No a teď je na řadě uvést pár věcí, které se nepovedly

- U přídavného zdroje (230V/12V 8A) se mi povedla taková nemilá věc, a to exploze kondenzátoru 250V 220uF. Mohlo jít o náhodu (starší zdroj, nekvalitní kondík) a nebo o přetížení?
Kdybych to věděl dřív, mohl jsem ušetřit nejspíše jeden zdroj. Alespoň je tu poučení pro ostatní: než začnete provozovat víc zdrojů najednou, pořiďte si omezovače proudových špiček (230V), případně spožďovače (12V).

https://www.elektroprumysl.cz/elektroins...-osvetleni


- když se daří, tak se daří: ve skleníku odešla po roce (jen 1100 hodin v provozu!) jedna levná 230V růstová LED žárovka (cca. 10W dle výrobce, ale hádám slabší). A to byla koupená u nás. Naproti tomu klasické LED bílé žárovky fungují bez potíží, takže jsem místo ní dal 10W teplou bílou. Nicméně protože již venku slunce svítí, v ani ne polovině března jsem osvětlení skleníku vypl.

- Co se ve skleníku pochopitelně může vyskytnout, jsou mšice a jiný savý hmyz (molice skleníková). Lze s nimi bojovat chemií (která ale ne vždy funguje) a nebo ekologicky:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby...ez-chemie/
http://living.iprima.cz/zahrada/ocet-ole...um-u-kytek
Některým rostlinám se to ale nelíbí (některé borůvky, rakytník, jeden druh kiwi - ostatním to nevadilo), a trochu jim zhnědly listy (po umístění ven a opláchnutí se ale vzpamatovaly). Ještě zkoušíme barevné lepící pásky a výsadbu rostlin, které by měly daný hmyz odpuzovat (levandule? máta? šalvěj?)
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zb...bez-chemie

- podle toho, jak ne/narostly rostliny ve skleníku se dá odvodit, že se slabším osvětlením není vekovní skleník, byť udržovaný bezmrazý, zrovna vhodný k růstu kořenové zeleniny. Ano, sice mrkev nebo ředkvičky vyrostly celkem hezky a hustě, ale plody nemají (až na pár výjimek). Ještě uvidím, zda teď, kdy svítí Slunce, a venku je už ve dne +13 (skleník +28), budou pokračovat v růstu. Nicméně třeba kopr nebo brambory se zdá, že sice rostou pomalu, ale rostou. Naproti tomu všemu, k čemu se skleník nejspíš bude hodně hodit, kromě předpěstovávání sazenic třeba už od ledna, jsou dřevnaté rostliny. Např. kustovice, kiwi, zimolezy či borůvky se během 14 dnů plně olistily (kustovnice a některé máty dělají listy snad už od konce ledna), a část z nich nasazuje již na květy (zimolez již stihl i odkvést). Problém by byl jen s opylovači. Jahodník vypadá rozhodně lépe než ty venkovní (a dokonce i plodí, byť hrozně pomalu - kdo ho opiluje nevím; na konci března máme první zralé jahody). Navíc zde se nemusím bát, kdyby náhodou v květnu zase přišly mrazy a spálily (venku) květy nebo natě. Nicméně, pokud porovnám třeba meloun Pepino, Narančilu, zimolez nebo Psidium, u některých rostlin rozhodně platí, že mají raději teplo (20-23C) byť s menší intenzitou světla, než sice přes den plnou dávku Slunce, ale zato průměrnou teplotu jen 12-15C, a nezdá se, že by to mělo vliv na kvalitu listů (naprosto zdravá barva, množství, rozteče, velikost), atd. Naproti tomu jiné (jako třeba česnek) jsou očividně na nedostatek světla docela náchylné (a je jim spíše lépe ve skleníku, i kdyby tam bylo několik dnů až týdnů jen +5C).

- "podařilo" se mi zlikvidovat nejspíš část rostlinek melounů pěstovaných doma, a to hlavně těch, co už dělaly klasické (pravé) listy. Zkusil jsem je přesunout ven do skleníku, abych zjistil, v čem je problém (třeba je Slunce ještě spraví, ale zatím to nevypadá na problém se světlem). Hádám ale spíš podle chybějích kořenů těch uschlých, že jsem je zase, blbec, přelil
UPDATE: tak sluncem to nebylo, opravdu šlo o přelití. Jo, tady než se člověk naučí to dělat jak má, tak bude na zabití! (takhle to dopadá, když má člověk názor a nevěří technickému zařízení) Naštěstí už máme náhradu (letos to bude velký!)

- bohužel asi letos už nestihnu vyzkoušet, zda má růstová světla vypěstují nějakou zeleninu (než je všechna dodělám kvůli opozdilým dodavatelům, bude duben, a to už nebudu plýtvat elektrickou energií). Takže to odložím na zimu. Nicméně klasické rostliny (meloun Pepino, houbové koření, saturejka, zimolez či citronová verbena) problémy nemají a rostou celkem slušně - brambor ještě uvidíme. Dokonce začala růst i zastavená rajčata (nejspíš po dodání výraznější červenomodré složky). Květy s plody u limetky nicméně už opadaly, a zůstaly zatím jen 2, které jsou už delší dobu odkvetlé květy. Nakonec opadaly i ony. Buď špatné opylení nebo nedostatek světla. Každopádně už postupně přesouváne rostliny ven, tak uvidíme, zda dokáží zareagovat na vyšší intenzitu světla po delší době slabého světla.

- zdá se, že mnou "zabitý" pomerančovník ve skleníku se vzpamatoval a začíná vyhánět nové výhony. Při troše štěstí se podobně zachová i původní citroník (u něj jsou zatím velmi nevýrazné). Na rozdíl od mandarinky pěstované uvnitř, která shazuje listy (zatím má tak už jen 1/2 toho, co měla po svém asi měsíčním růstu, kdy udělala velké množství hezkých, velkých listů), citrusy ve skleníku nově koupené sice nedělají nic, ale ani neumírají. Problém by také mohl být způsoben příliš malou vlhkostí v domě, tak jsem zkusil rosit listy, jestli se to zlepší. Ale nejspíš se zbavuje dolních listů (k tomu může přispívat i celodenní teplota 19-23C). Zkusil jsem ji přesunout do zádveří, kde je víc chladno a uvidím (pak půjde stejně přes léto ven). A nebo je příčina padání listů úplně jiná a souvisí s tím, že jsem rostlinu nenechal odpočinout (přezimovat při nižší teplotě). Jak je vidět, papír snese všechno a to, že někdo u citrusů napíše, že jsou vhodné i pro pěstitele začátečníky, ještě neznamená, že se nenajde opravdu kolosální blb a nepokazí to i tak

- co se týče ručního opilování, měl jsem úspěch (byť velmi malý) se zimolezem (samosprašně). Máme už ke sklizni první plod (na to, že by mě normálně plodit na přelomu duben/květen to není tak zlé). Ve skleníku teď kvete pomalu všechno (ale nevím, kdo a jestli vůbec to tam opiluje - pořídím si domečky pro čmeláky, a možná dám jeden i do skleníku - takže se budu muset ještě dovzdělat i v této oblasti podle hesla "čím víc oblastí budete znát, tím blbější v každé z nich budete" ).

- po zimě jsem rovněž zjistil, že jeden plastový sud má poškozené dno (led jej prorazil). Zřejmě ne moc dobře konstručně vyřešené. Divné ale je, že jednu zimu už se stejným množstvím ledu (pár cm na dně) přežil. Co jsem se tak díval na ostatní sudy (plastové i plechové), tak ty přežily už více zim, a to dokonce i když byly často plné (min. do poloviny). Nevím, zda to bylo jen zakopáním (částečné) do země, ale také obsahují na dně bahno. Jelikož čistá voda zamrzá lépe než špinavá, a rovněž v bahně je méně prostoru pro vodu, tedy i krystalky ledu, a může působit tedy elasticky, zkusím i ony plastové rovněž "zasvinit" pro případ, že tam zase nějaká voda skončí. Oprava je celkem snadná: přetavíte prasklinu s přidáním kousku dalšího plastu, případně doplníte dovnitř vosk/pryskyřici/asfalt dle volby pro lepší utěsnění.

---

- do budoucího velkého skleníku asi budeme (až budou) pouštět na zimu slepičky jako do výběhu. Alespoň si užijí teplo (teď je kolikrát rozdíl mezi venkem a skleníkem až 30C, když svítí Slunce), a rovnou si tam nahrabou červy (takže by mohly víc snášet), proběhnou se (venku by mohl být sníh) a zároveň pohnojí půdu na příští sezónu. Když vykořisťovat, tak se vším všudy Na podzim jim tam asi zavezeme 1-2 kolečka hnoje a myslím, že do jara bude dokonale rozhrabaný (dost možná až na stropě ). Proč se namáhat s rytím, když to mohou udělat "otroci"? Jim to určitě také prospěje lépe, než aby byly zavřené celý den v kurníku a zobaly jen zrní.

- sklidili jsme trochu brambor. Nejde zatím o množství, ale o osobní zkušenost, že i 10 cm vysoká rostlinka se 3 listy v kbelíku s 10 cm hlíny dokáže vytvořit hlízy (tu, co byla doma, a která se rozrostla enormně, jsem ještě nesklízel, protože ta jediná vypadá zdravě - ty ostatní už po zimě odešly). Zbývá vymyslet, jak to dovést k dokonalosti.

- zahájil jsem výstavbu skleníku č3 (horní část) a přístavbu skleníku č2 (předek a zadek). Tentokrát mne docela mile překvapila cena dřeva (to víte, musíte kupovat nehoblované latě bez impregnace, a ne koblované profily, kde cena za kubík až 2x vyšší - přes 10 tisíc Kč bez DPH). Společně s kurníkem to budou nejspíš poslední stavby (ne, že bych třeba nedokázal vymyslet nějakou další blbost, ale prostě už není kam - pozemek není nafukovací; i tak se toho na něj vešlo dost, na to, že jsme v podstatě "satelitní městečko" uprostřed vesnice).

- poprvé nám rozkvetla pořádně meruňka, tak uvidíme, zda bude letos nějaká slušná úroda. K tomu jsme si už pořídili i nektarinku (aby se nám toho nezdálo málo). To bude nejspíš téma příštího reportu



Na podzim si dáme odvetu, světla blbý! To nevyhrajete! Co je hlavní, technologie a prostory budou připraveny, teď už je jen na lidském faktoru, aby ukázal, co s tím dovede. Do podzimu alespoň dodělám zakrytování kabelů, zdrojů a propojek, a v létě se přihlásím s dalším reportem, kdy by už měly stát i nové skleníky.

---

P.S.: Docela náhoda, ale ve víkendovém "Nedej se, speciál" byla zmínka, jak jsme "krásně" při stavbě průmyslových a logistických hal u Prahy (Nehvizdy, atd.) zlikvidovali nespočet tun kvalitní ornice. Zřejmě, když to zrovna nepotřebujeme, tak to můžeme zničit. To je asi ta nadvláda, kterou má lidstvo nad Zemí (jako kdyby vládce stromu, u kterého sedí na nejvyšší větvi, dokazoval svou moc nad tím stromem příkazem, aby ho pokáceli). Zajímavé bude, kde jí narychlo vezmeme, až jí budeme dřív nebo později potřebovat. Proč náhoda? No, protože jsem v té době konečně dočetl Kapitál, a voala, stejný problém byl i v 19. století (pokud tedy můžeme citovaným zdrojům věřit). Jen tehdy se na kvalitní ornici nestavěly půl kilometru dlouhé haly, ale vyhnali se z ní lidi (zemědělci, později pasáci ovcí), aby si tam vrchnost mohla párkrát ročně zastřílet na jeleny. Myslím ale, že kdyby Marx viděl, co s půdou, která nás živí (a v podstatě na její kvalitě a množství závisí v současné době závisí i ceny potravin) děláme dnes, tak by asi celou tuto kapitolu z knihy vyškrtl, protože by začal považovat svou dobu ještě za ekologicky mírumilovnou

(toto by možná mělo spadat pod téma "kapitalismus", ale přeci jen to má blíž k zahradničení)

V souvislosti s nedávno eskalujícím se konfliktem v Sýrii se (jako vždycky, když se něco semele), vynořují obavy, aby nezačaly padat atomovky. Na to je jednoduchá odpověď: v čem jsou prachy a blahobyt? Valná většina bohatých i světových vůdců si je naprosto vědoma, že pokud zničí zdroje své obživy, jejich blahobyt a moc prakticky skončí. Jsou natolik sobecky chytří, že sice ničí, ale zatím jak se zdá, to mají pod kontrolou. Otázka spíš je, jsou dostatečně sobecky chytří ti další? Dolních 99%, ta "lůza", zbytek lidstva, ať už to nazveme jakkoliv.. ti, co skutečně mačkají tlačítka a odpalují rakety?

To bylo jen takové lehké odbočení. Kromě již profláklých válek o ropu ( http://knowyourmeme.com/photos/370825-mars-exploration ) je ještě jeden ekologický důvod. A to jsou války o vodu. Je to skutečně takové nebezpečí jak se zdá a nebo nikoliv?

https://www.valka.cz/14559-Nedostatek-vody


On problém současného světa s vodou se netýká jen nějakých zaostalých států (i kdybych počítali, že jejich problémy se mohou v dnešním světě snadno rychle přesunout k nám skzre migraci)

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...8291916_dp

ale potýkáme se s nimi i u nás (a byť nás nejspíš nečeká válka o vodu, větší sucho se dotkne rozhodně něčeho, co je prolezlé naší společností jako rakovina - ceny).

https://www.novinky.cz/domaci/437522-ces...ogove.html
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...6190628_pj

Bohužel, musím potvrdit. Nejvíc prší v zimě, kdy je to k ničemu, pak možná trochu spadne na jaře, ale to nenaplní pomalu ani všechny sudy. Přes léto je sucho, a když už začne pršet na podzim, je Slunce slabší, takže rostliny než aby vydatně rostly, tak spíš hnijí.

Pochopitelně to jde řešit, ať už přidáváním uhlíku do půdy nebo kontrolovaným prostředím (třeba skleníky), ale to něco stojí

Jediný, koho to asi nemusí trápit, jsou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Breatharianismus


Zajímat se o válku rozhodně není ke škodě, ale pokud je výsledkem jen strach, aniž by vás to donutilo se zamyslet něco změnit, pak je to teprve k ničemu.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...evyschnout


Jezdit auty nebo hrát si na počítači lidi mohou, a chtějí, ale jíst a pít musí, i kdyby nechtěli, takže spíš než nedostatek ropy nebo blockouty by nás mělo trápit, zda naše zemědělství a vodárenství bude schopné zajistit, aby se lidi nejen najedli, ale i umyli (protože jinak sice nebudete mít hlad a žízeň, ale začnou se vám šířit choroby).

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyzi...ody-v-pude

Ono bude hezké, když třeba za 5 let budou jezdit na polích jen autonomní robotické traktory, ale pokud ta hlína bude už jen čistý jíl, moc lidí se z toho nenají..


Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že pokud se do půdy (klidně i té koupené, co má mít "certifikát", a jinak nestojí za nic) vpraví dostatečné množství organické hmoty a udělá se z ní tzv. "živá půda", pokud jde o retenci vody, je to jako nebe a dudy.

Samotný jíl vodu nezadrží téměř vůbec (vytváří jezera, řeky - první rok to u nás bylo na denním pořádku), ale přitom stačí, aby na něm pár let rostla čistě jen tráva, která se seká, bez přístupu těžké mechanizace, a poradí si i s velkými přívalovými dešti.

Rovněž záhony, na které jen vsypete nějakou zeminu (klidně i "lepší" než obyčejný jíl), tak samotné hnojení granulátem atd. není dostatečné. Ve velkých teplech zemina rychle vysychá, a pak tvrdne. Semena nemohou vzejít, půda se špatně okopává (prakticky do ní ani nejde zarazit motyka) a je to prostě na nic. Byť tam něco roste, ale zřejmě to má k dokonalosti daleko.

Nyní, o rok později (a tunu hnoje, trávy, popela, kořínků, kalu, organických zbytků a listí navíc) je sice půda ve velkém suchu stále spíš šedá než černá (připomíná trochu prach), ale i po dvou týdnech bez dešťů si cca. 2 cm pod povrchem udržovala mokré prostředí. Co se týče sypkosti, prakticky jí není třeba jakkoliv okopávat a je to jako chodit po polštáři. Dnes se do ní prakticky zaboříte bosou nohou.

A to je teprve začátek..

Report za Květen 2018:


V podstatě vše, co jsem chtěl kdy napsat, jsem už napsal, takže se spokojíme jen s fotkami:



Dobré je, že podle všeho se tohoto dá dosáhnout ani ne během půl dekády (a kdyby člověk nebyl tak blbej a línej, tak možná i za 2 roky), a že v té či oné formě je to přístupné tak 80% republiky včetně obyvatel bytů.. byť, tady bude nejspíš pro mnohé přijatelnější nikoliv třeba zeleninová zahrádka, ale okrasné rostliny - ty nepotřebují tolik LED světel. Ještě tak rok dva a dostanu se s úrovní na Applejack (a to i bez kouzelných stromů ).

Jak se říká, vše špatné je vždy k něčemu dobré:


Podrobnosti k fotkám:


- už jsem zase s váhou na 66-67 kg (3-4 kg cca. za 2 měsíce bez diety), takže ať nikdo netvrdí, že chudák nemůže kvůli nějaké přírodě nebo genetice zhubnout

---

Problematika mikroplastů a využívání popela k zúrodňování půdy:

S početností včel nějako nevím, příliš tu nemáme nic, na čem by teď ve velkém mohly u nás hodovat   Jó, v dubnu jich tu bylo spousta, když jsme měli všude pampeliškové žlutolány, ale teď tu téměř nic lákavého pro ně není. Ale čmeldů tu máme mraky   Pravda, hlavně proto, že jsem minulý rok nestihla včas zlikvidovat odkvetlé orlíčky, tak jsme letos měli menší orlíčkovou plantáž kolem meruňky a broskvoně a čmelákům to zjevně udělalo radost

Hm... zvláštní.. tak zkusím ještě vymyslet nějakou teorii o stealth včelkách neviditelných lidskému oku Prootže v porovnání s minulým rokem je to bída (to tady bzučelo snad všechno). Vlastně i těch pampelišek bylo o dost méně.

Zatím se nám je podařilo trochu nalákat hlavně na rozkvetlou šalvěj, ta je plná všeho možného (většinou much).

Report za Červen 2018

Tak u nás zase jednou pořádně sprchlo, byť to bylo tak na 30 minut, ale lepší něco než nic. Deficit vody v ČR ale stále trvá:

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/


Letos nám rovněž nad míru dobře roste pórek i mrkev (minulý rok to byla relativně bída). Že by pomohla lepší půda (dodané živiny, minerály, humus, bakterie a hnůj)? Lepší výsledky podává i květák. Ředkvičky, které byly dřív obří jen jako výjimka, jsou takové už běžně (to na fotce opravdu není řepa).

Chystáme se na druhou výsadbu brambor (sklizeň nás teprve čeká), hrášku a špenátu. Zdroje (půdu) je třeba efektivně využívat, a to nejde, pokud jí necháte půl roku ležet ladem (a třeba hrášek nevydrží růst celou sezónu).

Přestali jsme používat pesticidy (kde to šlo, což bylo tak 95% případů). Jednak to často nemělo žádný přínos (stavy mšic se spíš zvyšovaly než obráceně), a někdy to (alespoň se to tak zdálo) mělo i negativní vliv na rostliny samotné. Ono se totiž zdá, že i přesto, že rostliny jsou mšicemi obalené, rostou i tak celkem v pohodě (může to mít na svědomí i to, že díky kvalitní půdě jsou silnější a odolnější). Zkoušíme také přírodní odpuzovače (tedy kromě již přítomné máty jsme třeba vysázeli afrikány - no, minimálně to funguje v tom, že slimáci často sežerou je a ne zelí ). Alespoň ušetříme za chemikálie (byť se mělo jednat jen o mýdlo). A nebudeme hlavně ohrožovat hmyz, který rostliny opiluje.

Na podzim budeme mít první vlastní jablka, a zatím je nahrazujeme cuketami (v závinu nepoznáte rozdíl), které nám po úpravě podmínek už nehnijí (jako loni), a rostou celkem slušně.

Je hotová dřevěná přístavba skleníku č.2., a jádro skleníku č.3. Teď se pustím do hliníkové kostry skleníku č.3. a někdy před podzimem se bude obojí pokrývat polykarbonátem.

Stále větší sucha v posledních letech nás nutí hledat řešení, což nejspíš bude zahrnovat co nejvíc sudů pro zadržování vody, ale hlavně mnohem lepší zemina z téhož důvodu. Když si vzpomenu, že první roky, co jsme tu bydleli, jsme museli zahradu rozdělit betonovými hrázkami, abychom neodplavali (dnes jsou již zarostlé). Dokonce celou garáž, včetně základů a desky jsme postavili jen s pomocí dešťové vody, co tu byla (pochopitelně svépomocí, do toho by žádná betonovací firma podle svých příruček nešla).

Od státu skrze obec jsme obdrželi* zdarma další kompostér (1000l), který se bude pro vytváření zeminy hodit (zaveze se hnojem od sousedů, listím od obecních stromů a zbytek doplní odpad z kuchyně, a semtam tráva pokud zbyde - delší trávu sušíme na seno, aby si měly kočky kam lehnout, a až budou slepice, dostanou ho po kočkách i ony, a až bude špinavé, půjde do kompostéru).

*) a zacálovali jste to vy všichni, ať už jste chtěli nebo ne - v tomto ohledu skutečně nehodlám čekat na to, až kapitalismus skončí

Včel je stále málo, a o čmelácích platí to samé. Ve srovnání s minulým rokem to tak 50% stav a méně. Tak se začínáme spoléhat i na vosy (tolerujeme jejich hnízda, pokud nejsou uvnitř domu - půda - a nebo ve skleníku, kde hrozí náhodné poštípání). Ty se sice živí převážně jiným hmyzem (a tak jsou užitečné), ale trochu i nektarem, takže stejně jako mouchy a krásněnky mohou částečně vykrýt nedostatek jiných opilovačů (letos nám plodí i okurky a rajčata, co se vzájemně proplétají v malém původním skleníku, což se dřív nedařilo).



V jezírku se dost často koupou místní ptáci, a postupně jim už přestáváme vadit (ve smyslu, že by se báli - jeden dokonce prohopkal těsně kolem nás). Je docela ukliďnující se na ně prostě jen dívat, a už se těším, jak si za pár let ráno lehnu na zahradu, zamávám ostatním, jak budou pelášit do práce*, utrhnu si pár meruněk a lehnu si do stínu Proti takovému "souznění s přírodou" nic nenamítám. Kočky už ptáky také nechávají na pokoji - mají své potřeby zabezpečeny, agresivitu si vybijí tak maximálně při hře nebo na jaře s kocoury, takže soužití téměř dokonalé (Micka spíš zase začala lovit myši, které žijí v kompostéru - jenom je nežere, takže mrtvolky zase vracíme do oběhu).


btw. rajčata se zřejmě budou docela hodit jako kompostovací hmota. Vyrostou prakticky všude (po celém pozemku, tj. tam kam jsem naházeli půdu z kompostérů, kam jsme házeli shnilá rajčata minulý rok, nám začínají rašit rostlinky rajčat), takže je necháme, aby do sebe ze vzduchu nasály CO2, a pak je před zimou hodíme do kompostu. Lepší investici nenajdete - vyhozené rajče vytvoří za rok několik kg zelené hmoty, ze které bude až několik desítek gramů kvalitní zeminy.

