, ale vyškrtli (alespoň co se týče města) to špatné (zácpy, smog, randál..).

http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...e--1614402

http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...d--1521480

My jsme sice zatím od permazahrady daleko, ale nutno říct, že sklízíme úrodu i s tím, že nám housenky žerou listy. Ono totiž, když si květák udělá 10 listů o délce lidské ruky, tak to nemají šanci sežrat Pinkiesmile Dokonce se na ně nastěhovala hromada pavouků, kteří likvidují ty bílé mušky (molice). Ne všechny, ale ani tak ta hejna nemají prostě šanci nadělat nějak velkou škodu. Nejvíc teda zatím trpí zelí, co se musí včas sklidit, jinak ho něco sežere. Mezi tím se proplétají rajčata, cibule a další, o kousek dál roste šalvěj, a holt to některým hmyzákům nesvědčí.

Ale i ti jsou důležití, jak už jsem možná psal. Co se týče opylování mát, tak ty jsou teď naprosto obalené hmyzem. Nejen včelami, dokonce jsou tu i vosy, mouchy (masařky), pestřenky, někdy i mravenci či nějaký ten brouk, a všechny vidíte, jak lezou z květu na květ, a sají. Možná neopylují tak dobře, jako včely, ale přínos nejspíš mít budou
I když u těch mravenců si nejsem jistý, co tam hledají, když to rozhodně nejsou žádní vegetariáni - ale pokud nemají co jíst, tak sežerou i plody (kvůli cukrům).

Ostaně i kůň si rád dá nějaké to maso, když se mu "chce" - ve formě hmyzu nebo malých hlodavců, ptáků či hadů, někdy i akvarijní rybičky; někteří rádi i banány či rajčata (plody nejsou tak jedovaté jako spíš rostliny, a naopak hrozí větší nebezpečí od jadérek jablka než od rajčete).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pest%C5%99enky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Opylova%C4%8D

I mravenci plní svou úlohu, od chytání hmyzu až po provzdušňování a hnojení půdy (chodbičky, jejich mrtvá těla). Někdy pomáhají i se "setím" semen. Na druhou stranu, mravenci mohou být přičinou toho, že se na listech berou mšice (roznášejí tam jejich vajíčka - záměrně, protože mšice jsou pro mravence něco jako pro nás krávy).


Jíme zdravě? Jeden fakt neví Pinkiesmile http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...i--1679045

A pro zajímavost: místa, kde by se mělo začít něco dělat s kvalitou půdy (zatím ale slyšíme jen: to je přirozené, nás se to netýká, půda neubývá ale méně se využívá, to je jejich problém, atd.): http://blog.agrivi.com/Media/archive/201...oncern.gif
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Zahradničení

- další sklizeň brambor (tentokrát jen 4.7 kg, z plochy 1.7 x 0.4 = 0.68 m2, tzn. že z 1m2 by to vyšlo 6.9 kg - je to méně než minule, ale bylo to zrovna pod rajčaty, kde se špatně kopalo. Možná vykopeme zbytek na podzim při rytí, pokud tam něco zůstalo)

- naše dosavadní zásoby z letošního roku (naložené zelí, kečupy, okurky nakládačky, sirup z meduňky)

- sklizeň rajčat se rozjela (zatím něco málo přes 4 kg)

- další kustovnice, jahody, atd.

- na záhoně už některá rajčata neunesla váhu plodů, takže jsme je byli nuceni sklidit ještě zelená, protože jinak by uhnila (byla v kontaktu se zemí) (tyto dva pekáče zatím nejsou zapsané, čekáme, jestli budou OK)

- melouny relativně rostou (už jsme jeden snědli, protože začal měknout - byl sice ještě zelený, ale normálně jedlý)

- minivinici se zatím daří (plodit bude až za rok či spíš dva)

- Broskvoň se již po nemoci vzpamatovala (postřik proti houbě jí čeká až na podzim a na jaře)

- už máme zaplněné 2 kompostéry (to se ale ještě slehne), takže hlíny na příští roky bude dost.

- líska zatím roste asi nejlépe (4 z 5 nových rakytínků také)

- živý plot (listový) začal konečně pořádně růst (je to levnější než budovat dřevěný, pletivový nebo betonový plot a hlavně to něco dělá - přeměna CO2.. nikoliv na kyslík, ale na pevnou hmotu)

Závist je prý smrtelný hřích, ale když se podívám na kočky, jaký ty mají život...

[Obrázek: elfmanpgp.jpg]

Tak nám hezky sprchlo, je zalito a máme doplněny sudy Pinkiesmile

Problém s citrusy

Co se týče citrusů, tak největší problém bude (kromě výživy) spíš přelití (nakrm prase a jinak na nic nešahej). Protože pokud se dá věřit článku zde:

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pet-rad...eru/316183

Teplota do 40st. by ještě nemusela být kritická (nad 45 by to zabilo každého). A starší rostliny s více kořeny, tlustčím dřevem a hodně listy budou navíc méně náchylné než ty mladší (což jsem také vypozoroval).

http://citrusy.info/hlavni-zasady/

Podle teploměru není na úrovni země nikdy nad +32. Jo, v úrovni metr a půl je 35-40, když svítí Slunce, ale tak vysoké zatím nejsou.

Problém může být také v přesolené půdě. Některé rostliny nevědí, co by roupama dělaly Pinkiesmile Ať si vezmou příklad z fíkovníku.

Budu se fakt muset poučit od rajčat. Třeba ta, co máme v 5l kbelíku, vyžadují v teplech denní zálivku, jinak jim vadnou listy (ale voda vše hned spraví), zatímco ta vysazená do záhonu jsou naprosto OK, a to je kolem nich někdy i vyschlá krusta.

Jestli mají citrusy rády rosení (resp. vlhkost), mohl bych jim jí poskytnout odpařováním vody (stačí pár otevřených nádob; kdybychom chtěli blbnout, tak bateriově poháněný rozprašovač vůně s časovačem, jen místo vůně dáme destilku).

Dřevěný skleník - dodatek

Pokud si vzpomínáte ještě na můj popis skleníku ze dřeva a zajímal by Vás, tak zde je jeho přibližný nákres: https://elfman83ml.deviantart.com/art/Wo...-697352401 (včetně odkazu na původní popis)

(jo, kritizovat neumětelnost nákresu je plně dovoleno, ale přijde mi to jako zbytečnost. Navíc, třeba můj plánek, podle kterého jsem stavěl garáž, byl ještě horší Pinkiesmile ).

Rozšiřování "kolchozu"

Nashromáždil jsem dostatek materiálu, abych mohl zase něco přistavět. To zahrnuje i přípravu vnitřku domu pro pěstování.

Nábytek na zakázku: poličky pro rostliny. Fígl je neobjednávat si to někde u specializované firmy, ale jednoduše si nábytek nakreslit, vypsat si díly a nechat si za pár šupů v truhlárně a spol. vyřezat a olepit desky. Sestavit si to musíte doma většinou koupené i z Ikea nabýtku Pinkiesmile (polepená deska 2.8 x 2.1 metru stojí tisícovku, olep hran je pak cca. 35 Kč za metr dle síly - případně si vzít lepidlo a koupit si hranu - olepovačka stojí 2200 Kč, kdybyste toho měli víc, a ABS hrana bez práce stojí 5-15 Kč).

Přišlo i dřevo (trámy, latě) na stavbu pergoly. Asi to využiji i na dřevěný most přes jezírko, abych ho nemusel při zalévání obcházet. Dřevo šlo dost nahoru: si ještě pamatuji, když jsem stavěl, že stálo 4500 Kč za kubík bez impregance a dneska už je to okolo 10 tisíc Kč za kubík.

Dneska by mi měl přijít polykarbonát a okapy, takže pokud půjde vše dobře, budu zaneprázdněn stavbou a dám na nějaký čas pokoj. Aby měl pan Babiš radost, tak jsem mu za min.měsíc příspěl na DPH částkou 7 tisíc Kč. Ať slouží.



To ostatní

Zajímavost: Zpracováváte doma syrová vejce, a nemáte k tomuto účelu oddělený pracovní stůl v hodnotě 70 tisíc Kč? Pak jste podle hygieny nebezpeční. Alespoň takto jsou totiž hodnocené (některé nebo všechny?) kuchyně (závodní?) našimi státními orgány. Je pravda, že jistá hygiena být musí, ale je teda otázka, proč normy jsou odlišné pro lidi doma a pro lidi v restauraci, když to stejně budou jíst zase ti samí lidé? Ono to kolikrát vypadá, že když nebudeme jíst a připravovat jídlo na operačních sálech, tak umřeme. Největší noční můra hygieniků by nejspíš bylo přeložení do Indie nebo Vietnamu Pinkiesmile Zatím to spíš vypadá, že vymíráme my a ne ti, co žijí ve špíně (byť to má vícero příčin) - alespoň v poměru obyvatel na planetě. Z hlediska imunitního systému bude za chvíli trvalé se stravování mimo domov životu nebezpečné (protože Vaše tělo prostě nebude na boj s nemocí připraveno).


A jedna zajímavost pro ty, co nevěří, že komunistická myšlenka v určitém smyslu (od slova komuna - a ne, není to výmysl Sovětského svazu) nemůže fungovat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kibuc
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Svobodný vysílač V prvej línii - archivSV: Udržateľnosť kapacity Zeme prekročená





(trvá to 2 hodiny, ale dá se to poslouchat prakticky při jakékoliv práci)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Fokus Václava Moravce: Vyčerpaná země

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce
( http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530005/ )

Nebo, že by to byla jen propaganda? Pinkiesmile
Zlých sluníčkářů proti hodným kapitalistům?
Ruska/USA proti nám, abychom si snížili konkurence schopnost?
Ďábla, aby nás svedl ze současné, bohem požehnané cesty?
...
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
[Obrázek: elfmanxpx.jpg]

Sušíme rajčata, nestíháme to jíst. To na fotce, mimochodem, co drží maminka v košíčku, je sklizeň po 3 dnech jen z těch rajčat pod přístřeškem (ten je nutný, jinak ty potvory na volném záhoně chytají černý povlak, ale naštěstí je stačí utrhnout a přestane se to šířit, zbytek stačí po dozrání odříznout).

Melouny se zvětšují. Mimochodem, pokoud meloun změkne a nebo svěsí listy, stačí zalít. Za chvíli se vzpamatuje a dopumpuje do plodu to, co si "půjčil".

Další sklizeň máty, už máme zásobu do zimy, a to ještě sklidíme min. 2x až 3x tolik. Přitom ještě čeká na sklizeň všechna meduňka.

Začal jsem kompletovat nábytek (prakticky práce na 1/4 dne) a stavět 4. skleník (za ani ne půl dne máme hotovou stěnu včetně zasklení - se dřevem se pracuje mnohem snás než s hliníkem). Bytelné držáky jsou nutnost vzhledem ke sádrokartonu, ale není to nějaký problém, protože budou stejně zakryté rostlinami. Pokud by vás zajímalo, proč to vypadá tak, jak to vypadá, tak dolní část je postavená ze zbytků materiálu (taková improvizace), co se nám tu válel.

Získal jsem tím asi 3.6 metru čtverečního pro pěstování plodin v domě přes zimu, aniž bych tím zabíral podlahovou plochu bytu (s využitím vršku ledničky a "špajzu" celkem asi 4 metry). Když budeme mít náladu, zkusíme i rajče a okurky s opylováním štětečkem. Tato plocha se může zdát malá, ale pokud vezmete např. 1 salát či kedlubnu a dáte tomu prostor 20x20 cm, vejde se vám jich tam asi 90 (100 s ledničkou). Třeba takových ředkviček nebo pórků ještě víc. Ani jedno z toho totiž nijak zvlášť hluboce nekoření (meloun sice papírově koření do 1.5 metru, ale vyrostl i v květináči na okrasné kytky pro okenní parapet). Kromě oblikátních bylinek a zelených přísad (roketa, petrželka) by se teoreticky dala pěstovat i cibule, špenát, květák. Čágobégošílenci si mohou v hlubším květináči vypěstovat přes zimu čerstvé brambory.

Dodělal jsem plůtek pro kiwi (tenké lišty).

Už se nám daří i kustovnice. Resp. ona je červená téměř hned, ale musíte jí nechat přezrát (ta asi nepadá). Měkká je stále stejně, barvu také nemění, ale chuťově je úplně někde jinde (místo hořké je to takové neutrální, něco jako málo zralá malina, ale stále ještě necháváme dál zrát).

Po dlouhé době v životě jsme schopni už některá jídla udělat plně svépomocí (vlastní suroviny: brambor, rajčata, květák, pažitka, petrželka, kopr, špenát, majoránka, tymián, oregáno, cola koření, roketa, gotu cola, brahmi, mrkev, celer, petržel, hrášek, trochu čočky, kukuřice a fazolí, kedlubny (i do polévky), papriky, cuketa, patizon, okurky, jahody, maliny, trochu borůvky, hodně kustovnice), když nepočítám třeba vývar z kostí a sběr jablek a ořechů z álejí.

Brzy nás bude čekat sklizeň brambor ze skleníku, a předběžně to vypadá, se těch 5 vysazených kusů v zemině rozšířilo i mimo vymezený čtverec, takže sami nevíme, kolik toho bude a kde.

"Skleník" číslo 4 (zatím spíš jen krytý prostor) se už postupně rýsuje (ještě chybí okap, boční lišty a trochu krytiny). Už je v něm i 90 litrová nádržka na zálivku, do které vede nejen vlatní okap, ale i přepad ze soustavy tří 200 litrových sudů, aby se to nemuselo vylévat jen tak zbůhdarma na zahradu.

Ochutnali jsme tortilu s masem. Nebylo to špatné. Snědli jsme oba asi 150g dohromady, plus vlastní zelenina a ten den jsme měli dost. Jednalo se o srnčí z volného chovu. Při této spotřebě by nám vyšlo na každý z 365 dní maso za asi 8000 Kč na osobu. Což je pro nás nesmysl, jelikož jíme maso tak 1x do týdne (max. půl kg celkem), čili pro ročně asi 5-8.000 Kč za oba.


Podle této statistiky http://www.extra.cz/velke-srovnani-kolik...-v-nemecku utratí čtyř člená rodina za maso (+ryby a vejce) měsíčně 2500 Kč, tj. 7500 Kč ročně na osobu, a nejspíš nebude mít každý den zvěřinu. Takže tady opravdu nevidím ani finanční důvod pro kupování levného masa z velkochovů. Dejte si maso obden nebo každý třetí den, kupte si zvěřinu a za stejné peníze se zdravým masem můžete třeba zadávit Ajsmug

Náš zdroj: http://www.kolowrat.com/cs/myslivost/hon...-hory.html takže ani nebylo nutné ho nějak dlouze převážet (20-30 km max.; v případě bažantů asi 2 km, kolikrát nám běhají i po zahradě - mimochodem, o těch 750ha si mohou slepice nechat ve velkochovech jen zdát Twilightoops )

Mimochodem, konečně relativně objektivní článek a diskuze k němu: http://www.foodfiltr.cz/maso-jist-ci-nejist-i/ My si tu vyšší kvalitu teď dokážeme zaplatit a hlavně zdůvodnit (podle barvy tuku se tedy dá poznat, jestli obchodní řetězce používají klamavou reklamu fotečkami "kraviček na pastvě") Problém je, že do nás nikdo celé zvíře nedostane.. na to nemáme žaludek. Dobré čtení jak pro antimasožravce (maso vás zabije) tak pro antivegany (chcípnete hlady a mučíte své děti).

Jo, já se překoukl, ono to není 2500 Kč za měsíc, ale za týden? Ta data jste si vycucali odkud? Z Marsu? Náš měsíční rozpočet na VŠECHNY potraviny pro 2 lidi teď jsou asi max. 3-4 tisíce (včetně dražšího cukru, soli, masa, bio vajec a mléka). Pokud bych přistoupil na Vaši hru, tak by to bylo maso pro 4 na měsíc za 10 tisíc, tj. na osobu 30 tisíc ročně za maso! Za ty prachy bych mohl ročně sníst 50 kg pomalu té nejdražší zvěřiny - srnčí hřbet (600 Kč/kilo). To je asi 140g masa za den.

Člověk by měl denně sníst 0.65-1g na 0.45kg, tj. v mém případě asi 98-150g. Je to obecné max. doporučení, pokud nemáte jinak vyváženou stravu, a záleží také na obsahu bílkovin a tuků v mase (protože ve skutečnosti jde o tyto prvky, a ne o kg masa jako takového). Já normu neplním, a už na tomto světě běhám přes 34 let. Zázrak? Ne, prostě jen maso není v takovém objemu (pro mé tělo) důležité.. že potřebujete na tvorbu svalů bílkoviny? To ano, ale očividně ne všechno je maso, co se třpytí, neboť má svalovina v těle je cca. 45% a tuk asi okolo 15% (ale +/-, protože těm vahám, co měří na základě nohou, se nedá na 100% věřit).

Zajímavost: celková spotřeba ve světě je průměrně 42 kg/osobu, přičemž USA a Nový Zéland má cca. 120 kg/osobu (vzhledem k tomu, kde leží průměr je jasně vidět, jak moc je "užíráno" těm co jsou na druhé straně žebříčku, např. nepřímo skrze krmné plodiny). Češi zvládají 80 kg (tzn. že za nás dva to musí dojídat, chudáci, nejméně tak 2-3 další lidi Pinkiesmile a to vycházíme jen z průměru).



https://www.stream.cz/adost/10018944-tox...ia-seminka (uvítal bych něco méně emotivně zabarveného a zdržel bych se útoků na obchodníky - to není ochota někoho otrávit, to je spíš jen liknavost, nedostatečný zájem a kontroly).

Ono, i doma si člověk může vypěstovat toxickou potravinu (pokud víte něco o dusičnanech a nedostatku UV osvětlení), jen bycom očekávali v obchodem přeci jen trochu něco, když už ne kvalitního, tak alespoň bezpečného. Ale máme se ještě vůbec divit?


Pokoušíme se řízkovat vlastní sazenice (tentokrát břečťan). Pokud se to povede, ušetří to hromadu peněz.

Už druhým rokem si všímám ztráty zeminy u pěstovaných rostlin. Říkal jsem si, čím by to asi tak mohlo být. Netýká se to moc jílu ani tvrdé zeminy, ale spíš černozemě. Buď jde o slehávání (jak vysychá původní kompost) a nebo to odčerpávají samy rostliny. To se mi ale nezdá, protože jde někde až o 5 cm vrstvu za rok. O erozi by se nemělo jednat. Sice se to projevuje na venkovním záhoně i v bedýnce a kbelíčcích (byť toto všechno je ohraničené), ale také i v malém skleníku, kam jednak neprší, a jednak má vybetovanou i podlahu. Každopádně, kdyby to bylo jen odčerpáváním od rostlin, tak to se tam později vrátí přes jejich zkompostování. Jen by mne zajímalo, zda a v jaké míře se toto děje v konvenčním zemědělství, protože to by musela být katastrofa, kdyby měli stejná čísla jako já. Tipuji spíš to slehávání.

Maminka sehnala levnou kuchařku (skoro 400 stran za pajsku není tak hrozná cena, navíc papír vypaná jako zrecyklovaný). Pro mne je zajímavá spíš ta teorie, ale jelikož je kniha spíš zaměřena na zdravou výživu, doufejme, že budeme inspirováni i co se týče receptů. Mohli bychom ke knize přistupovat, že to bude nejspíš šunt, když se prodává ani ne za cenu toho papíru, ale na druhé straně nemám rád, když si za žvásty (ať už ve formě knihy nebo super kuchyňských spotřebičů) musím zaplatit 20x přemrštěnou částku.

[Obrázek: knihavyziv.jpg]

Udělali jsme si vlastní tiramisu, cenově ani ne za polovinu toho v obchodě. A s polovinou surovin (obešli jsme se bez stabilizátorů, alhokolu a podobných sajrajtů).

Už máme zakonzerovaná rajčata (v olivovém oleji), a ve sklenicích jsou už i okurky nakladačky. Využili jsme skleničky od kojenecké výživy. Stejně jako na na mátu používáme velké sklenice. Byste nevěřili, co by některé podniky jinak vyhodili. Posílám pozdrav monetárnímu systému (přišel o dvojí tok peněz) Ajsmug My jsme ušetřili za sklenice, a firma trochu za svoz a likvidaci skla (rozhodně jsme netroškařili, když to bylo zadarmo).

Ochutnali jsme falafel (když se o tom tolik mluví), a není to špatné. Stejně jako ochucené sójové mléko - zkusíme si připravit vlastní z domácích jahod (nechápu, proč někteří neuznávají tento termín např. u sóji. Víte, mléko může být i kaktusové a nijak to nesouvisí s něčím, co by se mělo konzumovat a už vůbec ne nutně jen s krávou, stejně jako slovo "kocour" není vyhrazeno jen pro samce kočky domácí. Na takovém mléce ze stavebnictví byste si určitě nepochutnali Rainbowlaugh).

Mám již nakoupen materiál na pergolu (kotevní patky, úhelníky a samozřejmě dřevo), takže někdy dle nálady začnu stavět "letní kuchyni" (určitě se tam bude dařit i citrusům v květináči - odkoukáno od sousedů).

Ochutnali jsme další svůj meloun. No, ochutnali, měli jsme z něj oba druhou večeři. Podle maminky se to chuťově nedá srovnávat s tím z obchodu. Cukru jak v cukrovaru. Semínka si necháme a zkusíme zase vypěstovat nové. Slupka půjde, jak jinak, na kompost.

Ze semen nám zatím vyrostlo několik druhů mát a šanta kočičí (kterou budu muset před těmi našimi nenechavci střežit).

Některé naše hmyzí domečky a nory se dočkaly uznání.

Pozdrav od našich chlebodárkyň (či spíše mlékodárkyň).

Jak to vypadá, díky poslednímu dešti budeme mít asi 12 měsíců v kuse bez použití pitné vody na splachování WC, tj. úspora asi 8 kubíků. Čistírny nemůžou mít kecy (jak teď nedávno měly, když se plánovalo použití dešťové vody na splachování, že budou muset kvůli tomu zdražit), že díky dešťové vodě mají větší náklady, protože v létě pouštíme do kanalizace prakticky 0 kubíků, takže si neoprávněně nahrabou víc (protože stočené se platí z vodného, i když pak ta voda v kanále neskončí), než kolik je ty 4 kubíky v zimě stojí "navíc" (kromě toho, můj laický názor je, že kdyby se do kanálů nepouštěla dešťová voda vůbec, prakticky by jejich čistící stanice jely skoro na sucho).

Ve skleníku používám samovzrostlé rajče jako indikátor vlhkosti. Pokud by náhodou svěstilo listy, je třeba víc zalít. Zatím se to nestalo, takže vodu stíhá zřejmě do hloubky doplňovat hadicová vsakovací závlaha (venku v kbelíku vadnou rajčata prakticky obden, a vždycky se vzpamatovala). Snížil jsem dávky z kropičky tak na 10% původního řádění, a zdá se, že ku prospěchu.

OT:

Fotek bylo moc, tak kdyby někdo chtěl podobně skládat obrázky do jednoho, neměl nainstalovaný ImageMagick a jeho software to automaticky neuměl, já jsem použil BMPwork.

Spouštěcí dávka:
bmpwork gfx exec obr000.bmp skript.txt obr.bmp 80 8 10

Skript:

#def x @100
#def y @101
#def mx @102
#def my @103
#def parC @253
#def parX @252
#def parY @251
#def px @104
#def py @105
#def frame @255
#mx *x
#my *y
+ *x 1 1
= *mx *x *y
* *mx *parX *parY
new *mx *my 24
move 2 1
= *parc *parx
* *parc *pary

__


load 2 #FILE=0@255/3;
put *px *py

+ *px *x

#ifl *px *mx
#jmp
= *px 0
+ *py *y
_


+ *frame 1
#txt *frame frame..
#loop *parc



P.S.: I ty kosti pro kočky máme zdarma.. holt, kuchyně vyhazuje zbytky.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Podle všeho výpary a kondezace par na stěnách ČOV mají dost silný korozivní vliv na šrouby, tak jsem se před časem rozhodl něco zkusit. Pověsil jsem tam starý řetěz. A taky že jo Pinkiesmile Obalený rzí a tvrdý jak Chuck Norris. To se hodí, protože jak "kvete", odpadávají z něj šupinky do vody a tím pádem se roztok NPK s trochou dalších prvků obohacuje o železo, kterého rostliny potřebují dost (jejich kořeny dokáží změnit mocnost na tu, která rostlině vyhovuje). Kromě toho, rez je sloučenina železa s kyslíkem, a tedy se spolu s vodou dostává do půdy i samotný kyslík.
https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...odou-29149


Meloun se rozhodl pro druhé kolo, vyrašily mu nové výhony a nasazuje na další květy. Do mrazů už nejspíš nestihnou uzrát (i když, dost možná bude ještě 2 měsíce teplo), ale to vyřešíme přesunem do skleníku, takže teoreticky ještě letos stihneme jeden či dva plody navíc. Může se to zdát být málo - čekat měsíc a získat 1 blbý meloun. Jenže, to máte jeden den meloun, další budete mít rajčata, další okurky, pak borůvky, maliny, rakytník, případně jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, kiwi (když se zadaří), víno a nakonec budete rádi, že jich je jen tak málo Pinkiesmile


Měli jsme trochu přebytky vody z ČOV, tak jsem se rozhodl zbavit se 1 kubíku. Vypustil jsem tedy nádrž doprostřed záhonu. Ani ne přes noc se voda ztratila (podle mokrého místa nepřekročila oblast vsakování 1x1 metr - trochu zjednodušeně by to odpovídalo srážkám 100 mm za hodinu - pochopitelně, kdyby 100 litrů za hodinu spadlo na celých 25m2, asi by to vypadalo s retenční schopností trochu jinak, ale doposud jsem tento rok nezažil ani jeden slejvák, kdy by zůstal záhon plavat pod vodou - tedy by mne spíš zajímalo, kde dělají soudrzi z NDR chybu, že jim deštík dělá erozi půdy?).

Na povrchu zůstala dost slušná krusta tak na dva 5 litrové kbelíky organických usazenin. Takže, když nepočítám to, co se vsáklo spolu s vodou, půjde skutečně nejméně o 1% roztok, a tedy odpovídá předpokladu (pro stanovení úspory za hnojiva, co jsem tu dřív psal). Kromě půdních bakterií, které jsou velmi důležité, obsahuje tato nezapáchající hmota hlavně NPK, dále železo, uhlík, a prvky vylučované lidským tělem, mezi které patří třeba zinek, vápník, chrom, sodík, křemík (vlasy, nehty, kůže), draslík, bór (byť asi dost málo), jód, síra a další. Díky vodárnám je zde obsaženo i malé množství chlóru. Stopové množství fluoru ze zubních past. A pak samozřejmě všelijaké sloučeniny z mýdel, šampónů a čistících prostředků, byť se bude jednat o stopové množství, a odhaduji to převážně na sloučeniny C,N,O a H, které už by z 90-95% měly být rozloženy na jednoduché neškodné řetězce.

Při takových dávkách si mohu dovolit intenzivní zemědělství jako prase, a tedy možná pro potravinovou rostlinnou soběstačnost (mimo obilovin) nebudeme potřebovat ani zdaleka těch 465m2 na osobu (máme zatím 25+7+10+2 venku záhony/skleníky + stromky a keře na zahradě + 4 metry v bytě, čili méně než 100 metrů pro 2 osoby).

Jen za včerejší noc jsem vlastně rozsypal do záhonu 10 kg pytel Cereritu, a cca. za 2-3 týdny bych to mohl zopakovat - až se naplní nádrž a provede se stabilizace/fermentace - max. teplota daná sluncem je do +40C, což ještě jakžtak přežijí i samotné bakterie; nehledě na to, že tento kal je kvalitativně na úplně jiném levelu než obyčejný Cererit
Četl jsem v diskuzích i pohoršení nad tím, že by si lidé měli hnojit zeleninu z ČOV, ale kde myslíte, že končí dost často kaly či jejich části z průmyslových čističek? Na polích, ať už přímo nebo jako přísada do kompostů. Výhodou kalu z vlastní ČOV je, že přesně víte, co do ní přiteklo - jinými slovy: jezte zdravě, minimalizujte použití chemikálií v domě, a nebude problém; pokud jde o zdravotní hledisko ohledně fekálií - vysvětlete to kočkám, koním, opicím, myším, psům, tedy jak masožravcům, býložravcům i všežravcům, že jejich hygiena je příšerně nehygienická Ajsmug Jo, četl jsem diskuzi ohledně "zbytků" ve vířivkách a veřejných bazénech na iDnes, a děsně se bavil Pinkiesmile

Až budu čistit jezírko (nánosy na dně), asi ho tam po sklizni vypustím taky.


OT: (peníze)
Podle všech propočtů a síťového grafu na 10 let dopředu Pinkiesmile si mohla maminka za současné optimistické situace s pěstováním jídla definitivně posunout odchod do důchodu o dva roky dřív, aniž bychom na tom tratili (co jí stát sebere, to si během doby pobírání předčasného důchodu zase našetří, když nebude muset už jezdit do práce, a platit za jídlo a druhé auto, a vykompenzuje s tím příštích 20-25 let;

- mimochodem, vypočítal jsem, že stát díky tomu přijde o 30 tisíc Kč na DPH, 130 tisíc na sociálním a zdravotním (včetně odvodů zaměstavatele), asi 8 tisíc na dani z příjmu (po započtení slevy na dani), 5 tisíc Kč na spotřební dani a pochopitelně asi o 1/4 milionu na výplatě důchodu - když bych měl citovat parodické video o Cermatu: https://youtu.be/RDfD_S8RL_w?t=190 (QNS,QNSFW) Pinkiesmile ).