Zdá se, že pokud si opravdu rostlina své místo vybere sama, roste lépe než když jí vnucujete, kde by měla růst. Například saláty nám sice rostou (po nechtěném vysemenení jedné rostliny z minulého roku) všude po záhonu, ale na rozdíl od sazenic z obchodu je vůbec (!) nežerou slimáci a nevadnou, i když je zapomeneme zalévat.

A nám toto vyhovuje - nebojujeme s přírodou alespoň kde to je možné, a pak je se vším méně práce (stejně tak plevel, pokud už na záhoně vyroste nějaký větší - menší necháváme - jen vytrhneme s kořenem, a necháme ležet: uschne, a živiny, které z půdy ukradl, se do ní tím pádem hned vrátí - proč ho odnášet někam ke kompostu? Práce navíc).

---

Uznejte, nebylo by toto uspořádání lepší?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Matriarch%C3%A1t

viz. obrázek zde (pyramida života vs. kruh života):

https://creativesystemsthinking.wordpress.com/page/23/

Podle této logiky patří stromy a nejspíš i hmyz na spodní příčky. A víte, co by se stalo s tím mocným pánem tvorstva, kdyby zmizeli opylovači nebo kvetoucí rostliny? Šel by do háje.. Takže, kdo je vlastně ten slabší, nižší, chudáček jeden závislý?

Válka proti přírodě

My máme totiž jeden problém: namísto soužití s přírodou s ní neustále bojujeme. A prohráváme. I jako zahrádkáři. Třeba se rozhodneme někde něco pěstovat, a ono to chcípne. A nebo tam vyroste okolo toho plevel, tak ho vytrháme a zase vyroste. Jdeme proti přirozenému řádu přírody a to nás stojí zbytečně energii navíc.

Vždy rád říkám, že stejně jako neexistuje odpad, tedy odpad je jen "jsem neschopen zužitkovat dané suroviny", tak plevel v podstatě nejen, že splňuje definici "to, co roste, kde nemá" (čili se klidně může jednat o orchideje, ale pokud rostou místo zeleniny, je to prostě nežádoucí), ale také "plevel je neschopnost zužitkovat danou rostlinu". Známe to všichni: tráva (luční kvítí) v záhoně je plevel, často i v zahradě. Ale kdo má kozu, tak pro něj je tráva surovina, nikoliv plevel. Alespoň v té zahradě.

Odpad znamená, že neumíme efektivně využít suroviny. Vezměte si třeba takový trus. Jakmile se někde v našem podání objeví na hromadě víc lidí nebo hospodářských zvířat, musíme stavět žumpy, čističky, jezera pro močůvku, zamořujeme tím okolí, nehody potrubí jsou nebezpečné, šíříme si kolem sebe viry, komáry, mouchy.. příroda s tím nemá problém. Když vezmeme v potaz složité formy života, nejméně už 500 miliónů let tady po Zemi chodí a kálí všechna možná zvířata, od much po dinosaury. A problém s tím nebyl - spíš naopak (hnojivo pro rostliny). A naše slavná civilizace s tím bojuje stovky let a marně..

My musíme s přírodou prohrát už ze dvou důvodů:

- na rozdíl od nás, "kapitalistů" , příroda nepoužívá a nezná peníze. Čili, dokud má zdroje (a v jejím podání to mohou být viry, komáři, hurikány, sucha), může vést válku do nekonečna. Zatímco nám, jakmile dojdou peníze na protipovodňové hráze, hnojiva, vodu na zavlažování, nákup elektřiny, tak je už šuma fuk, že zdroje jsou - prostě se náš útok zastaví. A všude po světě jsou města duchů, kde jsme bitvu prohráli. Příroda má navíc času dost

- bez přírody nemůžeme přežít ani nic dělat - to znamená, že používáme JEJÍ zdroje jednak pro svoje vlastní přežití, ale zároveň pro vedení války proti přírodě. Čili vlastně příroda prohrát nemůže - čím víc jí zničíme, tím méně zdrojů zbyde pro nás (záporná zpětná vazba). V momentě, kdybychom si přírodu plně podmanili, tj. vyhráli bychom naši směšnou válku, a tím bychom zničili její principy, zabili bychom sami sebe Pokud by nás nezabila sama příroda, zabili bychom sami sebe v boji u ty zbývající zbytky zdrojů. A jakmile by lidstvo vyhynulo (nebo se degradovalo do neškodných smeček), stačilo by "přírodě" pár (tisíc) let počkat, a obnovila by se sama do nějakého funkčního ekosystému (což neznamená, že by tu znovu běhaly pandy a vyhubení nosorožci, ale jen, že by nastal rovnovážný stav). Celá tato válka připomíná stav, kdy bombardujete továrnu, která vám dodává nejen ony bomby, ale i jídlo. A jak dopadne pak takové "vítězství" pro útočníky si asi můžete domyslet. Stejně jako by Hitler nikdy nemohl dosáhnout toho, čeho dosáhl, bez hajlujících zástupů, ať už se báli jít proti a nebo tomu věřili, ani kapitalisté by nikdy nedosáhli tohoto ničení bez nás, podpůrných spotřebitelů

A jak se říká: Když nemůžeš vyhrát, přidej se!

Proč naše silnice nebo chodníky ničí zeleň (byť je to obyčejná tráva), naše budovy nebo mosty padají, a přitom takové pyramidy nebo staré kammenné mosty přetrvaly nesrovnatelně déle (staletí až tisíciletí)? A to nekalkuluji s tím, jak dlouho vydrží přírodní útvary (jeskyně, skály, atd.). Jsme prostě neschopní efektivně využívat prostředí. A to chceme vést válku proti přírodě? Směšné. Asi jako indáni s oštěpy proti tankové divizi..

Ale bohužel, i já jsem byl nucen zahájit válku proti přírodě (kdybych měl jídlo zdarma z laborky, asi bych o zahradničení neuvažoval, ale co už), resp. proti mravencům. Dokud byli jen venku a nebo jen nosili mšice, tak byť i to bylo otravné, toleroval jsem je kvůli kypření půdy, atd. Ale jakmile mi začali, ty potvory, vyjídat ve skleníku fíky, tak to už ne. Čili alespoň co se týče skleníku, budou mít bohužel smůlu. Venku by měli zůstat nedotčeni.

---

Čistota půl zdraví, špína celé

Já jsem schválně něco zkusil s hygienou. Ne že bych se přestal třeba sprchovat, to ani náhodou, ale postupně jsem se vracel se svým chováním do dětství (znáte to, malé děti na mytí kašlou a když není v dosahu matka vybavená tunou desynfekčních kapesníčků, jedí klidně hlínu ze země). Je to i pohodlnější, když se nemusíte zatěžovat s tolika pravidly a pečovat o sebe jako moucha

Co nás může potkat na zahradě nebo doma víme z internetu a reklam dostatečně: všude jsou smrtící bakterie ze střev a čističky, v záchodových mísách si staví obrněné pevnosti s TV zpravodajstvím, smrtící bakterie z kočičí tlamy a žaludku (na srsti), pokálená zelenina od ptáků, zašpiněná od hlíny (bakterie s B12), atd.

Dopracoval jsem to do stavu, kdy na jeden zátah hladím kočky, zalévám zahrádku (a podotýkám, že to není vždy dešťová voda a už vůbec ne pitná z kohoutku), trhám a jím jahody či maliny, nebo hrášek. A pochopitelně, semtam mi ujede pilka a nebo se trochu rozdovádí kočička s drápky, takže neproniknutelnost kůže tu není na pořadu dne. A víte, co se za tu dobu stalo?

Vůbec nic Takže, nevím, co dělám, ale ať už z toho, co dělám, dělám cokoliv, něco bude zřejmě dost sakra správně, když moje tělo funguje jak má (dobrý imunitní systém není o tom, že si do těla nepustíte žádné bacily, ale že je vaše tělo samo zlikviduje bez příznaků nemoci).

Což mi připomíná:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/473471...stota.html

https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/preh...85169.html

Cukrovka může může mít mnoho dalších spouštěčů (přičemž geny jsou jen dispozice, ne osud), ale být rodič bych se to asi měl zajímat (ostatně, jde o Vaše dítě, a v podstatě i Vaši budoucnost - dítě bude řídit náš svět, a je tedy nelogické vytvářet nepřátelské a nemocné jedince, podobně jako je nelogické posmívat se nebo přehlížet utrpení lidí po celém světě, protože tito lidé vyrábí výrobky, které vy spotřebováte - jejich neschopnost se projeví na snížení vašeho blahobytu).

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/s-cukro...vi/1550472

Moje maminka jako dítě u doktora prakticky nebyla (s horečkou se tehdy nikdo na vesnici moc nezabýval), a pokud jde o hygienu, byla na tom podobně jako já - doma se sice ruce myly, ale když jsme si hráli venku, kdo měl na takové pitomosti čas? A jedlo se často zásadně venku. Nějaké ubrousky proti bakteriím? To ani neexistovalo. Nevím, jak moc jsem zdravý, ale rozhodně nemám cukrovku ani algerie (snad až na práci). A cukry? Jako dítě i puberťák jsem se sladkostem rozhodně nevyhýbal, spíš naopak.

Zdá se, že nejen cukry budou na vině, když porovnáte počet cukrovkářů s počty obézních lidí: https://www.denik.cz/zdravi/cesi-jsou-ne...80206.html

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/tex...e-pomaleji
(nikdy neškodí si podobný článek přečíst celý a zamyslet se nad tím)

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/24...-odborniky

http://www.protiproud.cz/zdravi/2684-sta...idexem.htm

Je to pro nás typické. Když je nám špatně nebo nás bolí hlava, sežereme prášky. Když smrdíme, koupíme si mýdlo nebo voňavku. Ale nikoho z nás, snad až na výjimky, nenapadlo, že těmito symptomy nám jen tělo říká: nefunguji tak, jak mám, špatně se o mne staráš, špatně mne živíš, špatně se mnou zacházíš, žiješ ve špatném prostředí..

Kdo si dal někdy trochu práce, a teď mi promiňte přízemnost tématu, všiml si, že trus většiny zvířat v přírodě nesmrdí, alespoň ne třeba tolik co náš nebo našich domácích mazlíčků, zvlášť těch masožravých. Proč? Pokud vás to zajímavá, najděte si na webu http://www.detoxikace-organismu.info článek o stolici a trávící soustavě

Zajímat se o to by mělo být přirozené každému, kdo o sobě prohlásí, že se chce mít lépe (protože proč jinak by třeba obhajoval kapitalismus?). Pokud to ale nedělá, tak není ani kapitalista, ale blbec. Možná myslí sobecky, ale blbě. Když nám srdí z huby, tak přeci nejdeme k zubaři proto, abychom nesmrděli ostatním lidem, ale proto, protože to indikuje zánět a ten může v nejhorším případě způsobit až smrt.. Mysleme na sebe. Paradoxně to pak totiž přináší "dobro" i těm ostatním (neoběžujeme je zápachem). Jinak je to stejné, jako být obsluha jaderného reaktoru, kterou otravuje blikající červené světlo signalizující přehřívání jádra a tak přes něj jen přehodí hadr..

Bohužel žijeme v době, kdy vám skoro každý lže nebo alespoň neříká pravdu. Dělají to jednak lidé, kteří vám chtějí ublížit, a pak lidé, kteří potřebují vydělávat prachy. A těch druhých je drtivá většina. Toť dnešní systém..

Každý svého štěstí strůjcem a důvěřuj, ale prověřuj.. a že vám společnost říká, že zabývat se stolicí je e-e fuj?

https://www.expres.cz/toaletni-papir-tec...viral_neos

Mě přeci nebude společnost říkat, co mám a nemám dělat, nebo jak mám myslet, a nebo ještě lépe, co si mám a musím koupit.. copak jsem její.. víte co ? Proto se nedivte, že někteří lidé vaše projevy znechucení, zvlášť, pokud je vnímají jako iracionální, budou jednoduše přehlížet.. a nemusíme chodit daleko: jako fanouškovi poníků je mi celkem také volné, jaké znechucení vyvolává spojení "muž a růžový poník" u vnějšího světa, natož abych se mu snad snažil zalíbit tím, že to budu skrývat nebo s tím dokonce přestanu.

Výrobci (zvlášť v potravinářství, když už jsme u toho) často nemají tyhle lidi rádi: blci, a člověku, který je závislý na rady svého okolí (počínaje rodinou konče u expertů z reklam či článků na netu) do té míry, že prohlásí "je den", a když pak řeknete vy "je noc" řekne rychle "já si to taky myslel", se snadněji prodá nějaké řešení (nejlépe na neexistující problém, který ani není třeba vytvářet). Pokud už chcete považovat nějaký názor za důležitý, tak maximálně tak od člověka, který vás přímo živí (a bohužel, mzdové oddělení firmy to nebude).


Bez snídaně ztloustnete a další mýty o zdraví - Proč to řešíme? #358
https://www.youtube.com/watch?v=0g09tetZubo

(já "snídám", ale to zahrnuje asi tak ekvivalent půl rohlíku, a dělám to tak už 20 let, a při pohledu na moji rachitickou postavu se nedá říci, že bych snad tloustnul)

Zaručená kvalita.. nebo ne?

Mimochodem, na zdraví:

https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakup...47ab5f122/

Jeden se ptá: jednu zásilku jsme zadrželi, kolik dalších se jich dostalo do oběhu třeba jinou cestou?

Ano, to se jistě bude snáz kontrolovat, co v nich je, při těch objemech, které bude nutné dovážet. Zrovna nedávno se prokázal nadlimitní výskyt pesticidů v jablkách z Polska. V tomto světle je pak zcela irelevantní, že se u nás například nepoužívají antibiotika v mlékárenském průmyslu. No, jasně, že nepoužívají, protože už u nás pomalu nikdo mléko "nevyrábí". Stejně jako asi brzy budeme jediná "pokroková" země na světě, která opravdu nepoužívá v celém zemědělství pesticidy - protože budeme dovážet všechno a nic nepěstovat.

https://www.novinky.cz/domaci/475784-z-c...jcata.html

To není opravdu můj problém

My už máme i vlastní meruňky, a jako upřímně, když to porovnám s těmi žlutými jako beton tvrdými kuličkami, které se dnes často prodávají, tak to je jako nebe a dudy. Nechal jsem je samovolně spadnout, a sladké byly jako cumel.. Sice zatím letos jen 11 kusů, ale je to jen začátek.

Nevím, odkud je do obchodů vozí, ale když ve Východních Čechách vyrostou takto sladké, proč nemohou i třeba ve Španělsku? Podobně už letos máme trvalou zásobu malin a borůvek.

Stejně jako nás nemusí zajímat pesticidy v čajích (máty máme zásoby až nad hlavu). Když bych to měl říci drsně: do mojí huby to nejde, tak co je mi po tom..

https://www.novinky.cz/ekonomika/475722-...oleno.html

A zřejmě to není poprvé (a hádám, že ani naposledy):

https://www.google.cz/search?source=hp&e...iv0odd9hPU

Červenec 2017

Letošní rok je opravdu nějaký zvláštní.



Normálně bychom touto dobou už měli mít rajčata, ale nedozrávají* nám. Je jich stále málo, a navíc zůstávají zelená. Na počasí bych to možná moc nesváděl, protože soused vedle nás už je začíná mít červená od 2. týdnu v červnu (pravda, ten je má na Slunci cca. o 50% delší čas než my kvůli situování domů a každé má min. tak 5x tolik zeminy). Jestli to, že nechtějí dozrávat, není dané tím, že je moc pravidelně zaléváme, ale kdo ví

*) Nicméně cca. v polovině července už přeci jen pár červenat začalo a jiný druh žloutne.

Třeba máme jen trochu jinou odrůdu, takže je třeba jen dozrávají později, ale také může být na vině nějaká nemoc, malá vlhkost vzduchu (Arabové ale pěstují rajčata i na poušti) a nebo opravdu něco s půdou (pravda, tři rajčata v 5l kbelíku asi není ideální, ale ono se to týká i všech ostatních, ať už keříčkových nebo normálních, na volném Slunci či pod polykarbonátem, venku či ve skleníku).

Rovněž i okurek je letos dost málo, a ty by si na dobrou zeminu či nedostatek vláhy stěžovat neměly. Zachraňují to snad jen cukety a patyzony. A rovněž broskvoň se snad už vzpamatovala ze své nemoci (pravidelně jí zaléváme, a je to nejspíš znát, protože jiné broskvoně v obci jsou na tom hůř - nevím, zda se o ně majitelé nestarají či co - zatím tu myslím nevyhlašovali stopstav zalévání pitnou vodou, ale ani to by se nás stejně netýkalo).

Ani melouny letos nejsou. Tam může být na vině těžká půda z minulého roku. Příště je zkusíme dát jinam, a také co rostlinka, co vlastní stanoviště - teď se pere asi 6 o jednu přepravku od masa. Květy to dělá, ale převážně samčí, ale když už se objeví samičí květ s malým melounem, zřejmě ho nikdo neopylí (ani na moje ruční snahy to moc nereaguje*) a plod odpadne.

*) Teprve až v červenci se mi podařilo jeden meloun opylit tak, že se "chytnul" a začíná se zvětšovat. Kdo ví, třeba bude jen posunutá sezóna, a budeme mít melouny ještě v prosinci.

Jinak se ale už konečně začaly rozmáhat počty včel, byť je to ještě stále mizérie, a dávají spíš přednost jetelu a dýním, afrikánům nebo majoránce. Naštěstí se po velkém suchu trochu vzpamatovaly jahody (začínají zase plodit), a i maliny přitahují hmyz dostatečně, aby plodily.

http://www.osel.cz/5747-vcely-nejsou-pro...ezite.html
(doporučuji přečíst i diskuzi)

Sudy máme už zase prázdné (posledních asi 150 litrů rezervy deštné vody), takže opět spoléháme jen na vodu z ČOV. Ono, když se podíváte na fotky, tak je na mrtvé trávě znát, že tu prostě neprší a nebýt zalévání, odešlo by asi i vše ostatní. V polovině července sice 2-3 dny "pršelo", ale jakmile vyjde Slunce, je do půl dne většina země zase vyschlá.

To mě přimělo k opatření, které by zadrželo na pozemku více vody, když už jednou za měsíc či dva spadne. Sehnal jsem cca. 15 km odtud prodejnu kompostu (byl jsem se tam osobně podívat, a i v suché formě se to blíží spíš černozemi - je to vedle Eko farmy s hovězím, ale sváží se sem biologický odpad i z dřevoprůmyslu, čistíren odpadu, atd.), a protože nebyl moc drahý (250 Kč za kubík, a doprava 32 Kč/km), objednal jsem si rovnou 9 tun (kapacita auta). Celkově to vychází na necelé 4000 Kč (v přepočtu na kg je to asi 4x-6x levnější než pytlovaný 70l substrát v obchodě). Ke každé rostlině, do kompostérů, do pytlů, na záhon i do skleníků dáme, co se vejde, aby byla půda schopná udržet delší dobu dešťovou vodu. Ušetří nám to i práci (méně častější zalévání a snad i větší výnosy, odolnost proti škůdcům a nemocem).

Na běžnou úrodu si zatím nestěžuji, květáků máme mnohem víc než vloni, a o pórku ani netřeba mluvit, toho máme až nad hlavu. I zelí se ještě vzpamatovalo; mrkve máme konečně také dost, a uvidíme ještě brambory. Snad jedině hrách se chová stejně jako minulý rok.

Sklidili jsme poslední hrášek ze starého (už jsme vyseli nový), takže na jeho místo dáváme novou sadbu kedluben (a mezi cibulí už roste nový květák, protože cibule se brzy bude sklízet). Brambory jsme sice zatím nesklidili, ale vysadili jsme už druhou várku na místo sklizených květáků. Jestli se nám podaří udržet výnosy z minulého roku, mohli bychom z těch cca. 3.5m2 získat asi necelých 30 kg brambor. Proti loňsku máme mnohem větší cukety (1.5-2.2 kg na kus).

Stavba skleníku č3 pokračuje..

UPDATE: Jsem rád, že se s předpovědí počasí sekli. To už je spíš jak kolo štěstí Hlásili celý týden až měsíc letní leploty bez kapky deště (leda bychom byli Morava), a hle, den dva po tom přišly dvě hodinu trvající celkem slušné deště. Sice půda (jíl) je 1 cm stále pod povrchem tvrdá a suchá (kde není tráva), ale jinak máme na kvalitnější zemině tak na týden dopředu zalito a hlavně zase alespoň trochu doplněné sudy. Je to těsné, ale zatím to s vodou vychází..

Ta poslední vedra nám dělají trochu čáru přes rozpočet. Už asi 14 dnů jsme úplně na suchu, co se týče dešťové vody. Naštěstí to zatím jako nouzovka kryje ČOV, ale ta spíš udržuje kytky při životě než aby je nějak zvlášť podporovala. Když máte týdně 500-800 litrů na 200 rostlin v +35C, tak to prostě nejde.

Na dnešek hlásí deště, ale okres RK (nebo spíš naše obec) bude zřejmě výjimka. Co je nám pak platné nějaké ochlazení, když totéž vysušování zvládne i vítr?

Prakticky nám odešla úroda zelí (něco je sežralo). Něco jsme sklidili, ale proti minulému roku je to tak 1/10. U ostatních plodin to naštěstí není tak hrozné.

Úroda brambor splňuje očekovávanou výnosnost, a rajčat, byť je jich méně, je stále dost na spotřebu.

Mrkve a pórku máme habaděj, a proti loňsku máme o hodně víc fazolí. O cuketách ani nemluvě. Ani cibule není zrovna špatná.

Sklidili jsme první dýně, které rostou z malého lavóru. Teď se ještě naučit, jak je zpracovat.

Nevím proč, ale příroda se zbláznila. Maliny začaly znovu růst, takže se jejich počet asi zpětinásobil, a pokračují v květení, tedy i v růstu plodů - nejspíš budeme sklízet ještě na Vánoce? Vlastně máme teď denně víc plodů než na začátku léta. Kvete dokonce i jabloň, a borůvka. Nehledě na zlatý déšť, a to, že zimolezy začaly znovu růst (normálně by měly už v červenci shodit listy).

Máme už zasazenou a vyrostlou druhou várku brambor, nejspíš vysejeme ještě třetí hrách. Druhá výsadba okurek se má zatím čile k světu.

Pokračuji ve stavbě skleníku, ale jde to pomalu (v těch vedrech se mi moc nechce).

Broskvoň se zdá úplně vyléčila, a stále ještě roste (přidává nové větve a listy). Zatím jíme domácí broskve od maminčiny známé z práce (zdarma, jak jinak).

Počet včel se trochu zvýšil, byť třeba na melouny kašlou, ale snad se alespoň posílí na příští rok.

Jinak příroda pomalu umírá. Stromy shazují listy, keříky vadnou. Nám se to daří držet při životě občasnými zálivkami. Ale co jsem se díval i do blízkých lesů, mnoho stromů a keřů to už vzdalo

Tropická noc a 20C? https://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_noc Slabota! +28C po desáté večer.. ráno +24C.

Zeminu nám zatím nepřivezli. Ačkoliv slíbili na začátku srpna, pak se začali vymlouvat na dovolené, a odsunuli to na září. Jak za socialismu: nemáme, nevedeme..

S tím suchem bude do budoucna něco nutné udělat. Nejen tedy kvalitní zeminu, ale co nejvíc stromů, aby stínily jak dům, tak půdu pod nimi, aby se tolik nevysušovala. A zeminu proto, že když už něco naprší, aby to co nejdéle vydrželo. Teď je země (jíl) tak suchá, že nejde ani kopat krumpáčem díry.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-ces...&source=hp

Jelikož žiji v Královéhradeckém kraji, kde je deficit téměř na vrcholu, alespoň mi nikdo nemůže podsouvat, že moje úspěchy v zahradničení, ať už jakkoliv pochybné, jsou dané příznivými podmínkami a klimatem Čili, žádné: proti přírodě nic nezmůžeme.

---

A nebyl bych to já, abych si k počasí z poslední doby něco nepřisadil:

Migrace kvůli suchu: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dopad...&source=hp

Vybudovali jsme k životu vhodné prostředí na orbitě Země - ve vesmíru, tedy pro člověka v téměř maximálně nepřátelském prostředí (horší je to třeba uvnitř sopky, blízko supernovy, v černé díře, u hvězdy).

Výmluva, že nejde nic udělat s tím, aby se lidé nemuseli stěhovat kvůli vedrům* (třeba stavět klimatizované domy - lidé v pouštích je stavěli před 1000 lety částečně zapuštěné v zemi - zaslesňovat oblasti, a přivádět vodu snad umíme už dost dlouho, ne?) tedy neobstojí.

Proč dovážet někam potraviny (spotřeba zdrojů na přepravu), když snad dokážeme postavit skleníky (byť to nemusí být hned Biosféra 2) a tedy je pěstovat na místě? Chcete zabránit migraci? Myslete hlavou. Až bude pro desítky miliónů větší strach ze smrti žízní a hladem než z vojáčků NATO/USA/EU, pak nějaké zákony o migraci už tuplem nikoho nezastaví.

*) a kdo se nebude chtít stěhovat, tak se mu jen sníží blahobyt, jak prosté.. https://www.novinky.cz/ekonomika/479930-...zovat.html Nicméně jak píše článek, sucho asi nebude ten jediný (a možná ani hlavní) důvod, proč se (zase) zdražuje..

https://www.novinky.cz/domaci/479533-ryb...yslik.html

Tomu se říká "vsadit na špatného koně"..

Lokální srážky to fakt nespasí. Na minulý víkend nám modely předpověděly srážky do 15 mm. Jeden den bouřilo všude kolem nás, ale u nás konkrétně spadly tak 2 mm. Co se nevypařilo hned po dopadu zůstalo tak max. na listech, absolutně bez šance se dostat k půdě. Druhý den tak 45 minut mrholilo. Jakmile znovu vyšlo Slunce, byla veškerá voda pryč do hodiny a půl.

Mimochodem, hlavně, že v kapitalismu může mít každý (kdo na to má) bazén Teď ještě aby byl mezi těmi, kterých se nedotkne sucho:

https://www.novinky.cz/domaci/479821-zak...delcu.html

Ale hlavně, že se sejde jakási komise. Schválně, jestli pak stihne něco vymyslet, a hlavně uvést v činnost (kromě vyhlášení "bububu nesmíš") než přijdou prosincové lijáky..

Zákon určí.. jasně, a nezapomeňte, kdyby došlo na extrém, zavést trest smrti, aby zákon jasně uváděl, co dělat s lidmi, co budou krást vodu, až vyschnou i vodovody.. musíme přeci současnou situaci nějak "řešit", to dá rozum.

Co je z pohledu ministerstva důležité je úplně jedno, protože na to stejně neseženete prachy (udělat díru do země, a nebo nechat volně růst stromy, nálety a trávu je děsně finančně náročné), a když náhodou ano, tak potrvá 10 let, než něco schválíte, a mezi tím je někdo odkloní.

Schválně, jestli až na podzim pořádně zaprší, zda na tyto velkohubé kecy a plány všichni zapomenou a příští rok se zase budou děsně divit, že přišlo sucho.

Z diskuze: rybniky znicili, drenaze vsude nadelali, odvodnili to tu, aby mohli plundrovat pudu a pestovat pesticidama strikanou nesmyslnost... ted budou lidem rikat, kdy muzou zalejvat svoji vlastni zdravou zeleninu... tak urcite...

Ovšem ale za naše peníze Bohužel, potraviny a voda jsou klíčové k přežití. Pak není moc problém vzít si zbytek národa jako rukojmí, natahovat ruku na peníze ve stylu: hospodařil jsem špatně (jak mi trh diktoval), ale vy to zaplatíte. To víte, za chyby se platí.

Vlastně bychom si neměli moc stěžovat: my jsme požadovali levné šunty, a ty se prostě draze a kvalitně vyrábět nedají. Tak to teď bude muset někdo zacálovat, a ti nahoře to nebudou. Nebo si snad někdo naivně myslel, že ano?


A už jsme u toho zase: Kdo za to může? Na kom je vina?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedra...&source=hp

Ať to třeba zavinili ufoni z Marsu.. ale chtělo by to danou situaci řešit, a ne ukazovat prstíky jako malá děcka: za to může on. Představte si sami sebe na potápějícím se Titaniku: všechny čluny pryč, a vy tam řvete: to je jeho chyba. No, i kdyby byla.. zachrání vás to? Zlepší to vaši situaci? Bude to záruka, že se to už nebude opakovat?


Jasné, část země (či Země) se suchem problémy nemá:

https://zpravy.aktualne.cz/pocasi/pozor-...f6b220ee8/

https://www.novinky.cz/zahranicni/480193...notok.html

Tak už to máme i v Evropě. A podle všeho nám to asi bude jedno. Člověk je přeci malý pán. Levnější je neřešit, proč se to děje..

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vesni...&source=hp

No, kdyby se lidé opravdu chovali jako v kapitalismu a právním státě, zjistí si, komu to bahno patří (leželo určitě na něčím pozemku) a soudně z něj dostanou i poslední košili. A kdybychom šli dál, mohli bychom majitele pozemku popotahovat i za to, že jeho půda nebyla schopna zadržet vodní příval, a ten pak napáchal škody.

To není o vyzývání lidí, aby k sobě byli navzájem zlí. To je využívání právního systému. Leda byste si mysleli, že právo je zlo. Nevyužívat ho znamená nechat si kálet na hlavu. A samozřejmě, když budou k sobě lidé hodní i navzdory tomu, co se jim děje, tak ostatní lidé kapitalismus také vlastně uvidí jako hodný. Ten přeci za nic nemůže. A mnozí další v tom uvidí příležitost: když mi v kapitalismu (či jiném izmu) lidi dovolí, abych jim dělal škodu, za kterou nemusím platit, proč bych v tom proboha nepokračoval, když mi to vynáší zisky, že?

Zatímco ve Švýcarsku mohlo jít o přírodní úkaz, u nás se na tom často podílí zemina ze zemědělských polí. Tak jako tak, škody by měli hradit zemědělci, a v případě, že pozemek nikomu nepatří, tak stát, na jehož území leží (protože ten si jinak nárokuje jeho vlastnictví a "péči" o něj - většinou ovšem jen tehdy, když z toho může něco vystřískat; když má dojít na hrazení škod, najednou to patří přírodě a tedy nikdo za nic nemůže).

I tak ale, neměli by se spíš lidé snažit, aby to bahno zůstávalo tam, kde je? Budou ještě tleskat, že to nikoho nezabilo? A co všechny ty živiny, které se přesunuly z jejich oblasti do háje, hm? Nebudou jim chybět? Nepovede to k menší výživnosti krajiny, tedy i zalesnění/zatravnění, a tím pádem k větším erozím? A pochopitelně i k větším vedrům (není voda na vypařování, teplo zůstává v zemi a pak sálá).


https://www.seznamzpravy.cz/clanek/z-ved...&source=hp

Paradoxně největší blbost navrhuje strana, která by měla mít k ekologii nejblíž. No jasně, proč řešit příčiny, když můžeme vydělat na důsledcích.. ne, že by mlžítka byl obecně zlý nápad, ale kdyby Praha měla 10x tolik zeleně a zelené střechy na všech domech, nejspíš by je vůbec nepotřebovala. Tím spíš, že stromy a tráva jsou jednorázová investice, narozdíl od mlžítek, které jaksi bez vody fungovat nebudou..


https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejve...&source=hp

Kalifornští politici z obou hlavních stran navrhují zmenšit hustotu zdejších lesů, což by podle nich ohni znesnadnilo šíření.

No jasně, kdo jiný než politici by mohl vymyslet jako "řešení" takovou pitomost. Nejlepší bude vůbec celou planetu vybetovnovat, pak nebude hořet vůbec, že jo? Aneb, už jste viděli hořet takový rozlehlý, deštný prales, hlavy dutý?

Máme demokracii, můžete si vybrat: blbci nebo blbci?

Samozřejmě, když nebudu počítat umělé vypalování námi (ne, že by prales nehořel, ale je jaksi přirozeně mnohem těžší ho zapálit, víme? A on i oheň dost blbě hoří v oblasti, kde někdy až obden lije jako z konve)

https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostat...98882.html

Tak, jakpak jste přežili sucha?



Výnosy nebyly zrovna takové, jaké jsme chtěli mít, ale čest jsme uhájili. Na příští rok se musíme lépe připravit proti takovému počasí, protože nelze moc předpokládat, že by toto byla výjimka jednou za století..

Je až s podivem, jak dobře může růst rajče nebo dýně z malého kyblíčku nebo krabičky.

Spadla nám první zralá jablka. Mimochodem ale jabloň a hrušeň nám stále kvetou. A borůvka po druhém kvetení už nasazuje plody.

Připravujeme se na dodávku zeminy, což zahrnuje vykopat díry pro další stromy nebo jahodníky. Naštěstí teď trochu zapršelo, takže je zemina alespoň do 3 cm trochu měkčí. Přebytky zeminy (jíl) zasypávám nádrže, aby byly víc odolné proti mrazu.

A pokračuje stavba skleníku (dělám to jen o sobotách, tak 2 hodinky, což je v podstatě tak přidělání asi 10-15 profilů). Kdybych se jen tolik nebál výšek Ono je trochu rozdíl dělat na střeše garáže (kde jsem si už zvykl) a nebo na žebříku, který prakticky visí ve vzduchu (a ještě k tomu 5 kg vrtačka nad hlavou - to je tak, když jste líní si postavit lešení).

---

Připravuji instalaci FV mikroelektrárny, abych trochu snížil spotřebu (nejen kvůli klimatizaci, ale také kvůli růstovým světlům a skleníku). Zatím mám hotové vnitřní elektrické rozvody.

Jedno řešení řeší více problémů najednou. Fotovoltaické panely na střeše jednak vyrábějí elekřinu, ale zároveň stíní samotnou střechu, takže ta se nezahřívá. A byť se můžeme hádat o jejich ekologické výrobě, stále je to jen šutr a hliník (+trochu mědi a křemíku na kabely/mikroinvertor), který alespoň nevypouští skleníkové plyny, když tu elektřinu vyrábí (ona ani těžba uhlí nebo uranu není zrovna čistá, víme?).

Shodou okolností můj poskytovatel energie BE nabízí produkt výkupu eletkřiny. Čili, kupte si za 6500 Kč 250Wp FV panel s mikroinvertorem (a cca. 300 Kč za kabel), píchněte ho do zásuvky 230V (sfázuje se, a má ochranu proti výpadku proudu v síti - vypne se), sepište jednoduchou smlouvu, ověřte si, zda máte 4Q (obousměrný) elektroměr (nebo si pořiďte druhý s "brzdou" do opačného směru, pokud to vyjde levněji - aby nepočítal přetoky jako spotřebu) a je to.

Služba, kdy za vás papírování a prodej zařizuje někdo jiný, sice něco stojí (cca. 350 Kč na 1 MWh), a musíte platit daň z příjmu, ale za to prodáváte za tržní ceny (je pohyblivá nejen kvůli kurzu EURa, ale v průměru asi 1000-1100 Kč/MWh).

Pokud si třeba platíte životní či důchodové, nebo máte hypotéku, nějaká daň vás moc nezajímat nemusí, protože ji vynulujete odpočtem úroků/ze spoření. Každopádně, výhodnější je danou elektřinu spotřebovat než ji prodávat, to dá rozum (pokud si nejste si jisti, že spotřeba domu bude vždy vyšší, a nechcete platit za to, co jste sami vyrobili, pokud máte klasický elektroměr bez brzdy, stačí použít proudové relé - vypne přívod od FV, pokud spotřeba domu bude nižší než navolená)

Co jsem se díval, tak můj elektroměr je nejspíš tento:

https://www.zpa.cz/produkty-a-reseni/ele...310:p4.htm

Budu se asi muset přeptat, jestli mám ten samý, a co vlastně znamená "měření oběma směry" (aby to nebyl 4Q, ale jen by počítal přetoky jako spotřebu, což nechci). Nicméně dle PDF ("odběr a dodávku pro každý ze 4 tarifů a pro každou ze 3 fází") bych možná mohl ušetřit za výměnu elektroměru, tak uvidíme.. Snad jen nemám špatný štítek, protože podle obrázku to je spíš:

https://www.zpa.cz/produkty-a-reseni/tri...312:p5.htm

Můžete si nechat také vybudovat FVE na klíč přímo od dodavatele eletkřiny (a o moc dražší to někdy ani nebude při přepočtu na kWh, jen musíte počítat s tím, že budete mít víc panelů, a tedy i vyšší cenu - FVE na 1 panel vám nikdo dělat nebude), za to to ale máte bez starostí, někdy s větší zárukou, možností čerpat různé bonusy, atd. Pokud si tedy nechcete dělat vše sám po zkušenostech z minula..

---

Teď se zrovna v televizi řešil RoundUp, nebo-li glyfosát. Mám pro lidi novinku: jestli chcete daný výrobek používat, používejte ho (až už proto, že víte jak, a nebo z blbosti). Jestli se ho bojíte nebo ho nechcete používat, zkuste používat mozek. K tomu, abyste ho nepoužívali přeci nepotřebujete stát ani evropskou unii. Proč se nerozhodnete sami, a čekáte, až za vás (zase) rozhodne někdo jiný?!


Fér diskuze o firmě Monstanto:
https://www.youtube.com/watch?v=UJWNFgyVkS8 (+ https://youtu.be/ydY6Qu2w_YQ?t=778 )
(současně taková ukázka, jak by vypadal svět, kdyby o všem rozhodovali neodborníci - zde porota; jak se říká: k soudu se chodí kvůli rozsudku, ne kvůli pravdě)


Mám totiž na danou věc ještě jiný pohled: i kdyby byl RoundUp naprosto bezpečný, je to pesticid (herbicid v tomto případě). A co dělá pesticid? Hubí plevel (škůdce). Resp. on hubí veškeré rostliny, jen některým říkáme plevel a jiným ne. A teď se zamyslete: když zničíte všechny rostliny v půdě kromě té vaší, znamená to, že budete mít okolo své rostliny odhalenou půdu. A teď se dostáváme do oblasti "generalizovaných vědců" (znalost komplexních vazeb):

To znamená, že Slunce bude zahřívat povrch, ve kterém je voda a ta se rychleji odpaří. Také to znamená, že vzduch bude stoupat už od země, a ne až od vršků rostlin, a tím unášet vypařenou vodu pryč. Přehřáté rostliny přestávají růst a přecházejí do chladícího režimu, pokud mají dost vody. O tu jste je ale právě připravili. I kdyby přehřáté nebyly, neporostou, pokud nebudou mít dost vody. O tu jste je právě připravili.

Vodu dobře udrží jen kvalitní půda. Slovo kvalitní znamená půdu živou, s vysokým obsahem uhlíku. Uhlík mimo jiné produkují bakterie. Hnojení jen hnojem nebo zeleným hnojivem (natož cereritem) nepomáhá, protože to obsahuje převážně dusík. Jenže, bakterie nemají rády UV záření (proto máme UV lampy na čištění vody).

https://www.wikiskripta.eu/w/V%C3%BDskyt...Drod%C4%9B
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC182496/
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&...yrCNv2-YOw
https://sever.rozhlas.cz/bezudrzbova-zah...ci-7192037
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-caso...ystem.html

Co jste ale použitím pesticidu udělali? Odhalili povrch země paprskům UV a jiným. Nejen tím jste zabili (některé) bakterie, půda je "mrtvá", obsah uhlíku se může snižovat (vyčerpání), klesá schopnost zadržet vodu + zvyšuje se její výpar, půda tvrdne, přítomnost živočichů v ní (např. žížaly) se snižuje, půda přestává být kyprá, hrozí eroze. Vaší snahou o méně práce jste si přidělali mnohem více práce se zaléváním, okopávání, dohnojováním. Poděkujte své blbosti (nebo svému "bohu"). Nekvalitní půda rovněž znamená menší výnosy v budoucnosti. Poděkujte své blbosti.

Samozřejmě že třeba výrobci UV lamp podporují nechemické řešení: http://www.zazijchemii.cz/blog/Stranky/U...terie.aspx ale na rozdíl od chemie alespoň nezanechává trvalé stopy (a jablko narozdíl do člověka rakovinu ze slunce nedostane).

Když se řešilo zavlažování a kvalitní péče o půdu, někdo namítl, že je rozdíl mezi zahrádkou, kterou si důkladně prohnojíte a zalijete, a proti obrovskému poli, kde to nejde. S odhledem na nadcházející sucha v extrémním klimatu se o to víc bojím být závislý na debilním zamědělství, které si ničí půdu, a navíc, jak sami odpůrci nesystémových řešení přiznávají, se nedá ani pořádně zachránit například onou zálivkou (tomu se říká "střelba do vlastní branky, hoši").

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sucho...vody-48232

Mozek, Halík, používejte Mozek ™. Jestli chcete hubit plevel, co má většina života na Zemi společného? Jeho buňky (enzymy) umírají při teplotě nad 42C. Plevel není výjimka. Co takhle používat parní generátor (kachnu)? Voda má totiž jednu výhodu: je o hodně levnější než TM chemie nějaké firmy. A nezatěžuje životní prostředí. Kvalitní, živá, zastístěná půda byť s trochou "plevele" znamená méně práce pro vás - méně zalévání, méně starostí s tím, že neprší, zároveň je chladnější, žije se vám lépe, a zadarmo. Kde je víc vody, zbyde víc i pro vaše plodiny, takže trocha plevele okolo už nepředstavuje žádný problém.

Myslíte si, že my třeba zastřiháváme rajčata, jak se neustále radí? Necháváme je růst jako džungli. I tak máme rajčat víc než sníme, a téměř bez práce

Pokud si pozemek řádně zastíníte zelení, Slunce se nedostane tolik k zemi, tedy výpar vody z půdy je minimální, teplý vzduch logicky neklesá dolů, takže ochlazujete okolí domu (přehřívá se jen střecha, nikoliv už zdi od sálání tepla ze země), ušetříte za klimatizaci. Tedy v dnešní době i peníze. Rostliny mohou růst například ve skleníku, kam se Slunce dostane, ale teplo tolik nebude unikat do zahrady. A kde můžete lépe regulovat i klima (například vzdušnou vlhkost), a nebát se mrazíků (kromě toho si prodloužíte sezónu). Navíc, je pravda, že rostliny potřebují Slunce, ale jak vidíte v pralesech, roste zde mnoho rostlin, i kvetoucích, a to ve stínu často až 100 metrů vysokých monster.

Následky sucha vidíme asi vidíme všichni okolo sebe. Ale je tu jedna zajímavost. To, že nejméně postižené jsou vniřní části lesa, to asi dává smysl. Ale zatímco mnohé stromy (listnaté i jehličnaté, velké či malé keře) umírají (shazují listy), jiné dělají, že žádné sucho není. Některé jsou krásně zelené, jiné mají dokonce i plody. Často jde o starší stromy nebo rostliny v lepších půdách. Týká se to i trav - mezi žlutými uschlými stébly zázračně raší "plevel". Teď se nedávno sklízela předčasně kukuřice, protože už nedozrává, ale jen usychá. I u nás to vzali šmahem ten samý den. Zajímavé ale je, že kukuřice na poli bez plevelu byla suchá, ale 1 metr vedle ní byla zelená tráva a mezi ní rostou zelené stromky.

Divné, co? Já myslel, že plejeme právě proto, aby nám plevel nebral vodu. Tak čím to, že kukuřice na holé půdě uschla? Každopádně se toto nebude týkat jen veganů (zdražení rostlinných produktů). V TV zprávách proběhlo, že kukuřice je tím pádem nedostatek, krmí se i senem, jehož cena roste, ale i tak mnozí zemědělci uvažují o vybíjení stád. Což může vést k nadbytku masa na trhu a tím pádem spadnou výkupní ceny (jestli i prodejní, to těžko říct). Mnoho zemědělců tak bude mít ztráty: trh nezajímá, že krmení pro to maso je dražší, je ani nezajímá, že to je klíčová komodita pro život lidí (potraviny), trh vidí jen: "obecná komodita" + "nadbytek" = "nízká hodnota při prodeji na trhu". Ale uvidíme, jak se to vyvine. Pokud zkrachují, příští rok bude logicky výrobců masa méně, což se zase odrazí na ceně.

A teď ještě nějaká děsně chytrá hlava zjistila, že když necháme stromy zničené kalamitou nechat volně ležet, poradí si v dlouhodobém horizontu (nejen) s kůrovcem samy a lépe, než s naší snahou o těžbu. Ne, vážně? To chce Nobelovku!

Ale zpět: Když si nikdo nebude onen RoundUp ani jiné pesticidy kupovat, obchody je neprodají. Když je neprodají, nebudou je odebírat. Výrobce je nebude moci prodat. Pokud nepomůže reklama, protože lidé budou vědět lépe, bude muset buď změnit výrobu a nebo prostě zkrachuje. Tak to v kapitalismu chodí. Źádný Bůh ani vláda, byť sebedemokratičtější s tím nic nesvede.

OT:

(29.08.2018, 11:30)Martin Napsal(a): Tak, jakpak jste přežili sucha?

Sucha tady na Mělnicku jsme přežili tak tak... Vysypali jsme upražené komáry ze sudu ve skeptické víře, že skutečně nějaký déšť dorazí a ono vážně! Snad po měsíci nám dopršel skoro celý sud (ehm..je asi jen 200 l, takže nic světoborného) a dopustila se nádrž s leknínem a pěti rybami Mimochodem, manžel měl skvělý nápad si krom našich dvou zlatých komároredukčních línů pořídit tři mrňavé závojnatky a vyhlásil na nádrž vodoodběrné embargo, což v tom suchu byla vážně úžasná věc vidět vodu v nádrži a nesmět ji použít   Ale mě na tom až tak nesešlo, páč letos jsem na zahradu z vysoka i daleka kašlala (byly jiné starosti). Pěstoval tedy jen on a krom na jeho záhonky jsme nikde vodu nepotřebovali (těch pár kytek u nás nehýčkáme - přežije jen nejsilnější). 
Tímto týdnem jsem se konečně vrátila do venkovního rajonu, kam jsem v těch vedrech téměř nepáchla (protože jsem stínomilný člověk a to africké slunce mě hubilo po pár minutách pobytu na něm), a začala odstraňovat ze záhonů všechny padlé po bitvě. Jednu výhodu ty životpotlačující podmínky měly - minimalizoval se výskyt plevelu. Na druhou stranu, když už nějaký přežil, tak jsou to traviny, které jsou mým úhlavním nepřítelem (jsem alergická na jejich pyl, špatně se likvidují a ještě se mi nelíbí  ).Mít tak tunu kamení, tak je péče o zahradu mnohem jednodušší a mé oko spokojenější
Kéž už se takové sucho nevrátí a začne častěji pršet, aby se krajina ještě stihla řádně napít a můj milovaný barevný podzim si svůj čas neodbyl během týdne, protože stromy nebudou mít sílu to odcházející listí udržet na seschlých letorostech

Koukám, vy jste vlasně na severu, což je nejvíc postižená oblast podle mapek. No, nezávidím. Tady to bylo o hubu, tak se neumím představit ještě něco horšího.