Mimochodem, blíží se slíbené vyúčtování, kolik peněz za jídlo jsme tento rok ušetřili pěstováním, tak si ještě tak 2 měsíce počkáme, abychom mohli naštvat pár určitých lidí, pro které se zahradničení prostě zásadně nemůže vyplatit.. (mít ho jako koníčka je výhoda)


OT^2

Jen mě tak hypoteticky napadlo, že kdyby se zítra všech 5 miliónů pracujících vykašlalo na práci a podobně dokázali vyžít bez zbytečného utrácení, tak i za cenu, že by nešli na pracák (a platili si zdravotní pojištění), by stát ročně přišel nejméně o 400 miliard Kč (bráno z minimální mzdy). Pokud se nemýlím, to je asi třetina příjmové části rozpočtu (1.25 miliardybilionu). To by byl stát pěkně.. víte kde. A kdyby si ještě přišli lidé říci o dávky, to by teprve byla sranda. Nepočítám do toho výpadek příjmu z firem a podniků, protože by v nich logicky už nikdo nepracoval a tam by ty ztráty byly rovněž slušné. Sice bychom asi nejspíš mohli umřít hlady (nefunkční logistika potravin), ale je docela sranda si občas počítat takové nepravděpodobné "katastrofické" představy, kdy obyčejní lidé položí na lopatky stát a přitom u toho nepohnou ani prstem Pinkiesmile

Nehledě na to, že ČR má rezervu jídla ani ne na měsíc, o ropě ani nemluvě, takže bychom ani ten rok čekat nemuseli. A co by teprve dělali chudáci zahraniční akcionáři, když by přišli o dividendy (dopad na burzy? Je hypoteticky možné, že by 5 miliónů líných občanů nějaké zapadlé zemičky mohlo ublížit globální ekonomice?) Logicky by import do ČR spadl na 0 (což by znamenalo pro zahraniční výrobce pokles o 3205 miliard Kč), protože by nikdo nekupoval (neměl by za co), vláda by ani nemohla splácet dluhy, které máme u jiných zemí ( http://www.verejnydluh.cz/ ), musela by vyhlásit bankrot jako Řecko. Koncernu Volkswagen by to asi také trochu přidělalo vrásky, protože by se zákazníci Škody nedočkali objednaných vozů, a majitelé již zajetých škodovek by brzy přišli o náhradní díly, než by se to vyřešilo a výsledek by byla nejspíš ekonomická izolace ČR. Ale asi bychom hladem neumřeli - zěmědělství máme, uhlí máme, dokonce i trochu toho uranu, obrovské zásoby lithia, lehký i těžký průmysl je už vystavěný, programy recyklace máme (kovy, plasty, sklo), infrastrukturu máme rovněž dobrou, neviděl bych budoucnost až tak černě (asi bychom klesli tak na úroveň Indie). Máme pole, můžeme si vypěstovat len a bavlnu pro textilní "průmysl", spousta lidí zahradničí. Nerostné suroviny se nám valí na skládkách (vzácné kovy ve starých počítačích, televizích). A pořád ještě bychom mohli zaměstnávat cizince a Čechům by vyplácel dávky. Jakmile by se totiž sáhlo na důchody, tak by těch našich 25 tisíc vojáků a 40-50 tisíc policistů nemělo proti 2 miliónům důchodců šanci Rainbowlaugh Nehledě na fakt, že kapacita věznic je 22 tisíc a už teď jsou plné.

Vypočítal jsem, že 1 důchodce pobírající nejméně 10-11 tisíc Kč (což je zároveň průměrný český důchod - 11.500 Kč), žijící na vesnici (ovšem s technikou 21.století, tj. teplá voda, fotovoltaika, solární ohřev vody, internet, satelit, mikrovlnka, indukční sporák, počítače, jedno auto) ve vlastním menším domku (tj. se splacenou hypotékou) s částečnou potravinovou soběstačností (zahradničení, sběr) s využitím odpadní a dešťové vody dokáže v pohodě uživit jednu další dospělou osobu, která vůbec nepracuje (myšleno za peníze), a ještě jí z toho dokáže platit zdravovní a dokonce i sociální na budoucí důchod. Když si uvědomíme, že tu máme 2.4 miliony důchodců, čistě teoreticky by už necelá půlka současně pracujících do práce nemusela (z toho je necelých 120 tisíc lidí pracujích za minimální mzdu + spousta těch, kteří jsou těsně nad ní, a 350 tisíc lidí má na krku exekuci).

Takže až zase bude někdo strašit obří nezaměstnaností nebo tím, že bez lezení do zadku co nejvíce zemím na světě bychom nedokázali žít, zamyslete se.

Jo, kdybychom byli nějaká africká země bez zemědělské půdy, bylo by to horší, ale my máme (zatím) jak zemědělství, tak průmysl. I kdyby se už od zítřka nic nevyrobilo, stejně by každý obyvatel ČR měl mobilní telefon, téměř každý počítač, a každá rodina nejméně jedno auto (to už je vyrobeno). Traktory i nákladní auta máme. Vlaky máme. Je tu spousta větrných, fotovoltaických, uhelných, vodních elektráren, dokonce i dvě jaderné.


Počet lidí v ČR, co si doma něco pěstují, byť by šlo o bylinky: 73%

http://prima-receptar.cz/vite-kolik-proc...ahradnici/

to není tak špatné, aneb asi neplatí argument "nikdo na to nemá čas" Ajsmug


Diskuze Z-Day 2014 - část se týká zahradničení a pěstování (cca. prvních 20 minut, ale také třeba i 1:13:00, atd.):

https://www.youtube.com/watch?v=8-UXIuSVA1Q


UPDATE: Velmi se omlouvám za překlep (miliarda vs. bilion) a děkuji Eugene na opravu.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Třetí a poslední letošní sklizeň brambor, tentokrát ze skleníku, co je tak půlku dne ve stínu (pár kusů pidi malých zelených jsme vyhodili, ostatní jsou jen špinavé). 3.71 kg z plochy 70x80 cm, tj. 0.56m2. Po přepočtu na m2 vychází 6.7 kg (cca. 60 tun na hektar). Luxovi vs. zemědělci - 3:0. Žabaři Pinkiesmile https://www.czso.cz/csu/xh/odhady-sklizni-k-15-8-2015 To už nemůže být náhoda. Takže, až vám bude někdo tvrdit, že konvenční chemizované zemědělství má nedostatky a že výnosnost půdy kvůli její degradaci není nic moc, můžete to vzít v potaz.
Okurky jsme ještě myslím nesčítali, ale doufám, že i u těch nakladaček dáme víc jak 1.4 kg z m2 (vzhledem k tomu, že u nás rostou na půdě cca. 30x30 cm, což je 0.1m2, neměl by to být žádný problém - 2 skleničky máme)


[Obrázek: elfmanqyq.jpg]

Teď už snad nebude takové vedro, tak jsem sundal ze skleníku stínění, aby rostliny dostaly více přirozeného světla.


Opět teď v neděli 3.9.2017 bylo ráno v pořadu Nedej se zase téma věnované problematice degradace půdy (zájemci mohou využít buď archív a nebo zpětné shlédnutí, pokud to jejich TV "operátor" nabízí). http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10...-nedej-se/

A menší OT, ale je to pro mne také téma na pořadu dne: Fokus Václava Moravce se věnoval "nefunkčnímu" školství: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce (kdo čtete mé výplody, asi už víte, že jsem na to už narážel)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Vypadá to, že se letos Fokus Václava Moravce docela kryje s postupem mého poznávání Pinkiesmile Např. 5.9.2017 byl odvysílán další ekologický díl ohledně kvality půdy na téma "V lese":
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530007/

(případně zájmu, všechny díly jsou zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...avce/dily/ - zajímavé by mohly být: Z práce do práce, Století strachu, Krize rodiny, (Bez)starostné dětství, Vláda lidu, Zločin a trest, U konce s energií a Chudí versus bohatí - alespoň podle názvu, zatím jsem je neviděl)



Dále jsem objevil další zajímavý dokument o ekologii s názvem Přežijeme na naší planetě? Je to dvoudílný film o zemědělství (ve velkém i v malém, např. zmínka o zahrádkářích a používání pesticidů) z většího cyklu (CZ):

https://youtu.be/YAt2VusvKs8 (1.díl)
https://youtu.be/GxoKUCbTEU4 (2.díl)

!!!! V prvním díle jsou dvě několika minutové ukázky, které by spíš patřily do téma věnového intenzivním velkochovům, takže kdo má slabší povahu, nechť přeskočí tyto dvě pasaže (které jsou s předstihem avizované):

o prasatech: 11:12 až 12:05
o slepicích: 14:43 až 19:30

Zbytek je procházka Růžovým sadem, protože se týká jen rostlinné výroby a zdraví lidí.

Možná bude pro některé zajímavá novinka jak se země rovnosti, svornosti a bratrství starala o lidi žijící na jejich území s pomocí chlordekonu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlordecon ) Jedná se o ekvivalent DDT (ve smyslu, že byl nejprve označen za bezpečný, a následně, když nadělal průšvih, za nebezpečný). Kolik takových dalších "bezpečných" se běžně používá dnes? A tohle není nějaký pravěk vědy jako u DDT, takže argument "dřív byli lidi hloupí, dnes máme chytřejší vědu" padá. Nebo je to jen další tzv. konspirace? A kde jsou ty argumenty, že se to děje jen v rozvojovém světě?

V případě zájmu by Vám poslal odkaz na hustou kalbu z jatek např. Mel. A nebo zkuste projevit vlastní um a použít Google. Ale podle mne ani jedno z toho není potřeba vidět nebo někomu ukazovat.

Podle mne důvod pro přetrvávající problém je následující: nepřiznání si odpovědnosti resp. vlivu na současnou situaci ("to dělají oni", "já jsem malý pán, moc a tedy odpovědnost mají politici nebo ti šmejdi kapitalisti, miliardáři") nebo poukazování "špatným" směrem. Narážím na to v diskuzích prakticky až doteď. Takovým lidem by možná prospělo morální poučení z epizody "My Little Pony Tales" s názvem "Who is responsible" věnující se tak trochu ekologii (odpadům): http://www.dailymotion.com/video/x4injtf Ajsmug


Pár zajímavých výroků a citátů:

http://azcitaty.cz/indiani-kmene-cree/11840/
http://www.energytalisman.eu/cz/vyroky-c...dianu.html



S problémem ekologie souvisí politika, a naše (ne)schopnost si fundovaně zvolit své zástupce. To je problém demokracie všeho lidu, jak nedávno vyzdvihl Martin Rota na kanále Naprosto Retardovaný:

NSFW (v pořadu padají sprostá slova a tak by se na něj neměl nikdo dívat Pinkiesmile ) https://youtu.be/GDnWrWm7drI

Demokracie je, když dva blbci přehlasují jednoho inteligenta a nebo ještě lépe, když Dva vlci a jedna ovce hlasují, co bude k večeři. A platí to samozřejmě i tam dole: Stádo ovcí si zvolilo jako svého zástupce vlka. Bez informací nemůžete na 99% udělat jakékoliv rozhodnutí správně. A co vám řekne spousta lidí, když po nich chcete, aby se o něco zajímali (tj. dovzdělali se)? "Nemáme na tohle čas".





Asi jsem byl u nás svědkem začátku barteru (směnného obchodu) "berte, jablka nám padají na zem, a prý nemáte moc paprik, tak tu máte" "prý vám už nerostou rarčata a okurky, my jich zase máme až moc..". Tak jednoduché to je. Žádné smlouvy, žádné regulace, žádné naceňování.. jen trochu ještě blok v myšlení se tomu "podvolit".


Pokud jde o pěstování, mám jeden postřeh s pěstováním citrusů: pokud je pěstujete ve volné půdě ve skleníku, a máte automatickou zálivku, vykašlete se prakticky na jakékoliv zalévání konvičkou. Tyhle potvory, které jsou údajně blbnuvzdorné a vhodné pro všechny pěstitele, jsou z evolučního hlediska naprosto šílené, protože při každém byť i sebemenším přelití začnou shazovat listy, byť by byly týden staré, a přitom okamžitě začnou dělat listy nové. Logika toho růstu mi není vůbec jasná, ale asi bude lepší si sehnat ještě další rostliny a pěstovat je v květináčích.

Naproti tomu, abychom dodrželi logiku, taková kustovnice, u které prodejce nezaručuje v našich podmínkách s bohatou plodností ( https://www.zahradnictvikruh.cz/kustovni...skup07.php ), naopak u nás roste a plodí jako blázen.

Musíte si fakt odvyknout se o rostliny starat, klidně je nezalévejte nejen týden (ve volné půdě ve skleníku), ale klidně i měsíc ne-li déle. Ono, když si tam strčíte prst, tak zjistíte, že ta půda má k vyschnutí ještě přeci jen daleko. Nejvíc odolný proti tomuto je zřejmě pomeranč, nejvíc náchylný asi citroník. Mandarinky jsou (zatím) někde mezi.

Očividně ten zavlažovací neumětelský systém funguje lépe, než jsem vůbec čekal (až moc). Takový jakon či rajčenka, které jsem už měsíc nezalil, jsou skoro 1.5 metru vysoké a nevypadají vůbec na umření. Kustovnice zabrala téměř půlku skleníku, a některé její výhony jsou dlouhé snad 4 metry. Tu budu asi řezat za chvíli motorovou pilou. Na druhou stranu, čím víc rostlinné hmoty, tím lépe v zimě (udrží lépe teplo než vzduch).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
OT: @Martin:
Vim ze jsi stastny na sve uspechy, ale nechces zacit zkusit psat v malych paragrafech a jen opravdu to nejdulezitejsi? Posledni dve stranky uz pises jen ty, cele tema je docela zabite mnozstvim textu. Ale to je jen muj osobni nazor.
Ale treba by i vice lidi mohlo prispivat kdyby to bylo strucnejsi, takhle to je zahlcene, moc omacky, malo masa..
Twilightsmile  READ &  RAVE ! djpon3
Fancy some DA?
Attending in 2018: Friendship Fest, Japan, Festival Fantazie, 7. Zimní Karaoke party
Wielder of the BassCanon Mk.VIII !

CZ/SK bronies z.s.
Odpovědět Citovat Ohlásit
No já už dřív chtěl napsat, ale pak mi došlo, že není moc o čem psát. U nás doma je to spíš opak, měli jsme pole s bramborama cca 25 řádků, délka 50 metrů, jenže v posledních letech už se to 1) nevyplácelo, vzhledem k ceně (a tím nemyslím cenu v supermarketu, ale cenu v nedaleké prodejně zeleniny, kde ty brambory jsou poměrně chuťově dobré) a 2) nikdo ze známých už nechtěl pomáhat, ačkoli si pak každý přijel nabrat pár bedýnek, když už bylo vybráno. Proto jsem do táty hučel už pár let, že to nemá cenu a že to buď zrušíme, nebo omezíme. Takže letos už máme jen 12 řádků cca 15 metrů dlouhých a nám to úplně stačí.

Protože jsme zároveň rušili i "výběh" Rainbowlaugh pro slepice, tak jsme měli plno hlíny, kterou jsme rozvozili po zahradě, upravili nerovnosti, zaseli trávu a teď se mi ta zahrada líbí o dost víc. Vykácelo se pár stromů a vznikla hezká, velká zelená plocha 70x20 metrů s políčkem uprostřed. Mě se to líbí o dost víc, jen se to jednou za dva týdny poběhá sekačkou, což je na hoďku a nemusíme se starat o tak velké pole. Stranou má děda jahody a rajčata + nějakou další zeleninu, ani přesně nevim co, protože mu do těchto věcí nekecám, na zahradě je pár třešní, višně, zůstala jedna švestka a pár smrků.

Když jsem byl malý, bylo toho tam o dost víc, asi 2x tolik třešní, švestky, hrušky, rybíz, asi 9 jabloní. Vše v průběhu let ustoupilo a teď je tam jen pár stromů a tráva, jenže i tak se teď netěším, až zase na podzim začne hrabání listí... pfff. Každopádně už to není tak hrozný + díky úpravám je to o dost lehčí a rychlejší.

Před barákem pak taky zmizel záhon různých kytek, máti to předělává k obrazu svému, někde se zase zasadí tráva, jinde se vysázeli nové kytky. Já tomu nerozumím, pro mě je důležitý abych někde nemusel hodinu kličkovat sekačkou Rainbowlaugh

Takže v porovnání s Martinem musím říct, že jdeme asi úplně opačným směrem Rainbowlaugh
www.mlpinfo.cz

Steam

Jsem jen hloupý poník bez cutie marku.

All pizza and no pizza makes pizza a pizza pizza.
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
@Melgarh: OT
No, snažím se... snaha nikoho nezajímá, vím Pinkiesmile

když už něco delšího, tak jen 1x týdně. A pokud možno alespoň k tématu, a dělené dle oblastí zájmu. Neříkám, že 100% úspěšně, ale myslím že proti těm slohovkám z dřívějška tam posun bude Ajsmug Snad do konce to ještě víc zkrátím.

Vše ostatní si totiž už nechávám bokem, když už to ze mě stejně leze. Asi napíšu knihu Rainbowlaugh (480 kB čistého textu zatím, jen se tomu musí dát nějaká forma)


Jinak, ke štěstí to má daleko. Něco se sice daří, zaplať příroda za to, ale celkově jsme tak v půli cesty k cíly, jestli vůbec.


Já maso právě zrovna moc nemusím Pinkiesmile

(názoru si cením, a v tomto případě i souhlasím)


Ostatně, do tématu jde skutečně přispívat nezávisle na mě (těším se na každý příspěvek, který nemá v názvu uživatele Martin).





@Niemand: Vypadá to, že skutečně asi jdeme opačným směrem. Zase je pravda, že pokud jde o brambory, tak se nejspíš potkáme někde na zlaté střední cestě (my zatím zvyšujeme jejich plochu).

Vždycky je o čem psát. I kdyby to bylo jen jako vyvážení toho mého nadšení a optimismu pro zvýšení objektivity tématu. Pro mne je taky přínosné vidět téma i očima jiných lidí, než jen z mého omezeného pohledu.



brambory
Tady 50 metrů horko těžko seženeme (náš pozemek je 30x30m) Pinkiesmile S momentální výnosností (která nemusí vydržet věčně) bychom z 25 takových řádků nejspíš nakrmili celou vesnici (při šířce 60 cm by to znamenalo 50x25x0,6 = 750m2, a pesimistický odhad 6kg/m2 ze 700 čistých metrů by vyšel 4200 kg brambor ročně, tj. asi 45x víc, než kolik sníme).

12 řádků po 15 metrech už vypadá zajímavěji. To by bylo cca. 100m2, tedy asi 10x víc, než kolik jsme zatím ochotni pro brambory ročně vyčlenit my. Samotného mě zajímá, jestli s tím málem dokážeme na rok "vyžít".

Jo, cenově to teď zajímavé, kdy se kilo v obchodě pohybuje mezi 6 až 15 Kč. Každopádně nás brambory pro výsadbu přišly na pětikačku, takže zatím několika násobná návratnost, hlavně, když se o to člověk nemusí vůbec starat, ví, co v tom je (resp. není), a může si namlouvat, že tím ještě zachraňuje planetu Pinkiesmile


Slepice Pinkiesmile Já jsem zrovna ve fázi hledání plemene, co moc nehrabe a vymýšlení, jak by se daly zkombinovat s okrasně užitkovou zahradou, a čím je vlastně vůbec živit. Pšenice, OK, ale to stojí peníze. Zbytky? Nejsou, a když už, sežerou to místní kočky. Žížal je sice na zahradě dost, ale ty potřebujeme my pro zahrádku. Slimáci? Bohužel, nedostatek bílých, které žerou, a nadbytek dospělých černých, které moc nežerou. Maximálně by se musely spokojit s mravenci, kterých máme také přebytek (ale dokud nejsou v domě, tak nevadí), slimáčími vajíčky, popř. že by jim kočky nechaly pár myší.
Zatím máme vajíčka z Potštejnské "eko" farmy (paní pracuje s mamkou, takže tam ani nemusíme jezdit), to spíš budu řešit až maminka už nebude pracovat, protože je nesmysl pro ně pak jezdit 20 km.

Soused má klasické slepice a přitom nijak rozhrabanou zahradu, ale tam je to dané tím, že slepice mohou hrabat na hnojišti 3x3 metry a mají volný výběh k řece, takže nejspíš hrabou tam.


My se snažíme sekat jednou za 3 až 4 týdny, pokud to tráva dovolí, a paradoxně nám to kvůli členitosti zahrady (stavby, stromy) trvá na menší ploše tak asi 2x tak dlouho. Doufáme ale, že až budou vzrostlé ovocné stromy, že se růst trávy zpomalí (pod vrbou to zatím funguje).
Zatím marně čekám, až robotická sekačka s GPS bude stát konečně tolik, kolik je rozdíl GPS modulu a běžné robotické sekačky, začne se využívat Galileo, a pak až to klesne na půlku ceny, což je tak nějak reálná hodnota toho šrotu Pinkiesmile (to víte, logika věci: běžná robot.sekačka 25 tisíc Kč + GPS modul v hodnotě 1000 Kč = 75 tisíc Kč) (na stavbu vlastní zatím nemám moc schopností)

Sekání trávy je naše nejméně oblíbená činnost na zahradě (i když, jak kdy)


Pokud jde o hrabání listí, to pouštíme z hlavy. Většina listí se přes zimu rozpadne a pohnojí půdu pro další růst stromů, ze kterých spadlo, nakrmí žížaly a vytvoří lepší půdu. Co zůstane, to rozseká sekačka a do dvou dnů je to pryč. Jedná se o uzavřený koloběh živin, pak není třeba zahradu hnojit. Stejně tak to děláme s posekanou trávu. Pokud je vedro, do pár dnů se rozpadne. Pokud není, trvá to asi týden. Jedná se o přirozený mulč a přes zimu chrání před mrazy. Podle mne je to ztráta času Pinkiesmile Pokud tedy netrváte na anglickém trávníku.


Maminka taky přemýšlí, jestli se na okrasnou skalku vykašlat a nenaset tam něco, co se dá sníst Pinkiesmile



Teď snad díky tomu, že je podzim, se už nic extra dít nebude, a další poučná videa už doufejme nejsou, takže další větší report ode mne bude snad až před zimou, kdy se vztyčí pergola a v domě se rozsvítí nad rostlinami LED světla.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Myslíte si, že když omyjete ovoce, že se zbavíte pesticidů (které musejí odolávat dešťům)?

Myslíte si, že když budete jíst BIO nebo vlastní potraviny, že se vyhnete pesticidům?

Dýcháte vzduch? Prší na vás? No, tak máte problém Ajsmug


http://www.i-endurance.cz/news/destovka-pro-kone/

http://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLa...ivAbstract

https://www.researchgate.net/publication..._in_Europe


Prakticky je tedy "zamořená" celá planeta, a skutečné BIO už asi neexistuje (pokud není někde v hermeticky uzavřeném skleníku). Jedná se o malé dávky, ale problém jako u všeho je možná kumulace.

Docela by mne zajímalo, zda si hmyz v prostředí, kde jsou pesticidy prakticky všude, nevyvine na ně plnou rezistenci, podobně jako si naše tělo vyvíjí protilátky pro nemocem po očkování (což je bud neaktivní a oslabená dávka viru), resp. že stejně jako u antibiotik bude úplně jedno, že u vás se dané látky nepoužívaly..


http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/biopest...pesticidum
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit




(vertikální pěstování je logická volba, sám chystám něco (mnohem primitivnějšího) příští rok (25m2 skleník, ale pěstování i po obvodu na stěnách, čistě teoeticky možná celková plocha až 40m2)


Proč vlastně ještě řešíme, viz: https://www.stream.cz/adost/10019667-smr...o-glyfosat jestli máme dál používat "neschopné a toxické zemědělství" nebo "jen neschopné zemědělství"? Nehledě na správnou připomínku z diskuze, že potencionální jedy jsou všude (výfukové plyny, bifenol, ftaláty..) a že hlavní příčinou je blbost použití..
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Tak se nám ta sezóna protáhla o něco déle, než jsem čekal. Vlastně v určitých ohledech ještě trvá (rajčata a kustovnice ve skleníku)..

[Obrázek: elfmanlist.jpg]


REPORT: Říjen

- vzhledem k našim úspěchům s rajčaty jsme rozjeli výměnný obchod (už nám lezou ušima). Získáváme tak od sousedů papriky, více malin, jablka, dokonce i pytel granulí pro kočky (protože už ho nepotřebovali), a ještě dostaneme hromadu hnoje. I tady jsem si musel projít změnou myšlení, aby mi nevadilo "rozdávat" (ale ono to není tak těžké, když už rajčata pomalu nemůžete ani vidět).

- dokončil jsem jižní stranu přístřešku na rajčata, vinnou révu a melouny (ještě chybí západní strana), a postavil pergolu (základ budoucí letní kuchyně). No, zadarmo nebyla. Dřevo (a základy - patky) stálo asi 5 tisíc (ta část, co sem padla), polykarbonát asi 4 tisíce, a plechařina asi 6 tisíc (jen na tu pergolu). Na druhou stranu, jedná se o 12m2 plochy (mj. i na lapání dešťové vody - čili při 300mm/m2/rok je to teoretická úspora 180 Kč/rok - za dobu životnosti asi 6000 Kč). Pochopitelně bude plnit i spoustu dalších úkolů. Ještě teda budu dodělávat pár vzpěr (a později nátěr).

- pokračujeme ve zvětšování rozsahu vlastních jídel - třeba vlastní kopr (mimochodem, ředkvičky, špenát a květák ještě v říjnu).

- zhodnocení úrody melounů (na fotce poslední)

- vytváříme uhlíkatou část kompostu likvidací malých odřezků dřeva a kancelářským odpadem ode mne z práce (např. papírové obaly od svačin, slupky) spalováním

- sehnali jsme od jedné firmy 5 sudů na vodu a to zdarma, protože je vyhazovala. Sice jsou "malé", ale jako rezervní pro přelívání vody při přebytku - no "nekupte to"

- ještě v říjnu máme vlastní maliny a jahody (očividně se sezóna posouvá, a to i díky jarním-letním mrazům, takže bude třeba pro stabilizaci přesunout většinu plodin do skleníku).

- dokončil jsem poličky v garáži

- sklidili jsme něco málo fazolí (vypěstované z klasických určitých ke konzumaci)

- doladil jsem esteticky vzhled poliček pro rostliny v domě (zakrytím úchytek lištami)

- byla u nás Rainbow Dash (a dokonce Double)

- množení břečťanu bylo úspěšné: 90% řízků se ujalo a nyní již krásně roste (mimochodem, za každý z nich vysolíte běžně v obchodě i několik desetikorun)

- na záhoně se nám úspěšně tvoří druhá várka mrkve (už sklízíme a je dost "velká" - řekněme, použitelná, půl metru sice nemá, ale co není, může být)

- do zimy zřejmě sklidíme ještě pár brambor (které vyrostly z těch, co jsme zapomněli), a stejně tak dost česneků (kde se vzaly, tu se vzaly, a není jich zrovna málo), hezky nám tloustnou pórky (naštěstí zatím slunce svítí dost, takže se dusičnanů netřeba tolik bát)

http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76479.aspx

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle...sequence=1

https://ekonomika.idnes.cz/mame-se-bat-d...03M107U05A

http://www.rehabilitace.info/vyziva-a-ji...jak-na-ne/

- růžičková kapusta sice po vichřici lehla, ale roste dál (jen do pravého úhlu Pinkiesmile )

- sklidili jsme druhou velkou letošní várku máty, meduňku a šalvěj

- příroda šílí (venku kvetou nejen pampelišky)

- vyzkoušel jsem další veganské pokrmy: ty hráškové "krekry" samotné nic moc, ale s nějakou "paštikou" už dobré. Ale veganský jogurt, to se dá (velmi dobrý - a překvapivě není až tak moc drahý, na to, že je ho půl kg). Cizrnové měšce se špenátem také velmi dobré.

- sklidili jsme letošní nadílku celerů, zatím je máme uschované ve venkovním skleníku č.1 (stíněný, nevytápěný)

- opět přišlo ke slovu dědovo čerpadlo (vyrobené nejspíš ještě před Pražským jarem). Vyčerpali jsme jezírko (aby se vyčistilo), což bylo asi 1500 litrů vody plné nánosů (organické zbytky rostlin a hmyzu), a skončilo to na záhoně (dost hustá organická krusta, to bude hlína příští rok!). Zabili jsme dvě mouchy jednou ranou. Prozatím jsme ho napustili z normálních sudů a zbytek napršelo. Ještě přijde ke slovu při čerpání ČOV (dáme ke každé rostlině na pozemku tak 2+ kg kalu (+pár litrů nasycené vody), který je plný živin a minerálů).

- pokračujeme se svém "milionářském" životě šlechty ohledně zvěřiny Pinkiesmile Stejně toho moc nesníme, takže současný nákup je tak na půl roku (mimochodem, od známé jsme zjistili, že náš jistý praprapra..předek byl na 99% skutečně šlechtic, nicméně svůj erb prochlastal, ale takové předky-bokovky má nejspíš půlka národa Pinkiesmile ). Toto maso nám vydrží při naší ne/spotřebě nejspíš ještě na příští rok.

- našli jsme další firemní zdroj. Tentokrát jde o 5 litrové sklenice, které se hodí třeba pro bylinky, atd. A opět, byly zdarma (daná firma je chtěla vyhodit do skla).

- a když už jsme byli u toho, z dalšího zdroje nově získáváme některé potraviny. Jde o "vývařovnu", která vyhazuje (!) každý den asi 50 litrů "odpadu", co lidé nesní. To jde samozřejmě prasatům (jen to ukazuje, jak se u nás plýtvá, a to jde o jednu jedinou jídelnu!), ale my získáme nezpracované potraviny jako pečivo či omáčky (nebo prošlé nápoje v PET lahvích). Opět zadarmo. No, co? Má to skončit jako pomeje? Mohli bychom si toho brát víc, ale 80% toho se nedá žrát (a to prý je kuchař z nějakého hotelu.. no, proč si ho nenechali, že? Pinkiesmile ).

- ze stejného podniku získáváme rovněž kosti pro kočky (lidi jsou "prasata" a vyhodí všechno). Z nějakého důvodu jim totiž moc odřezky z jeleního masa nejedou (asi si odvykly na nesolená jídla, ale to spravíme).