Jj, nám také dopršela část sudů a nádrží (pršelo poprvé pořádně o víkendu, ale jen chvilku - ten déšť cca. 14-21 dnů zpátky nebyl ani déšť, zahradnicí hadicí bych to zvládl lépe). Odhadem celkem asi tak 950 litrů (celková kapacita je zatím na 2550 litrů déšťovky vyčleněno výlučně na zalévání).

Co se jsem se díval na spotřebu pitné vody, tak vzhledem k tomu, že už rok a půl nevypouštíme do kanálu nic, tak jsme za toto léto (3 měsíce zpětně) zatím spotřebovali (včetně 1 kubíku na ten můj experiment s mikroklimatem) 13000 litrů šedé vody - 13x IBC ( https://bstephencooperage.com/wp-content...retest.jpg )

Déšť nepočítám, úhrn srážek byl za tu dobu asi 22mm, což je byvoko tak 19.800 litrů, ovšem na celý pozemek, a deficit je 700.000 litrů

Když to rozpočítám na den (zaléváme tak jednou za 2-3 dny), vychází to cca. na 145 litrů denně, tedy skoro 1 takový tvůj sud a to jde pochopitelně jen k rostlinám, ne na trávu.

Kromě zahrádky je třeba zalévat nejen okrasné rostliny nebo stromy, ale i užitkové, a těch máme po celém pozemku rovněž jako nastláno (jediné, na které se moc čast nedostalo, byly túje)


S jezírkem mám podobný názor. To je svaté, a není pro zalévání vody Byť v něm teda nic cíleně neprovozujeme (roste tam rákos, občas tam bydlí žáby, a jinak je to líheň pro vážky, když nepočítám vodní brouky a jinou havěť).


Také nemám moc rád vedra (a ostré slunce). Pro mne je ideál 21C v domě a 23C venku (na slunci 25C).

My jsme nakonec některé plevely nechaly. Docela hezky kvetou. Vlastně jsme za celé léto nevytáhli sekačku, a kvůli těm pár kusům to nemělo cenu. Alespoň se nažraly včely a jiný hmyz.

Jo, kamení.. dřív jsme ze srandy uvažovali o tom, že bychom celou zahradu vybetonovali. Z dnešního pohledu mi to připadá jako totální blbost (kvůli teplotám a vodě).


Údajně by do konce roku už vedra být neměla (ale to říkali už v polovině léta taky), jenže také údajně už nebude skoro vůbec pršet a v zimě se na sníh také těšit nemáme (což značí, že zásoby vody budou nulové). A prý to takto může trvat ještě 20 let (po zkušenostech z 18/19.století)..

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/krize...&source=hp

https://www.novinky.cz/domaci/482049-par...louzi.html

Report: konec ZÁŘÍ 2018

Jsem docela rád, že se s tou předpovědí sucha seknuli. Do konce roku možná bude třeba sucho/bez sněhu, ale teď poslední týden celkem slušně prší (mohlo by to být lepší, ale zase lepší než nějaká vichřice).

Sezóna tedy pokračuje. V televizi nám už redaktoři tvrdí, že zahrádkáři orají a připravují se na zimu. Ostatně i v mém okolí už někteří lidé vyhodili rostlinky rajčat. Na blbosti nemáme čas My jedeme dál. Sice hlásí možnost mrazíků (a ještě nemáme dokončené skleníky), ale pokud nebudou, pojedeme třeba do prosince, když to bude možné (je potřeba tomu jen odpovídajícím způsobem upravit hnojivo, aby v něm nebylo tolik dusíku - už totiž není tolik Slunce).

Letos zřejmě nedokončím svůj největší poslední projekt, tudíž dostavbu skleníku č.3, protože se budu spíš přes zimu doma věnovat dolištování těch LED světel, ale když bude venku pěkně, tak dodělám alespoň konstrukci (oplášení až na jaře) - zatím chybí vzpěry střechy.

Každopádně alespoň opláštím tu přístavbu: už jsem si objednal desky, celkem to je 33m2, což dává s dopravou necelých 6000 Kč (obsah přístaveb je 3,145+4,2875=7.4m2, čili o něco víc než má ten původní skleník mezi nimi (ten stál 10000 Kč bez poliček). Ale rozhodně mají větší objem (skleník má asi tak 10 kubíků, zatímco samy přístavby 6.4+8.8=15 kubíků. Hádám, že do 14 dnů by měly být pod střechou a utěsněné. Do těchto vrtochů počasí (vedro/sucho/mráz/liják) se budou hodit. Budu tam moci také mít teplomilné rostliny z domu, které letním, abych nemusel spínat světla moc brzy.

Přišly mi už i profily na připevnění budoucích FV panelů (to jsou "krávy" o rozměrech 1x2 metry) - jde o L a U profily o síle 4-5 mm. Celková cena 2000 Kč za 3 panely není tak strašná, když to porovnám třeba s cenou jen obyčejných háků, u kterých jsme závislí na sklonu střechy, což tady nehrozí (byť ani já nepočítám s možností úpravy sklonu během roku). Jak vidíte při přehledu do garáže, v létě se mění na jeden velký čurbes (uklízí se na zimu a najaře).

Montáž provedu později s pomocí socialistické celokovové vrtačky rok výroby 196x (jejíž jediná nevýhoda je hmotnost; a sice nemá regulátor otáček, ale s trochou šikovnosti se s ní dají snadno zašroubovat i dlouhé a tlusté vruty - příslušenství nemám, ale podle knížečky "svépomocné práce" se z ní dal udělat nejen šroubovák s příklepem, ale i úhlová bruska)

Hodil jsem do skleníku měřák spotřeby, abych měl přesná čísla. Máme zde 200W keramické topení (spíná se při +5C), 1000W přímotop s ventilátorem a jak jsem změřil, světla o příkonu 105W. Plus, jak vyšlo najevo, digitální časovač sám bere 1W (v zimě to moc nevadí), tzn. že když ho necháte v zásuvce celý rok, je to 8.8 kWh za 22 Kč, a to už stojí za zvážení. Tak uvidíme, kolik kWh tam bude na jaře.

Konečně nám přivezli tu hlínu (ještě dost výhřevný kompost), ale bohužel menším autem, než jsme chtěli. Sice byla o to menší cena dopravy, ale dostali jsme jen 5 tun místo 9. Celkem překvapivě se nám ji podařilo rozvozit za 2 dny po 5 hodinách, takže takové menší fitko (plus pochopitelně jízda s kolečkem a házení lopatou).

Spotřeba vody za léto je o 1 kubík víc než jsem čekal (mohlo jít o zaokrouhlení), ale na to, jaké peklo letos bylo, je to prkotina (mnozí lidé spotřebují víc vody v zimě i bez zahradničení).

Dýně se docela hezky rozrůstá, na to, že roste asi v 5 litrech hlíny (byť už začala kořenit i na zahradě, ale to je samý jíl).

Letos se nám docela hezky chytl ibišek. A doufám, že příští rok i jahody, když už si nebudou moci po tom zásypu černozemí stěžovat na nedostatek vody (je to jako houba). Průměrně jsem dal ke stromku 25-50 kg, a pokud je to malá okrasná kytka, tak jen 10-20 kg. Ještě nás čeká zásyp tůjek a záhonu, až z něj sklidíme plodiny. Ořechů byla letos celkem bída, ale nějaké se nám přeci jen v áleji podařilo ukořistit. Už máme ale vysazený vlastní ořešák (a tři lísky k tomu).

Ze skleníku jsem sundal krycí plachtu, a i když bylo pod mrakem, teplota stoupla z +17 na +25 během asi 10 minut, takže zase o něco prodloužím sezónu, kdy nebudu muset topit.

Maminka dělala "inventůru" z výpisů na účtě a zjistila, že jsme už přes měsíc nebyli v žádném supermarketu. Taky vlastně proč. Sůl a cukr kupuji po "tunách" na netu, mouku mají v místním obchodě a ostatní máme buď z vlastních zdrojů, od sousedů a nebo z FreeFood zdrojů. Maso kupujeme 1x ročně zveřinu ve vedlejší vesnici. A u mnoha polotovarů zkoušíme jejich výrobu ze základních surovin (puding je v podstatě jen škrob, chleba nebo rohlíky zase jen mouka, cukr, klasnice a sůl, takže proč tam cpát nějaké stabilizátory nebo zvýrazňovače chuti?).

A co vlastně tedy jíme?

Teď například máme vlastní jablka (nezkoumal jsem opravdu kvalitní jablka z obchodů, ale ve srovnání s těmi kyselkami tvrdými, co prodávají běžně, je to jako nebe a dudy - a dražší ovoce kupovat nebudu, protože to znamená strávit víc času v práci, a to už si to raději vypěstuji sám a budu o to víc doma; zase tolik práce to totiž nedá*). Syrová jablka jsou jasná, ale chodíme do obecní aleje i pro padaná jablka na závin (spojíme vycházku s "nákupem" ).

Letos jsme měli asi 7 vlastních jablek (což není špatné na to, že to je rok vysazený stromek o výšce asi 2 metrů se 3 větvemi). Zase jsem si jednou připomněl, jak vlastně chutná jablko (a meruňka). A rostou nám 3 hrušky, ale ty nevím, zda stihnou dozrát (kvetly v srpnu).

*) když nepočítáme extra práce (jako třeba ta hlína), tak zaléváme běžně 1x až 2x týdně (pokud prší, tak 0x; pokud neprší, tak 3x-4x, ale to snad už odpadne), neokopáváme, plevel trháme 1x 2x ročně, a třeba stavbě skleníku věnujeme jen soboty a cca. 2-5 hodin dle nálady. Občas si přidáme třeba 10 minut navíc, kdy jsme včera sklízeli vysemeněné afrikány: máme plný kbelíček semen na příští rok..

Běžně také děláme buchty (z vážených kvasnic; z těch sušených jsou tvrdé) nebo jednoduchou klasiku: chleba namočený ve vajíčku a osmažený (na rostlinném tuku, jak jinak, copak jsem nějaký barbar? https://www.youtube.com/watch?v=lo73Im9a-BQ ). Jednoduché jídlo, a z 1 domácího vejce mám sytou večeři

Překvapivě jsem tentokrát nepadl po té makačce na hubu, takže to s tou "nemohoucností nejedlíků masa" asi nebude tak žhavé (zvlášť když přihlédnete k mé rachitické postavě)

Ale kdyby se časem dal koupit ekvivalent domácí pekárny, kde si sami upečete chleba, v podobě ikubátoru pro invitro maso, nejspíš bych po něm skočil. A výchozí surovina? No, rád bych využil svou vlastní, takže doufám, že se do toho nebudou zase montovat nějací "etičtí" politici Ostatně, kdo by nechtěl menší vedra, že? A co teprve, kdybychom všechnu zemědělskou půdu (včetně plodin pro vegany) mohli zalesnit: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra...tek-hmyzem A chlapci, krávy se mohou pást na půdě a tedy jí hnojit i bez toho, abychom je žrali, takže tento argument "sežer krávu, pomůžeš půdě" nefunguje

Ze ztrát zatím nejspíš budeme počítat jeden malý smrček, který celý zežloutl.

Jinak se nám tvoří další meloun (letos bída, nejspíš špatná země a málo prostoru), a dál a dál plodí maliny (mělo by to být normální do konce září, ale zatím nevypadá, že by chtěly nějak přestat).

P.S.: Náš kocour rozhodně nepatří mezi ty kočky, o kterých se píše, že když vám ukáží přicho, tak je musíte jen pohladit po hlavě Nesmíme věřit všemu, co se píše na Netu.

ŘÍJEN 2018

Deštivé počasí se v září objevilo relativně často, což se hodilo (navzdory předpovědím o suchu), nicméně by mohlo být tedy tepleji. Bohužel, už jsme zase skoro půl měsíce na suchu s dešťovou vodou.

Je 21.10. a od začátku měření už skleník spotřeboval 2.5 kWh jen na topení keramikou (200W). Když nepočítám 24W denně na časovač (a kolik bere měřidlo nevím, ale možná je to v tom 1 W/h).

Že by to byl důsledek globálního oteplování? To by mohlo mít za následek tyto výkyvy (extrémy) počasí (min. rok bylo v září ještě léto a hlavně deštivo). Ale ono určitě ani před 200 lety nebyl každý rok stejný. Ale co je nám do lidí před 200 lety, když my potřebujeme pěstovat teď..

Hlavně totiž byly už 2x mrazíky, což zrovna moc normální není (a byly i pozdě na jaře), nechtěně jsem tedy udělal test odolnosti rostlin:

Okurky a jejich příbuzní (dýně) mráz absolutně nemusí, a to i když je malý. Trochu vadí i kiwi (listům). Nicméně bylo znát, že pod polykarbonátem, byť třeba jen pod střechou bez zdí, jako kdyby mráz nebyl. Prostě jako kdybyste namalovali čáru - venku listy v háji.

To je to prodloužení sezóny, o kterém jsem mluvil. Až bude hotový skleník, už nám mrazíky nezničí úrodu. Protože hodně úrody už pěstujeme v krytých prostorech, ztráty počítáme jen asi na 5%. Navíc, skleník si udržuje i mikroklima co se týče vlhkosti, takže se tolik neztrácí voda.

Polykarbonát na přístavbu se opozdil o týden (prodejci trvalo 5 dnů ho vyskladnit - nevěřím, že mu šla platba tak dlouho) a přepravce ho zapomněl naložit (ráno mi volá suverénně, že to v 10:00 složí a v 11:00 mi volá, že to nechal omylem na rampě) Takže 14 dnů dodací doba na něco, co je skladem. Fascinující. To už kolikrát i z Číny došlo dřív..

Takže se konečně pracuje na opláštění přístavby skleníku. Místa na tancování. Do toho původního se pro běžně rostlého člověka (co nemůže pořádně sehnat levné boty ve velikosti 48) leze jak do sklepa Ještě chybí zasilikonovat spáry, na což mám objednané rohové lišty (měly by přijít do pátku).

Našel jsem kus nedotčené země, a protože nemám rád volná místa, zřídili jsme tam bylinkovou zahrádku (hlavně jsme dostali zdarma prkna, která někdo vyhazoval, tak jsme museli vymyslet, co s nimi).

Nicméně, zatím nám stále ještě plodí jahody (i ty nezakryté, ale trvá jim to o dost déle), a maliny. Pokud jde o úrodu, zatím necháváme za záhoně mrkve, petržel, pórky, brambory a celery, byť brambory nejspíš brzy budeme (zase) sklízet. A mimochodem, zřejmě jsme neproseli při předchozí sklizni důkladně půdu, takže tam zůstalo několik brambůrků a vyrostly. Otázka je, zda do konce roku stihnou ještě něco udělat (třetí sklizeň? Prakticky 4., když započítáme tu mini z květináčů ze skleníku).

Poslední letošní sklizeň venkovní máty (soběstačnost v čajích). Přes zimu můžeme v případě nouze využít ještě mátu ze skleníku.

Letos ještě nemáme vlastní lískové ořechy, ale stačilo se trochu projít po veřejné aleji, a máme dva pekáče vlašských. Tuky a aminokyseliny na zimu se vždycky hodí..

Stejně ale mohu prohlásit letošní sezónu za propadák, a doufám, že se už nebude opakovat (což by mělo mj. zajistit právě opatření ve formě lepší zeminy a skleníků). A na příští rok se prý očekávání zdražení elektřiny na burze o 10%, což značí fajn signál pro nákup FV panelů a jejich instalaci (ještě jsem si nevyřídil ani stavební povolení, tak mám co dělat).

S aplikací zbytku kompostu na záhon čekám až bude plně sklizen, což by mohlo být tak někdy do konce listopadu.


Bohužel, alespoň u nás, deště moc dlouho nevydržely, takže ty odhady sucha asi nebyly moc od věci.

Schválně: pokud letos měly řeky 10% průtok, a nahromadil se deficit, do konce roku pořádně nezaprší a pak ani nenapadne sníh, který by mohl na jaře roztát, jaký průtok budou mít řeky s přeneseným dluhem příští rok?

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/

http://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=...2018-10-18

To, že už nejsou vedra neznamená, že už není sucho (čest západním Čechám a spol.). Pokud vím, nevzpomínám si na 14 dnů v kuse trvající přívalové deště, takže máme pořád stejný průšvih jako v létě. Většina rostlin, která při zimu zemře, doplatí nikoliv na mráz, ale na nedostatek vody.. dost možná nás teprve ten pravý průšvih čeká, až na jaře ne/začnou stromy ožívat, a budu jedině rád, jestli se pletu

Napadá mě pár sektorů, kde z toho budou mít "radost": přehrady zásobující pitnou vodou města, studny obyvatel čerpající vodu z podzemních zásob, zemědělství, živočišná produkce, a vlastně většina průmyslu.

Voda není jen život, voda je také důležitá součást naší ekonomiky. To, že nepotečou řeky může dost dobře způsobit i nezaměstnanost (omezování výroby; a mnohé větší podniky mají záložní genertáry založené na vodním zdroji, třeba ESAB Vamberk).

Nebo to vyřešíme po šalamounsku, a vodu budeme dovážet skrze potrubí z okolních států nebo od moře. A jako občané to pochopitelně zaplatíme

My, co nemáme studnu, už to asi nezachráníme. Slušný vrt by stál od 100 tisíc výš (ty za 60 nemá cenu za této situace ani stavět, protože by za chvíli byly na suchu), a pokud my dnes platíme za vodné/stočné 2000 Kč za rok, tak i kdyby se voda zdražila 2x, návratnost vrtu by byla nejméně 25 let (když nepočítám náklady na provoz, instalaci přívodního potrubí, elektroinstalaci a výměnu čerpadla - navíc, většina z těch levných nezvládá výtlak z 50 a více metrů).

Bude možná efektivnější hledat způsoby, jak drasticky snížit spotřebu vody a jedním z nich je co nejvíce akumulovat vodu dešťovou. Ale pokud teprve začínáte bydlet, možná bychom o tom docela uvažoval (zvlášť, pokud bydlíte v oblasti, kde není vodné pod 50 Kč/kubík).



Na fotce hybrid cukety a patyzonu. Co jsem se díval, mezi opylovači byly i vosy, a ty nějak neřešily druh květu, dokonce ani barvu. Padni komu padni, takže se divím, že podobných mutantů nemáme letos víc

---

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-za...-variant=2

Přemýšlím, jestli by ten "můj" nápad zalesnit celou planetu (místo polí a luk) a nevyužívat místo plastů dřevo (protože nábytek a části aut ze dřeva by stejně jako domy vlastně zadržovaly CO2) nezpůsobil spíš masové ochlazení (odčerpání CO2 z atmosféry na stavbu kmenů + třeba ještě na výrobu benzínu a jiných věcí)

Každopádně by to ale mohlo tím pádem zmírnit dynamiku (tornáda a hurikány potřebují energii, tedy teplo, a to se v atmosféře bez skleníkových plynů, mezi které CO2 patří, pochopitelně neudrží; a i metan se časem rozkládá právě na CO2).

Naproti tomu ale: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1695

Tak jedině přidat ještě lesy do pouště, polopouště, stepi a případně začít stavět umělé (plovoucí) ostrovy, zatravňovat střechy domů, atd. Nějak bychom ten CO2 z atmosféry dostat měli (i kdyby byl zcela přirozeného původu*), a pumpovat CO2 dovnitř Země mi přijde dražší. Kromě toho: ano, nad lesy se může oteplit, ale to je pořád lepší, než aby se oteplovalo "pod nimi", tj. na naší úrovni.

*) ať je globální oteplování způsobené námi nebo není, je to totéž, jako třeba ebola nebo chřipka: to je také přirozeného původu, ale štve nás to, a tak s tím bojujeme Ostatně, ani to, kdy nám kručí v břiše není zásluha iluminátů, je to naprosto přirozené, ale i tak jdeme a najíme se. Proč bychom měli u globálního klimatu sedět v rukama v klíně, a zdůvodnit to tím, že to je přirozené? Spíš se někomu nechce cpát někam prachy a doufá, že za jeho života se to na jeho blahobytu neprojeví, a pokud ano, nahrabe si dost, aby to dokázal kompenzovat - například dražší voda či jídlo


Teď mě nedávno pobavila reportáž Prima:

https://play.iprima.cz/velke-zpravy/velk...11-10-2018

o tom, že prý mezi bílou a himalájskou solí není žádný podstatný rozdíl. Kromě ceny. Ano, já to vím. Každá sůl, i ta "špinavá" z hor je v podstatě z 98% bílá sůl. Jenže tady jde o dvě věci: příliš mnoho solíme, a když už, tak s tou bílou nedostáváme žádné minerály navíc.

Ano, cena je opravdu přemrštěná, byť zase ruku na srdce: dostat sůl z moře je trochu jiný level než ji dolovat z Himálají. Jen bych si odpustil to bulvární zakončení ve stylu, že kupovat cokoliv než bílou sůl nemá smysl, protože mezi nimi přeci není skoro žádný rozdíl.

Ono totiž mezi DNA člověka a šimpanze je také jen nevýznamný rozdíl - pouhá 2%. Ale dělá to divy, že? A mezi DNA muže a ženy je rozdíl ještě menší, a přitom jsem si jistý, že mnoho lidí by nedalo na ten "nepodstatný" rozdíl dopustit, hlavně v posteli

Drtivá většina zvířat si své jídlo nesolí, a přesto mají soli (a minerálů) v potravě dost. Čímpak to asi bude, hm?


Skrývá mikrobiologická zahrádka nový Penicilin? - Vědecké kladivo
https://youtu.be/OPlyE5c4wNM

Ano, půda nám může ještě v mnohém pomoci, tak jí raději zničíme nebo necháme zdegradovat, to bude mnohem lepší. Asi jako deštné pralesy: objevujeme v nich nové rostliny, ze kterých vytváříme nové léky (nebo prostě jen prostředky na odbourávání cukrů), ale co.. k čertu s nimi. Vždyť dřevařský průmysl se taky musí nějak uživit, že? My tu vlastně stavíme jedny naše zájmy proti druhým našim zájmům. A to ještě tak výborně, že za chvíli nebudeme mít ani jedno ani druhé.


OT: Měnil jsem u jedné starší kalkulačky baterii a vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi ve vlákně o kapitalismu (myslím) psal o tom, o kolik by mohly být autonomní stroje levnější, kdyby se nemusely zatěžovat s lidmi (např. autonomní traktor nebo sekačka, které jsou dnes X krát dražší než normální, přitom by traktor vůbec nepotřeboval celou kabinu pro řidiče, a tedy by měl být ve finále levnější).

A tato kalkulačka je toho zdárným příkladem: k tomu, aby fungovala, stačí ten malý šváb (černý čip) uprostřed. Vše ostatní jsou jen zbytečnosti přidané kvůli lidem (řekněme: že když bychom vyhodili z práce člověka, který kalkulačku používá, můžeme jich při stejné spotřebě materiálu vyrobit několik, a ona se už s jinými počítači snadno domluví i bez klávesnice, displaye a pouzdra).