- až sklidíme ze záhonu poslední rostliny, zaveze se asi tunou kozího hnoje a zasype se 5 kg mixem minerálů (včetně sopečného popela). Holt, černozem se sama neudělá. Hnůj bude opět zdarma (jen za odvoz, hádám tak 20 koleček). Jak snadné je pracovat i bez peněžní motivace, jen když si svou motivaci zdůvodníte "ziskem", že?

- všiml jsem si, že na silnicích a v příkopech okolo našeho pozemku se válí dost listí (ořešáky, švestky), a napadlo mne: vždyť listí je přeci výborný kompost. Vzali jsme si hrabla, a jali se schromažďovat listí do kompostu. A pak mi něco došlo: Proboha, vždyť já dobrovolně uklízím veřejné prostranství! Co ale všichni ti chudáci, kteří tvrdí, že lidi si vzájemně pomáhat nebudou? Ne, to nesmí být. Zdůvodnil jsem si, že my nepomáháme obci, ale krademe listí Pinkiesmile To už je přijatelná role pro kapitalistu. No, nahrabali jsme si dost (doslova), bude z toho kvalitní hlína za hezkých pár desetikorun (přitom, jakožto placenou práci bych to nedělal ani náhodou, a nezabralo to víc jak hodinku času). Bohužel druhou plánovanou várku nám vzal z ulic vítr Twilightoops Tak snad příští rok budeme rychlejší, staroušku.

- maminka svolila k nákupu slepic. Tak nějak spontánně, když viděla ceny vajec v obchodech a problém se sháněním "nulek" (slepice z farmy teď na zimu nenesou). Má jen pár podmínek: nehrabavé slepice, kvalitní kurník (postavím z Ytongu 30 cm, ať se mají dobře) a počkat, až bude v důchodě, aby je mohla "pást", což pro mne nepředstavuje problém. Budeme mít zřejmě vždy dvě aktivní, ale kapacitu na 8 (kvůli dožití, protože u nás to nikdo zabít nedokáže). Prozatím se porozhlédneme v okolí, kde je několik dalších ekofarem, tak třeba zrovna některé slípky budou mít své dny. Vlastní slepice znamená rovněž kvalitní hnojivo a jako vedlejší produkt je opět zcela zdarma (začneme asi pěstovat dýně, prý je také žerou).

(je to docela hezká ukázka nevnucovací metody: navrhnete alternativu nebo řešení, a pak ho už dál neřešíte. Pokud přijde ten správný čas, dotyčný si jej sám vezme za své).

- sklidlili jsme první dávku Kustovnice (ještě část zůstala). K tomu jsme přimíchali semena Vitánie Snodárné a pár Mochyní. Bylo to trochu hořké (podobně jako pyl z pampelišek), s tím si poradí citron (nebo kyselina citrónová, která také pomáhá zahušťování, někdy se používá i místo syrovátek). Z části jsme udělali marmeládu, a ze zbytku (pěna, slupky se semínky, které neprošly sítem) jsme vymačkali šťávu, a posloužila jako sirup pro přípravu nápoje (s vodou). Na chuť je třeba si zvyknout. Ale zatím žijeme Pinkiesmile

- teď už je to rok (ne-li déle), co nesplachujeme nepřetržitě pitnou vodou (stačí dešťová). To znamená tedy (podle faktury) úspora 2 kubíky za 1/4 roku. Takže celková úspora za 12 měsíc: cca. 400 Kč. Za ani ne 2 roky se tedy nádrž zaplatila jen na "pitné" vodě, protože jí máme mnohem déle, už vydělává (řekněme to jinými slovy, jen toto jedno jediné opatření pro mne znamená teoretickou možnost být asi o půl dne svobodnější - nepracovat; resp. při minimální mzdě by to byl 1 den).

- stále jsme si ještě nebyli schopni pořídit popelnici (maminka plánuje, že na její vyhrazené místo dá asi nějakou velkou kytku, protože už nevěří, že se kdy koupí). Co se totiž nezkompostuje, to se snadno vytřídí do k tomu vyhrazených obecních kontejnerů (a jakmile se přestane stavět, odpad prakticky zmizí).

- vichřici jsme (až jsem se divil) přežili beze škod (nic, co by se nedalo rukou narovnat), jen chvíli nešel proud, tak jsme vytáhli líh ještě po dědovi z ČSSR, a uvařili si oběd (rovnou tím i zatopili). To je panečku civilizace. Současná energetická síť a extrémní počasí holt nejde dohromady Twilightoops

https://zpravy.idnes.cz/cetnost-supercel...domaci_neh

"Supercely u nás nejsou výjimkou". Však jo, byly tu už v roce 2000, takže jsou vlastně naprosto normální, že? Srovnejte s článkem z roku 2016, kde se jednalo o "vyjímečný úkaz":

http://tn.nova.cz/clanek/ceskem-se-prohn...evidi.html

Jak vidno, podmínky už tu najednou jsou:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Supercela#Vznik_supercely

Neřešil bych ani tak, kdo nebo co za to může a zda je to normální či nové ( http://www.tornada-cz.cz/ ), spíš jako to, proč (už) nemáme odolnou infrastrukturu?



Prozatím jsem se nedostal k růstovým světlům, ale do nějakých blbých vánoc času dost..



Napadla mne taková hříšná myšlenka ohledně toho, proč my lidé údajně ztrácíme vápník.
Souvisí to s čištěním zubů? Pokud Vaše zubní pasta v sobě vápník nemá, tak při čištění hodně sliníte. No a pak to všechno vyplivnete (protože, kdo by polykal "jedovatou" fluorovou pastu, že?).

No, ale co je ve slinách obsaženo? https://cs.wikipedia.org/wiki/Slina

Pochopitelně, může to být jen 1 součást skládačky, a už vůbec by to nevysvětlilo například velbloudy, kteří slintají a plivou v jednom kuse Pinkiesmile

Nejspíš větší vliv bude mít stejně regulace kyselosti kvůli nevhodné stravě (mimo jiné):  http://www.bezeckaskola.cz/clanek-147-va...-dela.html (pro zájemce doporučuji i diskuze, často se snaží "opravit" či "doplnit" chyby v článku)

Ono jestli to nebude tím, že moderní medicína je sice fajn, ale především jde o životní styl, a to nejen o jídlo, ale hlavně o pohyb, zdravé životní prostředí a celkovou pohodu (co nejméně stresu). Jak jsme se mohli dozvědět nedávno na Prima Zoom:

http://zoom.iprima.cz/za-hranice-lidskyc...pertalenty
(časová značka: 18:10, Sardinie)
- nezapomeňte se řídit reklamou: namísto zaběhání si kolem domu si kupte nové auto, a nechte se odvézt pár km na trávník, kde budete šlapat na místě Pinkiesmile

V této souvislosti by mohl být zajímavý také pořad České televize, který ukazuje, jak vařit ve stylu První republiky: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/ (aneb jednoduše a co všechno jsme zapomněli)

- pro případ, že byste ještě nečetli (a měli vůbec zájem), v "knize" Náš mír je i kapitola věnovaná ekologii a zěmědělství/zahradničení (byť sama o sobě bude trochu působit mimo kontext): https://uloz.to/!GIJotjrIvlzX/nas-mir-pdf

(pro zajímavost: http://zeme.skrabalek.cz/ )


- něco pro "zasmání" Twilightoops

https://karelsykora.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=153575



ZHODNOCENÍ: Letošní úroda


Pro srovnání - ceny, často v akci (kolikrát jsou někdy až 2x takové), na konci léta (září) a většinou to není BIO, a nejde o samosběry:


Rajčata: 40 Kč/kg x 30.6 = 1224 Kč
(nesplnilo očekávání, špatné podmínky - zpočátku nekryté)

Nakládané okurky: 23 Kč/kg x 2 = 46 Kč

Okurka hadovka: 7 Kč/ks x 50 = 350 Kč

Zelí ve sklenici/čerstvé: 35 Kč/kg x 19 = 665 Kč

Hrášek: 50 Kč/kg x 0.75 = 38 Kč
(včetně 500g snědeno hned venku)

Květák: 20 Kč/kus x 7 = 140 Kč

Růžičková kapusta mrazená: 66 Kč/kg x 3.8 = 251 Kč

Mrkev: 10 Kč/kg x 3 = 30 Kč

Meloun vodní: 38 Kč/kg x 3 = 114 Kč

Celer: 20 Kč/kg x 18 = 360 Kč

Máta sušená: 190 Kč/kg x 0.35 = 67 Kč

Kustovnice čínská: 240 Kč/kg x 1.15 = 276 Kč

Česnek: 100 Kč/kg (15 Kč/kus) x 2kg = 200 Kč

Cibule: 8 Kč/kg x 6.1 = 49 Kč

Fazole: 65 Kč/kg x 0.05 = 3 Kč

Čočka: 66 Kč/kg x 0.02 = 1 Kč

Petržel: 46 Kč/kg x 0.7 = 32 Kč

Petrželka: 228 kč/kg x 0.1 = 23 Kč

Pažitka čerstvá: 440 Kč/kg x 0.5 = 220 Kč

Borůvky (nemražené): 390 Kč/kg x 0.05 = 20 Kč
(včetně 50g snědeno hned venku)

Maliny (čerstvé): 290 Kč/kg x 1 = 290 Kč
(včetně 200g snědeno hned venku)

Jahody (čerstvé): 200 Kč/kg x 2 = 400 Kč
(včetně 500g snědeno hned venku)

Brambory: 5 Kč/kg x 15.3 = 77 Kč

Špenát: 50 Kč/kg x 2.5 = 125 Kč

Ředkvičky: 45 Kč/kg (asi 1 Kč/kus) x 50ks = 50 Kč

Pórek: 8 Kč/ks x 27 = 216 Kč

Patizon: 30 Kč/kg x 2.2 = 66 Kč

Cuketa: 50 Kč/kg x 2.7 = 135 Kč

Kedlubna: 10 Kč/kus x 40 = 400 Kč

Paprika: 5 Kč/kus (45 Kč/kg) x 9 = 45 Kč
(nepočítám ty získané výměnným obchodem)

Meduňka: sušená 520 Kč/kg, čaj 500 Kč/kg x 0.14 = 73 Kč

(šalvěj jsme nepočítali, ale urodilo se asi 70g sušené)

Kopr: 390 Kč/kg x 0.02 = 8 Kč

Batáty: 52 Kč/kg x 0.5 = 26 Kč
(odhad, ještě nesklizeno)

Jakon: 55 Kč/kg x 0.5 = 28 Kč
(odhad, ještě nesklizeno)

Majoránka: 120 kč/kg x 0.02 = 2 Kč

Salát: 10 Kč / ks x 15 ks = 150 Kč

Brokolice: 17 Kč/ks x 10 ks = 170 Kč



CELKEM hrubý zisk: 6.170 Kč (započítáno semena -200 Kč)

(když nebudu počítat investice, tak při 430Kč/den čisté mzdy jsme svobodnější o 2x7 dnů).




Náklady utracené cca. za posledních 12 měsíců na pěstování (jednorázové, spíš odhad):


Skleník: 10.000 Kč
Hlína: 8.000 Kč
Hliníkové profily: 7.000 Kč
Dřevo: 6.000 Kč
Tmely: 1.000 Kč
Hadice: 1.000 Kč
Nádrže: 4.000 Kč
Rostliny: 8.000 Kč
Polykarbonát: 5.000 Kč
Plechy: 3.000 Kč
Hnojiva: 3.000 Kč (minerály, aj.)

Plánovaná útrata:

LED světla: 6.000 Kč
Další skleník: (polykarbonát): 10.000 Kč

CELKEM: 72.000 Kč

Předpokládaná životnost: 50 let
Náklady na rok: 1.440 Kč


Hnojiva počítám jako jednorázová proto, že je třeba vytvořit uzavřený systém, tedy minerály se ztrácet nebudou, uhlík bude přibývat skrze fotosyntézu (cukry) - navíc je výborný pro retenci vody (a živin) a zlepšuje zpracovatelnost půdy (už žádné okopávání sbíječkou), a zbytek prvků bude přes ČOV a kompost cyklovat zpět do zeminy.


BILANCE: +4.730 Kč


Z toho vyplývá, že pokud se nám podaří úrodu pořádně rozjet (tj. třeba i na 5 násobek současné produkce, protože třeba meruňka, broskovoň, kiwi nebo rakytníky ještě neplodí, borůvky či maliníky také nejsou ještě plně dospělé, a kvalita zeminy je stále ještě mizerná), zaplatí se nejen náklady, ale budeme relativně slušně soběstační (alespoň v určitých oblastech) (odhad 30.850 kč - 1.440 Kč = 29.410 Kč/rok).

Současné náklady na jídlo z obchodu pro 2 lidi za měsíc: přibližně 3.000 Kč (tzn. 36.000 Kč ročně) - protože nekupujeme téměř žádné živočišné produkty.





Slíbený pěněžní report - stav účtu po půl roce:

[Obrázek: matkafinan.jpg]

Čili čistý "zisk" za měsíce 4-10: 27 tisíc Kč (po odečtení zubaře: 12 tisíc Kč)

To není špatné na někoho, kdo bere minimální mzdu, platí si 1000 Kč za měsíc důchodové spoření, do práce jezdí vlastním autem, platí (kromě eletkřiny a hypotéky) náklady na domácnost a jídlo, a ještě si nechává dělat nové zuby (viz. účty). Takže ono to jde, jen se musí chtít a myslet, a ne jen blbě kecat Ajsmug A jak vidno, není to jen o tom hnát se za co nejvíce penězi.

Kdyby to mělo nějaký smysl (protože nemá, nešetříme peníze proto, abychom je utratili za blbosti), mohla by maminka prakticky hned (za měsíc) letět na týden do Dubaje na dovolenou, a ani by si to na nemusela brát úvěr. A nebo by si mohla každý rok koupit "nové" ojeté auto (ano, věřte tomu, že kolegyně u maminky v práci jí závidí i tu rezatou Felicii, kterou má - a s každým takovým https://123auta.cz/auta-do-30000-kc by jí už sežrali zaživa). Tak jak je možné, že někdo neustále prohlašuje, že aby se člověk měl dobře, musí hodně vydělávat? Takový člověk buď vědomě lže a nebo je hlupák (nemá platná fakta).


Tak jsem vám tak přemýšlel.. (a to bolí)

V době, kdy maminka ještě měla půjčku, tak s penězi nedokázala vyjít, přitom životní styl jsme měli stejný. Jak je tedy možné, že najednou, když půjčku předčasně splatila, tak nejen, že vychází, ale je i hodně v plusu?

Že by nebyla tak nějak pravda, jak se nám TV reklamy od firem nabízející půjčky snaží tvrdit, že "peníze vás udělají svobodné", resp. "když si vezmete půjčku od nás, budete svobodnější a šéf vás povýší"?

Problém v reklamě je ten, že zákon umožňuje jisté přikrášlování. Tedy není v rozporu s etikou, když zpracováváte mléko z intenzivních velkochovů a přitom si dáte na obal obrázek kraviček pasoucích se venku na trávě. Podobně asi můžete dál na obal obrázek řemeslníka, který něco vyrábí, ale přitom nakupujete výrobky z dětských manufaktur.

Já nevím jak vy, ale já tomu říkám klamání spotřebitele nehledě na to, co si o tom myslí Rada pro reklamu. Co se týče těch reklam na půjčky, jsou více méně dvě možnosti: buď je firma tak hloupá, že tomu, co tvrdí, skutečně věří, a nebo manipuluje záměrně, a tedy se jedná o lež. Tak jako tak, komu chcete věřit? Lháři nebo blbci?

Naštěstí nežijeme na planetě dualit, jak se mnozí domnívají (Doleva, nebo s Klausem? Bílá nebo černá. Socialismus nebo Kapitalismus), a můžeme si vybrat svou vlastní cestu, a ne se nechávat usměrňovat https://www.youtube.com/watch?v=mZ6CtODuA_o takže nemusíme věřit ani jednomu z nich.




Na základě posledního vývoje jsem vyhotovil graf osvobození se ze systému (platný pro mě):


.xls   SplněnéÚkolyProDůchod.xls (Velikost: 29,5 KB / Stažení: 2)

aneb je to stále jen o tom vědět, co člověk potřebuje:


.xls   VýpočetBilanceRodiny.xls (Velikost: 46,5 KB / Stažení: 3)

Byť některé položky tam jsou možná zbytečně nadhodnocené (například odvlhčovače, maso).

Už mě ta hra "peníze za práci" nebaví Pinkiesmile Pro mnohé je to blbost, pro mne matematika.


Jen tak ze srandy spočítáno, že připravím pak ekonomiku - za předpokladu, že si kromě zdravotního budu platit i sociální a nepřijdu si pro příspěvek na bydlení (nejspíš si ho ale vezmu, ve stylu "blbý kdo dává, blbější kdo nebere") - asi o 504 tisíc Kč ročně. A to pokud nepočítám (sice možná ne úplně pravděpodobný, ale ne nevyloučitelný) výpadek z nečinnosti naší firmy a na ní navázaných subdodavatelů, protože stále "hrozí" situace, že v momentě, kdy se na to vykašlu já, vedení taky (a já pochopitelně nejsem proti, však si také zaslouží odpočinek jako já - tak nějak se držíme vzájemně na vodou, a to i psychicky), protože pak by to šlo do miliónů ročně.

Pokud jde o realističnost, není to až tak krátkozraké, jak se může zdát. 20 let závislosti na důchodci není v naší rodině až takový problém vzhledem k tomu, že poslední generace se běžně dožily k 90.letům, a je hlavně v mém zájmu, aby maminka žila co nejdéle spokojeným a zdravým životem Pinkiesmile

Je to jen uvedení mé teorie "inteligentní sobeckosti" do praxe. Konám se svém vlastním zájmu, ovšem se znalostí vazeb, co mi skutečně uškodí a co pomůže. Podle logiky dnešní společnosti, aneb co je v módě, bych měl maminku asi strčit v 60. letech do domova důchodců, krátkozrace schrábnout těch pár korun za její auto kvůli zisku, a připravit se tím ale o doživotní rentu, protože celý její důchod sežere nějaký DD.

Vzhledem k tomu, že tedy budu pracovat jen asi 21 let namísto 47 let, je to jako kdybych celý život pracoval jen asi 2 dny v týdnu. A o důchod, pokud ještě tehdy bude vůbec existovat, se nějak nebojím, protože díky inflaci, která je téměř 100% jistota, budou mít mé dnešní odvody v té době dost slušnou cenu jako vyměřovací základ.

Honit se do konce života za penězi, vstávat kvůli práci abych měl v garáži luxusní auto, o které se budu bát, že mi ho někdo ukradne, a budu ho muset servisovat a platit za něj poplatky na pojištění, nebo se každý den vzbudit v poledne a po dvou hodinkách práce na záhradce jít malovat, učit se jazyk, něco si programovat nebo se procházet po krásách naší vlasti? Jasná volba. Pro někoho.

Mnozí na to šli ještě jednodušeji, a žijí ze sociálních dávek (byť jen ze životního minima). Já se nedokáži ale tolik uskromnit, a třeba takovou televizi nebo internet prostě k životu chci.

A to jsme ještě počítali, že kdybychom se uskrovnili, a já si neplatil sociální, a neměli jsme auto, a přitom stát by nám nedal příspěvek na bydlení, stačilo by přibližně 8000 Kč pro dva lidi (samozřejmě elektřina, internet, mobil, počítač, vše zachováno). A kdyby byl člověk sám a nebral důchod, ve vlastním domě se zahrádkou bez auta a sociálního by mu stačilo asi 5000-6000 Kč měsíčně, což je životní minimum a zbytek musí stát doplatit příspěvkem na bydlení. Na důchod bude mít nárok, pokud v životě odpracoval alespoň 20 let (nebo si zaplatil příslušnou částku na sociálním, což je pro OBZP dnes cca. 1485 x 12 x 20 = 356.400 Kč; aneb 13.5% z minimální mzdy - pochopitelně, i důchod tomu bude odpovídat, čili v tomto případě půjde o 20x1.5=30% z 11.000 Kč, což je 3300 Kč + valorizace + sociální podpora/příspěvek na bydlení + 2550 Kč základní výměra, která je 9% z průměrné mzdy).

http://www.kurzy.cz/kalkulacka/prispevek-na-bydleni/


Ještě čekám na to, až klesnou fotovoltaické panely v ceně, a nainstaluji si tak tři po 250 Wp (ale svépomocí, dotačním montérům platit nehodlám). Mohly by se zaplatit za 15 let (byť jsou výkupní ceny směšné (zaplatí mi to ostatní účastníci ČEZu a spol., muhehe), budu v létě přebytky dodávat do sítě - je to jednodušší než řešit oddělený okruh nebo pokuty), a pokud se bude větrné počasí zhoršovat, zvážím instalaci větrné turbíny (ta teda cenově bude stát asi až 2x tolik, co ty panely, ale třeba za ty 2 dny, co tady bylo, by udělala 72 Kč, resp. prodejem 26 Kč - to je návratnost asi 800 resp. 2700 větrných dnů) - celkově by to mělo snížit závislosti na síti, a zvýšit soběstačnost (i finančně). Možná, že na tom člověk nevydělá, ale jde o to, že teď ty peníze může postrádat, a později mu to pomůže.




Update: Listopad

- Blíží se zima, je čas přezout. Když za něco nemusím nikomu platit, tak to neplatím. Za dobu, co mám toto auto, mi tato metoda už zaplatila nové zimní gumy i s disky, a část nových letních (btw, poklice na kolech pod šrouby přes STK normálně prošly). Vyklidili jsme zase garáž, ať mám na zimu kde stát (pravidelně v ní totiž přes léto naděláme binec, většino u se tam skladuje stavební materiál na právě probíhající práce).

- zkusil jsem veganský sýr (náhrada mozzarelly), a chutná stejně blbě jako kterýkoliv tvrdý sýr z mléka Pinkiesmile Ale jíst se dá.

- takže sklizeno máme, ČOVka se vyčerpala (trvalo to asi 2 hodiny, a navzdory mýtům žádný zápach, a pokud jde o choroboplodné zárodky, žádný efekt na nás to nemá - neděláme to prvně), hnůj navozen (ještě dva dny potom jsem málem lezl po čtyřech), a minerální hnojivo (sopečný popel, atd.) aplikováno.

Jestli si mám vybrat, zda do 65-70 let řešit peníze v práci a nebo jednou za pár let zpracovat pár výkalů, volím rozhodně lejna

Mimochodem:

Čerstvý hnůj: 120Kč/100kg x 650 kg = 780 Kč (za 2 hodiny práce)

Kal z ČOV: min. 5% roztok & 2500l = 125 kg
Složení odpovídá cca. něčemu mezi Cereritem a Krystalonem, včetně živé hmoty

Cererit 10 kg za 268 Kč, Krystalon cca. 0.5 kg za 73 Kč, humát 250 ml za 76 Kč

400 Kč/10 kg x 125 kg = cca. 5000 Kč


- 3. brambory jsme nakonec nechali v zemi, třeba z nich něco bude na jaře.

- získali jsme ještě další hromadu listí, a to od souseda (ještě pro nás nachystal další trávu s listím, jen to odvézt). Taky pár slušných hromádek (s kompresí do pytlů se to dalo odvézt na jednom kolečku, ale zabralo to celý kompostér). Stejně, jakožto dítě jsem hrabání listí nesnášel (protože jsem musel), teď to dělám dobrovolně ještě u cizích lidí Pinkiesmile A k tomu s radostí, protože tu hodinku ročně tomu člověk rád obětuje, když nemusí dělat dokola to samé (takové zpestření). Tímto zdravím pana Kapala a jeho omezené myšlení o dobrovolnosti.

- skoro veganská strava nemá prakticky vliv na činnost nebo nemocnost (alespoň v našem případě, už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy měl nějakou nemoc, nebo rýmu delší než 2-3 dny - chřipku jsem měl možná tak před 5-8 lety). Během léta jsem přibral na 69.5 kg (56% voda, 43% svaly, 15% kosti, 17% tuk) a to i přes to, že doporučených 2620 kcal ani zdaleka nepřijímám. Přes zimu hádám, že tak 3-5 kg shodím. Diety nebo složení jídelníčku neřeším.

- zkoušíme listy vitánie přidávat v malém do čajů. Zatím žijeme.

- Opět jsme byli svědky vzdělanosti našeho národa. Kolegyně u mámy v práci, co má vlastní dům, více méně spíš na venkově než ve velkoměstě, NEVÍ, kde se bere hlína a půda obecně, a nechápe, že to je například zetlené listí. Si snad paní myslí, že se vyrání v továrnách a pak sype všude z pytlů skrze hobby markety, ne? Jako vážně, a tohle má mít možnost ve všeobecném referendu rozhodovat o všem? Včetně odborných oblastí? Ale budiž, jen ať rozhoduje! Ať to někdo populisticky protlačí, a hned se projeví demence našeho systému - to bude taková sranda, že ani nebudeme potřebovat estrády v televizi.

Si asi říkáte "no bože, tak neví nic o hlíně", ale (co zatím víme) ona neví ani o fázích Měsíce, natož o násobilce prvního stupně základní školy.

- v souvislosti s tím zažila maminka takovou vtipnou historku (já byl v práci). Soused nám ještě shrbal další listí vedle pošty, tak to šla vozit jako další vrstvu nad hnůj. Cestou jí potkala paní starostka a nabídla jí, že jí to chlapi odvezou. Maminka původně nechápala, proč a kam, a vyšlo najevo, že se původně domnívala, že to chtěla vyhodit (jako skoro každý tady) do kontejneru na bio odpad, a že byl plný. Naštěstí se vše vysvětlilo, takže jsme o listí "nepřišli" Pinkiesmile Každopádně ale, pokud někdo ve vesnici do té doby pochyboval, jestli náhodou nejsme blázni, tak teď už to budou vědět na jisto Rainbowlaugh

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...mpostovat/
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Že by konečně větrné elektrárny pro prostý lid?


http://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/9/dr...-surovina/

(+ konečně plná možnost recyklace fotovoltaických panelů, takže padá argument jejich neekologické výroby)


Větrná elektrárna:

https://www.solareconomic.cz/solarec/esh...CEQAvD_BwE

Cena 30 tisíc, zisk cca. 40 kWh/měsíc, minimální udáváná životnost 25 let

Tedy teoretická úspora za elektřinu (při spotřebě a ne při prodeji):

12 x 20 x 40 = 9600 kWh x 2.5 kč = 24.000 Kč

Výsledek: při současných cenách elektřiny se zatím nezaplatí.

Pochopitelně po 25 letech stačí většinou vyměnit jen nějaké součástky, není třeba kupovat znovu celou sestavu, tzn. že jako dlouhodobá investice například na 50 let s tím, že generálka bude stát 1/2 pořizovací ceny, tj. 15 tisíc, by se už jakžtakž vyplatila i pokud se nebude elektřina zdražovat:

24 tisíc x 2 = 48 tisíc Kč zisk

cena: 30 + 15 tisíc = 45 tisíc

Pochopitelně další přínos je v nezávislosti na energetické soustavě (výpadky, možné zdražování) a ekologický dopad (energie z větru vs. energie z uhlí).

http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/ekonomik...2-let.html




Kdo má pochybnosti o využívání ČOV při zahradničení, doporučuji přečíst:

- o konkurenci bakterií na kompostu a v půdě (likvidace patogenů)
- oxidativní funkce ČOV (likvidace patogenů)
- zákon/vyhláška o nakládání s odpady
- zákon/vyhláška o nakládání s aktivovaným kalem a jeho kompostování
- zákon/vyhláška o využití předčištěné vody k zalévání
- o pravidlech aplikace hnojiva na užitkový záhon


V Koření byla teď nedávno reportáž, jak lidé staví ještě domy z ručně dělaných cihel, a světe se div se - tyto cihly jsou dělané mj. i z hnoje, kdy se lidé bez ochranných pomůcek brodí a rukami zpracovávají zvířecí výkaly. Jaký je záměr TV reklam, které brojí proti sebemenšímu množství mikrobů v domácnosti či článků (ať už od lajků či specialistů) zavrhující přírodní hnojiva nebo vlastní pěstování zeleniny jako nehygienické a tedy hrozně nebezpečné?

http://tn.nova.cz/clanek/koreni/koreni-c...hnoje.html

Pochopitelně jisté zásady je třeba dodržovat, ale otázka zní: nepřeháníme to už? Imunitní systém byl navržen, aby nás chránil před vnějšímu okolí, a co se stane, když ho necháme nečinný? Nepřijdeme o něj (podobně jako o kosti, svaly či mozek, pokud je nebudete zatěžovat)? Či hůř, nezačne se "nudit"? Co když si pak najde nějakou práci a začně škodit nám samým? Mj. jedním z vinikům autoimunity bývá dnes stres. Tedy se ptám: kde je onen pokrok v civilizaci trvajícící už min. tisíce let proti zvířatům?

https://www.celostnimedicina.cz/hlavni-n...munita.htm

Pak se dočtete v časopisech děsně geniální rady, jakože si během dne máte jít lehnout nebo se vystavit sluníčku. Kdo to napsal? Kde proboha žije? Jak to má realizovat třeba taková obsluha metra či dělník v dole? Nebo burzovní makléř? Chirurg v nemocnici při krizovce? Nebo skladník? Či pokladní v supermarketu? Spousta kuchařů, co jede od rána pomalu do večera? Kdo tady vlastně žije v utopii?




Ekologie a spol.
Jak někdo kdysi správně napsal, to bychom opravdu nemohli jíst nic Pinkiesmile

http://g.cz/spatne-zpravy-pro-vegany-tec...a-zvirata/


Spíš se ptám, proč se všechno dneska dělá tak prasácky a uměle? Když to přeženu, nejen Česká republika je odpadem potravin z Polska či Německa, ale prakticky všichni lidé na západě se živí odpadky Pinkiesmile

pozn. k omega-3: získávají se NEJEN z ryb, a ani ty ryby je samy v sobě nevytvářejí (žerou mořské řasy - což je mimochodem běžná strava východních přímořských národů, třeba Japonci).

http://zdravi.peknetelo.eu/zdrave-potrav...ame-kombu/

Nevadí vám, že se vás některé reklamy či články snaží nenápadně zmanipulovat, či vám snad lžou? Pokud vám to nevadí, bude vám vadit, když vám budou lhát všichni ostatní?

Mimochodem, s tím posledním bodem u špatných zpráv nijak nemám problém, a myslím, že ani většina veganů, co platí pomocí karty Pinkiesmile Také nějak nerozumím tomu, jak souvisí odmítnutí používání peněz s odmítnutím všech materiálních statků? A opravdu musí být člověk komunista, aby bojoval proti kapitalismu, a nebo se nám tady pisatel (klidně i nevědomě) pokouší podsouvat myšlení v dualitách?

A v diskuzi se člověk zase jednou pobavil (mikrobi jsou maso? Rainbowlaugh )

Mimochodem, byť tento článek může být ironický, je v naprostém souladu s tím, čemu věřím: http://g.cz/podporujme-vegany-alespon-zb...sa-na-nas/ Jenže spousta lidí si neuvědomuje, že pokud jí maso, a zároveň se snaží ostatním lidem svými řečmi zabránit, aby jej nejedli, že tím vlastně nesnižují poptávku po něm, a tedy sami sobě zvyšují cenu, ergo škodí sami sobě Pinkiesmile (na druhou stranu, když to přeženou, nízká poptávka zabije nabídku a cena vyletí nahoru tak jako tak).

Jen s tím staráním se o nemocné nesouhlasím. Správně to říkají příznivci kapitalismu: jsem sobec a o jiné se starat nebudu Ajsmug Podle logiky: čím víc masožravců umře na nemoci, tím víc % bude ve zbývající populaci veganů (a tím masožravci prospějí sami sobě, protože opět bude větší nabídka než poptávka, což údajně zlevní ceny).

Všimněte si jedné věci. Chudí lidé mají pocit, že prostě něco musí mít, i když na to nemají, a jsou ochotni si snížit i svůj standard pomalu až k žumpě. Přitom jak se chovají ti, ke kterým tak rádi vzhlíží a představují si sami sebe na jejich místě, tedy bohatí? Ti si nesníží svůj standard. Nebo si myslíte, že když by náhodou nějaký miliardář, co si hypoteticky kupuje každý týden nové Ferrari, náhodou byl chvíli bez peněz, že by snížil svůj standard a projednou si koupil místo Ferrari třeba Trabanta? No nekoupil. Prostě si počká, až bude mít zase na Ferrari a koupí si Ferrari. Mnozí chudí si ale raději každý den koupí trabanta, než aby si obden kupovali Oktávie a jednou do týdne ono Ferrari. A není to otázka přežití, v západním světě je to otázka volby.

http://www.na-septande.cz/vse/co-ne-smim...det-cast-4

Ještě, že já nemám žádné (natož uvědomělé) děti, které by mi možná mohly vystavit účet za můj neukázněný pobyt na jejich planetě..

(opět, berte s rezervou: já třeba nevěřím na Ilumináty nebo NWO, protože k vysvětlení současného stavu stačí jednoduché věci: definice kapitalismu a lidská blbost; nicméně ten zbytek je rozhodně zajímavý - minimálně stojí za pročtení, pak ať si každý věří, čemu chce; i pokud Ilumináti existují a mají skutečně svou moc postavenou na penězích, proč s nimi vůbec ztrácet čas? S pádem kapitalismu padnou i oni).







REPORT ze zahradničení - Listopad 2017:

- mám objednaná CRI97 LED světla, tak do vánoc snad rozjedeme vánoční stromeček Pinkiesmile (nejsou bohužel všechna skladem) Většina jsou studené bílé, část je denní bílá a ještě menší část je UV. Každá rostlina dostane ve stejném poměru všechny tři. Vzhledem k tomu, že pro stejný tok zelené je třeba nejmenšího výkonu, rostliny často pro zdravý vývoj potřebují celé spektrum, a budou u toho žít i lidé, je zbytečné se omezovat jen na červenomodrá růstová světla. Nebudu dodávat IR, které bude obsaženo jen z vyzařování stěn a stropu místnosti. Nepotřebuji, aby se rostliny táhly, ale aby tvořili spíš o něco větší listy.


V oblasti FAR se doporučuje 26-60W jako minimum pro vnitřní prostory (100W pro nejlepší výsledky). Já odhaduji průměrný výkon bílého světla 310W/11m=28W/m (360W zdroj, světla asi 330-340W). V přepočtu na m2 přibližně 84W s tím, že v některých místech se část zdrojů bude překrývat, tedy možná i více. Vzdálenost světel bude přibližně 50cm od rostlin. Dává to asi 26 tisíc lumenů (cca. 20 tisíc v kuchyni a 6 tisíc v koupelně, pro srovnání, běžná 12W LED bílá žárovka dává cca. 1050 lm). Což by mělo rovněž zlepšit pohodu pro lidi (světlo jak na Sněžce v poledne Pinkiesmile ). Bude to jako kdybychom měli v bytě 10 aut s rozsvícenými čelními světly.

Zatím plánujeme pěstovat zeleninu (počínaje od bylinek, přes špenát, pórek, cibuli až po květák či mrkev) + to použijeme jako udržovací světlo pro citrusy, když se zrovna nebudou letnit (nechám některé pevně ve skleníku, ale jiné budou jako přenosné), a na zkoušku zkusíme rajčata a okurky (protože ty kvetou a vyžadují opylení).

Modré světlo zajišťuje více vitamínů nebo antioxidantů v rostlinách, a zvlášť u listové zeleniny nepotřebujeme, aby nám rostliny rostly do výšky (červené světlo). Vzhledem k tomu, že moc plodit nebudou, tak by dané spektrum mělo být vyhovující. Máme vyzkoušeno, že třeba salát v zastíněném skleníku roste rychleji, ale uboze, zatímco na přímém slunci roste sice pomaleji, ale zato košatě.

Zatím zkusíme pěstování v půdě, byť je údajně 2x pomalejší než při hydroponii.


Toto by, pokud se to povede, mohlo být zajímavé pro lidi, co nemají zahradu, ale jen byt, a chtěli by třeba také vlastní zeleninu, pokud možno bez práce a velké investice (250 kč/m pásku + trafo; existují i pásky přímo na 230V, někdy i za poloviční cenu, ale není tam uvedeno CRI, tak nevím, jak moc dobře by pod nimy rostliny rostly - často jde jen o CRI>80).

Bílé pásky totiž nevyžadují vyčlenění části bytu pro fialovou komoru pro rostliny a při troše umu se dobře včlení i do obýváku, kde nahradí hlavní (často nevyhovující nebo neúsporné) osvětlení.

- natřeli jsme pergolu, takže se mohly stáhnout konečně ty fólie a bude tu víc světla (na léto tam stejně bude krycí 40% plachta kvůli stínu)

- dostavěli jsme západní stranu u rajčatového skleníku. Sice to nebude plně uzavřené, ale mělo by to bránit proti větru a proti mrazíkům (je vyzkoušené, že pokud strčíte auto napůl pod střechu, tak pokud není přímo -40, polovina oken bude zamrzlá, ale ty pod střechou budou normálně čistá).

- v rámci využití se tam napíchají jahodníky (množíme skrze odnože, takže zdarma), a jako rezerva další kiwi, možná i akébie, zimolez, klanospraška a další (budou určitě méně náchylné než ty venku pod širým nebem). Prozatím jsem si připravil prostor a zasypal jej lepší zeminou (část je rašelina).

- blíží se nám mrazy, tak je čas garážovat auto. Má to dvě výhody: ráno lépe startuje (menší spotřeba), protože byť garáž vytápěná není, je v ní +5 až +15 dle počasí venku, a když večer auto přijede, vytápí garáž (dokáže zvednout až na několik hodin teplotu o 5 a někdy i víc stupňů). Jelikož je garáž přistavěná k celé jedné stěně domu, snižuje tím jeho tepelné ztráty (pokud je v garáži +10 a venku -20, rozdíl na 20m2 plochy je 20 x 30 x 0.3 = 180W za hodinu, které se ušetří - to je v nejlepším denně až 4 kWh).

Pro ty, co teprve plánují dům nebo přístavbu a mají zájem o zahradničení, by možná stálo za zvážení:

- na jednu stranu domu přistavět garáž (budete jí pasivně vytápět a zároveň snížíte tepelné ztráty domy - čím větší plochu zdi zaberete, tím lépe)

- k východní, jižní a západní zdi přistavět skleník nebo zimní zahradu (opět, snížíte tím ztráty domu a zároveň alespoň trochu budete vytápět skleník: kategorie "B" se ztrátou 0.3W/(m2K) vám při ploše zdi 7x3 metry = 21m2 dodá na každých 10stupňů rozdílu mezi domem a skleníkem přibližně 63W tepla za hodinu, tj. za den 1.5 kWh - 150kWh nebo-li 400 Kč za zimu taky dobrých, ne? A nebudete muset chodit pro ovoce a zeleninu ve sněhu)

- ČOV se soustavou nádrží pro přečerpání (klidně zakopaných do země) umístěte co nejblíže skleníku (jednak kvůli zalévání, ale také pro využití odpadního tepla - kompostování odpadu vytváří dost slušné teplo, a pokud byste například nějakým oběhovým čerpadlem pouštěli uzavřený okruh skrze trubku s fridexem, která by byla pod zemí, a ponořená v ČOV až na dno a zase zpět, tak za cenu proudu čerpadla - většinou okolo 20Wh, tj. 480Wh za den - získáte takové primitivní tepelné čerpadlo voda-voda-vzduch).

https://inner-light.ning.com/m/blogpost?...t%3A263316

https://www.youtube.com/watch?v=ruF0ZqXPuaw

Využití ČOV sice nedává takové teplo, ale zase je trvalejší (prakticky do nekonečna, pokud ovšem nebudete chtít skleník vytápět neustále bez dalšího zdroje tepla i v těch největších mrazech, to by vám taky mohla ČOVka v nejhorším případě i zamrznout Pinkiesmile ) a nemusíte neustále dodávat nový materiál.

Teplota vody v ČOV je obvykle 10-15 stupňů celoročně (přitékající voda z domu má pak 5 až 50 stupňů) - teoreticky by se s ní dalo i skleník chladit (čerpadlo pohánět pomocí fotovoltaiky, protože v létě je sluníčka dost - zase ale pozor, teplota vody by se neměla ani blížit 40st., jinak zabijete enzymy).

Rovněž dmychadlo je vhodné v takovém případě umístit do skleníku, protože byť malé, má určité odpadní teplo při svém provozu.

To není jen o ekologii, ale také o penězích. Přitom cenově je jedno, zda postavíte garáž, skleník, dům a ČOV 10 metrů od sebe nebo u sebe, ale při správném plánování můžete pak hodně ušetřit na jejich provozu (což se v mém případě u skleníků už nepovede). Spíš dokonce ušetříte, když lepíte stavby na sebe (nepotřebujete 4.zeď).


- skleník dostal horkovzdušný ventilátor. Sehnal jsem takový, co má termostat od +/- 0C, takže je nastavený na 1000W a minimum. Zatím dělá to, co má (tj. nic). Cena 300 Kč.

- v únoru jdu na kontrolu k zubaři, tak si ověřím svou teorii, že žvýkat žvýkačky bez cukru po každém jídle je zbytečné (přestal jsem je používat asi před půl rokem). Leze to do peněz, a byť to nejspíš má přínos, pokud se stravujete nevhodně, pokud za stejné peníze začnu jíst přirozeně (neříkám nutně zdravě, protože "co to je zdravě?"), proč bych vyhazoval peníze ještě za žvýkačky?

- pergola dostala elektroinstalaci

- plánuji, že příští rok přistavím i východní stranu pyramidového "skleníku". Nebude sice uzavřen, ale bude více chráněn. A v rámci větší izolace druhého skleníku k němu přistavím dřevěno-polykarbonátovou "předsíňku". Přibližně dalších 2m2 (4m3) jednak trochu pomůže uchovat teplo při vstupu do skleníku (taková přestupní komora), byť nebude už mít tentokrát dvojitý plášť, a jednak získáme prostor pro vnitřní sud na vodu (akumulace tepla) a zahrádku pro další kiwi (ochrana před jarním mrazem - taková rezerva, kdyby ta venkovní eskadra někdy zase promrzla; když bude nadúroda, tak to buď rozdáme, uděláme džemy a nebo tím nakríme slepice). Kromě toho jsou to další 2m2 na lapání dešťové vody.

Vlastně jsem už částečně začal budovat i skleník číslo 3.

Což také částečně odpovídá na otázku, kde na všechno to zahradničení brát čas. V důchodu budeme dělat prostě to samé, co děláme teď, jen ušetříme nějaký čas tím, že už nebudeme nic dalšího stavět, a hlavně nám oběma denně zbyde navíc 10 volných hodin, které teď trávíme v zaměstnání nebo na cestě do něj/z něj. Kdo může říct, že po odečtení času na spaní mu denně zbyde min. 10 volných hodin, až se vrátí z práce? A musím říct, že kdyby mi v takové situaci někdo nabídl, zda bych dobrovolně nešel třeba 1 den v roce orat traktorem veřejné pole, nejspíš bych to v rámci zpestření jako zábavu rád přijal i zadarmo, jen abych se doma nezbláznil.

- od sousedů jsme zjistili, že stačí zajít asi 100 metrů "na poštu", a tam se dá objednat zrní pro drůbež v ceně 400-450 kg/metrák, a to včetně rozvozu.


Vzhledem k tomu, že cena vajec již nyní v supermarketu stojí okolo 4-5 Kč za kus u kategorie 2/3, tak pokud 2 slepice snesou byť jen 150 vajec ročně ***, a denně sezobou každá 150g zrní*, tak se během 2 let zaplatí i včetně pořizovací ceny (2x100 Kč + 2x450 Kč = 1100 Kč - (2 x 150 x 4 Kč) = +100 Kč A kdybychom počítali nulky, tak to máme 2x150x10 - 1100 = 1900 Kč zisk/úspora za dva roky; pokud budou žít 8 let ale dobře snášet jen 3 **, vychází bilance na 2x100+8x450=3800 vs. 3x150x10=4500 Kč, čili stále 700 Kč v plusu, kromě toho jsme měli v původním domově slepici, která snášela ještě pár vajec ročně ještě v rok své smrti, a to bylo hodně přes 5 let). Pochopitelně, kurník není také zadarmo, ale pokud se dá postavit z pórobetonu do 3000+ Kč (+výběh) a jeho životnost je cca. 100 let, nemá cenu ani těch 30+ Kč ročně rozpočívat do nákladů. To dřevěné, neizolované "něco", čemu hobbymarkety říkají kurník, ani nestojí za řeč. Ze zásady už nestavím pro zvířata nic, v čem bych nebyl ochoten trávit zimu sám. Slepice pochopitelně, jako každý živý tvor, vyžaduje kulturu prostředí, tj. dobře zateplenou budovu a také dostatek světla ve dne (i kdybych jim měl svítit v zimě 8 hodin denně, tak při 10W LED žárovce mne to bude stát 4 měsíce x 30 dnů x 8 x 10 x 2.5 / 1000 = 24 Kč). Kdo ví, třeba zkusíme i plakáty se zelenou loukou. Alespoň budeme mít v důchodě nějakou zábavu Pinkiesmile

*) Norma je 30-60g/den na kus

**) Není výjimkou i věk přes 10 let, a údajně max. je 25 let! A snášet mohou i více než 10 let

***) Dle plemene až 300 vajec ročně na slepici

Kromě zrní budou dostávat zbytky jídla nebo dýně a zřídí se jim malý prostor pro kompost. Protože ten bude plný červů, a slepice je rády zobou (a zahrabou si). A u toho jej i obohatí o kvalitní složku Pinkiesmile takže budou generovat peníze i vytvářením kvalitní černozemě. Část výběhu bude pletivem pokrytá země, aby měly vždy čerstvou trávu, ale nerozhrabali si ji. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Zdražováním kapitalisté nevytvoří větší zisk, pouze zvýší nejen mou motivaci se od nich odpoutat ale také návratnost investice. A jak se říká, účet platí poslední (ten, kdo bude kupovat vejce jako poslední, bude logicky platit nejvyšší cenu, aby pokryl náklady výrobce při stále klesajícím odběru - je to stejné jako u ČEZu a spol., jejich věrní zákazníci budou platit příspěvky těm, kteří od nich utekli a jedou na fotovoltaice atp., kterou prodávají do sítě). O choroby zájem nejevím, protože jako děti jsme stejně byli večně zalezlí u slepic nebo v králíkárnách s morčaty a králíky, pokud už ne ve chlívě u krávy a kozy, a odnesl jsem to jen zánětem mozkových blan, takže tady si smrt už nic navíc nevezme Pinkiesmile Kočky v posteli byl u nás doma standard. Někdo nahoře i dole se očividně hodně snaží, abych k nim ještě nemusel Rainbowlaugh

http://leva-net.webnode.cz/products/neco...slepicich/

V Německu jsem nebyl, takže nesoudím, ale celkově mě cena vajec je tak nějak volná:

https://www.stream.cz/adost/10020076-zav...lati-nemci

Vlastimil Brandejs · Manager ve společnosti ZZN Svitavy a.s.
Tůma klame, farmáři v Německu dostávají za vejce postatně více, naši čeští farmáři opět dostávají o 60 - 80 hal./ks méně než němečtí. Ceny navyšují supermarkety svojí marží.


Ale nám je u zadku, co si zemědělci a producenti v současném systému dojednají. Dokud to platíme, budeme požadovat kvalitu za levné peníze. A je nám celkem jedno, jestli si jí vyprosíte od Boha jako zázrak, vycucáte z prstu, budete dotovat ze svého, nebo jí zajistíte technologickým pokrokem. Pokud tedy chcete, abychom to kupovali. A pokud utečete do zahraničí a tady vejce nebudou vůbec nebo budou ještě draží? No, alespoň se ukáže, jak současný kapitalistický systém zajistí Čechům konečně ten slibovaný blahobyt..


- test dalších veganských potravin: pomazánka ze sójy má takovou divnou chuť, ale jíst se dá. Naproti tomu náhražka šunky je výborná (byť je tedy vegetariánská a ne veganská, ale jen to potvrzuje slova veganů: samotné maso, byť tepelně upravené, málokomu chutná a tak ho marinuje, solí nebo koření, jenže s daným kořením pak chutná jako "maso" cokoliv). Jen ten čoko nesmysl chutnal divně. Tofu, byť uzené, jsme smažili a jako, jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý den, to nikoliv. Nicméně to bude nejspíš otázka zvyku. Tak jako tak, alespoň to není tlusté, jako většina masa, co se pro naši kastu dalo v příměřené ceně sehnat z velkochovů.


https://www.stream.cz/adost/10019906-che...i-rakovinu Když nám to nevadí, neřešíme to, přehlížíme, tak proč bychom se měli divit, že? Takové zprávy každého jen otravují. Já bych všechny ty kontroly a internety zakázala..

Zajímavý příspěvek z diskuze: Nevím. Nevedu si statistiky toho co kupuji k jidlu a kolik za to dám. Ale držím se zásady, že je lepší lžička medu, než kýbl hov*n. Jinak BIO jsem nikdy nekupoval a kupovat nehodlam. Někdo si jak vidno raději inteligentně kupuje Ferrari než Trabanta, protože ne vždy platí, že kvantita je víc než kvalita Ajsmug prostě přirozený predátor člověka je člověk sám - tak sme šikovní!! kdo chce žít ať se snaží - komu to za To nestojí - nemusi

Jen zajímavá věc k zamyšlení: tomu se říká pokrok a civilizace, že když nechceme jíst blafy, tak musíme trávit čas studiem toho, co nám společnost vnucuje? Nemělo by být samozřejmé, že by společnost měla být lidem prospěšná bez toho, aby jí muselo stát 50 kontrol za zády?


- už mě docela štvalo, jak si Kaufland mastí kapsy na himalájské soli 100g za 70 kč (protože tolik peněz za sklo nedám a jinou nenabízeli), tak jsem šel na net a koupil několik kg po 60 kč (a k tomu třtinový cukr, který rovněž vyšel levněji a stejně ho často ani v supermarketu nemají). A když už jsem byl v tom, vzal jsem i velkobalení semínek (chia, len - do pečiva, do jogurtu) a mouky. Takže máme zásoby víc jak na rok, a nazdar bazar. Poštovné jen 75 Kč, tzn. že v přepočtu na kg to vyšlo asi jen o pár kč víc než normálně (ani tomu nemůže market konkurovat - jen tak bokem, třeba brumík nebo mléko je levnější v našem místním vesnickém obchodě než v supermarketu v okresním městě, tak kde to jako jsme?). Sůl jinak kupujeme už minimálně mořskou (protože nejsme socky a můžeme si to dovolit) https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_s%C5%AFl


Fun zážitek od maminky z práce - kolegyně: "chjo, já bych teda peníze za zvěřinu nedala, kde bych to vzala" a hrábne do regálu pro dvě krabičky cigaret za 70 Kč/kus (a to denně) Pinkiesmile

Srovnejte složení prvků: https://www.malachit-obchod.cz/cz-clanek-9.html vs. https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlorid_sodn%C3%BD

http://www.vyvazenezdravi.cz/himalajska-...ase-zdravi

Spotřeba pro 2 lidi ročně: 365 x 0.5g x 2 = cca. 400g (pro běžně solené lidi spíš tak 1-2 kg, což znamená výdej 60-120 Kč za rok, fakt hrůza, že? Ano, kuchyňská sůl vás přijde tak na 1/10 toho, ale kolik zaplatíte za ty minerály a stopové prvky navíc, které tak jako tak vaše tělo potřebuje a v normální rafinované soli nejsou? A zdravotní přínos?).

My teď sypeme do všeho hromadu vlastních bylinek, takže se solí méně a méně..


- Pokud jde o zdraví, já mám kupodivu tlak v pohodě (120/80 - meřeno u doktorky před měsícem), maminka má vyšší (dle jejích slov celý život, což je podezřelé), tak schválně, jestli se ho podaří snížit lepší stravou. Že by to byla dědičnost? Pozor, geny určují reakce organismu na prostředí a podněty. Stejně jako gen geniality pro hudbu vám bude k ničemu, když se jí nebudete věnovat, tak ne každý, kdo má sklon k rakovině nebo vysokému tlaku ho musí vůbec mít, a medicínské řešení cpát do člověka desítky let prášky je očividně k ničemu (nevyléčí ho to).


https://www.tlakomery.cz/proc-je-vysoky-tlak-nebezpecny

Prohlásit "za to mohou genu, s tím nic nesvedu" prakticky znamená "jsem moc líný se zajímat o své zdraví a měnit svůj životní styl, tak raději umřu".

btw. v TV zprávách byla docela zajímavá ukázka kapitalismu ve zdravotnictví: pojišťovna odmítla proplácet cílenou léčbu jedné pacientce, u které očividně lépe zabírala. První nesmysl je už to, že ty léky stojí údajně sto tisíc měsíčně! Za kus prášku (cena nezohledňuje zdroje). Za druhé: vaše zdraví je dnes každému u zadku. Za třetí: vtipnější je, když TV vypočítala, že chemoterapie, kterou by pojišťovna chtěla uhradit, protože se jim vejde do kolonek, by sama o sobě stála 60 tisíc, plus je nutné započíst čas personálu v nemocnici, převozy sanitkou a doprovod, takže nula od nuly pojde. Tedy finančně. Protože zdravotně na tom ta paní bude hůř. Ale asi to bude, dle příznivců kapitalismu, nutné pro blahobyt lidstva a pokrok.

Nejsem si jistý, ale možná je to tento případ: https://zpravy.idnes.cz/zena-lecba-rakov...domaci_lva

Odborníci přitom upozorňují, že lékařská věda se sice rychle rozvíjí, v Česku však byrokracie může za to, že značně trvá, než pojišťovny nové léky začnou hradit.

= peníze/byrokracie nezpůsobují pokrok, ale naopak brzdí jeho aplikaci, a tím zabíjejí lidi (upozornění. ten lék už byl schválen). A to není ještě jisté, že ho vůbec kdy začnou hradit.

z diskuze pod článkem:

Jouda od stolu má tu moc rozhodnout, jestli člověk přežije.. Bože chraň abych tohle někdy musel řešit.

Argument jednoho odpůrce (z jiného fóra) světa bez peněz: nechci žít ve světě, kde o mě budou rozhodovat jiní lidé nebo stroje ( ??? )




Koukám, že v současném šlendriánském podání dostala nejspíš zase demokracie pěkně na frak: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/az-s...&source=hp (kam až vede víra: odhlasujeme, věříme že všechno se správně vypočítá, nezajímáme se, a pak se tomu podvolíme. Boží..) A kde je záruka, že tento šlendrián nebude stejný i při výrobě potravin?



Fotky později... Ajsmug
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Dodatečně fotky:
[Obrázek: elfmanygy.jpg]
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Report začátek prosince:

- protože zatím nechci kvůli nedostatku světla dávat citrusy domů, zvýšil jsem trochu výkon přímotopu ve skleníku, a umístil zde asi 10 kbelíků po 5 litrech s vodou. Zatím se zde drží v noci teplota nad +7C a ve dne mezi 10-15 podle toho, zda alespoň na chvíli vysvitne Slunce (zatím jsem neměl možnost posoudit, na kolik se ohřeje, když svítí Slunce celý den). Uvidíme, na kolik se to promítne do vyúčtování (test dvojité izolace).

- maminka napekla cukroví. Tady je úspora značná. Jednak nepoužíváme máslo, takže nám celá ta hysterie okolo něj je ukradná, a jednak cena surovin je několikanásobně nižší než cena za stejné množství cukroví z obchodu. Náplň prakticky můžeme zanedbat (je to asi 10-20 Kč) a proud se nepočítá, protože v zimě co vypustí do kuchyně trouba, o to méně topí pak přímotopy, takže nula od nuly pojde. Ořechy máme posbírané z aleje, takže zdarma, a ještě jejich popel poslouží jako hnojivo (skořápky). No, nekupte to: 3 kg cukroví za necelé 200 Kč a asi půl hodinky práce + výplň (koukám na netu, a průměrně 300-350 Kč/kg).

- sklidili jsme majoránku ze skleníku (čerstvá v prosinci). Byla to mnohem větší úroda než z venkovního záhonu. Zatím máme ještě kustovnici (čerstvé plody, vitamín C), ale přál bych si toho víc (budu si muset počkat).

- necháváme naklíčit brambory ze sklizně. Část dáme do skleníku do kbelíků se zeminou (aby se trochu vrátily náklady na vytápění) a část dáme domů pod LED světla. Uvidíme, které porostou lépe.

- ještě budu muset asi vymyslet nějakou gumovou izolaci do oken: výrobce skleníku "do zimy" asi nějak nepočítal, že bude unikat vzduch nebo co; větrání zajišťují otevírače oken, které nyní pracují tak 1x 2x do měsíce, když opravdu svítí slunce. Přidám ještě zakrytí obou oken z igelitu s drážkou pro pohyb otevírače, takže se sice dál bude moci větrat, ale nebude tak rychle utíkat teplo, a na léto se to sundá (nejspíš vyřeším kolíčky).

- k nakoupeným solím a cukrům nám eshop poslal jako dárek kuskus. Jako, 100g je porce možná tak pro 4 lidi našeho typu, a chutná to stejně blbě jako co si pamatuji z Olomouce před několika lety. Ano, sníst se to dá (s cukrem), ale budu rád, když už to nikdy neuvidím, natož na něčem podobném přežít jako vegan Pinkiesmile To naštěstí nevylučuje přežít jako vegan na něčem jiném..

Vtipná vsuvka: Doba trvanlivosti na balení himalájské soli Pinkiesmile Tak ono to leží miliony let v zemi, a najednou se to má za 2-3 roky zkazit? Ale no tak..

- LED pásky zatím nikde (část není skladem). Takhle to dopadá, když chcete po kapitalismu uspokojit vaše svobodně-individuální potřeby. Jeden aby se kvůli tomu ještě reinkarnoval, aby se toho dočkal Pinkiesmile

Dostal jsem prakticky na výběr: snížit standard nebo si počkat. Proč bych měl ale koupit něco horšího (CRI 90 a menší) nebo něco, co nechci (24V místo 12V)?




Co se nám zatím podařilo prokázat:

- časová nenáročnost zahradničení pro nižší a střední třídu
- výhodnost ignorace supermarketů a nakupování potravin ve velkém na internetu
- relativní finanční výhodnost pěstování vlastních potravin
- růst rostlin ve skleníku během zimy
- levné zajištění vody zdarma na zalévání a splachování (déšť)
- že lze žít z 90% jako vegan a přitom vést bohatý a zdravý život
- že maso z volných chovů (zvěřina) není finančně likvidační ani pro chudý lid
- že vejce z volných (eko/farma) chovů jsou cenově dostupná
- dostupnost ekologických a lokálních zdrojů (maso, vejce, mléko, zrní)
- že si běžný člověk může dovolit hnědý cukr a himalájskou sůl, tedy nepoužívá rafinované
- nezávislost etického a morálního (=udržitelného) myšlení na výši mzdy
- schopnost kdejakého blbce postavit nejen skleníky či záhon, ale i garáž a pergolu
- že není časový problém se celoživotně vzdělávat i při 10-12h práci denně
- že chudina si může vytěžovat kočky ve vytápěném venkovním domku, aniž by zchudla Pinkiesmile
- že člověk pracuje i bez finanční motivace a často dobrovolně jen pro zábavu

Co se chystáme prokázat:

- energetická nenáročnost celoročního pěstování venku a v domě
- finanční výhodnost pěstování zeleniny v bytě přes zimu
- možnost dlouhodobého zdravého života na (skoro) veganské (spíš vegetariánské) stravě
- že lze skloubit moderní standard se životem na vesnici včetně chovu drůbeže
- 50-80% soběstačnost v rostlinné výrobě na malém prostoru (do 150m2 na 2 osoby)
- že teorie "nutné povinnosti pracovat pro peníze" je jen směšná báchorka chudiny



Dnešní téma, byť to tak nemusí vypadat, bude z velké části o odpadech (energii), částečně o zdraví (ne)závadnosti. To, když už jsme v vlákně o velkochovech nakousli to plýtvání.