LISTOPAD/PROSINEC 2018

Asi si budu na sucho muset stěžovat častěji, protože vždycky pak zaprší , nicméně to stále ještě není ono (alespoň jsme měli v listopadu plné sudy a teď budeme stejně už prakticky obsah ČOV* vylévat do zahrady, tak začneme u kompostů**)

http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-1...2018-11-04

Stejně zvláštní. O měsíc později na začátku prosince začalo opět (relativně docela dost na tu bídu v létě) pršet, a výsledek je stále tentýž. Červená až rudá (jak komunisti)

http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=...2018-12-02

No jo, ale k čemu je nám teď "povodeň", když většina rostlin je v hibernaci? To akorád vše shnije. Neříkali ale původně, že do konce roku ani nenasněží? Jak vidno, globální klima je teď tak pocuchané, že už nevychází ani dlouhodobější předpovědi (zlatá Venuše, tam je počasí pořád stejné ).

*) jestli se nebojíme, že z toho pak chytneme třeba E.Coli? Jelikož je to uzavřený cyklus, tak bychom ji nejdřív už museli mít, aby se to dostalo na zeleninu. A většina tělních bakterií stejně nepřežije průchod venkovním prostředím, oxidací, UV ze slunce, kompostací a konkurenčním bojem, tak co..

**) Nahrabali jsme si u souseda listí (byste nevěřili, kolik se dá odvést na kolečku, když listí nejprve namačkáte do plastových pytlů), a máme zaplněné už 80% kapacit všech kompostérů. Ještě dovezeme hnůj a necháme to tlít. Celková kapacita by měla být cca. 2 tuny kompostu, a to už je na peněžence znát (zvlášť, pokud byste to chtěli koupit pytlované)



Poslední sklizeň brambor nám zatím dala 2 kg. Není to moc, ale pořád ještě jíme vlastní zásoby (přemýšlíme, že na brambory založíme speciální záhon - za domem je volný plac, a navážka hlíny pomůže alespoň hadicím, které jsou v zemi, vydržet déle bezmrazé). Co se nevejde do mrazáku, jsme přesunuli do malého skleníčku, kde to často vydrží až do Vánoc, ne-li déle. Jedině květáky jsme zatím v listopadu nechali, protože stále ještě rostly*.

*) letos jsme se vykašlali zcela na pesticidy ("kašlete" na zdraví, ale co ty prachy? kdo to má furt platit ), tak byly sice obalané molicemi a jinou havětí, ale zdá se, že stačilo dodat cca. před měsícem lepší zeminu, a "zázračně" se uzdravily a začaly odolávat zcela přirozeně.

Záhony máme proházené nakoupeným kompostem, do kterého jsem vpravil ještě poslední nakoupenou dávku mineriálů (draslík, hořčík, síra, železo, atd.), a zaseli jsme zelené hnojení. Cca. v polovině listopadu začalo po týdnu rašit, takže až pak přijdou silné mrazy, zahážeme ho zbytkem listí, zavezeme hnůj a dosypeme zbytkem kompostu (cca. ještě půl tuny zbývá). A to by bylo, aby na jaře nebylo!

Skleník je již olištován, ještě se dodělává silikon (spáry), když je zrovna teplo a sucho a nejsem v práci (což je teď docela problém trefit). Zima přišla dřív než jsem čekal, tak snad se počasí ještě umoudří (musel jsem zapnout ve skleníku přímotop, byť jede skoro na minimum, teď v prosinci jsme něco málo přes 100 kWh - cca. do 250 Kč).

Letos se porozhlédneme po permakulturních semenech (tedy takových, co nejsou F1 hybridy, a když necháte jejich rostliny vysemenit, nesklidíte nějaký nechutný paskvil). Kupodivu nejsou o tolik dražší než F1 v obchodech (jen místo 10-30 Kč stojí 30-50 Kč, což je prakticky terno, pokud se vám je podaří pak množit*).

*) už máme vysazenu hromadu odstříhaných výhonů břečťanů, růže a zlatého deště. I kdyby se ujmula jen 1/10 toho, půjde o úsporu cca. 1000 Kč za nové rostliny (do živého plotu). A práci odvede slunce a vzduch zadarmo bez nároku na DPH.

Přemýšlel jsem totiž, zda než zelené hnojení není lepší vysázet všude saláty. Jeden pytlíček 400 semen totiž stojí 10 Kč, a to je o dost levnější než 50 Kč na zelené hnojení. Plus, jak jsme zjistili, zelené hnojení nepřežije druhý menší mrazík, zato saláty, byť se pak samozřejmě nedají jíst, se po rozmrznutí zase narovnají a rostou dál - i v prosinci. Na zarytí je to ideální.

Sezóna jahod a malin u nás skončila listopadem, stejně jako sklizeň rajčat (ještě dojídáme poslední, včetně paprik). Jen růžím to asi nikdo neřekl, tak ještě některé stále kvetou.

Pro srovnání je zde foto borůvek venku, v kryté přístavbě u skleníku a v polokryté přístavbě u garáže (nevytápěné ani nepřímo). Tak jako tak, ty kryté rostliny si stále ještě drží listy a občas i rostou (a také na ně v přístavbě pravidelně "prší" - zkondenzovaná vlhkost)

Veškerá černozem je již rozvezena, kde bylo třeba (snad pomůže řešit ta období sucha), a já doufám, že přes zimu stihnu doma dodělat lišty u LED světel, venku zasilikonovat zbytek lišt (nejspíš přes vánoční svátky) a pokud půjde všechno dobře, do jara dodělat i konstrukci skleníku, aby se mohlo začít s opláštěním (protože mě ještě čeká i instalace FV panelů, tak to bude příští rok docela sranda).

---

Dokument: Jak houby stvořily náš svět (Prima Zoom)

https://www.iprima.cz/filmy/jak-houby-stvorily-nas-svet

Jak spolu souvisí kvalita půdy, rostliny, léky, globální oteplování, riziko nemocí a smrti. Proč je to zajímavé? No především proto, že i když si nebudeme připouštět, že člověk má nějaký vliv na globální klima a budeme si i nalhávat, že svou činností neničíme půdu (tedy schopnost planety nás uživit a chránit), je to celkem fuk, protože naší neschopností tyto problémy řešit ohrožujeme především sami sebe A nejsou to jen třeba teď ty další požáry v USA.



Inteligentní stromy (Prima Zoom)

https://zoom.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy

Komunikace stromů pomocí kořenů nebo houbových spojení. Vyvstává tedy otázka, zda stromy mají jistou formu inteligence. Resp. lze předpokládat, že například pocit bolesti u stromů je menší než u živočichů kvůli komplexnosti (podobně jako bolest interpretuje mozek a nikoliv prst, do kterého se říznete), ale právě propojení stromů (a možná i jiných rostlin) do sítě (les), která připomíná mozek, nutí k přemýšlení, zda nelze brát za inteligentní organismus právě onen les.

Plus, pokud jednotlivé rostliny opravdu spolupracují (převod vody, cukrů nebo uhlíku), je to jen další argument pro "bordel" (džungli) na zahradě/zahrádce, aneb "monokulturo, pápá". Více různých rostlin/stromů pohromadě nejen může odrazovat škůdce "výpary" určitých rostlin, ale také může vytvářet síť, která je odolnější proti suchu, vzájemně se varuje proti napadení, či si v závislosti na druhu může dodávat i hnojivo. Co to znamená pro nás? Méně práce, samozřejmě.

https://www.stoplusjednicka.cz/prirodni-...omunikovat

Je možné, že se třeba nakonec ukáže, že společenství rostlin je na stejné úrovni jako zvířata či lidé. Z toho pak vyplývá problém pro vegany Na druhou stranu, díky technologii invitro/tisku potravin odpadne morální dilema nejen jim, ale i masojedlíkům. Řešením bude (jako vždy) nástroj (technologie), nikoliv ideologie

https://www.lidovky.cz/lide/jak-spolu-ml..._lide_form

Budeme se muset ještě hodně učit, a hlavně zapomenout to, co nás učili jiní:

https://www.ceskestavby.cz/clanky/srsen-...24680.html

U nás mají sršni hnízdo někde v dosahu, ale ne viditelně. Uričtě ne na našem pozemku, takže za jednotlivé hmyzáky jsem jen rád. Na druhou stranu vím, co s člověkem dělá, když kolem vás nalétává podobná hmyzoptéra Jak řekl Morfeus: musíme se nejdřív zbavit vlastního strachu. S vosami jsme se už naučili v míru žít, proč by to nešlo se sršni.

https://sever.rozhlas.cz/srsen-je-mirumi...at-6829537



Stát hodlá stavět další přehrady jako opatření v boji proti suchu:

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/8...smysl.html

Já se spíš ptám, jestli je vhodné zase demolovat přirozený vodní cyklus v krajině obřími monstry, a cpát peníze do něčeho, co bude v létě prázdné. Do přehrady nejdřív totiž ta voda musí dotéct, víme?

Jak upozornily v TV reportáži některé stanice, idiocie je v tom, že stát doteď údajně vyplácí dotace na ODVODŇOVACÍ programy (nevím zda je to pravda, nezkoumal jsem):

http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-...ardy-korun

http://www.enviweb.cz/108340

V této souvislosti mě napadlo, že ten "můj"* nápad zalesnit celou planetu by měl kromě regulace teploty i jinou výhodu: zadržel by ohromné množství v krajině. Ta by pak logicky tolik neotékala do řek a dala by se čerpat jako podzemní. Možná další výhoda by byla i v tom, že by pak trochu vyschly oceány, takže místo přemýšlení, kam vysídlit 1/4 lidstva z ostrovů a pobřeží bychom naopak získali možná až pár metrů nové souše (třeba pro výstavbu).

Politicky, Halík! Myslete politicky!

*) OT: https://www.youtube.com/watch?v=PlDEV7k9OXk a https://youtu.be/H4CuC5EhVLc

Barma teď brečí, že se jim tam za poslední 1-2 dekády značně zhoršilo sucho, a ubyly plochy lesů. A kdo pak ty lesy asi vykácel? A kdo tomu přihlížel? Že by snad ufoni?

Fotovoltaická elektrárna pro blbý

Souvislost se zahradničením by obecně měla být jasná Zahradničníme mj. pro to, abychom měli co jíst, tedy abychom se měli dobře. Nebo abychom za to nemuseli (tolik) platit. Pokud si dokážeme vyrobit kromě jídla i vlastní elektřinu, tedy abychom se měli dobře a nemuseli za to (později) platit, je to v podstatě to samé. Plus, pokud blbnete s růstovými světly a nebo vytápíte skleníky jako někdo, je vlastní elektřina z FV prakticky součást zahradničení


Několikrát jsem už zmínil, že se chystám pořídit si FV, takže.. jak jsem na tom?

Pro zájemce, co o tom zatím jen slyšeli z rychlíku, to možná něco přinese. Plus máte možnost sledovat postupný vývoj, tedy zda realita odpovídá mým kecům (předpokladům).


ÚVOD, ANEB TROCHU TEORIE O CENÁCH

"Dnes" jsem konečně začal komunikovat s dodavatelem energie (BE), a předběžně je mé řešení schválené. Potřebuji jen získat povolení na přetoky do distribuční soustavy, což v našem případě znamená kontaktovat ještě ČEZ.

Tedy, pokud vše půjde hladce, prakticky na konci jen podpíši jeden dodatek ke smlouvě o odběru elektřiny. Žádná licence není třeba. Elektroměr mám ověřený podle štítku (ODB/DOD), že skutečně umí obousměrné měření.


Elektrárnu jsem si mohl vzít od nich, to bych měl pak nárok jednak na dotace a jednak bych 2 roky nemusel platit za službu výkupu elektřiny. Nejspíš by i nebyla nutně GridFree. Proč jsem to nevyužil zmíním později (snad jen podotknu, že nejlevnější elektrárna, kterou firma nabízí, stojí 60 tisíc i po odečtení dotace - je to 2.2 kWp, tedy 27300 Kč/1kWp).


VÝBĚR SPRÁVNÉ SESTAVY

Původně jsem chtěl prostě jen koupit 3x panel s invertorem, připojit je každý na 1 fázi a tím by to haslo. Očekával jsem cenu okolo 20 tisíc (držáky mám už nakoupené, resp. si je vyrobím z hliníkových tlustých profilů).


Pak jsem se ale začal pídit a zjistil jsem, že v ceně 270Wp panelu (např. GWL/Sunny) ve výši 6000 Kč tvoří měnič docela nezanedbatelnou částku (2.800 Kč). Nebylo by tedy lepší koupit 1 měnič a připojit na něj víc panelů? (teď se budeme zabývat jen řešením GridFree, aneb "co zvládne připojit i naprostý blbec").

https://www.i4wifi.cz/Solarni-Sestavy/Gr...-248W.html

Čím výkonější měnič, tím (logicky) nižší cena za 100W, např. 500W by stál 5400 Kč. Jenže 750W se nevyrábí - ale je možnost koupit 1kW za 7500 Kč (nebo 2kW za 9900 Kč) - zde navíc s limiterem, takže odpadá nutnost instalovat proudové relé v domě.

Blbé trochu je, že tyto výkonější měniče jsou jednak jednofázové, takže by byla nutnost vše honit po jednom drátě (pro někoho by to ale byla výhoda), a jednak mají LCD display s různými srandičkami (opět, pro někoho by to byla výhoda, ale já jsem pro měnič neplánoval místo dole, ale na střeše, a dávat jej na půdu, kde je v létě 40-50C by mu moc neprospělo; kromě toho nevím, proč by měl žrát nějakou další energii na to, aby mi ukazoval, jestli svítí slunce nebo ne).

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-GridFree/

Zkoušet nakupovat v Číně nemá smysl: jednak kvůli záruce a jednak ty ceny jsou téměř totožné.


Jak se ale říká, kdo hledá, ten najde. To, co se našlo, byl 1000W mikroměnič prodávaný v ČR:

http://battery.nabizi.cz/trifazovy-mikro...0w_p85643/

který rovněž umožňuje připojit 4 panely, ale rozvede si je sám do 3 fází. Neobsahuje žádné zbytečné serepetičky, tedy je ideální (pro mne). Sice stojí 8700 Kč, ale v tom případě jsem se rozhodl místo tří panelů jít rovnou do čtyř a našel jsem tyto:

https://www.i4wifi.cz/Solarni-panely-1/S...-280W.html

Měnič podle specifikace snese až 310Wp, a plných 280Wp bude panel dodávat tak spíš v pohádkách, takže vyhovuje. Cena panelu je 3900 Kč s DPH (u vyšší záruky). Když si to sečtete, zjistíte, že nakoupením obou komponentů zvlášť vás přijde na 7000 Kč, zatímco koupě setu těch samých věcí jen na 6000 Kč (protože tam je záruka "jen" 2 roky). Tudíž, 3 panely skrze sety vás přijdou na 18000 Kč, zatímco 4 panely na 24000 Kč.

A jak je na tom koupě 4 panelů a jednoho 1kW měniče?

4x 3900+8700 = 24300 Kč.

Ušetřit můžete, pokud byste si zvolili kratší záruku (běžné 2 roky a něco), pak bychom se dostali na:

4x 3550+8700 = 22900 Kč.

A aby Vás výrobce ještě mohl víc "naštvat", tak když si koupíte celou 1kWh sadu s tím "hnusným" LED měničem (který je bohužel na 1F), tak vás to přijde "jen" na 22 tisíc Kč (pokud nebudete chtít prodlouženou záruku, jinak 24.100 Kč):

https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-Gri...panel.html


Já jsem rozhodně pro 3F řešení, protože nechci řešit, na kterou fázi pak přestěhovat všechny spotřebiče, a zase až takový rozdíl to není.


CENA ROZHODUJE

Teď asi (trochu) tušíte, proč nejdu do řešení nabízené firmou. Když pominu, že teď nemám v plánu kupovat 2 kWp elektrárnu (kterou bych si mohl koupit na i4wifi za 38200 Kč, nebo v ostrovním režimu dokonce jen za 32900 Kč včetně měniče - nejde ho sice jen tak připojit do běžné sítě, ale zase jsou v sadě 2 baterie), vychází mi cena za 1 kWp o cca. 3 tisíce méně.

Sleva při neplacení za službu výkupu by byla max. 700 Kč, tedy naprosto směšná úspora.


Samozřejmě, pro někoho, kdo si nenachystal vedení předem a umí strčit zástrčku do zásuvky je řešení prosté: Buď si to udělat sám za 22 tisíc na 1F a mít v domě hezký měnič s údaji na LCDčku, a tím ušetřit 1000 Kč za každý 1kWp, a nebo si to prostě zadat firmě s dotací a zaplatit o 10 tisíc víc (zato budete mít ale 2 kWp).


V ceně není kabeláž a úchyty. V mém případě jsem kabely měl z minula, takže tady nula (jinak počítejte tak 100-200 Kč za každý vzdálenější panel navíc), a u úchytů je to těžké:

Někdo si je koupí z netu ofiko za 100-200 Kč/kus (na panel jsou potřeba dop. min. 4 ks), a nebo si koupí hliník/ocel za tisíc či dva a vyrobí si je sám (a nebo najde někde doma kus oceli a pak to má úplně zadara). Jiný má štěstí, že může panely přidělat třeba k nějaké průchozí (tenčí) dřevěné konstrukci (pergola, zeď domu), takže neplatí vůbec nic.


Vlastně není moc rozdíl, jestli si to uděláte sami a nebo to svěříte energetické firmě - otázka je, jestli by to bylo stejně výhodné i u firmy, která vám zároveň neprodává elektřinu (svépomocí ušetřit můžete snad jedině na ceně panelů/měničů, ale vzhledem ke kvalitě LED svíditel, které se sice prodávají v ČR, byť dovoz je i tak z Číny, bych se bál kupovat něco, co je řádově úplně v jiné cenové hladině).


Jediné, co je pro vás pak přidaná hodnota, že se naučíte něco nového a zabavíte se u toho. A když se pak něco pokazí, budete vědět proč a jak to spravit. Takové věci jsou někdy k nezaplacení (ale většina lidí to kvůli tomu dělat nebude).

Na druhou stranu je vidět, že v některých případech neplatí, že by Vám firma prodávala předražené řešení (např. kvůli ceně práce). I když.. pokud oni mohou mít nějakou množstevní slevu například na panely, tak nevím nevím.


NÁVRATNOST INVESTICE

Důležitá je jistě také návratnost investice, pokud zanedbáme ekologii (protože, komu na ní dnes reálně záleží, že?).

Pokud řekneme, že je nutné investovat 25 tisíc Kč a že cena 1kWh ze sítě se pohybuje okolo 1.8-2.5 Kč dle tarifu, a víme, že 1kWp panely vyrobí ročně max. 1MWh, dostáváme se na částku 1800 až 2500 kč ročně. Ovšem, tato cena platí jen v případě, že elektřinu spotřebujete doma. Pokud ne, pak jí prodáváte na burze:

https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elekt...voje-ceny/

kde se pohybujeme max. okolo 1430 Kč/MWh. Z toho si ovšem odečtěte provizi obchodníkovi (360 Kč) a daň z příjmu (15 . Jsme tedy cca. na 90 haléřích za 1 kWh.

Jak vidno, pokud máte možnost danou elektřinu spotřebovat, udělejte to. Na druhou stranu, je lepší elektřinu prodat s malým ziskem, než kupovat drahé baterie a nebo řešit proudové relé (protože pak vám vlastně leží na střeše zbytečně vyhozené peníze, a vyrobený proud "pouštíte do luftu"). A nebo riskovat pokuty za přetoky, které v závislosti na tom, kolik vám toho "uteklo", činí několik desítek až několik set Kč za každou kWh!

Zase vás ale může na rozdíl od jiných hřát každá zpráva, která bude ohlašovat zdražování elektřiny

Návratnost investice při nezdražování cen elektřiny se pohybuje od 10 až 14 let v případě spotřeby energie až po 27 let v případě 100 % prodeje. Životnost měničů se udává 25-30 let, u panelů se spíše uvádí pokles výkonu, který činí -20 % na 80 % po 25 letech. Tedy je není třeba hned měnit a vyhazovat.

Je tedy třeba velmi zvážit, jaký výkon vlastně potřebuji a co s ním budu dělat.

Také musíte myslet na to, že pokud máte 2 tarifní odběr (VT/NT) a 3F jistič (třeba 25A), tvoří docela dost vysokou část roční platby cena za rezervovaný výkon a podobné haluze.

Kupříkladu pokud my ročně platíme 21 tisíc, tak 8250 Kč z toho jsou tyto "nesmysly" (v nich je asi 600 Kč za distribuci a zbytek jsou poplatky ČEPSu, OZE, OTE, daně, jističe,atd.). Pokud nezměníte svůj tarif nebo jističe, této částky se prostě nezbavíte, takže je bláhové se domnívat, že byste někdy neplatili vůbec nic (můžete max. vyrobit tolik elektřiny, že pokryjete prodejem i tyto náklady, ale jak jsme si spočítali, budete tak max. na hraně životnosti celého systému, čili nula od nuly pojde).


JE MOŽNÉ BÝT ENERGETICKY SOBĚSTAČNÝ?

Dovolím si ještě menší propočet soběstačnosti. Pokud byste měli stejnou spotřebu jako my, tj. ročně do 7 MWh (včetně topení), potřebovali byste by voko 7x 1kWp elekrárnu. Šlo by koupit 3x 2kwp po 38 tisících Kč, což by vyšlo na 114 tisíc Kč (otázka spíš je, kam dát těch 24 panelů); a nebo to zkusit u distributora/prodejce, což odhaduji na takových 120-160 tisíc.

Pokud byste ušetřili ročně 6 MWh, znamenalo by to přibližně 12 tisíc Kč (kdyby se Vám je podařilo spotřebovat). Návratnost investice je tedy přibližně stejná, jen pak těch dalších 15-20 let budete ročně těch 10 až 12 tisíc v plusu. Opět to není tedy nic, na čem by se (bez dotací) dalo nějak extrémně vydělat.

Každopádně je ale radost vidět, o kolik klesly ceny FVE za posledních 10-15 let. Dřív byste si za 100 tisíc koupili tak možná 500 Watů s bateriemi, a byli byste rádi


VYROBIT DOKÁŽE KDEKDO, ALE SPOTŘEBOVAT UŽ JEN "MACHR"

Vymyslet, jak spotřebovat elektřinu, je někdy kumšt.

Nejvíc jí totiž vyrobíte v létě, a přitom nejvíc topíte (elektřinou) v zimě. Ohřev vody v boileru je fajn, pokud jí ovšem už neohříváte solárními kolektory (zde je úspora daná alespoň tím, že jejich čerpadlo a řídící jednotka jede zadarmo). V úvahu připadá snad jedině klimatizace, což ovšem zase "netrápí" majitelé dobře postavených domů (nejen pasivních) - ti ale zase mají alespoň řízené větrání s rekuperací.

A je trochu nesmysl stavět si speciálně kvůli tomu třeba bazén, abych přebytky* využil na ohřev vody ke koupání, protože to znamená jediné: vyhodit desetitisíce za bazén, abych ušetřil pár korun na neprodeji kilowathodin (jiná věc, pokud ho už máte, ale zase je otázka, proč už ho neohříváte sluncem - napadá mne snad jedině využití ve dnech, kdy slunce nesvítí, ale to vám pak zase nepoběží ani ty FV panely, že?).