A co souvisí v současné době s plýtváním víc než PET lahve?

https://www.stream.cz/adost/10020017-vel...y-z-plastu

"Dobří" kuchaři umí spálit i vodu na čaj, kapitalismus jak se zdá umí pohnojit i obyčejnou vodu Pinkiesmile (a to doslova) (pro zjednodušení používám slovo kapitalismus pro veškeré výrobní podniky a podnikatele v něm působící, protože svým způsobem to jsou oni, kdo jej vytváří a udržuje)

Hlavně ta diskuze o "vím co jím" etiketě je zajímavá:

skončí to u http://www.mozaikapotravin.cz/2016/07/kd...-pije.html - je to, jak jsem psal: pokud nějaká rada pro lepší životní styl vyžaduje utrácet, i když zní ve stylu "tuky z masa jsou škodlivé, jezte margaríny", už je tu prostor pro podvod či alespoň manipulaci, protože logicky - i margaríny, soju, vegan produkty někdo vyrábí za účelem zisku.

Eko, CzechŠmejd, MadeInX.. je to jako s otcovstvím: dokud si neuděláte sami testy, nevíte nic. A protože běžný spotřebitel na ně nemá čas ani peníze, a stát nemůže stíhat testovat každou šarži na trhu, co motivuje výrobce, aby produkovali kvalitu? No nic, protože vypustit testy a různé čistící filtry z procesu jim zvyšuje zisk. A když se to provalí? No tak přelepí etiketu, změní název a jede se dál.

Super je pak následná diskuze plná dualismů. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj, začnu pít vodu z kohoutků. Jé, teď mi řekli, že voda z kohoutků je fuj, začnu pít balenou vodu. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj.. Pinkiesmile

Zlí Ilumináti otravují vodu, aby zredukovali populaci? Nikoliv. To se jen projevuje mechanismus tržního hospodářství. Menší výdaje = vyšší zisk. Matematika základní školy. A je to ve spolupráci se spotřebiteli, kterým je to všechno jedno. Ono, pokud skutečně Ilumináti otravují lidstvo, tak jsme Ilumináti my všichni, protože ty skládky nezaložil ani satan, ani vládnoucí elita Ajsmug

Což ostatně dokazuje tento článek:

https://www.novinky.cz/auto/457231-dodge...mutna.html

Davy jásají, že došlo k plýtvání zdroji (poničení auta), a v rámci konkurenčního boje přejí cizímu jen to špatné pro svou divnou radost, jako kdyby se snad kvůli tomu nějak záhadně zvedne jejich vlastní blahobyt a standard.

Vlastně je nám plýtvání fuk, je to k smíchu. Jeden příspěvek v diskuzi píše: Redaktor to pěkně dramatizuje. Nikomuse nic nestalo, pokud jde jen o plechy tak to k smíchu je.


Označení "kojenecká voda" na závadném produktu mi připomnělo mi to tuto přednášku o Marketingu potravin: https://www.youtube.com/watch?v=T3yRg_rnVwA

Pochopitelně, aby se video lépe "prodalo" bude plné nadsázek a "šokujících" odhalení. Sice možná dělá z komára velbouda, ale nepotřebuji mít doma zrovna velblouda, aby mě otravoval svou přítomností i ten malinkatý komár Ajsmug

Z diskuze:
Agresivní marketing proti velkochovum. Vim co se zvířatům deje, je mi jich líto ale masa se vazné nevzdam a velkochovy stejné jako továrny považuji za nutnost na planetě se 7 miliardami lidi. Takže si nad kravickami brecte, taky se mi to nelíbí ale nevyřeší se to.

Bohužel, jedná se o neznalost technologického pokroku naší současné vědy a možností, které jsou již dnes v menší míře uplatňovány. Spadá tato definice pod https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEite...3%BD_idiot ?

Příklad: tvrzení "stroje nemohou pracovat za lidi" - do 5 vteřin mám důkaz, že toto tvrzení není pravda, stačí si do Google zadat třeba "autonomní traktor". To je ten samý případ.



Když už jsme u těch plastových lahví. Chcete zachránit svět? Chystáte se opásat bombami a jít vyhodit do vzduchu senát či vládu, nebo alespoň svrhnout režim pomocí revoluce? Hodláte vychodit do vzduchu chemičku či vypustit všechny zvířata z farem? Plánujete zastřelit vládce světa z řad Iluminátů, ačkoliv nikdo neví, kdo by to jako měl být? To všechno je na nic.

A co tahle udělat úplně jednoduchou věc: namísto balené vody/limonády používat tekoucí vodu, kde je dostupná kvalitní (nebo dešťovou), případně s filtry, a nápoje si doma vyrábět?

http://denikreferendum.cz/clanek/26591-v...-nici-svet



http://soucitne.cz/masny-prumysl-buci-na...e-smernice

Asi takhle, každý kdo má průmysl, bude bučet, když se mu na něj sáhne, i kdyby šlo o ekofarmu nebo pole s čistou sójou. Já, kdybych vyráběl bomby, a dařilo by se mi dezinformovat veřejnost, budu taky propagovat heslo "bombu do každé rodiny", protože mi to logicky zvýší zisk a tedy mou životní úroveň. A co teprve, kdyby někdo hlásal, že bomby jsou nebezpečné. To by ohrozilo mé kšefty, taky bych začal bučet. Rovněž bych bučel, když bych vyráběl předražené veganské výrobky. Kapitalista není padlý na hlavu: ať už je dobrý nebo "špatný", logicky si bude stěžovat, když mu budeme ničit jeho podnikání. A to, že se ozve, neznamená automaticky, že cosi skrývá.

Jaroslav Vonka
Pravdou na tom je že závadné některé vody jsou,ale to by jsme za chvíli nemohli VŮBEC NIC PÍT ani i tu zmiňovanou kohoutkovou vodu a pochybuji že si někdo dělá znás rozbory napřkl. v panelákách cca 40 let starých i po výměně stoupaček to nepomůže protože venku jsou třeba i starší potrubí ! Na škodu určitě tyto pořady tohoto typu nejsou.Může to být zas jen reklama pro nějaké značky balených vod ale i pro vetší spotřebu kohoutkové vody.Vim že to sem nepatří ale podobné to tu bylo i z potravinami ! Takže nakonec budeme muset něco pít a jíst jinak by jsme vlastně asi umřeli a na výběr moc není...!


Ano, to je ta neomezená SVOBODA volby, kterou propagují zastánci kapitalismu Pinkiesmile


OT: svět nedostatku nebo blahobytu?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov
"Svět dostatku a veřejného blahobytu"? Úterý, 28.Listopadu 2017, 03:47:18
Na co budu mít v takovém světě nárok? Na jaký počítač? Na jaké programy do něj? Na jaký televizní přístroj? Na jaké bydlení? Na jaké brýle? Na jaké auto? Na jaké pobyty v lázních nebo dovolené? Kolikrát za rok? Budu mít nárok na polopenzi v hotelu, nebo na plnou penzi? Na jaký standard cestování budu mít nárok?
Kdo bude určovat, jaké jsou moje potřeby, abych mohl dostat všechno "podle svých potřeb"? Nebo bude za moji potřebu uznáno všechno, co za ni sám prohlásím?
Ach, tihle komunisti ...


Ach, my informatici Pinkiesmile Byť zrovna pan Kolařík má později pod článkem velmi dobré příspěvky.


Počítač: ten nejlepší, jaký půjde masově vyrábět. Tedy stejně jako dnes. A jestli bude mít kryt růžový nebo černý, to už nehraje v tomto případě roli a je to otázka volby. Stejně jako dnes.
Na jaké programy? Na všechny, které budou k dispozici. Tedy dnes jako kdyby všechno byl kvalitní warez.

Na jakou televizi? Na ten model, který bude zrovna momentálně na trhu, který logicky bude mít všechny dostupné technologie (není efektivní vyrobit televizi, které něco chybí a přitom je to dostupné a pro televizi žádoucí: např. jaký má smysl vyrobit auta bez airbagů, když technologie existuje. Jen proto, aby bylo levnější?)

Tedy není nutné si "vybírat z více modelů". Proč bych si vybíral mezi modelem s 2 GB RAM a 4 GB RAM? Není vo čem, vezmu si ten 4 GB RAM. Pak proč tedy vyrábět model s 2 GB RAM? A kdyby to bylo žádoucí, tak modulový systém. Když nebudu potřebovat ty 2 GB RAM navíc, daný modul vyndám jako dneska flashku, a ušetřím baterie (nebudu ho muset napájet - nebo jej vypneme softwarově).

Brýle budou splňovat nejmodernější standardy. O tom, jaký budou mít tvar si už každý sám rozhodne v eshopu (buď si vybere z již předvytvořených triček, tedy pardon brýlí, a nebo si navrhne nějaký tvar sám). Je rozhodně výhodnější brýle získávat než vlastnit.

Protože v momentě, kdy začnu věc vlastnit, stává se zastaralou. Za chvíli bude vynalezena lepší, takže musím koupit novou. Ale co s tou starou? Investoval jsem do ní peníze, tedy svou práci. Není lepší jí jednoduše vrátit (nebo hodit do "popelnice", kde jí svezou auta buď k přepracování, dalšímu použití nebo k recyklaci) a zajít si pro modernější (nebo si jí nechat poslat)?

Dovolené nebo lázně? Stejně jako dnes. Jediný ukazatel bude volná kapacita (tedy stejně jako dnes, kromě ceny). Kolikrát za rok? Bez nutnosti pracovat je dovolená prakticky 365 dní v roce.

Auto je zatěžující přežitek. Nechci se starat o kupu šrotu, která se mi válí v garáži. Nechci s ní jezdit na STK, kupovat a měnit olej. Chci jen jezdit! Vlastnictví věci je primitivnost. Potřebuji její účel, ne ji vlastnit. Ať se o auto starají stroje. A nebo automobiloví nadšenci (a takových se najde všude hromada - koho to baví, proč by to musel dělat za peníze?).

Kdo bude určovat, jaké jsou lidské potřeby? Že by vědci, stejně jako dnes (kalorické tabulky jako příklad minima)? Že by kapacita, stejně jako dnes? Jen to nebudou určovat peníze, jako dnes. Bude vám někdo bránit se přežrat? No nebude, protože s využitím nejmodernějších technologií (a ne tím, co máme dneska) bude na světě tolik potravin, že nebude třeba je omezovat. A co za kreténa by se přežíralo? Aby ho pak bolelo břicho? Aby dostal cukrovku? Aby se nemohl hýbat? Aby ho bolely klouby?

Standard cestování? Stejný jako dnes. Nebo myslíte, že kdyby nebyly peníze, tak všechny vlaky, autobusy a letadla vezmeme a hodíme do šrotu?

Kvalita bydlení? Stejná jako dnes. Zpočátku. Pak pochopitelně postupně co nejlepší je technicky možná (vyrábět podřadnou kvalitu je neefektivní, stejně jako je neefektivní provozovat zastaralé domy).

Nic z toho, co jsem teď vypsal, není hudba ani vzdálené, ani blízké budoucnosti. Používá se to už dnes a to běžně. Jen to není dostupné chudině a lůze, protože jí v tom brání peníze (a vlastní omezenost a zaslepenost).

To vše je velmi ekologické, udržitelné, a přitom to nevyžaduje uskromnění se. Divné, co?


a nebo...

necháme to tak, jak to je, svět se bude oteplovat, už tak mizerné zemědělství se stane ještě víc nefunkční (sucha, záplavy, hurikány, vichřice, nepředvídané mrazy), protože si řekneme:

"my chudáci, ó, s tím nic nezmůžeme, raději tedy budeme líní něco měnit a dál plýtvat, jen abychom si nemuseli snížit standard, necháme planetu, aby nám ho snížila za nás"

Kromě toho, řešit jaké budu mít auto v současném světě, kde bude aut nejspíš ještě víc než dneska? Tedy kolabující infrastruktura, hlavně ve větších městech (kde budete víc stát v koloně než pojedete) - pak bude vlastnictví takového auta spíš prokletí než nějaká výhoda.

Nebo vymyslíme blbost typu "uhlíková daň".

A co teprve zavést opatření jako v některých východoasijských městech, kde vás pořízení SPZ na "ropné" auto stojí víc, než to auto samotné.

https://www.shine.cn/archive/business/au...aily.shtml

Je to řešení hodné dnešnímu systému: omezení, zákazy, příkazy, vytváření poptávky a nedostatku..


Údajně se za balenou vodu u nás utratí 7 miliard Kč ročně. Co to znamená? Je v tom byznys, a omezovat ho bude jako šlápnout do vosího hnízda. Podobně jako "nemůžete" zakázat kouření a prodej cigaret - bez ohledu na zdravotní rizika je v tom prostě moc peněz a pracovních míst.

A dobrý argument v diskuzi: skleněné vs. plastové lahve. Těch prvních uveze kamion méně (resp. víc % zabere samotné sklo než voda v něm), tudíž pro převoz stejného množství vody musí jet vícekrát - sice ušetříte na plastech, ale v současné době projedete víc na palivu, a víc kamiónů na silnici bude znamenat hustější dopravu, zácpy.



Někteří svět zachránit nechtějí. Je jim u zadku. Rozlišují svůj obývák a zbytek planety. Doma by si ropu, olej, těžké kovy či plasty naházet všude nenechali, ale jakmile je to kousek dál, už to neřeší. Jen si neuvědomují, že celá planeta je náš obývák, a cokoliv se někde vyhodí, stejně se to časem dostane až k Vám.

https://www.denik.cz/special/britske_plaze20070503.html

http://www.svetkolemnas.info/novinky/zaj...uny-odpadu

https://www.tyden.cz/rubriky/relax/cesto...51450.html

Jak jinak, dokud to nikoho nezajímalo, problém to nebyl. Když už to je problém, řešení je mávnout nad tím rukou: https://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir...55440.html


Že nežijete na pláži? A myslíte, že planetu zajímají nějaké naše státní hranice? Politici jsou malí páni. Že je prezident USA nejmocnější muž světa? *nahlédneme do výrobní továrny na hurikány na planetě Zemi a položíme dotaz, dostaneme odpověď* "Trump? Kdo? Kim? Měl by mě zajímat? Lidi? A co? Nezdržujte, vypouštím další hurikán."

Jak se nás to tedy dotkne? No, řekněme, že pokud vláda nějaké země bude muset vynakládat zbytečně peníze na sanaci pobřeží, protože jinak jim to buď ničí rybolov nebo odhání turisty, což je špatné, bude třeba o to méně vynakládat na stabilizaci svého regionu (zločinost), a pokud je to země, ze které něco dovážíme, nebo je tranzitní, může se to projevit na cenách pro nás (vyšší riziko, menší úroda).

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11693556

http://www.sciencedirect.com/science/art...7302003126

https://pubs.usgs.gov/of/2007/1369/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14999316

Ty pláže jsou docela hezký příklad myšlení, kdy si někdo může myslet, že když on se chová dobře, že se ho to nedotkne, nebo dokonce, kdy si bohatí lidé myslí, že jich se problémy způsobené chudobou a neefektivitou netýkají. No, jak vidno, už týkají.

https://cestovani.idnes.cz/sinice-kanars...-sveta_hig

Jakou to má souvislost? Prozatím třeba žádnou, ale pokud se jev bude opakovat nebo dokonce zhoršovat, může být na vině současná situace na planetě. Ať už je příčinou kdokoliv, výsledek bude stejný - Kanáry se budou moci s plážovými turisty, alespoň v určitých týdnech, rozloučit.

A když jsme u toho odpadu: https://www.youtube.com/watch?v=J95hE5cjNJ8 (jak dlouho potrvá, než se v USA opět vzhlédneme, a přivezeme si tyto metody i k nám? Podobně jako plastové lahve, GMO, hamburgery, Coca Colu - a teď neřeším škodlivost nebo prospěšnost)

Někteří diskutující mají ale něco do sebe:

Ano, prasečák ("překvapivě") skutečně smrdí, ale otázka je: je to nezbytné? A otázka použití dronu: asi takhle, pokud jsem já cílový konzument, mám plné právo vědět, jak bylo dané maso vyprodukováno. Otázka soukromého vlastnicví tu nemá žádné místo: to jako, že když si budu něco chtít koupit, tak budu muset tolerovat černou krabici, ve které se bude dít bůh ví co? Klidně tam může být otrocká práce, ale co, nemůžete to vědět, máme přeci soukromé vlastnictví, ne?).

Ale i když video neohaluje žádné doteď nevídané konspirace, pro mne bylo rozhodně užitečné: byť se to může zdát divné, já neměl doteď potuchy, v jakém rozměru je nutné se u prasečáků zbavovat odpadu.

Zajímavost: pod videi s prasečáky budou lidé psát, že je absolutně neškodné stříkat výkaly jako hnojivo do okolí, nicméně o kousek dál budou lidé u domácích ČOV vykřikovat, že kvůli patogenům se za žádou cenu nesmí kal používat na hnojení záhonu, jinak vás to zabije. Tak jak to tedy je, hm?

K tomu k hnojení: přehnojit záhon/pole jednostranně dusíkem není až takový problém i v malém, a většina zahrádkářů vám potvrdí, že to není dobré.

Alespoň, že my, jakožto ČR, nejsme v tomto ohledu úplně nejhorší:
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/triden...kbrezovska

Ale stále máme co zlepšovat, například odpad ze stavebnictví? Dřevo, hřebíky, kladiva.. je to dneska vůbec nutné?

http://forum24.cz/lifestyle/2017/04/07/z...-z-betonu/

https://bydleni.idnes.cz/dum-z-3d-tiskar...ektura_web



Kdo uvažujete o růstových světlech, doporučuji se vyhnout tomuto typu:

http://www.dx.com/cs/p/ywxlight-e27-12w-...iawEHmDPGc

Byť mohlo jít o divný kus, a šlo o trochu jiný výkon (reálný hádám 18W, někde uváděné 30W), tak postupně odcházejí jednotlivé sekce. Nechám jí dožít, reklamace nemá smysl (poštovné by stálo víc, byť jsem jí kupoval v ČR).

Spíš doporučuji zaměřit se na podobné bílé žárovky s CRI97:

https://zarovky.heureka.cz/philisp-led-g...pertcolor/

Případně bude nutná redukce: https://www.ledakce.cz/prislusenstvi/red...8kQAvD_BwE


Vznikající minipivary jsou doklad, že je tu místo už i pro malovýrobu, aneb velkovýroba není očividně všechno: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/boj-...&source=hp (zvláštní, jak to video skončilo u problému peněz a udržitelnosti)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
[Obrázek: elfmanara.jpg]

Testy zateplení venkovního skleníku ukazují, že některé předpoklady byly v pořádku, ale stále to celé funguje jen tak nějak na půl.

Mám teď vysledováno, že když svítí Slunce alespoň tak nějak na 50%, teplota vzduchu ve skleníku vyšplhá až na +22. Pokud Slunce svítit přestane, klesne teplota skokově během hodiny asi na +13 (v prázdném skleníku bez zateplení to bylo na 3-6), a tam se drží, což ukazuje, že jistý kompenzační vliv voda, rostliny a vlhkost ve skleníku určitě má (termostaty spínají a vypínají totiž zatím jen okolo +5 až 7 stupňů). Venkovní teplota byla celou dobu -1 až +1.

Protože už nám dávno došly PET flašky a já je potřebuji na udržování klima ve skleníku, zase jsem šel proti kapitalistické přirozenosti honby za ziskem v zaměstnání a prolezl příkopy na cestě od nás k rybníku. Našel jsem 2 odhozené PET lahve, co tam ležely už podle všeho min. 2 týdny (prošly si i mrazem, takže snad čisté). Tak jsem je naplnil vodou a přidal do sbírky. Nějak už mi to ani nepřijde, že čistím přírodu a vybírám smeťák Pinkiesmile Ostatně, jsou i lidé, co bez jediné koruny v kapse procestovali svět, tak proč by se bez peněz nedal alespoň částečně "zateplit" skleník - http://hobby.instory.cz/dilna/1214-touzi...lahvi.html

Zatím nejsem ale spokojen, protože při současné situaci, i když bych nechal skleník jen na udržovací teplotu +1 až +5 (jen co vyndám ty rostliny určené pro dům), vycházelo by to při průměrné zimě -5 až -10 za sezónu asi na 2200 Kč. Nejspíš by se to dalo vykompenzovat výpěstky, ale je to zbytečně neefektivní.

Napadlo mne tedy, když už budu přistavovat čumák skleníku, proč ne i zadek? Jednak bych tím snížil ztráty u dvou stran (o kolik nevím, nejspíš o 1W/(K*m2) max. a týkalo by se to asi 6m2 plochy obálky - čili za zimu možná úspora tak 300 Kč ročně, případně víc; předpokládaná cena přístavby 2000 Kč, takže návratnost asi 7 let)

a také získal nějakou další plochu pro ne tak moc náročné plodiny (ochrana před mrazíky), ale zároveň krytí 1000l nádrže s vodou (tu klidně může zarůst břečťan - díky množení ho máme zdarma až až). Sice je částečně zakopaná, ale jen po úroveň asi 200l (úroveň 300l je z jedné strany nekrytá), takže by se možná ani nemusela pak vypouštět a ještě by sloužila jako jakýsi další zásobník tepla (pokud by ho stihla ve dne nashromáždit ze slunce - třeba dneska je sice pod mrakem, ale podle http://meteo-jirkalina.com/wx38.php to vypadá na 100W/m2, tedy pokud to můžeme počítat od 10:00 do 16:00, nachytá skleník po přístavbě přibližně 8kWh energie - 20 Kč za den taky dobrých, ne? To by se investice vrátila přibližně za 1-2 sezóny po 3 měsících).

Takže nakonec ze skleníku 3.9x1.9 bude asi 7x2m Pinkiesmile

To je stejné, jako u našeho domu. Původní stavba má 7.2x7.2 metrů, ale už teď stojí na pozemku (když nepočítám skleníky) celkem 99m2 staveb. Pochopitelně to není ve stejném standardu, ale pokud jde plochu, povedlo se mi jí zdvojnásobit a přitom navýšení v ceně je pouze 8% nákladů na hlavní dům (vtipné bylo pojišťování garáže: kolik stojí? já nevím, stála mě 70 tisíc. Paní vyjede tabulky podle metráže - tak tržní cena 250 tisíc.. pojistíme na 300. já O-o Mimochodem, stavební firma co nám dělala dům, tehdy nejlevnější v republice, co jsem našel, odhadla cenu garáže od ní právě také na 300 tisíc).

A co jsem si tak všiml, u jedné sekce skleníku, kde mi zbyla jedna deska, jsem na přídavné opláštění použil 2 místo 1 vrstvy, a v tomto místě se vnitřní strana vůbec nepotí (nekondenzuje tam.voda). Je také citelně teplejší. Tedy zřejmě, byť mezi nimi není moc velká vzduchová mezera (pár mm), 3 desky o síle 4 mm z polykarbonátu už mají dost slušnou izolaci, abychom byli nad rosným bodem, a to i když venku mrzne (rozhodně to funguje lépe než dvousklo).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosn%C3%BD_bod

online kalkulačka: http://www.rosnybod.klusik.cz/ (pro skleník s vnitřní teplotou +10 a vlhkostí 90% to vychází 8.4C, pro vlhkost 60% to je pak 2.5C; pro skleník s teplotou +5 a vlhkostí 75% vychází 0.9C - z toho vyplývá, že byť venku mrzlo, teplota na vnitřní straně desek se pohybovala alespoň v té jedné části nad touto teplotou; každopádně zatím, na rozdíl od minulé zimy, nikde zkondenzovaná vlhkost nezamrzá)


LED pásky stále nikde.. měly být k dispozici během prosince. Kdybych nevěděl, že jsme v blahobytném kapitalismu, myslel bych si, že čekám přes pořadník na nedostatkovou škodovku nebo sekačku Pinkiesmile
Jak se zdá, tak režim v současnosti se od režimu před rokem 1989 prakticky nijak neliší. Ano, i za "komunistů" byli bezdomovci*, politici a lidé kradli či zabíjeli. A v obou režimech platí, že poskytnou blahobyt, ovšem jen tehdy, pokud se vzdáte svobody osobní volby a přijmete to, co vám vnutí společnost. Jediný podstatný rozdíl (a to ještě ne na 100Derpyderp1 je svoboda projevu a možná ještě tak cestování (ovšem často omezená vaším příjmem, takže jakápak svoboda?), ale tu nepřináší kapitalismus, nýbrž demokracie. Lepší zboží rovněž ne vždy souvisí s kapitalismem, ale spíš s vědeckotechnickým pokrokem, a pochopitelně formou vlády (pokud je v čele státu idiot, nezachrání to žádný -ismus).

*) Stát se o ně "stará" více méně pořád stejně, ale přiznejme si, že jsou prostě jedinci, pro které je přijít střízlivý a dát pár kaček za noční ubytovnu nepřekonatelný problém a tak danou částku raději někde v zimě pod mostem propije. Nicméně, byť by se měla řešit příčina a ne následek, pro posuzování škodlivosti je právě důležitý ten následek, protože pokud člověk v jakékoliv situaci někoho zabije nebo zraní, protože ho chce okrást nebo si své jednání ani neuvědomuje, je celkem jedno, jestli se do této situace dostal vlastní vinou nebo vinou společnosti.

Práci se často dalo vyhnout, a tím i jakémus příjmu, a z toho vyplývají důsledky. O kvalitě ubytování tenkrát a tehdy se můžeme hádat, protože ani dnes nežije 100% obyvatel této země v růžové utopii.. a bezdomovec, který nepracuje, je "příživník", a protože u propagandistických režimů jde hlavně o image, není takový problém vyčlenit část policie pro represi a sbírání "příživníků" z ulice (místo aby skutečně pomáhala lidem), aby naoko vypadalo všechno v cajku. To je jednoduchá úvaha. A dnešní stav? Systém rád poukazuje na to, že dřív to bylo horší. Copak si ale musíme vybírat mezi menším a větším zlem?

Zatím to vypadá, že budou skladem 20.12., takže při troše štěstí je budu mít během Vánoc, nicméně prodejce předpokládá expedici spíš až po novém roce.


Menší rada pro ty, co by si je chtěli také nainstalovat. U 230V vedení většina z nás moc věcí neřeší, koupí kabel, píchne do zásuvky a jede. Ale u 12 či 24V už jsou věci složitější.


Pár informací pro neznalé:

Na zapojení si elektro obvodu nemusíte mít vyhlášku, stačí mít mozek (a používat ho)

Výkon = proud * napětí

Pokud snížíte napětí, musíte zvýšit proud.


Laicky řečeno, proud je to, co zahřívá vodič přes napěťové ztráty (v horším případě výboje), tzn. že zatímco 350W má při 230V jen 1.5A, při 12V už tam jede téměř 30A. Pokud použijete z blbosti slabší kabel, bude se chovat jako pojistka: přetaví se. Problém je, že před tím může začít hořet jeho izolace!

Čím větší proud, tím větší průřez vodiče potřebujete (nebo rozdělit rovnou u zdroje vedení na víc větví).

Rovněž ale platí, že čím delší kabel a čím menší napětí máte, tím větší ztráty (úbytek napětí na konci) ve formě tepla dostanete (i kabel-meď má svůj odpor, a co má odpor, to topí) (to je třeba důvod, proč vám 3x nastavená USB prodlužovačka "záhadně" nefunguje Ajsmug ).

Ztráty snížíte opět menší vzdáleností a nebo tlustčím kabelem. Úbytek napětí (pokud vám nevadí ztráty ve formě tepla) můžete také kompenzovat vyšším napětím na začátku kabelu. V opačném případě budou LED v závislosti na typu svítit méně nebo taky vůbec.

Meď má měrný el. odpor p=0.0178 uOhmm (někde se udává méně - https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezistivit...ady_hodnot ). Potřebujeme znát průřez a délku. Pokud použijete vodič o průřezu S=1mm2 (S=pí*r*r) a délce l=5 metrů, vyjde nám:

R=p*l/S =0.0178/1000000*5/(1/1000000)=0.09 Ohm.

Tedy použijeme pro 350W více větví a necháme 150W na jedné, dostáváme 13A, což je dost o hubu ( http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/prurez_vodice.htm )

Čili U=I*R = 13*0.09= 1.17V úbytek, pokud jsem neudělal někde chybu. Pokud máte zdroj 12.4V (jako já), dostanou pásky 11.2V. Je to ztráta 9.6%.

Pokud použijete 2mm2 (lepší), vychází poloviční ztráta (0.6V, 5Derpyderp1. Nebo použijte poloviční vzdálenost. Z tohoto důvodu se také třeba nedoporučuje zapojovat delší pásky než 5 metrů, protože i tam vzniká logicky úbytek napětí a tedy svítivosti (řešení je také napájet pásek z obou stran, pokud propojovací drát má lepší vlastnosti než sám pásek).

V mém případě jsou použity čipy SMD5050:
https://www.tweaking4all.com/wp-content/...050LED.pdf
https://sirs-e.com/general/5050-led-datasheet/ (přibližná ztráta napětí 1m=7%, 5m=16% při jednostranném napájení) Životnost 50 tisíc hodin (75 tisíc, pokud nevadí že budou svítit už jen na 50Derpyderp1 není zlá
(máme v domě jednu 230V modrou bludičku, něco jako noční lampička, která v plném stavu bere 1W, ale díky indukci paralelně položeného kabelu pro schodišťák (a to dělal elektrikář s vyhláškou) svítí trochu i vypnutá - sice už pár diod v "žárovce" odešlo, ale také je nutné vzít v potaz, že takto svítí 24 hodin denně už 7+ let, čili přes 62 tisíc hodin - na to, že tehdy stála asi necelou stovku, docela úspěch - stojí to asi 4 Kč ročně, ale vzhledem k dispozici domu nemusíme nikde pak v noci svítit, když jdeme třeba na záchod; taková koncepce "koukáme na televizi v ložnici, obýváku i kuchyni a přitom máme jen jeden spotřebič" aneb "jednou žárovkou vysvítíme celý barák" Pinkiesmile )

Řešení je také po délce kabelu dělat odbočky. Pro ty LED zapojené dřív to bude znamenat kratší vzdálenost (menší ztráty odporem), zatímco pro ty dál zase menší ztrátu proudem (protože tam nepoteče už tolik proudu).