*) v podstatě lze říci, že mé přebytky do 5kWh denně v podstatě do sítě ani moc nejdou, protože je spotřebují mí nejbližší sousedé, což je kilometry daleko od nejbližšího transformátoru "Logika" věci však praví, že oni za těch 10-20 metrů, které elektřina urazí po drátech pod asfaltem, zaplatí 2x až 3x tolik, než za kolik jim je já v podstatě prodám.

Věřím tomu, že dobrý kutil by nejspíš vymyslel nějakou "blbost", například tunový blok betonu, který by byl malými ozubenými kolečky pomalu zvedán motorky v době přebytků, a pak samovolně pomalu padal a dobíjel přes alternátor třeba baterie nebo rovnou dodával energii do sítě, jenže tam bude tolik ztrát ve všech mezičláncích, že to nejspíš nebude mít v domácích podmínkách moc využití.


ELEKTROMOBILITA

Kdo máte auto na vodík, nejspíš byste mohli využít sluneční energii k elektrolýze, tedy k výrobě paliva. Domácí čerpací stanice se dá navíc koupit:

http://www.hybrid.cz/clanky/honda-uvadi-...i-na-vodik

Klasické elektromobily jsou pochopitelně lepší /pokud jde o rychlost dobíjení doma/, ale zase tu musíte řešit baterie (nejen ekologicky, ale i cenou). Vodík je přeci jen bližší médium benzínu (a to se odráží i na ceně nádrže, atd.).

V této situaci se ale hodí mít doma elektrokolo nebo elektroskútr. Slušně vypadající "něco", co nepřipomíná osekanou babetu a uveze 120-150 kg (tedy v podstatě i dva lidi), stojí 30 tisíc (tedy na nákupy v létě rozhodně lepší než nákupní taška ve stylu auta za 180 tisíc a víc, které navíc žere benzín, olej a kdo ví co). Rychlost 25/40 km sice není nic moc, ale dojezd 60 km je pro běžné ježdění např. do okresního města (pokud ho máte 5 km) naprosto v pohodě. Zvlášť, pokud dobití netrvá déle než 7 hodin. Je třeba sice počítat s tím, že baterii bude časem vyměnit (12-20 let), ale jinak je to stroj bezúdržbový a nejste vázáni třeba na autobusy.

Sice i zde často platíte povinné ručení, ale to je obvykle jen okolo 200 Kč ročně, což je několikrát méně než u auta.


PŘÍKLAD VÝPOČTU SPOTŘEBY A TEDY I NÁVRATNOSTI

Co se týče naší spotřeby, budeme brát, že 100 dnů v roce pojedou FV panely na max. výkon a zbytek roku jen na ten zbytek. Údajně by 1 kWp systém měl vyrobit 900-1000 kWh ročně, tak vezmeme těch tisíc, a 800 z toho vyčleníme pro léto.

V na zimu nám tedy zbývá 200 kWh, a tam můžeme snadno říci, že spotřebujeme 100 % (topení, pečení, vaření, ohřev TUV elektřinou + standby a provoz běžných spotřebičů, jako jsou TV, PC, světla, růstová světla, vytápění skleníku), tedy zde bude úspora při průměrné ceně 2.2 Kč/kWh asi 440 Kč (NT máme od 11:00 do 16:00, a třeba ČOVka jede celý den, byť s pauzami, a Slunce také běžně svítí už od 9:00 do 17:00).

Na léto jsem vysledoval tyto spotřebiče, které i v nízkoenergetickém, pasivním nebo nulovém domě jsou, a které běží během dne (protože v noci pochopitelně panely nic nevyrábí a investovat do drahých baterií není moc ekonomické) nebo alespoň jejich poměrová část (třeba lednička), a to i za předpokladu, že vařit a péct se bude za slunných dnů venku na solárním vařiči:

- lednička (50 % dne, ale zase zvýšená spotřeba proti zimě)
- pračka (sice v NT, a jen krátkodobě, ale hodí se)
- standby TV, DVD, satelit
- počítače (jinak se na tvrdo vypínají) a sledování TV
- regulátor a čerpadlo solárního ohřevu TUV
- provoz boileru ve dnech, kdy slunce svítí jen na půl, a nebo jeho kontrolky
- rekuperace (nucené větrání)
- domácí čistírna odpadních vod (dmychadlo)
- čerpadlo vody na zalévání
- ionizátor, odvlhčovač a čistička vzduchu
- dobíjení mobilních telefonů
- trafa a časovače různých spotřebičů (třeba domovní zvonek)
- standby ovladače (motor/přijímač garážových vrat, atd.)
- občasné osvětlení (byť LED), PIR čidla ve světlech
- klimatizace (v horkých dnech klidně až 10h/den, byť má příkon jen 360W)

Když budu velký "optimista", vychází mi 5kWh denně. Tedy min. 50 % toho, co panely vyrobí (pokud bude méně Slunce, sice vyrobí méně, ale zase nepojede klimatizace, která je víc jak 1/2 spočítané hodnoty).

500 kWh tedy spotřebujeme, což dává 1100 Kč, a 300 kWh prodáme, což dělá nějakých 300*1.4 Kč = 420 Kč. Z toho si ale vezme část obchodník (služba výkupu elektřiny), tedy 0.3 x 360 Kč (vč.DPH) = -108 Kč, a ze zbytku ještě musím zaplatit 15% daň z příjmu*. Zbývá 265 Kč.

*) pokud ale máte životní připojištění, důchodové spoření, přispíváte ZOO Praha nebo Unicefu, a podobné nesmysly, celkem Vás těch pár desetikorun netrápí, protože vám je stejně stát vrátí po odečtu z daní. A vypapírovat to musíte

Celková roční úspora je 440+1100+265 = 1805 Kč. Při ceně 25000 Kč (vč.poštovného) vychází návratnost investice (pokud se nezdraží elektřina, což se nejspíš časem zdraží) na 14 let.


NÁVRATNOST A ŽIVOTNOST

Životnost mikroměniče je 25-30 let, a životnost panelů je cca. 100 let (byť budou mít v té době už určitě méně jak 50% účinnost, ale to mne zrovna netrápí, protože už budu dávno mrtvý).

Pokud budeme brát 25 let, tak při návratnosti 14 let se jedná o 56 %, tedy systém by měl za dobu své životnosti ušetřit ekvivalent 44 % své ceny, tedy 11000 Kč. Můžeme sice brát do úvahy, že cena panelů bude s jejich masovější výrobou klesat, ale také bychom měli započítat inflaci, takže je možné, že jejich cena až tak moc v reálu klesat nebude. I kdyby bylo nutné pak koupit nový mikroměnič ve stejné hodnotě vůči mzdě/důchodu jako dnes, stále jsme 2-3 tisíce v plusu. Není to o zbohatnutí, ale spíš o takovém zajištění na stáří.

Do návratnosti nemá cenu započítávat náklady na kabeláž, elektrorozvody (jističe) a nebo uchycení. Sice se to pohybuje v řádech stokorun (až tisíců) také (pokud neušetříte*), ale jejich životnost je rozhodně mnohonásobně vyšší než životnost panelů, natož měniče.

*) Například každý (co jsem viděl) panel má cca. 1 metr dlouhé kabely už z výroby. Pokud dáte tři panely o šířce 99 cm vedle sebe a mikroměnič k tomu prostřednímu, nepotřebujete už kromě kabelu z mikroměniče do sítě, což je jen klasický CYKY z krámu za pár šupů, kupovat nic dalšího. Nejspíš ani ty jističe - prostě píchnete do zásuvky jako běžný spotřebič (jen energie teče obráceným směrem) - na to je už GridFree řešení připravené.

Co jsem počítal plochu střechy garáže a přístřešku, které jsou orientované na jih (samotný dům má střechu západ-východ, ale je připravená (zpevněná) pro montáž FV panelů), tak jen na jižní straně bude po montáži těch 4 panelů (3 na jih + 1 na východ, ale víc naležato než 45st.) dost místa pro budoucí instalaci dalších 8 panelů (3 na garáž naležato a 5 na přístřešek), což sice bude chtít další mikroinvertor(y), ale můžeme tím zvýšit produkci elektřiny až na 3kWp (samotné panely budou mít 3.36kWp, pokud budeme brát 280Wp - 310Wp jsou sice k dostání, ale zatím docela drahé). A to nepočítám ještě instalaci větrné turbíny (mám zatím vyhlédnutou jednu menší, kde je cena 10 až 20 tisíc dle výkonu 100-500W).


BUDOUCÍ ROZŠÍŘENÍ ELEKTRÁRNY - MIKROZDROJE

Pochopitelně, kupovat další panely zrovna teď nemá cenu, protože by se už 100 % jejich energie v létě jen prodávalo, a byť by vykrývaly spotřebu v zimě, jejich návratnost by byla někdy mezi 20-25 lety. Pokud ale jejich cena klesne časem na 50 % (a dá se to předpokládat během 5-10 let, protože takový byl dosavadní vývoj), už se vyplatí je koupit, i kdybyste v nejhorším 100 % elektřiny prodali (protože při jejich ceně bude pak i tak návratnost 10-20 let).

Nákup 8 panelů v hodnotě cca. 1800 Kč a dvou regulátorů 3F v hodnotě 8000 Kč (pokud klesnou také alespoň o trochu) by pak vyšlo na 30 tisíc Kč s daní, což je jen o 1/3 víc než nákup 1kWp dnes (jinými slovy, cena za 1kWp bude o 9000 Kč menší).

Takový systém by pak po svém splacení vyráběl asi 3 MWh ročně, a dalo by se na něm tedy ušetřit nějakých 3000-6000 Kč za rok (resp. po 15 letech už vydělat).

Vím, není to moc. Ale na druhou stranu, která banka vám, když do ní dáte 25 tisíc, vyplatí každý rok 1500 Kč zpět, a po 15 letech (po investici 55 tisíc Kč celkem) už dokonce 3000 Kč nebo i 2x tolik? Sice byste si nemohli ten vklad vybrat, ale požadovali byste výplatu těch úroků (renty): vklad 25 tisíc a pak po dobu 25 let by Vám musela vyplácet 1500 Kč ročně (tedy 37500 Kč celkem).

A dalších 25 let by to třeba bylo už jen 1000 Kč ročně, ale bez toho, abyste do ní cokoliv dalšího vkládali (mínus 8000 Kč na mikroinvertor). Celkové zhodnocení mínus náklady by tedy bylo 29500 Kč za 50 let (navíc by to rostlo spolu s inflací, protože by se zvyšovala i cena energie, tedy zisku/úspory). Toto je přibližně 590 Kč za rok. Při celkové investici 25+8 tisíc je to úrok 1.8 %. To je třeba víc, než směšných 0.4 % na spořícím účtu České spořitelny. Výhoda také je, že vám ty peníze neleží někde na účtě, kde je žere inflace.

Zase je to ale o jednom: dokud peníze mám a nechybí, je vhodné je investovat (pokud se třeba bojíte kupovat akcie) do něčeho, co vám něco vydělá (zajistí vás na staří), a když pak ty peníze už na nákup podobných blbostí mít nebudete, jistě oceníte i těch pár tisícovek ročně, které vám díky tomu zbydou. Navíc, Slunce na rozdíl od různých akciovek nemůže zkrachovat (zatím). Tedy sice nabízí menší výnos, ale zato prakticky nulová rizika.


SOBĚSTAČNOST PŘI VÝPADKU ELEKTŘINY ZE SÍTĚ

Pochopitelně, gridfree řešení má jednu drobnou vadu. Pokud by došlo k nějakému výpadku elektřiny ze sítě na delší dobu (apokalypsa, přírodní pohroma, poškození vedení/transformátoru), mikroměnič se sám odpojí od sítě, dokud na ní nebude zase sinusovka o napětí 230V. Čili, nepomohlo by vám to v samostatnosti (svítím i při blackoutu). Nicméně, toto lze vyřešit*.

*) samozřejmě lze udělat ještě odbočku před samotným mikroměničem, kde bude napětí dané panelem, což je často 36V, a pak stačí použít nějaký 36V regulátor a měnič, případně i baterie (3x12V v sérii), a máte i ostrovní režim. Při normálním provozu jej stačí vypínat, a pak je pochopitelně ideální nemít ani ty baterie - ale některé regulátory bez nich prostě nejedou

Pokud by byl výpadek delší než několik hodin, stačí vypnout hlavní jistič (a tím se odpojit od veřejné sítě), a vytvořit si zdroj napětí sám. Buď nějakým ostrovním panelem, který nebude fungovat s mikroměničem, ale třeba jen se "střídačem" (invertorem), a nebo s malým benzínovým agregátem - ty bývají většinou od 1kW (1F/3F) se spotřebou 0.5l/h.

https://www.lednadoma.cz/katalog/elektro...1200w.html

To znamená, že pokud by svítilo slunce alespoň trochu, a měli byste doma 1-3 kWp panely, stačilo by v případě výpadku nahodit elektrocentrálu (čímž by naběhly do domácí sítě i panely - celková dodávka by pak byla 2-4 kW, což utáhne mnohé), a během 30-60 minut dobít baterky třeba autonabíječkou (svícení/napájení spotřebičů, byť třeba přes invertor 12V DC/230V AC, jaké se prodávají do auta), nechat namrazit ledničku, uvařit, upéct, vyprat, vytopit dům (pokud jedete na elektřinu), případně dohřát teplou vodu třeba na 80C místo obvyklých 60-70C, a můžete za cenu 8-16 Kč zase fungovat min. dalších 24 hodin naprosto v klidu.

Čím více panelů byste měli, tím kratší provoz generátoru by na vše potřebné byl nutný. A vlastně i levnější cena za kWh resp. hodinu provozu (1kWp: 16kč/kWh, 3kWp: 5.3 Kč/kWh). Běžný kanistr benzínu má 5l litrů a víc, čili by vám zajistil chod domu přibližně na 14-28 dnů. Byť pravda, pokud by blackout byl v zimě, co se týče třeba ledničky, stačí potraviny dát ven do mrazu (pokud vám je někdo neukradne nebo nesnědí zvířata).

Tak, máme tu nový rok. Všem údajně začíná sezóna, mě stále ještě pokračuje.

Poslední příspěvek do vlákna vzhledem k paralením pracem rozdělím na tři části:

- obecné novinky ohledně zahradničení u nás
- zajímavosti a články ze světa ekologie
- podrobnější info o postupu v otázce stavby FVE


Všiml jsem si, že ImageHosting už jaksi nefunguje, tak jsem nahrál většinu obrázků z poslední doby na GoogleDrive, kdybyste si chtěli připomenout mé chabé snažení

https://drive.google.com/drive/folders/1...sp=sharing

Aktuální fotky pro dnešní příspěvky jsou zde:

https://drive.google.com/open?id=1BKNmbb...285SnkzI8j



Mé zimní činnosti zahrnovaly:


- dolištování světel (ještě chybí vyspárovat mezery). Ať to k něčemu vypadá, že?

- záchrana rostlin, které jsme, blbci, nechali venku zmrznout Bohužel, nakonec to vypadá, že i když rostliny začaly růst znovu (citrus a narančila), nevydržely. To víte: pořád si myslíte, že je venku ještě krásně, a když pak přijdou náhle mrazíky, vůbec si neuvědomíte, že byste měli letničky uklidit.

- tímto asi vzdáváme pěstování citrisů, protože se mi úspěšně daří udržovat při životě jen asi 3 a to ve skleníku. Co ale zkusíme je pěstovat je z pecek - už se nám podařilo vytáhnout ze země první citróny. Sice to nemusí mít tu chuť, ale i citrónu se dá očekávat, že bude kyselý, takže jde spíš právě o to. A že to potrvá? To u kupovaných roubů očividně taky (protože blbuvzdorné nejsou), a ješě to stojí mnohem víc peněz.

https://www.idnes.cz/hobby/domov/citrony...-domov_bma

Zaměříme se na věci, které nám jdou (třeba keřů borůvek a zimolezů máme nakonec asi přes 20). U narančily vím, že když nezmrzne, tak roste jak blázen i pod umělým osvětlením a už se snažila i plodit.

- dokončil jsem přístavbu druhého skleníku (okna vyříznu letos, zatím nebyly potřeba). A je to fakt znát. Sice tam ve velkých mrazech také mrzne (není tam topení), ale voda v sudech nezamrzá, a pokud svítí slunce, je tam klidně o 20-30 st. víc než venku. Většina rostlin ve skleníku už má nové olistěné výhony 20 cm dlouhé, zatímco ty samé venku teprve neotevřené pupeny, a třeba zlatý déšť nám tam kvete celou zimu.

- dokončení hliníkové konstrukce hlavního skleníku. Poslední větry mi ale trochu nahnaly strach a tak nebudu riskovat, že mi to někdy uletí, a zpevním ještě dřevěné jádro (což bude práce zřejmě na příští víkend).

- plánování stavby kurníku (posunuji na příští rok). Preventivně jsem nakoupil už i dřevo, protože jak vidno, jeho cena jde stále nahoru. Vzpomínám doby, kdy kubík dřeva stál 4.5 tisíce.

- OT: přestup do moderního věku, kdy jsem byl nucen nahradit CRTčko novým LED displayem (u upřímně, v některých věcech je to horší, aneb fuj nativní rozlišení). Tak snad alespoň pár W ušetříme a konečně budu mít na stole víc místa.

- pozorování pavouka v domě Takový mrňous a jak je užitečný (to dole jsou mouchy).

- propojení skleníku s nádrží (dostane ale i vlastní zásobárny, jen co je seženu, a bude rovněž propojen volitelně i se skleníkem č2).

- rozšířil jsem záhon pro máty a dosypal lepší zeminou

- vody máme zatím dost: často prší a sudy+nádrže jsou téměř plné. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budeme něco konečně venku pěstovat.



Budu si objednávat další zeminu (kompost), abych zvětšil zásobní hromadu, přidal něco i tůjím, a hlavně založil další menší políčko s bramborami. Jedná se o 7,5x2 metry, tudíž pokud bychom udrželi naše výnosy, měli bychom z něj dostat asi 90 kg.

Ale překvapilo mne, o kolik zdražili kompost během roku. Zatímco v roce 2018 na podzim chtěli 360 Kč za tunu (250 Kč/m3), teď na jaře 2019 už to je 605 Kč za tunu. Bohužel totiž minulý rok měli jen 5 tunové auto a já počítal se skoro 9 tunami.

Pokud plánujete nákup hlíny, možná bych to už neokládal.


Stavba Fotovoltaiky

- v menším jsem si sestavil osvětlení na baterie ze dvou systémů: solárního světla, kterému ale odešel panel, a FV panelu od zahradního čerpadla, kde odešlo čerpadlo Zbývalo jen vyřešit nesoulad napětí (8V vs 4.5V) a na to se hodí levný převodník DC napětí v hodnotě pár desetikaček (mít plnou garáž krámů se vždy hodí - třeba FDD mechanik pro naše staré počítače mám plnou půdu). Kupodivu panýlek neuletěl během těch vichřic, co tu teď byly.

- už mám za sebou první jednání s ČEZem (distributorem).

- v mezičase jsem zatím zkusil vysledovat, zda je naše střecha vhodná pro jeden string či dva. Proč, o tom se rozpíši ve zvláštním článku. Jak vyšlo najevo, přes zimu je problém jen ráno a od března je už od 9:00 osluněné všechno.

- připravuji si projekt, co a jak postavit. Pro projektanta (protože ČEZ po mě chce razítko) jsem tedy prakticky vše předpřipravil včetně vizualizace (moc možností totiž nemá). Nepotřebuji totiž stavební část, stejně to nikdo nikdy nečte a mezitím obíhávám sousedy a obec s prosbou o podpis (stavební úřad mi sice řekl, že na to nic nepotřebuji, ale lepší se pojistit).

- protože došlo ke zvětšení výkonu (místo 4 panelů už 12), rozhodl jsem se neriskovat, a doplnil projekt i přepěťovou ochranou. Ta vyžaduje uzemnění, a jako nejlepší řešení mi vyšlo vybudovat zcela nové. Je to sice makačka, ale ne až taková, jak by se dala čekat. Země byla promáčená, takže udělat cca. půlmetrový výkop zabralo jedno dopoledne (rýčem a krumpáčem). Do něj jsem položil 20 metrů zemnícího pásu, a protože mám rád rendunanci (zkrátka chci mít jistotu), zarazil jsem do země i 4 tyče (1 až 1,5 metru dlouhé) a ty navíc propojil pásem i přímo se svodem (drátem) pokračováním drátu. Ten je už momentálně připraven u nově dodělané rozvodnice venku. Druhý den jsme vše zase zakopali. Mimochodem, s FeZn drátem 8 mm je strašně blbě dělá (pokud ho chcete narovnat rukama - posilovna hadr).

- měnič mám již objednaný, info o montáži bude v dalších reportech (možná za měsíc).

- co se týče konstrukce, nastudoval jsem si potřebné parametry a navrh vlastní ze silnějšího hliníku nařezaného na zakázku z klasických profilů a cenově to vyjde na necelou polovinu.


Pokroky v samozásobení se

Někde jsem četl, že jde sežrat i plody růží (jako šípky do čaje). Alespoň budou užitečné i pro jiné tvory než jen pro včely.

https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEe#Plody

Nedávno jsme v rámci snahy o vlastní jídlo pekli mrkvové "šátečky", a omylem jsme do těsta zapomněli dát cukr (v předpisu ho bylo docela dost). A víte co? Bylo to úplně jedno.. chutnalo to dobře (mrkev sama o sobě je sladká a navíc byl cukr ve výplni). Takže alespoň víme, že přidaný cukr není vždy nezbytný.

Rada: ztvrdla vám jablka z aleje od podzimu, a už se nehodí třeba do závinu, protože jsou vyschlá? Uvařte je s cukrem a citrónem (nebo kyselinou citrónovou) a dostanete něco jako ananasový kompot.

Pokud jde o pečivo, už se nám celkem daří buchty, rohlíky, housky, ovocné knedlíky a koláče. Chleba zatím průměr, a houskové knedlíky jakbysmet. Trochu oba litujeme, že jsme se, když to ještě šlo, nenaučili toto všechno od babičky (která vše uměla dokonale). Holt jsme si mysleli, že to nikdy potřebovat nebudeme.

Obyčejná jídla u nás často spočívají v zelenině připravené se zeleninou doplněné o vmíchané vajíčko Naposledy jsme měli bramboráky z batátů. Obyčejné brambory už děláme jedině v páře, a nemusí se pak ani moc solit. Když přidáte do růžičkové kapusty dost vlastního koření, máte z toho karbanátek.


LED světla


Pokud jde o úspěchy domácího pěstování pod LED světly, celkem slušně se nám daří salát (ještě jsme ho nesklízeli).

Relativně dobře rostou i sazeničky rajčat a paprik (bez podpírání).

Bohužel se nám vyskytl problém s mšicemi (to máte tak, když si zvenku přinesete hlínu a nesterilizujete jí např. v troubě), které nám celkem likvidují ředkvičky - je totiž pak těžké určit, zda jsou hlavní problém ony a nebo ne. Některé totiž udělaly i bulvy. Nicméně, zřejmě není pěstování zeleniny v bytě přes zimu tak nemožné.

A dost pod mšicemi trpí citronová verbena (likvidovat je párou se ukázalo být nesmysl, protože tím zabijete i část rostliny). Naproti tomu jiné rostliny, jako třeba dračí ovoce nebo houbové koření rostou parádně (zatím).