Tabulka síly vodičů podle vzdálenosti a výkonu: http://blog.chury721.cz/?p=607 (dole)

Mě například vyšlo s použitím zde uvedené online kalkulačky, že pro 15A a 1V bych potřeboval 1.8mm drát v mědi (2.7mm2). Pro 10A (víc větví) by stačil 1.5mm (1.8mm2). Problém je, že většina LED eshopů prodává tak max. 0.75mm (čili nutnost min. čtyři vedle sebe - průměr je je sice jen 2x menší, ale máme tu druhou mocninu), což by samo o sobě nestačilo ani na 2 metrovou odbočku (nehledě na nutnost kvalitně provedených spojů - přeci jen 10 ampérů není sranda - u mezi svorkovic je budu raději cínovat). Nicméně se nabízí řešení tahat ke každé další odbočce o to silnější drát, čili k první křižovatce klidně tlusťocha, když to bude do pár metrů, to peněženka nepozná.

Takže navštívíme nejbližší elektro. Lepší totiž vypláznout víc peněz za drát než pak do konce života platit víc za elektřinu (resp. mít méně lumenů než by šlo).

Taková 3.5mm potvora (10mm2) by na 5 metrech měla úbytek jen 0.3V (byť je výpočet s určitou chybou) a přitom stojí jen cca. 30 Kč za metr. Je to sice jen za 1 vodič, ale na rozdíl od 230V se nemusí tahat 3 ale jen 2.

Mám v krabičce se zbytky (G3.5 SweetieBelle by tomu řekla "stuffy stuff" Pinkiesmile ) tři skříňové vypínače s parametry 250V/3A a 125V/6A, tudíž je mohu použít na 12V/6A. Pokud máme 320W pásky (zdroj má 360W a nechci jet "nadoraz"), vychází mi, že mohu udělat 4 větve, z toho 3 jsou vypínatelné nezávisle na zdroji, a to v rozdělení 72-72-72-104W.

24V instalace je v tomto ohledu lepší (menší proudy, menší ztráty, menší průřez vodičů, někdy lepší svítivost, bohužel často ale vyšší pořizovací cena, případně problém s napojením na 12V FV, atd.).


Vzhledem k tomu, že ani jedno elektro v okresním městě nemělo běžný kabel tlustčí než d=0.75 mm (kdyby to nebylo v obytných/přístupných prostorách, bylo by snažší a možná i levnější to vést po roxorové tyči), zvolil jsem jiné řešení: vzal jsem venkovní kabel s pevným jádrem (ne pleteným) CYKY 3x1.5, který mi tu zbyl od minule (S=1.76mm2).

Napájecí zdroj má 3 pozice pro každý pól, ale jak jsem si přeměřil, všechny jsou spojeny natvrdo k jednomu sekundáru (ono by to teoreticky nevadilo, ani kdyby nebyly - zdroje se připojují na jeden kabel běžně pro zvýšení výkonu - stejné zdroje pro to navržené, příp. s diodami/rozšiřovacími bloky, FV panely, příp. s mikroinvertory, aj.). A potvrzuje to i schéma zapojení: http://imajeenyus.com/electronics/201510...ndex.shtml

Protože máme třížilový kabel, rovnou se to hodí. Abych si byl jistý malými ztrátami, byť samotný 1 kabel by nejspíš stačil, použil jsem k nejbližšímu "rozvaděči" pro každý pól dva kabely paralelně, čili 6 žil pro plus a 6 pro mínus. Dohromady to dává 6x1.76 = 10.56 mm2. To by mělo stačit bohatě pro přenos 50-80A, a já potřebuji jen 27. Kdybyste byl cvok, a zbyla vám hromada ethernetového kabelu, tak můžete použít i ten (pro dané napětí je zkoušený), ale za prvé je to prasárna a za druhé se upletete, než dáte dohromady dostatečné množství žil Pinkiesmile

Přeměřil jsem si napětí na konci po cca. 3 metrech, a ukazuje to 12.3 ž 12.4V, čili ztráty téměř 0% (zatím). Jen pro info, samotná jedna žíla má změřený odpor 0.4 Ohmu při délce 40 metrů. Tzn. že kdybychom takový kabel použili třeba na 12.4V vedení s 10A, na konci bychom měli něco málo přes 6V Twilightoops Teoreticky. Na druhou stranu, byl by z toho docela slušný topný kabel (navíc s izolací proti vodě, což většina topných do skleníku nemá) - 60W přímotop Pinkiesmile Pro srovnání: 9 cm hřebík má 0.2 Ohmu (záleží samozřejmě na materiálu).

Schválně jsem si přeměřil jednu takovou delší instalaci, co tu mám. Jen je nízkovýkonová. Jedná se o 12V čerpadlo, které je napájené po klasickém CYKY 2x1 (možná CYKY 2x1.5) pleteném, a ve vzdálenosti asi 15 metrů je úbytek napětí z FV při puštěném čerpadlu jen asi 0.1-0.2V, což není tak hrozné. Pravda ale, čerpadlo má 18W příkon, takže tam teče jen 1.5A.

Zdroj mám umístěný v garáži, protože v ní je přes zimu teplota +5 až +10, takže se lépe chladí (zatím nepoužívá ani vestavěný ventilátor).



Testujeme další veganské nebo vegetariánské pokrmy, a musím říct, že zatím jsou docela přijatelé. Tofu se nakonec ukázalo být nejvíc poživatelné naprosto "syrové", například jako místo sýra nebo pomazánky na chlebu. Tentokrát jsme využili pro nákup supermarket Tesco. Tam se mimochodem dají sehnat i dost levná vejce 0 a 1 (paradoxně díky lidské hysterii dnes stojí jen asi o 2-3 Kč víc než vejce kategorie 3 a kolikrát ani to ne; zatímco jedničku pořídíte při troše štěstí něco málo přes 7 Kč, trojka stojí 4-6 Kč, a s Omega přídavkem dokonce ještě víc)

Rozhodně mohu potvrdit, že po veganské nebo vegetariánské stravě se z vás vychrtliny nestanou Pinkiesmile To spíš naopak. Nikdy v životě jsem ještě nevážil uprostřed zimy 70 kg (což je mimochodem podle jisté kalkulačky přesně moje ideální váha).. spíš je problém najít něco, v čem není palmový olej (ale dá se). Za chvíli si člověk půjde koupit destilku, a najde tam glutamát a palmák, protože.. prostě protoč Pinkiesmile

Mohlo by se zdát, že žít zdravě leze do peněženky, ale je to spíš naopak - neschopnost super/marketů nabídnout přijatelné výrobky vede jen k tomu, že u nich méně utrácíme. Ostatně, když už McDonald bude zavádět veganský burger, tak tržní mechanismy fungují (navzdory zarytých odprůrců změn - tak to dopadá, když pro kapitalismus a jeho projevy nejvíc křičí ti, co o něm nevědí téměř nic, takže jak mohou bojovat proti informovaným soupeřům?).

Sklízíme kustovnici a vyrábíme za studena sirup s hnědým cukrem a citronem. Alespoň k něčemu je to zatím dobré: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%A...%C3%ADnu_C Nevím, kolik stojí čerstvá.. sušenou jsem viděl za 250 kč/kg (bio za 932 Kč/kg - to určitě, nejsem blázen - https://www.vitalvibe.eu/cs/super-potrav...stvi-750_g )

Pokud jde o hořkost - http://www.goji-kustovnice-cinska.cz/kva...ustovnice/ , stačí nechat plody přezrát a co zůstane, přebije spolehlivě citron či kyselina citrónová (citron je silnější, a taky zdravější). Pak teprve dávat cukr.

Ale sama nestačí. Pro to, aby se ten skleník vyplatil tam budu muset kromě kiwi nasadit snad ještě akébii a klanoprašku, možná i borůvky (pro celoroční sklizeň), které jsou zatím jen venkovní. Stále je v něm dost místa, takže džungli zdar!

Jahody tam sice tak nějak rostou, ale děsně pomalu (paradoxně mnohem lépe rostou jahody co jsou venku na záhoně - normálně vykvetou, udělají 2 cm plod, ale ten uhnije bílý a nestihne dozrát, ale co chtít od jahod v prosinci, že? Pinkiesmile mimochodem i venkovní břečťany udělaly teď nové čerstvé lístky).

Už nám ale klíčí testovací semena (hádám ředkvičky, naseli jsme totiž všechno do sebe), a česneky (už začaly totiž vyrážet ty naše vypěstované, tak je rovnou využijeme na další množení). To není špatné po týdnu venku v prosinci. Uvidíme, za jak dlouho se chytnou brambory a jestli něco udělají (každá 1 cm pidi brambora má asi 4l kbelík hlíny).

Hlavně jsem zvědavý, jestli a jak vyrostou mrkve v 5 cm hlíny Pinkiesmile Ano vím, už teoreticky je to nesmysl, ale pokud nám plodil meloun v truhlíku 30x10x5 cm a doporučuje se jako optimum krychle 2x2x2 metry, nemůžeme vyloučit zázrak (nehledáme ani tak optimum, což by u nás byla hydroponie, ale spíš minimum - totiž, pokud mrkev vyroste v malém truhlíku, dá se logicky pěstovat třeba po jedné či dvou v klasických vyšších květináčcích o průměru 5-10 cm na poličce, a není třeba s ní zabírat volnou půdu například bramborům - http://permazahrada.cz/pestovani-mrkve/ ; naproti tomu toto https://prazelenina.files.wordpress.com/...n36131.jpg považuji za velmi neefektivní).

Rosliny sice zvyšují v domě vlhkost, ale pokud je v létě v bytě 55-70%, tak v zimě to díky mrazivému vzduchu (rekuperace) klesá někdy až k 30% (byť průměr je 40-50Derpyderp1, takže pokud se to nebude přehánět s teplotou (žijeme běžně v 20-22C) a zaléváním (keramzit), měly by to udržovat v přijatelné hodnotě okolo 60%.

K pěstování jsem pořídil ty nejlevnější truhlíky, co byly k dispozici. Pro nízké rostliny (cibule, ředkvičky, atd.) stačí i podkladové misky. Pro celý dům stály pod 1000 Kč, a vydrží věčně (kdyby 30 let, tak ročně 30 Kč). Zbytek zatím zaplníme obaly od polárkových dortů, jogurtů atp. než vymyslíme něco inteligentnějšího.

Pokud považujete pěstování zeleniny v koupelně za šílenost, tak .. hmm, ani moc ne Pinkiesmile Sice to není zelenina, ale co https://www.houzz.com/bathroom-plants Prakticky závisí vše jen na vaší šikovnosti https://cz.pinterest.com/explore/plants-in-bathroom/
https://i.pinimg.com/736x/f8/bf/34/f8bf3...colors.jpg
https://www.google.cz/search?q=grow+vege...2&dpr=1.25



Toto vypadá na poslední letošní report, takže přeji Veselé Vánoce, pokud je tedy vůbec slavíte a nevyužíváte je jen jako další konzumní příležitost pro utrácení a zadlužování se Ajsmug
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
První letošní report začnu asi tím, co zrovna aktivně dělám, a to je instalace LED světel a testování pěstování rostlin pod nimi. To bude nejdelší kapitola. Nicméně se prakticky bude jednat pouze o první díl. V druhém, doufejme, už nebudu prezentovat "jak se to stavělo", ale už "jak to funguje" Pinkiesmile Pokud se o to někdo bude pokoušet taky, alespoň bude vědět, čeho se má vyvarovat, resp. na co se připravit.

Další dva oddíly se týkají jen obecných eko věcí nebo našich pokusů "jak žít bez supermarketů". Nutno říct, že ve všech případech vše zatím funguje tak nějak na půl.

[Obrázek: elfmaneie.jpg]

Pozn.: histogramem se pochopitelně nedá měřit spektrum jako takové, maximálně vám může sloužit jako jakési hrubé vodítko, pokud např. budete fotit objekt určité barvy, získáte intenzitu v dané části spektra.. ale pro přesnější výsledky je to pochopitelně k ničemu Pinkiesmile



LED, který topí


- během vánoc jsem dokončil základní rozvody pro 12V instalaci (estetické hledisko doladím později), a ukotvení hliníkových profilů pro nalepení LED pásků (pokud výrobce čipů mluví pravdu a výrobce pásků něco nezvoral, bude jejich životnost při našem používání asi 60-69 let, tedy do mých 100, a ani tehdy by nemělo hrozit, že nebudou fungovat vůbec, ale dalších 30 let by mohly svítit na 50% jasu; to spíš dříve odumře zdroj, záleží na kvalitě; nevím, jak jsou na tom ty dnešní, ale u mých starých počítačů jsou stále použitelné, přitom kolikrát datum jejich výroby je rok 1990-1996). Je třeba také počítat s maximálním počtem cyklů vypnutí a zapnutí LED pásků, který ale většinou stačí na 150 zim, takže "no problemo". V případě, že budu svítit denně 10 hodin místo 8 a 4 měsíce místo 3, bude životnost 42 let.

- konečně v lednu přišly ty LED pásky. Sice jsem čekal, že budou větší (ostatně i svítit mohly trochu víc, ale i tak se budete muset smířit s tím, že zbytek domu opticky "zhasne") - pokud je v zimě poledne a nesvítí Slunce, je v místnosti víc světla než venku, a to jsem zatím v kuchyni nainstaloval jen asi 2/3. Každopádně pokud jde o civění do těch světel i z větší vzdálenosti, má to podobný efekt jako civění do Slunce, tedy se moc nedoporučuje (je to asi tak příjemné, jako civět do 20W 230V LED žárovky z půl metru - a na to stačí i 22 cm pásek). Uvidím, co na to řeknou kytičky (v kuchyni udržujeme nižší teplotu cca. o 2 stupně než v obýváku, i kvůli ledničce, takže 20C by mělo snad vyhovovat i při nižší intenzitě světla - Slunce to holt není).

- udělal jsem dobře, že jsem zdroj dal do garáže (nejen kvůli chlazení). Jeho ventilátor se nedá nazvat zrovna tichým, pokud pracuje na vyšší výkon. Napětí měřené zatím na konci jednoho pásku, který jsem pospojoval pájením ze zbytků (protože jsem buď zapomněl a nebo mi bylo líto koupit si spojky), je 11.8V při zatížení 180W cca. 3-4 metry od zdroje. Uvidím, kolik naměřím v koupelně (je na konci trasy). Teplota kabelů je v pohodě (nízká, neznatelné zahřívání), zato instalace hliníkových profilů se zřejmě vyplatila - jejich teplota je znatelně vyšší (v pohodě udržím prst, ale přes 30C to bude určitě). Alespoň nahradí chybějící IR LED (skrze vyzařování) a pásky se nebudou tolik přehřívat. Pokud ale na 1 profil dám pásky dva, byť jeden je pouze 4.8W UV, teplota profilu je odhadem přes 50C (ještě tak tak udržím prst).

- dále jsem u LED pásků pokračoval v instalaci kuchyně. Když to nemáte s čím srovnat, zdá se to později málo osvětlené, ale pokud pak přijdete do místnosti, kde jste byl dřív zvyklý na normální světlo, připadá vám tam najednou tma. Přitom, když si zvyknete, a pak se vrátíte do kuchyně, nepřipadá vám, že by vás to nějak oslňovalo. Je to zkrátka takové přirozené denní světlo. Každopádně, kdyby se přišlo na to, že by to nesplňovalo mé představy, vždycky je možnost dokoupit další pásky, přidělat je na kolmou část Al profilu, a místo 360W zdroje dát třeba 600W (zatím budu odebírat asi do 320W +/-), až doslouží ten stávající. Pokud jde o vedení, to je normované na min. 70-90A, alespoň k první odbočce (ta další má kapacitu 35-45A), což by dávalo 840W a víc, čili zatím bohatě rezerva. Mimochodem, ztráty měřené až za další 4 metrovou odbočkou jsou opět minimální - ukazuje to 11.69V na konci pásku.


Lepší zdroj: (zatím nebudu kupovat)

https://www.aliexpress.com/item/Best-qua...autifyAB=0 (necelých 800 Kč; u nás odpovídající model bude stát cca. 1700-2000 Kč a moc bych za to nedal, že tam bude MadeInChina)


- po dokončení koupelny jsem zkušebně nahodil všechny větve, a měřil napětí. U zdroje 12.3V, na první odbočce 12.2V, u prvního pásku 11.9V, ale na konci vedení, což je odhadem tak do 9 metrů kabeláže jsem už jen cca. na 11.2V (11.4V má druhá větev, která je o něco kratší, ale má zase větší odběr - 6A vs. <4A). Své dělají i ty spojky (pod 0.3 Ohmu se prostě nemůžu dostat ani pájením). Pásky svítí, a nezdá se, že by nějak méně, ale vyřešil jsem to zanedbatelným poštelováním zdroje, kdy jsem zvedl napětí o 0.1V, takže na prvním pásku je rovných 12V, a v koupelně to je 11.3-11.4V a víc. Výrobce uvádí, že by napětí mělo být 11.4V až 12.6V, takže bych to měl splňovat.

- už se mi nedaří opticky hodnotit, zda to svítí moc nebo málo, asi jsem si zvykl. Čekal jsem, až se venku vyjde Slunce, a bohužel je zrovna sníh, který to zkresluje, ale venku je prostě světla víc (a kvůli sněhu to není nijak moc příjemné) Pinkiesmile Nemám k dispozici přesný luxmetr, tak jsem zatím zkusil test se solárním větráčkem. Slunce ho roztočí venku (konec ledna) i odrazem od sněhu při správném úhlu. UFO růstové světlo (cca. 60W) ho zvládá točit ještě ve zdálenosti do cca. 30-40 cm, a pásky.. vůbec. Nicméně, je otázka, na jaké spektrum tyto levné FV panýlky zrovna reagují, protože pokud jde o klasickou LED žárovku, aby ho roztočila 20W teplá, musíte ho prakticky nalepit na "sklo" baňky (u 12W studené max. 1-2 cm od ní; testováno za dne). A skrze 2 vrstvy polykarbonátu se ve skleníku neroztočí ani při pohledu do Slunce (uvidíme v létě). Laicky bych si tipl, že to může mít něco dočinění s IR nebo UV částí spektra (pásky IR nemají, žárovky LED sice topí, ale pár cm od nich už to nepoznáte, a polykarbonát UV blokuje - UV pásky sice mám, ale slabé, a navíc jen v horní části UVA). UFO světlo tedy Slunce emuluje asi i co se týče výkonu dobře, ale upřímně: 60-90W mrcha, co svítí fialově, a hučí u toho, by se asi v obýváku moc dobře nevyjímala Twilightoops

- Abych rostlinám ještě víc navodil atmosféru, že nejsou stíněné, je v plánu doplnit hlavní části, kde bude spíš zelenina, také růstovým páskem SMD5630 R:B 3:1 (aby tam nebylo tolik červené např. proti 5:1). Protože tyto čipy jsou sice účinné, ale také relativně dost žerou, a už mi nezbyla kapacita u hlavního zdroje, tak jsem jejich větší část, co zbyla, připojil na samostatný asi 100W adaptér, co mi tu zbyl od něčeho už ani nevím ze kdy (být sysel je někdy dost velká výhoda). Spínaný je přes stejný mechanický časovač jako hlavní zdroj, jen k němu nevede 12V vedení, ale 230V kabel (nemusí se totiž aktivně chladit, tak jsem ho nechal v kuchyni, kde "topí" a rovněž daný kabel tahá jen asi 0.5A, takže naprostá zívačka). Zatím ale čekám na jejich dodání.

- Ze zdroje (resp. z jeho ventilátoru) proudí trochu teplejší vzduch (do 20-25C), ale jinak je jeho konstrukce ledová i bez chladící podložky (teplota vzduchu v garáži je běžně teď v zimě 8-12C).

- Protože nemám ani měřič spektra (a ani nějak nemám zájem si ho kvůli chvilce pořizovat), využil jsem primitivní histogram* na fotoaparátu. Pro srovnání jsou zde "spektra" zářivky, LED žárovek (teplá, studená), LED pásků, svíčky, UFO růstového světla ve skleníku. Samotné slunce jsem teď ještě neměl možnost otestovat, protože tuto zimu svítí u nás tak možná pár hodin jeden den v měsíci. Pochopitelně nečekám, že by histogram byl nějak směrodaný pro měření spektra, ale dává alespoň jistou představu o tom, jaké barvy se v něm vyskytují na základě znalosti barvy objektu, který se snažíte fotit.

*) většina histogramů funguje jen pro odstíny šedé, takže je prakticky nepoužitelná Twilightoops

- jsem zvědavý, jak a jestli se projeví ty UVA pásky, byť mají omezený rozsah
https://chilledgrowlights.com/education/...row-lights

- podle této tabulky se světlo podílí co se týče důležitosti na růstu rostlin jen z asi 13%. Tzn., že když bude správné spektrum a správná intenzita, ale všechno ostatní bude stát za dred, rostlina sice možná poroste opticky dobře, ale zdravá moc nebude:
http://aspeckt.unitbv.ro/jspui/bitstream...an%201.pdf
Prozatím svítím jen 8 hodin denně, fotky rostlinek jsou cca. po týdnu a pak po druhém týdnu.


Jelikož jsem dost nedočkavý, část rostlin se už pěstuje, zatímco se teprve dodělávají všechna další opatření a přidavají chybějící světla. Některé rostlinky tedy nemusí vypadat zrovna ideálně (a je otázka, zda se ještě spraví). Je tedy jasné, že se rostlinky budou chovat dle očekávání - porostou mizerně a spíš do výšky. Můžete si o tom číst na internetu, ale někteří lidé prostě potřebují dostat přes hubu, resp. si vše na sobě vyzkoušet. Ono se někdy (výjimečně) ukáže, že ne všechno, co se píše na netu, je pravda Ajsmug

Možná si rozdělím pěstování podle výšky rostlin, tedy klíčení budeme provádět blíž ke stropu (20 cm), zatímco vyšší rostliny už mohou být od něj dál (cca. těch 40 cm). Což je i u pěstování se světly běžné (jen pohyblivá jsou světla a nikoliv rostliny, resp. výběr sektoru v mém případě).

Podle jistých zdrojů na netu by mělo pro pěstování třeba salátu stačit na prostor 30x30 cm asi 25-35W LED světlo. Předpokládám, že jde o výšku 20-40 cm se zajištěným odrazem světla od stěn. Některé sekce by toto měly rozhodně splňovat (jedna sekce má asi těch 20x50 cm, a bude tam asi 36+W), u jiných bude instalován daný výkon jen asi z poloviny (v přepočtu na 1 metr délky v pruhu o šíři 30 cm to dává 83-116W, a bílé LED pásky dávají zatím 40W; celkem bych měl mít na 1.6m2 příkon cca. 442-619W, aby to k něčemu podle všeho bylo* a to nemá ani samotný hlavní zdroj), ale horší to bude s odrazem.

*) Nicméně pokud jde o již vyrostlé citrusy, ty se zdá se chovají normálně. Možná to je tím, že již mají mnoho listů, kdo ví..

Mimochodem, kdyby vás napadlo místo 12V pásků dát 24V s tím, že na stejném vedení a stejným počtem pásků byste získali 2x tolik světla (pochopitelně s 2x tak vyšší spotřebou), asi to nebude tak růžové, protože pokud se dá prodejci věřit, i 24V pásky CRI97 s čipy 2835 dosahují stále jen do 1100lm/m Twilightoops I cena je stejná. Jediné, na čem byste tedy získali, by byla úspora na síle kabelů (2x nižší proud).

Na fotkách zatím můžete vidět, že i když venku slunce nesvítí, tak i s tou trochou světel, co ve skleníku jsou, rostou rostliny ve skleníku zatím lépe než doma (kdo máte zimní zahradu a chcete pěstovat zeleninu či ovoce, máte dobrou startovní pozici). Citrusy budou stagnovat, u nich je ideální alespoň "neumírání", ale třeba česneky či brambory rostou (možná pomaleji než doma nebo než v létě, ale jsou zatím na pohled zdravé a netáhnou se). Už se olistilo i první kiwi, které jsem sázel na konci podzimu. Řekvičky sice zatím nedělají boule, ale na rozdíl od těch doma se tolik netáhnou, mají větší listy a červený stonek (mám i podezření, že se snaží vytáhnout hlavně přes okraj truhlíku - kde je málo hlíny - protože se pak zastavily - a to i ty doma).


Vyřešení odrazu světla


Rovněž jsem trochu pořešil odraz světla od stěn: na vhodná místa jsem dávám buď odraznou fólii či roletu, nebo rovnou malá dekorativní zrcadla (jsme přeci jen v interiéru). Ta rozhodně, co jsem zkoušel, odrážejí mnohem víc světla než omítka, takže se víc dostane k samotným rostlinám.

Nejdřív jsem chtěl pravé zrcadlo v celku, ale jejich cena u nás je enormní, a sehnat samotné desky pro nějaký menší rozměr je prakticky nemožné (byť třeba Ikea nabízí např. zrcadlo 40x120 cm za tři stovky + 600 Kč za dopravu, ale když potřebujete 100x19 cm, co máte dělat, že?). Nakonec jsem váhal mezi odrazivou fólií (Mylar) nebo nalepovacími dlaždicemi. Zvolil jsem dlaždice, protože slabá fólie se často krabatí nebo jinak pokazí.

Obchod z Číny se mi nejevil jako moc vhodný, protože někteří zákazníci si stěžovali, že dostali menší dlaždice než bylo uvedeno (jako 15x15 a 4x4 cm je fakt rozdíl), tak jsem si nakonec rezervoval pár balení v Hornbachu, který mám co by embéčkem dohodil, rovnou jsem se i podíval, jak to vypadá, a i s cestou mě to nakonec vyšlo ještě levněji a ještě by mělo jít o český výrobek (cena za 12 ks byla 175 Kč, zatímco v Číně chtěli za 15 ks asi 350 Kč. Některé další obchody v ČR to mají také, ale za 290 Kč 12 ks). Zde je výhoda, že se jedná o pasivní řešení: tj. koupíte a dost, nemusíte dál řešit náklady na provoz.

Obecně preferuji nákup v ČR, pokud je levnější nebo kvalitnější, ale pokud se to samé dá koupit v Číně mnohem levněji, zvlášť, když výrobek prodaný u nás má na sobě stejně Made In China, není důvod ho kupovat tady.

A to je ještě taková vtipná historka, že když jsem pro to jel, zjistil jsem, že se nejedná o nalepovací ohebné fólie, které většinou nabízí Čína, ale o skutečné dlaždičky se zrcadlem. Prakticky jsem tedy koupil něco lepšího, než jsem sám čekal. Vznikl ale pak nový problém: dlaždička váží přeci jen o něco víc než fólie, a dodané 2x2 cm pásky pro nalepení nevzbuzovaly moc velkou důvěru. Což o to, na plastu by to možná drželo, ale na omítce (byť uhlazené)? I kdybych jí něčím napustil, stejně bych se bál, že to někdy časem spadne a rozbije se.

Naštěstí mi ze stavby skleníku zbyla hromada bílých plastových lišt, které se jako náhodou hodí zrovna tloušťkou na dané dlaždičky, takže lišty se přivrtají do zdi, do nich nasadí zrcadlo, a přilepí se pro zajištění těmi pásky, aby nebylo nakřivo. Hezčí by možná bylo, kdyby byla lišta i nahoře, ale tolik jich už nemám, kupovat se mi je nechce, a navíc by to znamenalo přijít o další odraznou plochu (byť jde jen o pár mm, část zrcadla prostě není vidět - zasazená v liště). Musím uznat, že to nevypadá úplně blbě, a to ještě chybí rohové lišty (polystyren). Na druhou stranu, jak často se díváme na strop, že? Ajsmug takže že tam něco takového je stejně nikoho nezajímá, ani kdyby to bylo ultrakrásné.

- světelná odrazivost hliníku je 50-85% (omítka od 30-40% až k 85% ), alobalu až 90%. Pro srovnání, sníh má 93-100%, zrcadlo 70-90%, bílý papír 80%. Tedy by se světlo mohlo v místnosti alespoň trochu rozptylovat, i když zrovna rostlinu mine (pásky mají 120 stupňů vyzařovací úhel).

- roletu, která zakryje solární vodotechniku jsem sehnal u nás na webu, kde i s poštovným vyšla na cca. 300 Kč, což není tak moc (možná bych sehnal něco levnějšího v Číně, ale když je ta možnost, preferuji ČR).

Nakonec jsem se rozhodl pro nalepovací dlaždice také, ale vzal jsem si tenčí, protože rozdíl mezi 1 mm a 0.2 mm je několika násobek ceny, tudíž mě 32 kusů přišlo na necelé tři stovky. Nejspíš by s tím nebyl problém od začátku, ale nechtěl jsem riskovat to dávat na zeď (kvůli případným nerovnostem, byť na omak se zdá být stěna rovná), ale bude se to hodit na vnitřní strany "vitrín", ve kterých mám umístěné některé rostliny (ty jsou navíc hnědé, tudíž LRV je mezi 10% až 20%, takže tady si pomohu docela dost - přes 80% - každý lumen, který neskončí jako vyzářené teplo znamená, že nemusím instalovat tolik světel).

Prodávají se pod různými názvy na různých obchodech, ale většinou je objevíte pod "mirror tiles self adhesive" - https://www.banggood.com/16Pcs-Bathroom-...rehouse=CN

Pochopitelně, pokud máte rostliny někde ve zvláštním boxu, a nebudou vám vadit případné "puky", můžete na stěny dát alobal nebo mylar fólii ( http://www.nejgrow.cz/mylar-stribrna-odr...1m-x-1-2m/ ), protože při troše umu se i tady dá docílit hladké plochy a může vás to vyjít levněji (a údajně odráží o něco víc světla a nezpůsobují ohniska, což ale u slabých LED nehrozí). Pamatujte, že cokoliv bílého rozhodně odráží světlo lépe než cokoliv tmavšího, a třeba i jen obložení stěn polystyrenem na půdě znamená, že byť žárovka zůstala ta samá, najednou je 2x lépe vidět i vzadu 6 metrů od ní. A polystyren (nebo v našem případě fólie) má tu výhodu, že ačkoliv zvyšuje množství světla, nespotřebovává na to už žádnou energii Ajsmug Ekonomicky, Halík! Myslete ekologicky!