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/c...anicni_kha
No a my máme problémy s pěstováním tady na Zemi (myšleno v našem obýváku) Pravda, nakonec jim to zmrzlo, ale i tak.. asi si dáme závod: jestli vypěstuje dřív první rostlinu Čína na Měsíci a nebo my v kuchyni

Trochu jsem přeuspořádal přidané LED (co nejedou na 360W zdroji z garáže po 12V vedení): protože 10A zdroj občas zareagoval tepelnou ochranou, tak jsem raději část (cca. 3A) nechal na extra 5A zdroji - raději také s omezovačem proudových špiček.

Zatím obecně dosahuji přibližně 2500lx na kraji oblasti, a 4000-8000lx v zájmové oblasti u rostlin (někdy je třeba je dát cca. o 10 cm výše než na "podlahu"). U samotných světel (do 5 cm od nich) je až 12-15 tisíc lx, ale tam dorostou jen některé rostliny. Tak uvidíme, co to udělá příště

Intenzita osvětlení kuchyně každopádně dosahuje nejméně 750lx (výjimka: paradoxně vůbec nejméně je hodnota 500lx pouze u okna, když je v zimě zataženo), což přesahuje "vysokou intenzitu" pro pracovní stůl nebo pro čtení (520lm/m2).

Většina rostlin (kromě těch, co mají těžkou hlínu nebo je jí málo) vydrží zalitá nejméně týden (pokud je pod keramzitem, tak spíš tak 14-21 dnů a více), tedy se spíš bude nutné naučit rostliny nepřelévat než řešit jen světlo.

Pokud jde o jednotky, nemám měřák na PAR, ale většina světel je buď v červenomodré oblasti a nebo je to 97% CRI, tedy téměř denní spektrum. Každopádně se zaměřuji u přídavných světel spíše na studenou bílou, protože více modré by mělo teoreticky rostlině bránit se tolik vytahovat (jako když převažuje červená) a i lidem dělá modrá během dne lépe než červená (na druhou stranu se nedoporučuje do něj moc čumět, protože údajně urychluje degeneraci lidského oka).

Zkoušel jsem pro srandu pěstovat třikrát stejnou plodinu pod různými podmínkami:

- v koupelně u malého okna bez světel
- v kuchyni pod slabším světlem ve větším prostoru
- v kuchyni pod silným světlem v malém prostoru

Rostlina v prvním bodě zhynula bledá a dlouhá, zatímco ta poslední vyrostla jen pár cm, ale tmavě zeleně.

Zkoušíme ještě pěstovat špenát. Je pravda, že to roste pomalu, ale kdyžbychom toho měli víc, tak za zimu min. jednu sklizeň uděláme.

Pokud jde o intenzitu, během zimy má světla nad sluncem vedou - pokud tedy není pravé poledne a jasno, to i zimní sluníčko hází pěkné desítky tisíc Lx.

Nakonec jsem trochu zkulturnil připojení zdrojů (nové zásuvky).

U skleníku očekávám za letošní zimu spotřebu asi 500-550 kWh, což v průměru vychází na 1000 Kč. Víc jak 50% z toho bylo ještě vloni, protože jsem ho vytápěl na víc než 10°C, a nakonec jsem to snížil na 5. Plus, takových 50kWh ( 10% ) jde na osvětlení.


Mléko že neroste na stromě?

To jsem jednou říkal Ano, vegané mají mlék dvanáct do tuctu, ale to je samý kokos, mandle, a podobné. Letos jsem si ale v práci položil otázku:

Co je to mléko? Z čeho se skládá kravské nebo kozí? V podstatě jsou to jen tuky a cukry + trocha minerálů (a bakterií, virů).

Nebyl bych to já, kdybych si umělé mléko nešel hned vyzkoušet. Cestou domů jsem přemýšlel, co do toho všechno dát.

Zkusil jsem tedy rozmixovat uvařenou rýži, ořechy, rostlinný tuk a další přísady (cukr, sůl). Jako, ono to nechutnalo špatně. Takové ochucené mléko superplnotučné. Jen jěště chce trochu doladit.

Zkoušel jsem i zjednodušenou verzi, protože v jednoduchosti je ale krása, a to: 1 litr vody, 10-15 vyloupaných vlašských ořechů (i namáčených), 1-2 lžíce třtinového cukru a špetka himalájské soli. Výsledek už nebyl tak dobrý.

Takže to bude chtít ještě experimentovat, protože ta první verze stála za to. Po rozmixování a případném přecezení z toho je chutné mléko (nepoznal bych, že to není kravské). A protože ořechy máme zdarma (a brzy snad již i svoje), cena za litr je řádově koruna. Později jsem našel repept i na netu:

https://www.countrylife.cz/mleko-z-vlasskych-orechu

ale přijde mi zbytečně pracné a nákladné. Proč tolik ořechů? Proč namáčet do vody? A pokud jde o vápník:

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/sedm...zdravi_pet

Kdo chce, ať si rozmixuje i trochu máku, ale bude to další surovina, kterou bude muset koupit a ještě prověřovat (a nebo si pěstovat makovice). Naproti tomu, pokud si budete pěstovat ořechy sami, stačí půdu dostatečně vápnit, protože rostliny nasají prakticky všechno.

Vím, že vegané rostlinná mléka propagují často, ale jejich cena se mi zdála vysoká*, nedošlo mi, že nemusí být jen kokosová nebo mandlová, tudíž že si je můžu udělat sám z lokálních zdrojů a hlavně jsem pochyboval o chuti

*) říká člověk, co se chystá vypláznout přes 50 táců za FVE jen proto, že ho to baví, a který utratil za skleníky/světla už tolik, že by z toho mohl příštích 50 měsíců jíst v restauracích

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/ma...vypestovat

Doporučená denní dávka vápníku je 800 mg na den:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doporu%C4%...d%C3%A1vka

Ovšem otázka je, jestli ty tabulky nejsou dělané pro moderní lidi, kteří vápník mohou záhadně ztrácet (800mg je údajně pro lidi po 50.roku života, pro mladší je to víc), a pokud nemáte dost vápníku, jestli si do umělého mléka prostě nenasypat potravinářský uhličitan vápenatý, kde je cena za 1 kg asi 90 Kč (vystačí cca. na rok).

http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html
https://www.celostnimedicina.cz/jak-prir...travou.htm

Myslím ale, že v našem případě nebude nutné dodávat nic extra, protože i samotné slepičí vejce obsahuje dost slušnou dávku vápníku.

Zatímco tedy mléko mi nyní prakticky opravdu "vyroste na stromě", a vejce dostanu od slepic, jejichž chov v odpovídajících podmínkách je velmi jednoduchý (přemýšlíme, jestli budeme mít nadbytek borůvek, že budou zobat i ty), chovat si vlastní kozu (natož krávu) by bylo mnohem problematičtější (stále se bavíme o pozemku 900m2, na kterém je již značná část zastavěna).

Rovněž lze vápník získat z běžných potravin (zelenina, ovoce) - samozřejmě jen pokud jste si připravili kvalitní půdu (ze vzduchu se totiž vápník do ničeho nedostane, ani do krávy, ani do zeleniny).

V našem případě připadá k zobání v úvahu vlastní lískový oříšek, pažitka, špenát, brambory zelí, rajčata (byť tam toho vápníku moc není), vlastní chleba (pšenice), brokolice, jahody, cibule, fazole, čočka, hrách, dokonce i "blbý" salát. Takže, na co vlastně kupovat mléko, sýry? Vždyť jsme vyřešili nutriční hodnoty i chuť.

Tabulky jsou navíc jedna věc a realita druhá. Já vím, že moje plodiny vápník obsahovat budou, protože jsem ho do půdy naryl hromadu (včetně ostatních prvků). Můžete totéž říct o vašem mase nebo mléku z obchodu, u kterého nejspíš ani nevíte, z čeho je a co to jedlo? O zelenině možná ani nemluvě.

Pak mi ale došlo, proč se vlastně namáhat s nějakým mlékem a zasvinit si kuchyni a nádobí, když můžu sežrat ořechy jen tak?



OT:

Občas mi přijde domů report od Unicefu, a letos mě zaujala čísla ohledně financí. Všimněte si té částky (rozpočtu) na fotce:

Co dokáže blbých 6 miliard dolarů, že? A teď si představte, co by dokázalo 600 nebo i 800 miliard, co třeba jen USA vydává na zbrojení

https://www.unicef.cz/jak-vyuzivame-dary

OT2:

Stavba Fotovoltaické elektrárny svépomocí

Následující článek je zajímavý hlavně pro ty, kteří chtějí mít doma FVE s možností dodávat přetoky do sítě (prodej), tj. neřešit jejich hlídání. Minule jsme si probrali nějakou tu teorii, takže.. jak dopadla praxe? Následující řádky jdou postupně tak, jak dané problémy přicházely a jak jsem je řešil:


Přípravy, změny, komunikace s distributorem

Po nějaké době mi z ČEZu volali, abych opravil formulář, který jsem jim zaslal. Že prý rezervovaný výkon je třeba uvádět jako součet špičkových výkonů panelů. Mě to teda nedává smysl, protože mikroivertor stejně víc jak 1000W nepustí (v reálu tak 900W), ale změnil jsem to tedy na 1,12 kW (280Wx4) a zaslal přeskenované s podpisem e-mailem. ČEZ mi následně pošlal odkaz, kde můžete sledovat vyřizování žádosti.

Jak se ovšem ukázalo, sehnat ten 3F měnič není jen tak (v ČR). Jeden prodejce mi volal, že jsem první, kdo ho chce a že by se jich muselo objednat 10 ks. U druhého už to bylo o něco lepší: dodací doba 1-2 měsíce (ještě že to dělám s předstihem - jak jsem pochopil později, někdo nahoře se asi hodně snažil, abych nekoupil blbost ).



Komplikace s mikroměničem - distributor; nový měnič

Během února jsem dostal info od ČEZu, že se jim nelíbí parametry mikroměniče. Sice splňuje základní odpojení od sítě při výpadku, ale to víte, oni jsou větší páni.



Jak správně navrhnout FVE pro nový měnič

Tento nový přístroj má min. napětí na DC straně 150V/200V*, a pochopitelně, takové panely se u nás moc neprodávají.



Kalkulace nové ceny, počtu panelů a návratnosti

8Výsledná cena je sice o něco vyšší (celkem přibližně 44 tisíc u 6 panelů), tedy zatím 26 tisíc na kWh (návratnost 17-20 let), ale pokud budu chtít v budoucnu systém rozšířit, stačí přikoupit zase 6 panelů cca. za 17 tisíc, a rázem bude cena 20 tisíc za kWh, což už je v podstatě blízko původnímu záměru.

Pokud by cena panelů klesla alespoň na 10 tisíc, jsme na 18 tisících za kWh. Návratnost opět cca. 12-15 let. A navíc, u takových "levných" srandiček, jako jsou tyto střídače se už vyplatí je případně poslat nějaké elektronické firmě na opravu, protože i kdyby to bylo za pár tisíc, stále ušetříte 90% ceny nového zařízení.


Samozřejmě stále platí, že pokud si chcete udělat GridFree řešení, vyjde vás to levněji - jen si musíte ohlídat přetoky do sítě. V podstatě pak ani nemusíte řešit žádné papírování, dělat revize (i když byste měli i tak) a podobně. Projekt hádám okolo 5000-7000 Kč, někde +DPH (už jsem rozhodil sítě) (často je nutné se optat, protože zatím jediný ceník, co jsem našel, nabízel jen FVE do 15kWh za 9500 Kč).

No, je to zkrátka buzerace: http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1611

Nejde o to, že bych to neuměl sám, ale holt na to potřebujete tuny papírů a razítek (pochopil bych revizní zprávu, přeci jen by se do sítě neměla připojit kdejaká blbost, ale nutnost platit za projekt, který v podstatě nepotřebuji a jehož schéma zapojení je v podstatě 5 symbolů?).

Střídač nakonec po úvaze umístím sice ven, ale ne na střechu, ale těsně pod ní na zeď. Bude to vyžadovat asi o 7 metrů kabelů víc (přibližně 40 Kč za metr, když počítáme solár i 5 žilový 2.5 mm CYKY / 6mm2), takže bude za a) stále chráněn před sluncem (chlazení), b) nebude produkovat teplo (až 70C) v garáži (zvlášť přes léto) a za c) když už má ten display, tak na něj alespoň uvidím (a revizní technik nebude mít problémy se k němu dostat).


Zelený bonus?

Vzhledem k vyšší ceně za FVE (revize a projekt) přemýšlím o tom, jestli si neříct o Zelený bonus:

https://www.eon.cz/spoluprace-s-vyrobci-...leny-bonus

http://www.mojeenergie.cz/cz/zeleny-bonus

Sice to bude chtít jeden další elektroměr navíc, ale při troše snahy se dá sehnat 3F cejchovaný za necelou tisícovku:

http://www.elektromery.com/category/trif...PTEmYz0xMA==

Ale uvidíme


tl;dr; Zelený bonus byl pro nové FVE zrušený, takže ho netřeba vůbec řešit.


Stojí to vůbec za to? Vrátí se investice?

Proč se na to nevykašlu, a nezůstanu u GridFree řešení? Protože.. blbost, seberealizace, snaha se naučit nové věci, překonávat překážky.. zkrátka, když už jsem doběhl tak daleko, rozhodl jsem se běžet dál

Prozatím to řeknu takto, i kdybych musel vysolit dalších 10 tisíc za projekt a následnou revizi, celková cena s 6 panely bude: 54 tisíc, tedy 32 tisíc za kWh. A při průměrném výtěžku (2500 kč/rok) a současných cenách elektřiny je návratnost: 22 let.

Kdybych si koupil dnes 12 panelů, byla by celková cena 70 tisíc, tedy za 1kWh asi 23 tisíc za kWh (stále je to ještě o něco výhodnější, než 30 tisíc za kWh v případě, že byste si nechali FVE postavit na klíč - inu, cena práce - a ještě k tomu se započtenou dotací 50. Návratnost při výtěžku 4500 Kč/rok cca. 16 let.

A pokud by se mi podařilo chvíli čekat a pak koupit panely ne za 16 tisíc, ale za 10, tak bychom se dostali na 64 tisíc (21 tisíc/kWh), návratnost 14 let.

Není to bůhvíjaký zázrak, a bude pak nutné investovat do oprav střídače namísto jeho výměny (naštěstí Fronius není nějaký Čínský šunt, a má bohatou síť servisních středisek i tady v ČR).

Dále bude třeba počítat s nutností revizí - ty byste ale měli dělat v domě tak jako tak (přiznejte se: kdo je dělá?). Jejich ceny jsou různé, někdo je dělá za 5 tisíc, ale najdete firmy, co nabízejí i za 1000 Kč. Osobně považuji revize na zařízení, které je v podstatě kabel, jen za buzeraci, tak alespoň nevím, proč bych měl někomu dávat 5 tisíc. To se u malých FVE vůbec nevyplatí.

Je snad zájmem každého z nás, aby neměl na střeše nebezpečný zdroj požáru - pak beru razítko jen jako nutné zlo a nehodlám platit víc, než je nezbytně nutné. Pokud neprodáváte do sítě, teoreticky jí dělat nemusíte (vaše riziko), ale pokud ano, už musíte. Revize se dělá jednou za 4 roky:

https://www.solarpartner.cz/servis-fve

Tzn., že je třeba započítat za dobu životnosti těch 30 let ještě 8x revizi (1000 Kč) a dejme tomu raději jednou opravu měniče za 5 tisíc.

Celkem se tedy dostáváme u 3kwp elektrárny na 83/77 tisíc, tedy návratnost 18,5 resp. 17 let. Při ideálních podmínkách, pokud se vám povede spotřebovat všechnu energii v domě, tedy výtěžek cca. 6 tisíc ročně, je to pak 14/13 let.

Je to jak jsem říkal: nezbohatnete na tom, ale ani neproděláte.

https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/786...zivotnosti

Pokud bychom měli 2x8 panelů, pak můžeme počítat, že výtěžek bude o něco vyšší (klidně těch 5000 Kč/rok a víc - 7000 Kč v případě spotřebování), cena je vyšší jen o cca. 11 tisíc), takže výsledná návratnost je pak paradoxně přibližně stejná (cena panelů je paradoxně totiž to "nejmenší"): 18.8/17.6, resp. při 100% spotřebě 13.4/12.5 let.

Plus se stačí podívat na vývoj cen elektřiny:

https://www.google.cz/search?tbm=isch&sa...43XWkQZh4Q

Dá se spíš očekávat nějaké zdražování a ne opak (zvlášť, pokud bude chtít stát stavět další jadernou elektrárnu). Je pravda, že k cenu růstu energií musíte brát ještě v potaz inflaci nebo růst mezd jako takových: https://devian.cz/2010/jak-nam-zdrazila-elektrina/

ale pokud se rozhodnete nepracovat, bude vás v podstatě zajímat už jen to, jestli ceny energií rostou nebo ne, bez ohledu na to, kolik si vydělává zbytek národa. Vyšší ceny energií zvyšují návratnost, protože ať už přebytky prodáte nebo spotřebujete, bavíme se o vyšší ceně za kWh v obou případech. Každé zdražení o 10% Vám tak sníží návratnost o 1-2 roky.

https://www.novinky.cz/ekonomika/382473-...t-let.html

Pochopitelně v zimě je elektřina o něco dražší, ale to je logické: https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elekt...voje-ceny/

Zajímavé to bude právě po těch cca. 25/30 letech, protože zatímco životnost střídače můžete prodlužovat, panely, rozvody a hlavně projekt či výchozí revizi už znovu platit nebudete muset. Z tohoto pohledu je vlastní FVE i s prodejem přetoků zajímavá hlavně pro mladší generace.

A když bychom se na to podívali čistě ekologicky?

http://atominfo.cz/2017/07/solarni-panel...lektrarny/

Otázka spíš je, co dnes neobsahuje těžké kovy, a hlavně, jak je s nimi nakládáno. FV panel často na skládce neskončí, protože se dá často i po 30 letech někomu prodat, zatímco takové baterie ať už z aut nebo z mobilů jsou jiné kafe.

Těžkých kovů se navíc nezbavíme (prostě na planetě Zemi jsou), takže bychom spíš měli směřovat k jejich recyklaci a případném uskladňování mimo životní prostředí, města, oceány, atd.


Jištění FVE pro blesku

Dát si na střechu 1-4 panely někde poblíž hromosvodu (nebo někde níž na zahradu) je jedna věc, ale pokrýt dvě střechy, které zatím hromosvod nemají, je věc druhá. Rovněž se zde také bavíme poněkud o jiných částkách za případně zničenou FVE.

http://www.solarninovinky.cz/?home/20140...ed-bleskem

Kromě DC pojistek je také vhodné uvažovat o svodiči přepětí (cca. dva tisíce a něco).

https://shop.iftech.cz/62-dc-pojistkove-odpojovace

https://shop.iftech.cz/66-dc-svodice-prepeti

http://www.emat.cz/hromosvodni-drat-almg...vy-8mm-1kg
https://www.elektrohadrava.cz/index.php?...=DTT445020
https://www.elektrohadrava.cz/index.php?...AD&vs=true

Osobně bych přidal raději nové hromosvodové tyče na přístřešek (přeci jen blesk do FVE není zrovna fajn, byť by možná šel jen přes rozvaděč a ne do domu - tam totiž nemá kam jít - jde cestou nižšího odporu, a většinou se rozdělí, což poznali jistě majitelé antén na hromosvodech).

Ale uzemnění přepětí u FVE bych nedával na svod hromosvodu (když praští blesk do něj, půjde to pak do FVE, což je to poslední, co potřebuji), takže by spíš stálo za to pro něj udělat zvláštní uzemnění (tahat 16mm2 Cu k rozvodnici domu by sice ekonomicky šlo, ale zase to znamená tahat blesk skrze dům/garáž + bychom tu měli cca. 7 metrů dlouhou "anténu" pro indukci).

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/t...241.0.html

Náš pozemek je naštěstí samý jíl, takže tedy celkem pohoda. Ale je nutné počítat s tím, že ZnFe pásek koroduje, takže je lepší použít jiný.

https://www.elektrokorecek.cz/shop/katal...leni-50-kg

https://forum.tzb-info.cz/141630-uzemnen...imo-beteon

https://www.svepomoci.cz/svepomoci-zive/...pasku.html

Docela mne překvapuje, že cena materiálu pro jištění před bleskem je relativně malá (stejně jako před cca. 10 lety, když nám stavěli dům - tehdy i s prací a revizí asi 2 tisíce Kč). O to víc je fascinující, že na to spusta lidí kašle.

OT:


tl;dr; Návratnost FVE: jak ji vypočítat?

Vezmeme pořizovací cenu, která v našem případě bude řekněme 70 tisíc (včetně projektu, a třeba i hromosvodu - když už tak už).

Pak alespoň odhadneme roční výnosy: při 3 MWp dostáváme asi 3MWh ročně, tedy v nejhorším případě (vše prodáme) asi 2700 Kč. V nejlepším případě (vše spotřebujeme) až 6000 Kč (průměr 1,5 Kč a 2,5 Kč za kWh - NT a VT). Průměr je tedy cca. 4350 Kč.

Návratnost elektrárny je tedy 70/4,35 = 16 let. Průměrná životnost je 25 let. Tedy investice se rozhodně vyplatí! (záleží ještě, za kolik seženete revize, pokud je budete vůbec dělat - např. pokud budete mít ostrovní systém, nikdo je po vás nemůže chtít - snad kromě pojišťovny v případě požáru)

Kdy se už nevyplatí? Pokud by cena překročila 25*4350 Kč, tedy 108 750 Kč mínus revize.

Jaký je ale jinak výnos? Spočítejte 25 let krát 4350 Kč (sice se bude časem účinnost panelů snižovat, ale my máme 10% rezervu (instalovaných 3360 Wp) a počítám, že se snad trochu i zdraží elektřina*), tedy oněch cca. 109 tisíc a odečtěte si pořizovací náklady.

*) pokud ČR bude chtít opravdu postavit novou jadernou elektrárnu za těch 300 miliard (a jak známe náš stát, rozpočet se málokdy dodrží - viz. Temelín), někdo to bude muset zaplatit. Buď my občané z daní (a to buď tak, že stát omezí některé služby a převede je na soukromé firmy, které to ovšem zadarmo dělat nebudou, ale výběr daní zůstane stejný, a nebo zvýší daně) a nebo to zaplatíme výrobci elektřiny (od kterého si stát nechá elektrárnu zaplatit). A kdybychom tuto částku rozpočítali mezi 5 miliónů pracujících a oněch 25 let životnosti FVE, vychází nám to ročně na 2400 Kč ročně, což třeba u nás znamená zdražení elektřiny o víc jak 10% (naše roční platba, ovšem včetně paušálů, platby distributorovi a jiných plateb, je asi 21 tisíc na 2 osoby dohromady)!

Tedy výsledný zisk je 39 tisíc. Během této doby je ale nutné započítat každé 4 roky revizi (1500 Kč v průměru) a raději i 1x nutnost opravy střídače (5 tisíc). Čistý zisk je tedy 23500 Kč (přibližně 940 Kč ročně - při stávajících cenách elektřiny).

Roční výnos je (čistý zisk)/(pořizovací_náklady)/25*100. V našem případě 1,3% pa (v případě, že byste chtěli započítat k čistému zisku i náklady, protože ty se vám vrátí, dostaneme 5.3%, ale je to stejné, jako nechat ležet peníze na účtu s úrokem o výši inflace - sice je časem dostanete zpátky, ale nula od nuly pojde).

Ale my jdeme dál. Provozovatelé velkých FVE někdy po 15-25 letech panely prodají, protože 80% účinnost je pro ně už malá a pořídí si nové, ale pro nás je výhodnější si je nechat (komu je budete chtít prodávat? Tehdy na nich už proděláte).