Pro porovnání, mylar má tuto odraznou charakteristiku: https://www.google.cz/search?biw=1426&bi...Gw-pVd7TKA

Ostatně, už na testech (viz. mé fotky) je vidět, že bílá omítka proti zrcadlu odráží nula nula nic. Naproti tomu hliníková fólie odráží to samé, možná o ždibec víc, ale pokud není dokonale hladká, střílí to všemi směry. Ano, to je vhodné, když máte uzavřenou komoru alespoň ze 3 stran (+strop a podlaha), ale ne, pokud to máte volně v místnosti, kde naopak potřebujute cíleně odrazit světlo pod úhlem dopadu Ajsmug

Nicméně, co bych to byl za experimentátora, kdybych přeci jen nedal mylaru šanci. Sehnal jsem si trochu té fólie, a až budou nalepené všechny zrcadla, pokusím se vyrobit zrcadlo z mylaru v atypickém tvaru (obdélník dle volného místa), nejspíš se bude jednat o fólii vypnutou na kartónové podložce https://www.youtube.com/watch?v=66btZfa3sYU

Nejlepší by byla "zrcadlová" (z difůzní fólie) komora, ale tady by byl pak velký problém, jak odvádět teplo bez hluku ventilátoru (každé světlo se časem celé změní na teplo, neexistuje smrtelníkům dostupný 100% účinný odrazivý prvek a i kdyby byl, změní se na teplo v rostlině).


"Prokletá" zrcadla


Spousta lidí bude zrcadla odsuzovat, že jsou horší než bílá barva. Že pohlcují světlo. Ano, možná, že některá jsou méně účinná než reflexní bílá barva z plechovky. Ostatně ale všechna média pohlcují světlo, i čisté sklo nebo "vzduch".

Rozhodně se ale nedá říct, že by byla méně účinná než bílá omítka, v tom je ten fór, a raději budu mít v interiéru zrcadla, která ho pomáhají dotvářet, než bílý řekněme kus rovného plechu natřený na bílo nebo zmuchlanou fólii, byť i to je samozřejmě řešení a netvrdím, že musí nutně působit esteticky špatně.

Zrcadlo se rovněž hodí, když potřebujete v určitém místě nasměrovat paprsky přesně v úhlu lomu a ne difúzně - jde o to, že třeba zeď vám světlo odrazí od stropního světla klidně zpátky trochu do stropu, a než se po odrazu dostane zpátky k rostlině, je to tak 10-30% původního. Pochopitelně je třeba zařídit, aby největší zdroj světla šel z jedné strany (z vrchu), nikoliv ze všech.

Bohužel, spousta informací na netu je buď ve stylu "špatně položená otázka, tečka" a nebo odpověď typu "Ano vždy/Ne nikdy" např. na otázku typu "Je auto výhodný způsob cestování?" bez upřesnění, což je k ničemu. Mnozí lidé dokonce tvrdí, že zrcadlo odráží obraz, zatímco mylar světlo/fotony, a tedy že to jsou naprosto dvě různé věci. No, i takový blbec jako já nad tím musí kroutit očima..

Přitom dobré zrcadlo by naopak mělo zachovávat vlastnosti světla (vlnovou délku, pouze některé fotony pohltí) a mít ztráty jen do 5%, a pochopitelně to závisí také na oné vlnové délce, např. UV záření má se sklem problémy - čím silnější, tím méně projde, resp. je víc náchylné než viditelné světlo.

Pochopitelně jiná věc je, když máte uzavřenou komoru, kde je 1000W světla, tam bych zrcadla taky všude nedával. Každopádně, pokud jde o odraznost, je i bílá barva podle některých zdrojů lepší než alobal (90% vs. 75%, byť od každého člověka se dozvíte úplně jiná čísla).

Pokud bychom se bavili o Mylaru, tak ten rozhodně poráží zrcadla*, protože absorbuje třeba jen 1-2%, a je to právě vrstva skla, která se podílí na absorbci světla u zrcadel a která pochopitelně u fólií chybí.

*) Na druhou stranu, zrcadlo odrážející sluneční záření do místnosti s rostlinami bude mít vždy navrch proti mylaru, ať už do něj budete pouštět cokoliv Ajsmug

U mých zrcadel je vrstva asi tak 1 mm (u dlaždiček z PVC o síle 0.2 mm logicky chybí), a pokud víme, že na absorbci 99% světla potřebujeme několik metrů skla, asi není co řešit, i když tím musí světlo projít 2x. U běžných oken se udává propustnost světla 85% (dvojsklo) resp. 75-58% (trojsklo), přitom se zde ale používají tabule skla cca. půl centimetru tlusté.


Princip zrcadel: https://www.scientificamerican.com/artic...eflect-ph/

Toto je viditelné spektrum: http://media.factmyth.com/2016/07/visibl...-light.jpg

Toto je absorbční křivka zrcadla: https://en.wikipedia.org/wiki/Reflectanc...ctance.png


Většina zrcadel je stříbrná, tzn. že odráží dobře od nějakých 360 nm (+/- autobus), a hliníku se vyrovnává u 500nm (s tím, že u 400nm je to rozdíl tak 5-10% ). Řekněme, že zrcadlo je použitelné tak od 380-400 nm (80% ), když máte na výběr např. mezi dřevem a jím. No a protože PAR se často udává mezi 400-700 nm, prakticky není moc co řešit.

Ano, když pracujete s výkony stovek a tisíců Wattů, tak 5% je už dost, ale v mém případě je totiž záruka, že zrcadla budou vypadat esteticky lépe (bůh ví, jak bych sprasil fólii na viditelných místech) a těch 5% rozdílu z odraženého světla z kraje kuželu jsou v daném místě jednotky lumenů (které se tím pádem změní na IR, což také není zrovna ke škodě v tomto množství, když IR světla jako taková nemám).

Nevím přesně, od kolika nm mají ty mé bílé čipy spektrum, ale myslím, že budou rády za 400-420 nm. K tomu dodávám UV v rozsahu 395-405 nm. A i spousta tzv. Full Spectrum LED růstových světel na eBayi má spektrum cca. v rozsahu 440-660 nm s trochou UV (380nm)*.

*) Přitom pro fotosyntézu je zajímavé už UV od cca. 300: https://en.wikipedia.org/wiki/Grow_light...tion_(PAR)


Jak vymlátit víc světla ze stejného příkonu


Řekněme, že máte třeba 1000 lm (cca. 12W) světlo na 1 metru (mělo by jít o metr čtvereční, ale my nemáme bodový zdroj, nicméně snažíme se ho odrážet zpět od stěn, atd. - pásek má 1000 lm na metru délky, takže pokud plocha pod ním má cca. 35 cm, dáme vedle sebe tři, a tím pádem dostáváme 1000 lm na metru čtverečním bez odrazu). To nám ze vzdálenosti 40 cm dává asi 2000 lx (pro vzdálenost 20 cm je to 8000 lx).

Platí pro úhel 120st ( http://www.uspornaziarovka.sk/pages/L%C3...ertor.html ). Protože v tomto případě jde téměř o sluneční spektrum, můžeme se vykašlat na nějaké moly a PAR/FAR, protože v podstatě jde o to samé (jen je zde navíc zelená, a v mém případě ještě trochu UVA; +IR vyzařované z hliníkových profilů, které ohřívají ony LEDky).

Jen pro info, 100 až 800 umolů pro spektrum 5800K odpovídá údajně přibližně 5800 až 46000 lx, a s touto hodnotou se dá už pracovat i bez znalosti molů a jiného hmyzu.

V tomto případě stačí vědět, že rostliny potřebují řekněme 12 molů denně ( http://www.greenhousemag.com/article/gm0...light-dli/ ), takže v podstatě pokud budete alespoň nad minimální intenzitou světla ve správném spektru, budete buď svítit déle méně a nebo kratší dobu více (do určité meze). Mikromoly se udávají na m2 a vteřinu, takže když já svítím 8 hodin denně, vychází to na 12/8=1.5 molu za hodinu na metr čtvereční, děleno 3600x (60 minut x 60 vteřin) a jsem na 416umol (1umol=58lm, čili 24200 lm). V případě 10 hodin denně 333 umol (19400 lm). Je řešení svítit i třeba 16 hodin denně (208umol, 12100 lm v místě dopadu, resp. tedy 12000 lx - neznamená to nutně mít instalován zdroj o svítivosti 12 tisíc lumenů, stačí ho dát blíž), ale pochopitelně totálně slabé světlo tím nenahradíte.

Pokud zajistíme, že se alespoň 75% světla odrazí od krajů světelného kužele zpět k jeho středu, znamená to, že snížíme vyzařovací úhel (o něco málo). V tomto ohledu je výhodné mít delší plochu, protože alespoň v jednom směru nemusíte řešit odrazy (kužely světla se překrývají).

Pro hypotetický úhel 100 stupňů (místo 120) už dostáváme 11 tisíc luxů při 20 cm, a 2.800 lx při 40 cm. A pokud snížíme úhel ještě víc, např. pomocí alespoň tří celých stran (nebo dvou u delšího prostoru), můžeme se dostat třeba i na tyto hodnoty:

80st.: 40cm=4300lx, 20cm=17000lx
60st.: 40cm=7500lx, 20cm=30000lx

(navíc je zde výhoda v tom, že sice dostáváme více světla do středu k rostlinám, ale zároveň to nejde jen seshora - úzce směrové bodové světlo totiž bude svítit jen na vrch rostliny, a skrze její horní listy už k těm dolním moc neprojde, zatímco odražené světlo se dostane z boku i k těm spodním, byť v menší intenzitě než k horním, ale to je normální stav i venku v přírodě, a rostliny nejsou blbé - natočí příslušně listy).

Pochopitelně to, že máte světlo 40 cm nad rostlinou není problém, pokud tuto oblast využijete pro již vyrostlé rostliny (i takový blbý salát, pokud má alespoň 10 cm výšku, už logicky nenasává ze 40 cm, ale jen ze 30 cm, což mu i při úhlu 120st. dodává 3500lx namísto 2000lx.

Tady je krásně vidět, že i když operujeme stále s tím samým zdrojem světla (tedy stejnou spotřebou proudu), pouhou změnou prostředí dostáváme vyšší zisky (byť nemusí být tak velké, jaké tady vycházejí).


Pokud víme, že letní slunečný den dává až 100.000lx (v ČR 70.000 lx), dostáváme se na docela zajímavé hodnoty, protože 20.000lx je třeba světlo dopadající do stínu při jasné obloze (tedy rozptýlené/odražené světlo), a při zatažené obloze v poledne je to jen 1-2 tisíce lx (a rostliny se s tím nějak vyrovnat musí). (jiná tabulka praví, že 20 tisíc je zamračeno v létě a 10 tisíc je v létě ve stínu).

Protože používám Natural a Cool White, jsem přibližně ve spektru 4000K až 6000K (lumenově 1050 až 1100 na 1 metr délky). Pro srovnání, Slunce v poledne má 6000K, a běžné denní světlo je 5000K, zatímco večer a ráno je to 2800K.

Spektrum mám tedy ideální (na 97% ). A můžeme se ještě podívat, zda splňujeme podmínky pro růst rostlin (malým sazeničkám by ale chtělo svítit mnohem víc, aby se netáhly; rovněž kvetoucí rostliny potřebují asi 2x víc světla než jen zelené).

Protože máme sluneční spektrum, můžeme prostě brát kolik lumenů rostliny potřebují (protože lx je defakto jen lumen/m2). Mnozí budou říkat, že s lumeny operovat nemůžu, když pěstuji rostliny. Já říkám, že pokud se sluneční záření dá měřit v lumenech, tak můžu. Moly ať se zabývají hospodyňky v šatníku a ti, co nedávají rostlinám plné sluneční spektrum Ajsmug

Narazil jsem na poučku, že minimum je 2000lm/sqft (sq ft = čtvereční stopa, ft2), střední je 5000 a optimální 7000. Protože čtvereční stopa je přibližně 0.093m2, dostaneme tyto hodnoty v lumenech/m2 (nebo lx): 21500, 53800 a 75300. Dost vysoká čísla. U pěstitelů konopí jsem zjistil, že by rostliny měly růst (pomalu) i při 4000-10000 lm, což je intenzita, kterou často dostávají spodní listy.


Doplnění o modré a červené světlo


V mém případě jsou zatím ativní jen bílé LED (UV bude nejspíš nula nula nic), protože "růstové" světlo zatím nedorazilo (jaké překvapení - neřeknu, kdybych to objednával z Japonska přes celnici, ale když ta bílá šla z EU asi skoro dva měsíce?). Navíc prodejce u nich neudává ani příkon. Mohu jen hádat podle watáže čipů, že v místě, kde mám nyní 1000lm, budu schopen dodat asi 2000+lm dohromady.

Pásek má 50 cm a je na něm 36 čipů - pokud by každý žral těch 0.5W, znamenalo by to 36W/m, což je 3x tolik, co žerou ty bílé, o něco méně efektivní čipy, a dávají přes 1000lm/m, nicméně zde se "neplýtvá" nějakým tím "nic" na zelenou složku, takže by se mělo jednat teoreticky o nejméně 2000-3000 lm/m, ale musím to nejprve přeměřit:

Např. u teplé bílé jiný prodejce píše, že čipy 5630 berou max. 24W/m, a jsou tam dost nahusto - cenově to je podobné jako u 2835, tj. 245Kč/m, přitom ale neznám CRI - svítivost se udává 20lm/LED, což při počtu 120ks/m je 2400 lm - pravda, víc než u 2835, ale zase také 2x tolik žere, takže normalizovaně tu máme 1050-1100 lm vs. 1200 lm/m, s nutností logicky také ale odvádět z jednoho pásku 2x tolik tepla.

Mohl bych si ale díky tomu spočítat, že pokud 24W/m je pro 120 diod, měla by jedna mít příkon 0.2W, tedy v případě růstového světla bychom se dostali na 14.4W na metr, tedy 72W na 5 metrů a tím (zdroj mám 96W) pádem zvládneme 360 diod krát 20 lm = 7200 lm, což je méně, než jsem čekal. Pokud to tak bude, mohu zbylých 24W doplnit ještě čistým modrým světlem.

https://heracolights.com/2014/03/10/3528...md-diodes/
http://www.techniled.cz/34-druhy-led-cipu/

Teoreticky čipy 5630 mají mít nejméně 2x větší svítivost než 5050, až 120lm/W (v mém případě mám 5050 na UV, zatímco na bílých se jedná o lepší 2835, kde to je podobně - 110lm/W; každopádně ale ty mé bílé pásky mají 1100 lm při 60 diodách, což dává jednak mizerných 18lm/diodu a zároveň také 0.2W/diodu, tedy reálných 90lm/W).

Což by znamenalo, že pokud zdroj dokáže utáhnout větev s 8A (necelých 100W), měl bych tam dostat až 11.000 lm navíc (hádám ale, že to bude méně - záleží, kolik ampér do každé z těch LED půjde).

Snad jsem to počítal správně, aby to bylo jen přibarvení světla a ne fialová kuchyň (v současné době je jen nad linkou asi 15000 lm bílého světla + 5-7000 lm naproti). Hypoteticky, kdybych těch asi 25000 lm dokázal všechny poslat do pěstebního prostoru, tj. na plochu asi 1.6m2, dávalo by to zdroj 15.800 lm na každý m2. Což vychází ze vzdálenosti 40 cm podle úhlu od 31.500 lx až po 117.000 lx.

O takových hodnotách si pochopitelně mohu nechat jen zdát, nicméně zdroje tu očividně jsou, jen ty fotony správně nasměrovat (budu rád alespoň za těch 20 tisíc). Světlo, co přijde ze zbytku kuchyně odražené od stěn je sice také fajn, ale prozatím s ním nebudeme operovat (nejspíš bude malé).

V prostoru určeném pro vývoj sazeniček, tj. vzdálenost 20 cm, bude nejspíš nejméně 2000 lm včetně růstového světla (lépe řečeno RB světla), což by mělo dávat od 16000 do 60000 lx podle toho, kolik světla se mi podaří odrazit správným směrem (tady bude dosažení těch 20000 ještě relativně snadné).

Chtěl bych totiž zkusit metodu, kdy mladé sazeničky budou růst pod světlem velké intenzity v menším prostoru, ale dospělejší rostliny s už hotovými listy pak přesunout do většího prostoru, ale s méně intenzivním světlem.




Ostatní, a neb co se událo


- další věc, se kterou se nejspíš můžete potkat u citrusů, pokud už vyřešíte teplotu, minerály a vhodnou zálivku: http://www.urban-studios.com.au/causes-l...rl-citrus/

- Tabulka pro pěstitele, aneb jak poznat nedostatek něčeho u rostlin:
https://www.rostlinna-akvaria.cz/projevy...rostlin-37
https://www.maximumyield.com/are-your-pl...ght/2/1231
http://www.permablitz.net/wp-content/upl...-guide.png
https://image.slidesharecdn.com/c2-mic31...1381910278

- kdo by měl zájem o kefír, vyrobí celkem snadno. Teda za předpokladu, že máte čerstvé, nepasterizované mléko (jde to i z krabicového, ale proč si přidělávat práci). Prostě ho necháte pár dnů při pokojové teplotě (kdy prostě jen pomalu kysne či kvasí), popř. tam kápnete trochu kefíru z obchodu. Pokud přidáte ještě trochu kakaa, máte pocit, jako kdybyste pili termix. Ovšem za nesrovnatelně nižší cenu (pokud teda neplatíte horentní sumy nějakému rádoby BIO prodejci). Pokud jde o zdraví, většina hospodářských zvířat je pečlivě sledována, o těch domácích ani nemluvě, takže takovou TBC spíš chytíte od někoho v nemocnici než od kozy souseda Pinkiesmile Pokud jde o čerstvost, v ledničce vydrží samotné mléko i týden. Pokud to vaše zrovna ne, změnil bych dodavatele (a nebo ho tam dáváte teplé).

- o vánocích jsme pekli rohlíky a chleba, a musíme se pochválit - je to čím dál tím lepší. A ještě nemáme ani domácí pekárnu, takže očividně to zvládne i blbec. Chleba sice nechutná moc jako klasický chleba ze supermarketu, ale vzhledem k tomu, že připomíná spíš kombinaci chleba-makovce-bábovky-vánočky či něčeho, a nechutná úplně špatně, není moc co řešit. Spíše se pokusíme zaměřit na typ mouky (teď do byl mix bílé s kukuřičnou nebo pohankovou) a dobu kynutí (prakticky teď v 11:00 zaděláme na těsto a ve 13:00 už jíme hotový výrobek). Kvasnice jsme tentokrát použili vážené, nikoliv balené kostky. Cenově jsme ani ne na polovině ceny v obchodě, jelikož ani elektřinu nemusíme počítat (v zimě je jedno, zda topíte troubou nebo přímotopem).

- dokončil jsem východní stranu přístřešku. Mám ale spíš pochybnosti, zda pro tuto stavbu najdeme 100% využití, protože přistavěná pergola se rázem hodí nejen pro kiwi a jiné plazivé užitkové rostliny, ale rovněž třeba pro papriky v kbelících. Každopádně kiwi, akébie, klanopraška, rajčata, jahody, víno, borůvka a zimolez tam své místo stále najdou. Rozhodně je tam pocitově o dost tepleji než pod otevřeným nebem (samotná pergola, protože není chráněna z boku, je tak někde mezi).

- zkusili jsme "kávu" z upražených semínek lnu. Do chleba jsou výborné (jím je i jen tak z pytlíku), ale "melta" prý nestojí moc za pití Pinkiesmile (já to neposoudím, nepiju ani kávu ani náhražku).

- začali jsme jíst vlastní marmeládu, kterou jsme udělali z kustovnice. Ale jo, malinko to chtělo dát ještě víc citronu, ale v menším množství např. do piškotů v pudingu a vůbec nic nepoznáte. Cenově vyšla méně než klasická z jahod nebo čehokoliv jiného z obchodu, a přidaná hodnota je v tom, že víte, co tam je a co naopak není. Spíš se budeme spoléhat na přebytky jahod, kiwi, borůvek a dalších plodů.

- přikoupím ještě větší množství rostlin (zimolezy, kiwi, borůvky, akébie, atd.) které umístím v různých podmínkách, nově teď převážně do krytých prostor (pergola, otevřený "skleník", uzavřený skleník). Mělo by to zajistit větší jistotu výnosů v případě nepříznivého počasí (i když letos je to zatím výborné). Vtip je v tom, že to sice stojí nějaké peníze, ale ty si v dnešní době stejně nemůžete (pokud nemáte nějaký účet s vysokým úrokem) schovat. Pokud budu mít 100.000 Kč a namísto nákupu rostlin nebo stavebního materiálu za 10.000 Kč si je nechám, při inflaci 1% ročně o ně do 10 let prostě stejně přijdu (zdraží se mezitím zboží). Naproti tomu samotné rostliny či již hotové stavby hodnotu neztrácí, spíš naopak (a nemyslím tím finanční hodnotu - dům se nestaví pro spekulaci, ale pro bydlení, a dokud slouží, je jedno, jestli na trhu má cenu 0 nebo 5 miliónů).

- tak batáty se navzdory mnoha výhonkům a listům neurodily žádné. Příští sezónu je zkusíme v létě pěstovat venku. Podobně jako jakon. U něj se nám podařilo sklidit 2 hlízy o hmotnosti 0.5 kg (dohromady), ale píchnuli jsme ho pak zpátky, třeba poroste dál. Chuťově, no, taková normálka.. asi jako dochucená ovesná kaše. Jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý týden, to rovna ne (já se prakticky spokojím s květákovou polévkou s vlastními brambory, kterou mohu jíst až do zblbnutí).

- pro zúrodnění zahrady jako celku jsem se rozhodl investovat něco okolo 2000 Kč za minerální prvky (popel, horčík, železo, síra, humát, skalice..) které rozsypu do zeminy po pozemku (tak 2 metry od krajů, nehodlám sponzorovat sousedy) pro účely zásobárny živin. V dané koncentraci by to mohlo přímo rostlinám uškodit, ale trávě to bude jedno, a časem se to rozmělní deštěm. Rostliny se k tomu pak dostanou samy přes delší kořeny nebo to k nim doletí v posekané trávě. Jedná se přibližně o 60 kg. NPK+mikroprvky budeme pak dál dodávat skrze ČOV zadarmo. Záhony a jednotlivé rostliny už své dostaly, ale cítím, že nebude stačit zúrodnit 200 děr o ploše 1m2, ale že to chce zúrodnit všech dostupných 600m2, a nejlepší bezpracný (pokud nemusím, tak neryji) způsob je zajistit úrodnou zem alespoň pro trávu, ve které mohou žít bakterie a žížaly, a postupným tlením vytvoří dostatek živin i pro expandující kořeny stromů, kterým určitě dané díry do smrti stačit nebudou, a okolo je to prostě všude hnus hnus, bohužel ne humus. Mrtvý hnědý jíl 1 cm pod povrchem. http://www.ekozahrady.com/hnojeni2.htm a http://www.ekozahrady.com/hnojeni.htm




Eko, vege, aneb obecné věci


- Pro zajímavost: jak dlouho se to či ono rozkládá v přírodě
http://www.eprehledy.cz/jak_dlouho_se_ro...dpadky.php
(jsme holt "borci" Twilightoops a já si myslel, že 100 let je zlo)

- po svátcích vyšel v novinách zajímavý článek o útulcích, a vypadá to, že lidé už i hospodářská zvířata berou za něco víc než jen kus žvance (tak je to každopádně pokrok.. byť si je teda nemuseli pořizovat vůbec a doufám, že pokud už někdo zvažuje živý dárek, že dá přednost těm z útulku před nákupem nových).

- řetězec Kaufland už konečně i u nás v zapadákově rozšířil nabídku bezmasých výrobků, řekněme za ještě relativně slušné ceny. Budu mít radost? No, asi takhle.. jako přechodná fáze dobré, ale z celkového hlediska je to k ničemu, když stejně nemám záruku, co v tom je a jak to vzniklo. Už jen ta řeřicha z dovozu z Německa to zabíjí Pinkiesmile

- "teď" okolo Vánoc byla reportáž, že v Praze spotřebuje 4 člená rodina 425l/den, tj. 38 kubíků za čtvrtletí vody. V přepočtu na nás by to mělo být 19. My máme 10 (v létě 12). Někde asi "soudruzi" dělají chybu. Ono to asi bude stejné jako s tou útratou za jídlo (přitom stačí kupovat jen zboží v těch největších obalech, co jsou k dispozici - pomůžete tím i ekologii (přeprava a výroba obalů); musíte si ale dát pozor na ceny - někteří výrobci totiž paradoxně prodávají větší množství dráž, asi spoléhají na snahu lidí ušetřit a to, že si cenu nepřepočítají nebo nepřečtou její převod na 1kg).
(30.12. byla na TV Barandov rovněž reportáž o tom, co všechno lidé u nás vyhodí do popelnic, včetně zvířat nebo nepoužitých potravin, elektroniky a pár blbců i šperky či peníze. Chvályhodné je snad jen předeprané oblečení připravené vyloženě pro bezdomovce. Nicméně i tak to vypadá, že právě oni bezdomovci jsou mnohem více chvályhodní lidé, než ti, co bydlí v oněc zdrojových domech. Zajišťují totiž daným věcem buď prodloužení životnosti a nebo obnovují jejich koloběh)

- část země (národní parky) se letos musela obejít bez ohňostrojů (hluk/odpad). Podle mne to je správné. My sice psy nemáme, ale nic dobrého to pro ně není (byť hluk byl jen jeden z důvodů - a nejspíš jste zaznamenali v TV těch pár pitomců, co šli s pejskem na vycházku na Václavák, nebo je nechali venku na balkóně, a jak pak někteří dopadli). Kromě toho, nevím, proč by nám neměla stačit jen světlená šou, bez těch hlasitých prdů k tomu.

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
ad Měření spektra světla pro chudé

Jednou z možností, jak využít histogram k měření spektra, je použití bílého objektu (v mém případě papír). Pokud Váš fotoaparát neumí RGB histogram (často měří jen zelenou složku a zbylé dopočítává), stačí papír vyfotit pod zdrojem světla, načíst do počítače a nechat si zobrazit histogram v nějakém programu (zde například Paint Shop Pro).

[Obrázek: spektrumpa.jpg]

Pochopitelně, kdo čeká přesné změření spektra, nebo nedejbože hodnotu FAR, bude zklamán. Ale pro hrubou představu to stačí. Nás ani tak nebude zajímat výška křivky (amplituda), ale její pozice. Čím víc vpravo, tím větší zastoupení v obrázku (tedy i ve světle) je.

Zářivka svítí nejvíc v červené části spektra (pochopitelně nemohu vyloučit pronikání bílého denního světla oknem, fotil jsem to jen tak halabala), LED blesk má všechny složky téměř stejné. Naproti tomu zapalovač svítí logicky opět víc v červené, a denní světlo, byť teda teď zrovna Slunce nesvítí (a hádám, že asi dneska ani nebude), ukazuje víc modré.

A to by i relativně odpovídalo:

http://www.fotografovani.cz/old-idif/fot...n_2_09.gif

http://www.sbbelektro.cz/sites/default/f...281%29.jpg


Obyčejný (luminance) histogram lze ale použít ke zjištění, jak moc absorbuje plocha pod světly světlo. Protože i rostliny se často lesknou, je ideální, aby v histogramu byly co nejméně zastoupeny tmavé odstíny (protože to značí buď málo světla a nebo jeho pohlcování něčím).. Všimněte si listů na vrchu rostliny:

http://www.growweedeasy.com/sites/growwe...d-grow.jpg
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Zde jen pro ukázku, jaké výsledky přes histogram dávají různá světla, co zatím používám (zatím nepřišla žádná nová, jen jsem dokončil zrcadla a teď se chystám ještě aplikaci mylaru - je to relativně pevná PVC fólie, rozhodně hladší než alobal, takže na určitá hladká místa, ne tolik na očích, se bude hodit - použiji buď oboustrannou lepící pásku a nebo "odvětrávací" lepidlo na textil ve spreji - zkoušel jsem to na igelit a ten držel docela dobře).

[Obrázek: spektrasve.jpg]

Růstové světlo není moc dobře zpracované, tak zde trochu lepší histogram:

   
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
BŘEZEN, DUBEN 2018

Stručně: něco se povedlo, něco ne, ale takový je život Ajsmug V podstatě bude téma na tento měsíc následující:

- dokončil jsem instalaci světel nejen pro rostliny
- oddělal jsem proudovou špičkou jeden menší zdroj
- pořídil jsem si měřící přístroje
- přesunuji se ven a zahajuji stavbu dalších skleníků
- trocha povídání o elektřině, osvětlení (nejen rostlin), hnojení a hygieně

[Obrázek: elfmanjuj.jpg]

Kvalitnější fotky budou, až bude co ukazovat.. zatím se mohou lidé poučit, jak spoustu věcí nedělat.

[Obrázek: elfmanrhr.jpg]



- tak mylar nevypadá zrovna esteticky dobře na větší ploše (každý puk nebo ďubka je vidět). Ano, tam kde dané místo není vidět z místnosti, tam ještě dejme tomu, ale jinak jen max. jako menší plochy například okolo zrcadel. Co se týče odrazu, víc rozptyluje, i když je plochý (a pokud jde o "hot spoty", jedno rovné zrcadlo jich myslím udělá méně než skoro rovný mylar na víc místech). Naproti tomu odrazy zvládá slušně (tak stejný úhel dopadu a odrazu bude fungovat u rovné plochy vždy, ať už mylar nebo zrcadlo), ale těch 10%, o které by-voko odráží víc světla, nasměruje zase trochu jiným směrem než je třeba. Rozhodně jsem pro něj ale nějaké využití našel. Nakonec i nalepovací zrcadla (fólie) nejsou až tak špatná. Možná čistě podle oka odrážejí o pár % méně světla než mylar (měřidlo nemám), ale pokud jde o estetiku, rozhodně vedou. Možná tedy neodrážejí tolik světla jako mylar, ale vypadají lépe než mylar, a odrážejí určitě víc než omítka nebo hnědé "dřevo". Nejde ani tak o to, co použijete za "zařízení", ale o materiál v něm použitý (hliník a stříbro mají jinou charakteristiku) a jeho tvar (zmačkaný vs. rovný hladký; vrstva skla vs. žádná krycí vrstva).

- letošní zima byla taková sladkobolná. Sice jsme Slunce skoro vůbec neviděli, takže skleník spíš více méně kopíroval teplotu okolí (k tomu ve dne +5C navíc), ale díky teplotám, které málokdy klesaly pod nulu jsme mohli udržovat sudy na vodu alespoň poloprázdné (jsou částečně zapuštěné v zemi - zatím všechny mrazy přežily, i když voda v nich nahoře zmzla na kost), takže na jaře nezačneme na nule. Rovněž bylo možné prakticky neustále (přes plovákový spínač) vyčerpávat ČOV přes kalovou nádrž do středu zahrady. Když nepočítám vodu a život, který se tím do půdy dostal (bakterie a enzymy), jen za 3 měsíce jde asi o ekvivalent 110 kg organického hnojiva + mikroprvky (cca. v hodnotě 3000 Kč). Víc organické hmoty znamená víc potravy pro žížaly (a další havěť), které se mohou množit nebo zvětšovat, což znamená rychlejší recyklaci mrtvé hmoty (listy) a lepší provzdušňování půdy (lepší zavlažování, odpadá nutnost okopávat, atd.), přitom ani pro jedno nemusím hnout prstem nebo za to platit. Stačí se na to vy....t Pinkiesmile
Ostatně nejen, že ještě za celou dobu nemáme ani vlastní popelnici, už skoro rok nemám ani směsný odpad z kanceláře v práci (co není plast, to si beru domů, a jednou měsíčně se to spálí na záhoně na uhlík - často jde o papíry, slupky od banánů, obaly od svačiny, karton, atd.). Nejde mi ani tak o ekologii, ale přeci to nenechám popelářům, když v tom jsou prachy!

V přepočtu na celý rok, kdyby se dařilo nic nepouštět do kanálu, by to vycházelo tak na 40 kubíků, při 1% to je asi 400 kg hnojiva. Kdyby bylo v kvalitě 25 Kč/kg, tak to máme 10.000 Kč ročně. To nejen, že prakticky za 5 let zaplatí pořizovací cenu ČOV, ale v dalších letech bohatě pokryje její provoz včetně čerpadla, zaplatí všechny ty hadice a nádrže, a ještě mě zbaví nutnosti kupovat jakákoliv hnojiva až do konce života. A ani nemám představu, co to udělá s úrodností půdy, když se tam během každých 10 let objeví 4 tuny organického hnojiva s trochou minerálů (ostatně, co si budeme povídat, i toaletní papír obsahuje třeba uhlík Ajsmug ).
Nicméně byly i výjimky: pár dnů v lednu svítilo Slunce dost dlouho na to, aby se teplota uvnitř (ačkoliv venku byla blízká nule) zvedla téměř ke 30°C a to i při otevřených oknech. A zvlášť na konci února, kdy promrzla zem tak dokonale, že nešlo ani čerpat vodu do zahrady (-11 až -15). Škoda, ale naštěstí to byl výpadek asi jen 21 dnů (14 dnů mrzlo a týden rozmrzal led pod zemí) - i tak ale počítám "ztrátu" na hnojivu nejméně na 600 Kč - takto to dopadá, když nemyslíte dopředu; teď už nenechám bagr, aby mi kvůli zapuštění potrubí do nezámrzné hloubky rozjezdil trávu (na druhou stranu díky jasné obloze měly rostliny ve skleníku od 8:30 do 16:30 pořádnou dávku Slunce, a dokonce vyrostly i ředkvičky - myšleno, že udělaly boule; ve skleníku se držela teplota +20 až +26; v půlce března i s otevřenými dveřmi). Pokud Slunce nesvítí vůbec (ať už je noci či den pod mrakem), tak i přes venkovní teplotu pod -10, si udržuje skleník teplotu +3 až +6 (podle toho, kdy naposledy sepnulo topení, které má pochopitelně jistou hysterezi). Bez ohledu na to, jak moc se nedařilo, proti tomu, co je mimo skleník, je jeho vnitřek zelená džungle. Rovněž krytý přístřešek, byť je z jedné strany otevřený, má pocitově tak o 10°C vyšší teplotu než venku (a nefouká tam), což je vidět na rostlinách (zatím tam letním citrusy atd. z domu).

- tak nějak nervózně čekám, jaká bude letos spotřeba elektřiny. Pochopitelně zatím bez kompenzace, nejdřív se vše musíme naučit pěstovat. Nicméně, něco málo bychom časem mohli ušetřit díky letní kuchyni. Tam se bude vařit, pokud už vůbec, na solárním vařiči. A když nebude slunce svítit? Asi takhle, všichni ti kuchaři, co v TV vezmou hrášek, uvaří, pak vezmou mixér, rozmašírují to na kaši, a pak propasírují skrze cedník, aby dostali polévku (takže výživnost vlastně zabili asi 3x) to dělají všechno složitě.. nejjednodušší je prostě jít na záhon, utrhnout si lusky a sežrat. Ale zpět: no a protože se bude vařit venku, nebude se zároveň v domě zbytečně vytvářet teplo (v zimě je to naopak přínos), takže v těch největších vedrech nebude nutné ani pouštět klimošku. I kdybychom takto ušetřili za 4 měsíce jen 300 Kč (1 kWh denně), můžeme to v zimě protopit kvůli rostlinám a nula od nuly pojde.
Spíš mi jde o skleník (topení) než o svícení. Totiž, i když je LED nepochybně zatím jeden z nejúčinějších zdrojů (spolu s výbojkami) https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bte...4%8Dinnost tak přeci jen není dokonalé. Počítá se vůči monochromatické barvě, v tomto případě zelené 683 lm/W a dosahuje tedy jen max. 21%. U čipů v mém případě, kdy je na 1m příkon 12W a svítivost 1100 lm to vychází na 92lm/W, čili 13.5% účinnosti (hrubě spočítáno). Pokud bychom to počítali dle maxima pro viditelné barevné světlo (které je 251 lm/W), šlo by o 36.6% (pro srovnání, Slunce má 93 lm/W, takže jsme na tom podobně). Každopádně ale to znamená, že víc jak 50% dodané energie se ztratí ještě na pásku ve formě tepla. Další teplo se ztratí absorbováním světla na různých površích nebo v rostlinách, a jen malá část unikne oknem (přičemž část světla se od okna odráží zpátky do místnosti - zvlášť, když je venku tma). Kdybychom počítali, že 25% dodané energie nám vyletí do luftu, nejsou to vůbec špatné počty, pokud svícení provozujete v zimě. Zbytkovým teplem vytápíte dům. A kdybyste nevěřili výpočtům, stačí si na to sáhnout prstem..

Čili, pokud budete mít třeba příkon 500W, ve skutečnosti vás jen zajímá, kolik bude stát 25%, tedy 125W (a je dost možné, že v reálu to bude ještě méně - část energie se jako teplo ztratí u zdroje, další trocha v kabelech, atd. byť jde řádově o jednotky % ). Takže, pokud za zimu prosvítíme 720-960 hodin, bude to spotřeba 90-120 kWh (odhadem tak 225-300 Kč). U skleníku je to horší, protože ten je mimo dům, ale i tak můžeme brát, že cca. 80% z těch světel, co v něm jsou, se přemění na teplo (a to uniká přes polykarbonát hůře než světlo). I když započítáme nákupní cenu světel, zdroje, kabelů, profilů, zrcadel atd., tak rozloženo do 50 let nám vychází provoz v domě na cca. 600 Kč (max.). Pokud platíte ročně 20 tisíc za energie (přes 6 MWh), tato částka není nějak závratná (3% ), a pochopitelně se dá snížit, pokud si něco vypěstujete (i když třeba nedosáhnete 100% návratnost vůči supermarketovým slevám, stále vás může těšit, že to máte v BIO kvalitě (kde jsou ceny vyšší), pokud už neřešíte dopad na planetu* - el. energie vyrobená byť spálením uhlí je stále ekologičtější, než kdyby kolem těch plodin ještě musely jezdit traktory na poli a pak se ještě vezly kamionem po všech čertech. Ostatně i vy ušetříte čas tím, že nebudete muset pro dané potraviny do obchodu).

*) Na vše (ostatní) je tu Mastercard. Pocit, že jste vyběhli s kapitalisty? K nezaplacení!

- dočasně máme další zdroj domácích vajec: z jisté gastro firmy přineseme zbytky kostí s masem, nakrmíme tím vesnické kočky, a pak okousané kosti předáváme sousedům pro krmení slepic, no a semtam dostaneme "pár" vajíček (byť to není obchod něco za něco, ale prostě my už tolik kostí nepotřebujeme, tak proč je nedat jiným?). Je to takové FreeFood, co má mnohdy nižší ekologickou stopu, než neznalý vegan.
OT:
Z tohoto titulu bych se mohl zeptat, proč někdo, kdo si stěžuje na drahé bydlení a jídlo (zvláště lidé v důchodu, tedy hledisko zaměstnání je nepodstatné), a bydlí třeba v Praze, se nepřestěhuje na venkov, aneb co má Praha a my ne? (v době internetu a dovozu) Smog nepočítám Pinkiesmile I o kultuře bych pochyboval (dost možná se autem dostanu do divadla v krajském Hradci Králové dřív než obyvatel Prahy do národního metrem - otočku do Hornbachu zvládám i s nákupem za hodinku, a to je pár desítek kilometrů včetně 2x průjezdu městem). Nebo zdravotní péče? Do 5 minut jsem v okresní nemocnici autem. Za 15 minut jsem u zubaře. Inu, je to každého volba, ale pokud něco někomu vadí, a nic s tím nedělá.... ono je dneska v módě si jen stěžovat, jakoby se zapomínalo, že máme stále ještě možnost volby. Bral bych v potaz blízkost přátel, což je jediný důvod, který nemůžu brát jako výmluvu, ale pak musí dotyčný počítat s tím, že prostě obětuje peníze kvůli přátelům. Přitom kolikrát se za cenu apartmánu v centru Prahy dá pořídit ne jeden dům, ale celá menší vesnice Pinkiesmile Dost místa i pro kamarády...

Při návštěvě pražské Ikea jsme mimochodem narazili na takový hezký příklad malého bytu (případně i domu), který obsahoval koupelnu a k tomu jednu místnost, která byla současně kuchyní, obývákem i ložnicí (postel byla jako 2. úroveň). Roztomilé a pěkné bydlení na 25m2. V takových chvílích si uvědomíte, že vašich 43m2 je vlastně ještě celkem zbytečné plýtvání... Ale upřímně, 25m2 je možná tak pro novomanžele nebo mladý pár, ale těžko už tam vejdete nějaké starší dítě, a rovněž to také není zrovna ideální pro dvougenerační soužití nebo pro člověka, jehož technika se neomezuje jen na tablet. Nicméně, kdo máte větší byt a stěžujete si na nedostatek místa, doporučuji navštívit danou expozici v 1. patře (nábytek) pro inspiraci (takový byteček by se dal od nuly vybavit prakticky za 100 tisíc včetně Audio-videa). Říkám to proto, že známe pár případů důchodců, kteří jsou dle jejich slov nuceni z "nuzného" 13 tisícového důchodu živit 3+1 až 4+1, ve kterém žijí sami.

- v souvislosti s LEDkami jsem narazil na zajímavé články o barvě světla a jejich vlivu na lidské zdraví. Něco málo jsem o tom už věděl, ale zatím jsem se tomu nevěnoval až do takové hloubky (a pochopitelně mám teď zájem to aplikovat na sebe, abych si zlepšil kvalitu života - třeba to nemusím pochopit úplně do hloubky, ale člověk není robot, aby se naučil jednu věc a to neustále opakoval do zblbnutí, a všechno, co namáhá trochu mozeček, mu nesmírně prospívá - https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex...oroby.html - i kdyby se to nakonec ukázalo jako ne moc spolehlivé, škodit to nemůže).

http://elektro.tzb-info.cz/osvetleni/179...na-cloveka

Shodou okolností o škodlivém vlivu nedostatku světla psal už Karl Marx (v tomto případě šlo o děti na nočních směnách* ). Jeden by řekl, že delší pokrok přinese lepší výsledky, ale stačí se podívat do mnohých domácností, a většina lidí nejen, že neřeší barvu světla, ale často nemá ani dostatečnou intenzitu (či opačně, v noci nemají pořádnou tmu).
O nočních směnách dnes nemluvě (na druhou stranu, pokud někdo skutečně chce pracovat v noci, ať si klidně pracuje, jeho věc - já to nikomu neberu. Když se někdo nechce cítit jako socka a nejí jídlo, které jiní vyhazují ještě nerozbalené, opět jeho věc.. já si za ušetřené peníze koupím něco zajímavější než jídlo, to je celé). Lidé se nemají dobře, protože se nezajímají o to, jak by se skutečně mohli mít dobře, a když se podíváme na celou naší historii, v každé době byla kasta lidí, která si prostě nechávala kálet na hlavu. Proč by současnost měla být výjimkou?

*) Z dnešního pohledu musí jeden až litovat ty ctihodné pány v parlamentu, jak s velkým přemáháním prosazovali snížení práce dětí na 12-8 hodin denně..

http://michaelavancatova.cz/tajemstvi-jm...di-zdravi/

Pochopitelně si na sobě těžko budu diagnostikovat vyšší riziko rakoviny Pinkiesmile ale případný účinek na kvalitu spánku bych snad poznat mohl. To nejjednodušší co lze udělat, je nahradit světlo s dominantní modrou složkou na noc za světlo s dominantní červenou složkou (pokud už vůbec ne celé červené).
Nicméně by mne zajímalo, jestli přeci jen nemá organismus nějakou adaptaci na noční světlo - co třeba Měsíc v úplňku? Dřív lidé přeci spali venku pod širým nebem.

Každopádně jsem se snažil elimovat všechno umělé světlo, které má původ v domě a zasahuje nějak do spací části (včetně LED diod na přístrojích). Modré starší LED světlo, které indukcí svítilo i vypnuté, jsem nahradil za výkonější LEDku s novějšími čipy, a těm už malý indukovaný proud pro aktivaci nestačí (jak jsem zjistil, i tak se dá v noci po přivyknutí tmě pohybovat v bytě celkem v pohodě, takže jsem o nic nepřišel, spíš získal).
Na upravená domovní světla (resp. tmu v noci) zatím pozitivně zareagovala maminka, která se podle jejích slov, přestala v noci (nebo časně z rána) probouzet. Takže smůla, prášky na spaní ve stáří kupovat nebudeme Ajsmug

- sehnal jsem konečně levný měřič vlhkosti půdy a světla (jinak jsou buď vyprodané a nebo drahé), protože jak jsem zjistil, jsem prostě blbec a stále rostliny přelévám. Přístroj jako takový není digitální, takže ho třeba brát s rezervou (třeba u půdy bych rozhodně nehádal, že je na plné dardě, ale když to tvrdí přístroj a rostlině se to nelíbí - padající listy - tak na tom asi něco bude bez ohledu na to, co si myslím já). Na suché půdě se ale shodneme.
Měřák funguje relativně dobře: správně ukazuje, že čistá voda vede elektřinu hůř než zemina nebo špinavá voda (ostatně, destilka je skutečně špatný vodič - asi 10.000x horší než mořská voda a asi 1.000x než voda z kohoutku, pokud jde o vodivost - jde o příměsi ve vodě, resp. o přítomnost vodivých iontů).

Rovnou jsem si mohl i orientačně vyzkoušet, jakou intenzitu moje nedokončená světla zatím mají. Údajně by stupnice měla být v lumenech, resp. lx, a možná by to tak nějak i odpovídalo (zkoušel jsem venku při zatažené obloze, a bylo to někde mezi 500-1000; pokud svítilo slunce, tak to bylo mimo stupnici, i ve skleníku; mimochodem, docela překvapilo UFO světlo).

Dle očekávání mám zatím nedostatečné světlo. Nebo lépe řečeno, nižší než bych chtěl (je zvláštní, že třeba narančile nebo psidiu to nijak nevadí, a dokonce ani třeba kedlubny se netáhnou tolik jako ředkvičky a citrus limetky dělá květy/plody - otázka je, zda neopadají).

Funkci světel jsem zatím posunul o hodinu dopředu, aby se víc kryla se světlem venku (možná posunu ještě víc, od 9:00 do 18:00, byť jen část z toho je v NT - 11:00 až 16/17:00), i když podle měřáku nemá celkově na intenzitu světla v pokoji vliv, jestli venku slunce svítí nebo ne, pokud nesvítí dovnitř přímo.

Moje verze má vytištěný pouze seznam rostlin a jak se mají zalévat podle stupnice, nicméně některé jiné verze toho samého přístroje (jiný výrobce, jiný plast, jinak to samé) tam mají i lumeny*, a překvapilo mne, že u spousty rostlin se doporučené světlo pohybuje od pouhých 100 do 1000 (někde i od 50, byť jde asi o 16 hodin denně). Stejně jako v mém případě se ale jedná spíš o okrasné rostliny.

*)Někdy mám pochybnosti o tom, zda ta stupnice je opravdu v lumenech/lx, a nejde třeba spíš o mikromoly, protože by dávalo smysl počítat s 50-200 mikromoly než s 50-200 lumeny pro optimální růst některých typů rostlin

https://www.420magazine.com/forums/frequ...meter.html

Nejpodobnější by citrusům mohl být tak možná ten kávovník (pokud je to on), takže pokud by skutečně stačilo alespoň na přezimování v teplejším bytě (víc jak 10-15 stupňů) 100 lumenů (?) (mám víc), tak v pohodě.

Zkoušel jsem ho ještě venku, když na konci února svítilo Slunce, a ukazoval mimo stupnici dokonce i pod krytou částí přístřešku (krytina, dřevo, polystyren, naprosto ve stínu). Jo, slunce je fakt machr Pinkiegasp

Jak jsou na tom funkční řešení ostatních lidí z Netu?

Například zde měřák ukazuje 20.000 (lx ? ) (tj. 20.000 lm na čtvereční metr) (u konopí vedle 45.000) https://www.youtube.com/watch?v=TBU5IvSEYKA Byť slečna (paní) to přečetla jako 2000, což by mělo být asi dost málo Pinkiesmile Ale co když to stačí? Jestli si pamatujete, počítal jsem s mnohem vyššími čísly. Udělat 2000 by neměl být v určitých místech vůbec problém (ale chci mnohem víc).. V diskuzi se píše, že pro LED tyto měřáky nejsou moc vhodné. Proč, to jsem si našel zde: https://www.slideshare.net/theilp/pls-20...r-accurate

Je tedy možné, že by můj (byť jiný) měřák ukazoval méně, než kolik LED skutečně dává? To by mohlo vysvětlovat, proč ty některé rostliny rostou Pinkiesmile Ale u UFO světla (LED) to cca. fungovalo. Jestli to funguje u mých pásků to nevím; vím jen, že udávané lumeny u světel značí, kolik fotonů (resp. světelný tok) se vyzáří o svítivosti 1 candely (svíčky) do prostorového úhlu 1 steradián https://cs.wikipedia.org/wiki/Steradi%C3%A1n Ale pokud by šlo o chybu měření 10-20%, to by vzal čert.

Vtip je tak trochu v tom, že podle výrobce by celý pásek měl mít 1100 lm (je dlouhý 1 metr), ale když dám měřák blízko (1-4 cm), naměřím od 1000 do 2000 (asi) lumenů, a přitom zabírám kolik, tak 3-5 diod maximálně? Což si zatím nedovedu moc vysvětlit (tak daleko jsem se ještě nedovzdělal), proč měřák ukazuje pod 3 pásky ve vzdálenosti necelého půlmetru jen pár set lumenů. Pochopitelně mít sice 2000 lm, ale jen na pár čtverečních centimetrech by moc nestačilo, že?

Stejně, kdo by poznal, že tady svítí zblízka 300 tisíc? Wow. https://youtu.be/iHCCr2bp888?t=138

Zde máme pro příklad 50W LED, a podle měřidla to dává 3-4 tisíce lx: https://youtu.be/s1J_omJYz0g?t=182 a přitom vzdálenost také není bůhví jak malá (o prostoru ani nemluvě). A očividně to stačí.. že by?

No, bude sranda si s tím vyhrát bez potřebné měřící techniky..

Pro jistotu jsem provedl ještě porovnání toho měřáku světla co mám s nějakým "opravdovým" a zjistil jsem, že skutečně neměří lumeny. Resp. ukazuje přibližně 4x (možná až 5x) méně (lm/m2 nebo lx). Měřáku bych věřil, na sluníčku ukazoval teď v dubnu přes 80 tisíc lx. Stejně ale, když si uvědomíte, že mnozí doporučují pro rostliny 35 tisíc lx, a přitom podle autorů tohoto 3in1 měřáku by mělo pro určité druhy rostliny stačit jen 50-100 x5, tj. 250 až 500 lx ?

https://www.ledsviti.cz/blog/kolik-svetla/
https://www.youtube.com/watch?v=NRZ6Wa2yR50 (jak testovat)

Mě to ukazuje v bytě pod obyčejnou LED žárovkou něco přes 100lx, ale když zapnu nová LED světla, tak je to 3x až 6x víc, což je docela pohoda. V pěstebních prostorách mi vychází min. okolo 2000 lx, což je očekávatelné. V těch lepších místech, na která jsem se zaměřil, se pohybuji mezi 5 až 7 tisíci (pochopitelně ne přímo u světel, to by bylo sice mnohem víc, ale informačně k ničemu). Teoreticky je to málo, ale rostlo to i pod nedokončenými světly, tak uvidíme Ajsmug
Vlhkost v bytě v zimě, díky suchému vzduchu zvenku a jeho ohřívání, není prakticky výskytem rostlin (zalévání, odpařování) nijak ovlivněna (stále je někdy dost nízká; sušení prádla jí zvyší o dost víc). Což je ale dobře (obava z nadměrné vlhkosti kvůli vlhké hlíně, atd.).

- Mimochodem, docela zajímavá informace je o tom, že rostliny ve skutečnosti tolik nerostou jen za dne, pouze akulumují energii z Slunce do formy cukrů, škrobů, atd. Zkrátka věnují všechnu zbylou energii pro co největší uložení energie na později. Teprve v noci se věnují růstu víc (protože jim nic jiného už na práci nezbývá). Měla by to být i příčina narovnávání listů ve dne či otáčení se za světlem (neosvětlená část listu/stonku roste o něco rychleji, aby se dostala víc na světlo).
Ne že by to bylo nějak důležité (za předpokladu, že dodržujete cyklus světlo-tma), byť si myslím, že rostou v obou denních dobách téměř shodně, ale mohlo by to ukolébat pěstitele v tom, že například světlo je dostačující (kytka roste, takže to bude OK, jenže ona může růst na "dluh" ze starých zásob). Prý je to častý mýtus - že rostliny rostou jen, když na ně dopadá světlo (a já si to myslel dřív taky).

Zatímco ve dne má rostlina dostatek energie nejen k "výrobě" zásob (vyrábí kyslík), ale i k růstu (tedy dýchání - spotřebovává kyslík), v noci energie z vnějšku pochopitelně chybí, takže dělá to, co my: spaluje kyslík a cukry (pouze dýchá). Pochopitelně nehrozí, že by rostliny spotřebovaly všechen kyslík v místnosti a třeba vás udusily Pinkiesmile (ostatně ani my nejsme zrovna "efektivní", pokud jde o spotřebu kyslíku - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vydechov%C3%A1n%C3%AD - když to porovnáte s běžným složením atmosféry https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch#Slo...AD_vzduchu až tak moc se neliší; a to jsme přeci jenom trochu jiný kalibr než rostliny, byť by šlo o strom, a tam sice může platit, že uvolňuje v noci CO2, který je těžší než kyslík, ale kdyby platily nejčernejší obavy - že nesmíte spát pod stromy - udusila by se během noci všechna zvířata v lesích, která rovněž dýchají Ajsmug Nezapomínejme, že tam třeba i hnije dřevo, které také uvolňuje CO2 a nic se neděje).

Fór je tedy v tomto: rostlina musí za dobu svitu (8-16h) o určité intenzitě vyrobit dost škrobů nebo cukrů, které stihne spotřebovat během 24h. Když ne (málo světla), je průšvih!

Četl jsem i o zalévání rostlin cukrem. Moc se to ale nedoporučuje: zatímco to může být užitečné pro řezané květiny, u těch zdravých (s kořeny) jim to spíš stíží přístup k vodě a ostatním živinám. Podobné to může být například se škrobem (rozhodně si nejsem jistý, jak by to mělo fungovat dlouhodobě, a určitě nemůžeme použít třeba vodu z vařených špaget, protože je v ní často i sůl, a ta, jak víme, není pro rostliny v půdě moc dobrá - http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_z...n--1166243 ).
Všechno je mi to divné proto, že ačkoliv by zatím podle všeho rostliny neměly mít dost světla (což je vidět na malých sazeničkách zeleniny), z čeho rostou ty velké rostliny? Ze zásob? Protože psidium dělá už asi 4. nebo 5. řadu nových listů, které vždy dorostou do plné velikosti a i barevně nevypadají nějak divně, a limeta už dost dlouho nasazuje několik trsů plodů (vykvetla). Psidum chápu, to je teď už v zrcadlovém prostoru, ale třeba narančila je níž, a už udělala také dost nových velkých listů. A zimolez, který jsem přivezl jako holé větve, už po týdnu také vykvetl a teď vytváří plody - musel jsem ho opilovat ručně vatovou tyčinkou (ostatní rostliny jsem zatím přesunul do skleníku, aby si zvykaly na změny teplot). No a vedle toho se vám nepovede ani blbý salát Pinkiesmile

- čističky vzduchu. Uvažujete o nich? Nebo se kvůli ceně (a nižší spotřebě) spokojíte s nízkovýkonovým ionizátorem? Jak se říká, méně je někdy více:

https://www.proalergiky.cz/magazin/clane...-doopravdy

http://www.osel.cz/1929-isticka-vzduchu-...kodit.html

https://www.gavri.cz/clanky-o-cistickach...avdy-myty/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozon#Vlastnosti_a_vznik

Často je to o mnoha faktorech. Pokud máte zaizolovaný dům a nevětráte, může být silná či ozónová čistička nebo starý ionizátor problém. Pro ty ostatní lidi s novějšími modely, případně s řízeným větráním domu, by to mělo být jen přínosné.. (stejně, jak vám to zní? Vybudovali jsme si civilizaci, aby se nám žilo lépe, a přitom si "musíme" kupovat čistý vzduch, což třeba lidé v pralesích rozhodně zapotřebí nemají.. jsme v této jedné věci svobodnější než oni?).

Já měl doma jen ionizátor, ale nakonec jsem se rozhodl i pro čističku (ionizátor s příkonem asi 1-2W jsem dal do koupelny k časovanému odvlhčovači - cca. 10h za den, tj. asi 9 Kč za rok, mínus to, co se zužitkuje jako vytápění domu - všechno se nakonec změní na teplo: světlo, mechanický pohyb.. a teplo se nakonec změní v nižší formu energie, pro kterou už nic nenajde využití, a to bude ta tepelná smrt vesmíru Ajsmug ). Pro náš byt(dům) by měla mít spotřebu 7W, tedy asi 150 Kč ročně (z toho větší část se zužitkuje ve formě vytápění, takže vadit to bude až v letních měsícíh, kdy přidá denně do pokoje asi 168W tepla, tedy asi jako dva lidé za hodinu jen svým pobytem).

- mimochodem, test se žvýkačkami dopadl pozitivně: podle paní hygienistky i pana zubaře mám velké zlepšení (paradoxně), takže není třeba "žvýkat Orbit po každém jídle".. vlastně je nemusíte žvýkat vůbec (půl roční test). Pokud by člověk jedl 5x za den a opravdu by po každém jídle měl alespoň jedno dražé použít, znamenalo by to 10 Kč za dva dny, tedy 1800 Kč za žvýkačky ročně! Upřímně, i kdybych měl alespoň jednou ročně kvůli tomu jít na zubní hygienu si nechat důkladně odstranit tu trošku zubního kamene, i tak ušetřím 1100 Kč (pokud budete mít štěstí, a najdete někoho, kdo "operuje" po 30 minutách, tak 1400 Kč)!

- naše kočičky zřejmě potvrdily teorii, že lidé jsou natolik líní, že ve světě nadbytku zmizí násilí. Důvod je jednoduchý: každý normálně uvažující člověk půjde cestou nejmenšího odporu, a když si může vybrat, zda získat něco zdarma jen na požádání a nebo zda pro to něco muset něco udělat (pracovat nebo někam jít, někoho zabít, okrást a pak to jít prodat do frcu), zvolí si kvůli lenosti verzi A. Kočičky udělaly to samé. Dřív 2 ze 3 lovily ptáky. Netrestali jsme je za to, neutratili jsme je. Dostávali jen hromadu jídla. Nejdřív přestaly lovit myši (taková myš se pak může kolem nich procházet a ty jen znechuceně odejdou). A letos už přestaly lovit i ptáky. Máme tu jednoho kosáka s chromou nohou, co se chodí živit na kosti (maso) a granule. To, že je užírá kočkám pod nosem, když spí vedle, to chápu. Ale že už kolem nich skáče i v době, kdy jsou vzhůru a jen na něj líně čumí, to už je pokrok. A když to dokázaly kočky (predátoři, masožravci, oportunisté), proč by to nemohlo fungovat i u lidí? Kočky teď 16-20 hodin denně spí, a hromady jídla už v nich spíš vyvolávají znechucení. Nesnaží se ho všechno sežrat jen proto, že je nebo aby ho nedostal někdo jiný, spíš se na nás při další porci dívají takovým tím pohledem: "jako vážně?" Pinkiesmile
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit


[-]
Rychlá odpověď
Zpráva
Text Vaší zprávy:



Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: Martin