Budeme tedy počítat, že dalších 25 let bude účinnost FVE asi jen 50% (což bude nejspíš cílová, ke které účinnost klesne na konci období). Místo 4350 Kč ročně vyrobí tedy už jen 2175 Kč. Zisk za toto období je tedy 54400 Kč, mínus revize cca. 11 tisíc a oprava 5 tisíc (sice nejspíš zdraží práce, ale zase by mohla klesnou cena součástek, pokud bude FVE tehdy už masová záležitost), tedy 38 tisíc Kč.

Celkový čistý zisk za 50 let (kdy mi bude asi tak 90 let) vychází na 61 tisíc Kč (hrubý zisk po odečtení oprav a revizí za celou dobu je 132 tisíc Kč). Ročně je to 1220 Kč.

Prakticky se vám vrátí vaše investice, plus získáte ještě téměř jednou tolik navíc. Trochu to připomíná hypotéku naruby (protože tam často zaplatíte 2x tolik než kolik jste si půjčili, byť je období jen 30 let).


Návratnost počítaná trochu jinak

Jestli Vám přijde všechna ta práce zbytečná, tedy taková, která se kvůli tak směšnému zisku nevyplatí (např. proti investici do auta, díky kterému můžete např. jezdit do zaměstnání: auto nákup 300 tisíc, ročně náklady 30 tisíc, za 10 let tedy náklady 600 tisíc, ale výdělek při dojíždění třeba 12x30 tisíc ročně, tedy 3,6 milionu - čistý výnos 300 tisíc ročně - návratnost investice 2 roky), stačí brát stavbu FVE jako koníček (mnozí lidé mají koníčky, do kterých cpou peníze, a ekonomicky se nikdy nevrátí - např. nákup dovolené, sbírání veteránů - investice do nákupu filmu na DVD a jeho shlédnutí u TV se vám také v 99% případů finančně nikdy nevrátí, protože každý koníček je prostě jen svobodná volba "obětovat" svůj čas na "nic", zatímco jste ho mohli věnovat vydělávání peněz).

Zvlášť, pokud vás představa zaměstnání (tj. dělat něco, co zrovna nechcete dělat) ani za cenu mnohem vyššího ohodnocení moc neláká zatímco u té FVE budete mít min. 8 denně volného času navíc. Pokud si hodinu svého času ohodnotíte na 150 Kč, co je častá mzda, ročně "vyděláte" asi 264 tisíc Kč navíc. V tomto případě je pak návratnost FVE vlastně jen 3 měsíce*

*) Ovšem musíme započítat i další investice nutné k tomu, abyste se mohli "válet" doma, např. v mém případě skleníky či zemina, takže návratnost může být klidně i rok. A kdo nemáte vlastní bydlení, tak návratnost domu je v tomto případě tak 5-10 let. Otázka pak vlastně zní: kolik stojí svoboda v ČR a kolik jsme ochotni do ní investovat?


Komplikace v budoucnu, aneb blbý stát?

http://www.fotovoltaicke-clanky.cz/2349/...-spotrebu/

Pokrok? Logika? Blahobyt? Nebo snaha umírajícího aparátu vyždímat z lidí ještě poslední peníze udržení sama sebe v chodu? (v tomto případě stát)

Mají občané/soukromníci platit ze svého údržbu cizího? Budeme platit za to, že se napijeme dešťové vody, která spadne na náš pozemek?

I kdyby se to nezavedlo, už úvahy o tom naznačují, kam svět spěje, když politici vymýšlejí takové blbosti.

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroj...y-100-kwp/

Co jsem se dočetl u nás, tak by příjmy §10 v daňovém přiznání měly být do 30.000 kč/rok osvobozeny od daně z příjmů, takže 15% dobrých, takže alespoň v tomto je ČR zatím ještě relativně dobrá.

Zajímavosti z domova a ze světa

Jako poslední (na delší dobu) ze svaté trojice je příspěvek s odkazy na zajímavá videa a články, co se týkají ekologie či zahradničení (neboť důvody se často prolínají). Videa jako první, moje kecy nakonec.



Začneme sice poněkud vulgárnějším videem, ale řekl bych, že naprosto k věci (odkaz si musíte složit - dětská pojistka + test IQ )

Naprosto retardovaný - Protesty za klima
https://www.youtube.com/watch?v= jLOcPP-JWOM (NSFW výrazy)

Až si poslechnete, možná pochopíte, proč považuji vlastní sobeckost za dobro, protože pak prostě musíte myslet ekologicky na svoje blaho (sebevražda se totiž dá spáchat v případě potřeby i pohodlněji než nějakou civilizační nemocí).





22405 Years Before Bottled Water
https://www.youtube.com/watch?v=tIRBejM7Joc

Taková vtipná zajímavost k zamyšlení: skutečně víme, co si kupujeme, a nebo jen věříme a máme z toho pak dobrý pocit?




Planeta plná plastů (2009)
https://www.youtube.com/watch?v=6V6pijvIfcM

https://www.csfd.cz/film/275258-planeta-...komentare/

Plasty nejsou problém (samy o sobě), spíš řešení. Je ale problém, jak se s nimi dnes zachází. Totiž, takový ostnatý drát může být klidně z přírodního materiálu (železo, atd.), ale když ho jen tak volně hodíte do přírody, tak taky napáchá škodu (poranění zvířat či lidí).

To je stejné jako s masem, resp. jídlem obecně: současná jeho produkce je problém, ale potřebujeme ho (???). A řešení přeci není přestat jíst nebo hledat nějaké alternativy, jak jíst něco, co není zvíře nebo neroste na poli (třeba brouky, protože jak může celá planeta přejít na brouky? I kdyby chtěla).




Mikroplasty ve vodě: Jsou nebezpečné? - Proč to řešíme? #489
https://www.youtube.com/watch?v=cykUNPoIE0Q

Problém plastů skutečně není jejich výroba, ale jejich současná likvidace. Stejně jako není vysloveně problém konzumace masa, problém je nadměrná konzumace (všeho) a nebo jeho současná "výroba". Stejně jako není problém sama doprava, ale její využívání (třeba do zbytečných zaměstnání) a nebo její forma (emise, výroba vozidel a následná nerecyklace, atd.).




https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-...zpravy_nuc

Však jo, vždyť ornice máme přeci tolik, že si můžeme dovolit ji po tunách vyhazovat..

(v TV zprávách to bylo až v měsíci únoru 2019, tak to beru jako "aktualitu")




Planeta písku(2),  Prima Zoom 17.3.2019
https://zoom.iprima.cz/planeta-pisku/ata...ni-po-vode

Toto je celkem aktuální v souvislosti s uplynulým rokem, který se projevil zajímavě jak u nás (zemědělci), tak jinde v Evropě (pitná voda v Itálii).

Neustále slyšíme, že s tím nemusíme (nebo dokonce nedokážeme) nic dělat a že příroda si poradí sama.

To ano, po celou dobu historii planety probíhá proces, který se snaží vždy najít rovnovážný stav. To někdy zahrnuje i kolaps celých ekosystémů. Jak se říká: ona si poradí, ale my už nemusíme být u toho. Pro planetu je skutečně jedno, jestli se do rovnovážného stavu dostane tím, že nechá vyhynout 99% druhů (jako to už udělala).

Pro obyvatele Chille to může znamenat buď velké zdražení vody a nebo prostě velké vymírání (což můžeme ale nemusíme řešit přes charitu). Nicméně i tak je to každého svobodné volba, co si zvolí a jaký životní styl nebo společnost bude podporovat. Jediný, komu bych věřil, že jim to je jedno, jsou bohatí lidé - ti si totiž v nejhorším budou moci dovolit i tu dražší vodu a nebo si holt koupí rezidenci jinde. Paradoxně, většina těch opravdu bohatých, co se k tomu vyjadřuje, takto nemluví. Ostatní (dolních 99% ) jen melou pantem ke své vlastní škodě. Čím to asi bude?

https://www.idnes.cz/technet/kratke-zpra...pravy_hege





https://www.seznamzpravy.cz/clanek/austr...&source=hp

Ehm, vláda nakoupila? A nebo to zaplatili daňoví poplatníci, hm? Jenže málokdo si tuto částku přičte k tomu, co platí za jídlo a pak si myslí, jak má všechno děsně levně. Ale že mu předtím stát 50% toho, co by si mohl vydělat, sebere, a pak to nacpne na záplatování průšvihů, to je mu už celkem jedno, že?

Pravda, v době, kdy většina populace je nevzdělaná, by se asi těžko prosazovaly projekty přes nějaký AnCap, na druhou stranu není tak moc práce, aby projekty byly ve formě startupů. Nechte chvíli lidi bez popelářů a uvidíte, že začnou na ně přispívat sami. Nemusí to nutně jít přes nějakou vládu. Peníze na to jsou - už z logiky věci totiž platí, že "peníze občanů a firem" mínus "režie státu" >= "státní rozpočet".




Cukr versus tuk: Bitva o zdraví a miliardy - Proč to řešíme? #516
https://www.youtube.com/watch?v=Tv6w-ndiw0U




Je globální změna klimatu ("oteplování") přirozené nebo za to mohou lidi?

https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/25140....seznam.cz

Lepší otázka zní: VADÍ/NEVADÍ ?

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/t...nicni_baje

Co je lepší sobeckost než chtít zůstat naživu? V tom případě by nám ale mělo záležet na tom omezit dynamiku jevů na této planetě, nestavět rozpadající se baráky, nestavět a nežít v místě opakující se přírodní katastrofy. Děláme to snad? Nezdá se.. pak ale nejsme žádní sobci (ale idioti).




https://www.duchdoby.cz/zapisnik-farmare-7-zivy-plot/

(další, co se snaží šířit své rozumy. Nicméně nutno podotknout, že asi v mnohem upravenější formě než já)




Články zmiňované ve fotkách v prvním příspěvku:

Trocha špíny dětem neublíží. Posílí imunitu
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/spin...zdravi_jup

Zelená zeď proti postupujícímu písku?

https://plus.rozhlas.cz/velka-zelena-zed...ru-6531474
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/r...datech_ipl

Uvidíme ale, jak dopadne realizace. Jsme náhodou vyhrabali časopis 100+1 z roku 2012, kde se psalo o plánovaném městě na vodě. A nevzpomínám si, že by ho někdo zrealizoval.






Velká korporace ví, že pomáhá změně klimatu. A lže. - Proč to řešíme? #531
https://www.youtube.com/watch?v=DWxMtIOxZ5E

Jako vždy celkem dobré, byť "ukecané", ne pouze jednostranné video aneb: není problém v tom, že je ropa znečišťující, to my víme, stejně jako víme, že momentálně se bez ní neobejdeme, ale to neznamená, že můžeme na celý problém kašlat, pokud se dá navíc vypočítat, že produkujeme víc CO2, než stíhají rostliny nebo oceány recyklovat.


Vynakládáme miliardy na hledání života mimo naší planetu, ale biliony na to, abychom život na této planetě ničili. Jsme jediný druh, který dokáže svépomocí létat do vesmíru, ale zároveň také jediný druh, který MUSÍ PLATIT, aby mohl žít na této planetě.
z diskuze pod videem https://www.youtube.com/watch?v=7AOfh1x_Xt8 (angl.titulky)





Škodí pěstování "BIO" životnímu prostředí? - Proč to řešíme? #501
https://www.youtube.com/watch?v=D3VSo7P8oMI

BIO je všechno, dokud na to nechmátne lidská ruka

Jsou organické (BIO) potraviny opravdu lepší? Zdravá strava či zlodějna? (Kurzgesagt – In a Nutshell
)
https://www.youtube.com/watch?v=8PmM6SUn7Es






Prima Zoom: 13.1.2019 (https://zoom.iprima.cz/)
- Největší skládka světa v Ghaně
- Brazílie: prezident dal zelenou těžařům pralesa





Takže, to by byly jednotlivé články a teď jsou na řadě celé debatní bloky:

---

Naše závislosti na hmyzu skrze primitivní zemědělství

ŽIVĚ: Mladým včelařům v Rakovníku někdo otrávil včelstva.
https://www.facebook.com/ftvprimazpravod...262494164/

To musel být jedině za a) Bůh a nebo za b) idiot. Bůh proto, protože ten nemusí jíst a není závislý na opylených kvetoucích rostlinách. A protože 10 až 20 % lidí na světě v Boha nevěří, a ten zbytek se není schopen domluvit na tom, který to vlastně je, přikláním se k možnosti B.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/...-lidi.html

Na jedné straně je to divné, protože hmyz od prvohor přežil mnohé klimatické změny (včetně pouští a masových vymírání), na druhou stranu, doposud se nemusel vypořádávat mj. s umělým nočním osvětlením. A jestli nám to nevadí, tak co s námi?

Opět někdo prohlásí, že bude levnější neřešit příčinu a spíš vymyslí další dotace pro zemědělce? Tak hodně štěstí s opylováním A pochopitelně souvislost s proteiny: http://jimehmyz.cz/proteinove-tycinky-z-hmyzu/

https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/hmyz-...ahrada_mce

Škoda, že nevěřím v posmrtný život. Jestli to takhle půjde dál, docela by mne lákala představa, jak sedím na obláčku, a dívám se dolů, kde dnešní mládež vysvětluje svým potomkům přínosy a blahobyt, který dnes tak urputně budovala a bránila proti ekoteroristům

Dnes "76 % produkce potravin" a "14,2 miliardy eur ročně" znamená po přepočtení na hlavu 1/3 světa (protože takové křováky v Kalahari výpadek včel v EU moc trápit nebude) náklady asi necelé 200 Kč. Kolik to bude zítra?

https://www.youtube.com/watch?v=Fv3IL7RMIiM (Blíží se hmyzí apokalypsa? - Proč to řešíme? #535)

Očekávám, že tak nejpozději do 5 let přijde nějaká lobby s "řešením", na kterém vytříská z lidí prachy, tím celý problém zdeskredituje a zapomene se na něj do doby, než bude možná už pozdě

Citát: co je to za vzdělání, které dnes člověk dostává, když si z něj nedokáže vytvořit obraz o propojenosti celku a to tak citelný, aby byl schopen a ochoten si podle něj přizpůsobit svůj život, protože to je jediná cesta zpět k harmonii s přírodou. Jenže to, co se učíme, je jeden velký ješitný chvalozpěv o lidské velikosti

Však každá "civilizace" si na sebe pěla vždy jen chválu, no ne? Už jste viděli systém(společnost), který by sám sebe kritizoval? Bude zajímavé sledovat, zda se poučíme.

Civilizace přišly a odešly, protože něco dělaly špatně. A my si myslíme, že my zůstaneme, i když budeme dělat to samé (stupidita je, když děláte to samé pořád dokola a čekáte, že dostanete jiný výsledek: Tak co, pane doktore, dopadne operace dobře? Nebojte, už jsem jich dělal 50. Tak to se nemusím bát, že? Samozřejmě, jednou se to prostě musí podařit ).

Citace: Zemědělci nic pro zlepšení kvůli zisku dělat nebudou. To musí stát!

Jasně, dejte státu víc moci. Už teď nám bere téměř 50% výdělku na různých daních z příjmu (DPH a spotřební nepočítám), a přitom toho dělá čím dál tím méně a nebo blbě (důchody?* pche, zavedeme povinné spoření ve třetím pilíři - https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/...-skepticka ).

*) Prima, Partie, 17.2.2019: https://prima.iprima.cz/partie I přes nejnižší nezaměstnanost v ČR není dost pracovníků (údajně chybí půl miliónu kvalifikovaných sil), aby udrželi důchodový systém v chodu. Počítá se s tím, že pokud se nic neudělá, v roce 2035 začne kolabovat, a nejspíš tedy stát "vyřeší" situaci tím, že vám opět "zvýší blahobyt": buď zdaní víc ty pracující a nebo posune odchod do důchodu na víc jak 65 let

Nebyl to náhodou stát, potamžo jejich sdružení (EU), který podpořil obří lány monokultur (zvláště řepky), protože se vyplatí (dost často skrze dotacím)?

ČT24, Věda24 18:30, klesá různorodost pěstovaných rostlin
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1163...058340009/

Diskuze: To je opravdu tak těžké zakázat pesticidy a přejít na trochu jiný systém, než dosud?

A to je opravdu tak těžké nečekat na stát ("já jsem chudáček, co si sám neutře ani nudli z nosu, potřebuji stát, aby se o mne postaral, a za mne všechno zařídil, a pak budu mít plnou hubu keců o svobodě, přitom ani nevím, co to vlastně je"), a přestat kupovat cokoliv, co ničí přírodu?

Auta a (jejich) nocni osvetleni. Systematicky vybijeji posledni jedince nejenom hmyzu a svym svetlem si je spolehlive pritahnou. Prestaneme jezdit autem? Zhasnem venku? Ano to by byl ten spravny navrat ke korenum o kterem mluvi autor.

Spíš bych se zeptal, proč se musí tolik cestovat? Proč musí být na cestě tolik aut, náklaďáků, vlaků nebo letadel?

Na co potrebujem vcely, kdyz stejne jidlo vozime z Polska.
A koho to zajima,ze je mene hmyzu,vzdyt mame obchody plne jidla a stale se muzeme prezirat a mit skrine plne nesmyslu.

Byla to ironie, ale kupa lidí takto bohužel zřejmě přemýšlí..

Velké lány jsou dědictvím komunistů - kolektivizace vesnice.
jj, je hrozné, jak Komunisti zničili USA a Austrálii



Méně hmyzu na předních sklech automobilů také souvisí s jejich lepší aerodynamikou. Nejlépe je to vidět při jízdě v hustém sněžení, kdy vločky díky mezní vrstvě doslova kopírují křivky auta. To samé se děje s lehkým hmyzem.

S tímto souhlasím, nicméně mému autu se za posledních 10 let nijak aerodynamika sama nezlepšila, a přesto hmyzu viditelně ubylo (třeba min. léto jsem auto pořádně nemyl ani jednou, ale to může být třeba jen "dobrým" rokem; stejně se nejspíš auta do 5 let zbavím úplně, bude o starost méně). Lehký hmyz - OK. A ten těžký?

tady se žvaní, že každý by chtěl nárůst počtu hmyzu, ale hlavně aby se to toho konkrétního člověka nedotklo. Kdekomu dnes stačí jediný komár v ložnici k hysterickému jekotu a rozstřikování jedovatého biolitu. Což teprve kdyby bydleli do dvou kilometrů od nějakého rybníka

Otázka je, kdo nebo co nás nutí bydlet u toho rybníka? Je to stejné jako s WC - víme, že ho doma musíme mít, ale asi si ho logicky nedáme do kuchyně, že?

Nemluvě o pesticidech, jejichž zákaz by přinesl minimálně dvoj, trojnásobné zdražení potravin, když dnes každý ječí, jakmile mají potraviny zdražit jen o pár procent. A co chudí, co skutečně na dražší potraviny nemají?

- Krásná úvaha, ale co se bude dělat až bude zem po vyčerpání a chemii mrtvá?!

- To co se stalo s civilizací Mayů. Vyčerpali zem, a civilizace se pro nemoci rozpadla.
Nebo co se stalo na Velikonočních ostrovech. Zničili stromy, začali živořit jen na tom malém ostrově.
Dokud společnost - celá na světě nepochopí, že základem našeho života je ta malá "šlupka" Země o několika decimetrech tloušťky , ve které rostou kořeny rostlin je základem života, tak se nic nového nestane.


Přírodní biotopy musí někdo udržovat. A to stojí velké peníze.

To poslední.. LOL! Jako vážně? Ne.. LOL Zajímalo by mne, kolik % HDP na rekultivaci krajiny museli dávat takoví dinosauři, když je biotopy dokázaly hravě živit přes 100 miliónů let, a to byl část jejich historie kontinent jedna obří poušť. A hlavně, kdo je střílel, aby (podle naší logiky) všechno nespásli a nesežrali?

každý pod takovým článkem je pro udržení počtu hmyzu v přírodě. Ale když má koupit chleba nebo mlíko nebo jinou potravinu, ofrňuje se, když to má o pár korun dražší.

No ale však, ne? Přeci účelem "chtít se mít lépe" by neměl být výsledek "všechno bude drahý" tedy "budeme se mít hůře".

Ale co, my se přeci nedáme. Máme přeci spoustu "hrdinů", kteří určitě navzdory tomu všemu, aby ukázali, že oni jsou ti lepší a propagandě nepodlehnou, půjdou a zapálí nějaké ty včelí úly. K čemu je potřebujeme, že? Lidstvo se přeci přizpůsobí. Jako vždycky. A planeta si taky nějak poradí. Jen některým asi nedochází, že oni pod pojem "lidstvo" spadat nemusí, podobně jako sice Spojenci vyhráli WWII, ale těm, co měli nad sebou (v lepším případě) náhrobky to už blahobyt nevrátilo.

---

Boj proti "zlým" (raději všem) bakteriím

https://www.stream.cz/adost/ 10016287-paraziti-na-parazitech-hrozi-nam-smrt (občas NSFW obrázky)

Tyto praktiky nezneužívají ani tak strach, jako spíš hloupost (nevzdělanost). Kdyby to všechno byla pravda, tak se divím, že lidstvo už nevyhynulo dávno v dobách, kdy jsme žádnou moderní medicínu neměli. A pokud jsme nyní údajně takto náchylní, měli bychom se spíš pídit po příčinách, a ne se snažit jen potírat symptomy.

Víte, proč se malé děti bojí bubáků*? Protože se ještě nedovzdělali v tom, že žádní nejsou.

To neříkám, že neexistují viry a podobné nářády, ale když nevíte, snadno se dáte ovládnout, a strach je dokonalou metodou, jak ovládat nejen nevzdělané masy, ale i jednotlivce. Když se bojíte, že o něco přijdete, začnete se chovat někdy často až iracionálně (jak se říká: topící se stébla chytá a problém je někdy ten, že se ten topící ve skutečnosti vůbec netopí, a ono stéblo jednak ani neexistuje a jednak stojí všechny prachy světa).

A víte, proč se někteří lidé bojí nekonstruktivních názorů cizích lidí? Protože ještě nepochopili, že na ně nemohou mít žádný vliv. A tak si ho pro jistotu sami vůči sobě vytvoří..

Motivace je dle videa jasná: vytáhnout z nás peníze. A já se zeptám: otravovali by nás tito lidé (resp. vymýšleli by tyto nesmysly), kdyby se k věcem, za které dnes musí platit, dostali bez cenovky? Až na pár bláznů asi ne, že?

OT:

Mimochodem, to, že v nás a na nás žijí parazité je pravda: jedná se o mnoho druhů bakterií a podobného neřádstva. Ovšem, žádný člověk, co nemá úplně vymytý mozek, by se jich neměl pokoušet zbavovat - většina jsou symbionti, a bez nich to s vámi nebude vypadat zrovna růžově:

https://ekonom.ihned.cz/c1-57858630-clov...-ekosystem

https://www.euc.cz/o-nas/newsletter-clan...e-bakterie

Toto je tak trochu problém peněžního systému: nikdo z nás nemůže být plně vzdělaný ve všech oborech, aby se nenechal napálit. Což ovšem znamená, že pokud vás neokrade někdo v oboru A, nepokusí se o to mnozí další v oborech B-Z. Byť neuškodí být vzdělaný obecně ve všem, asi tušíte, že systém, který vás do toho nutí jen proto, aby vás další neokradli, není o moc lepší než zákon džungle mimo civilizaci.

---

Zdravé potraviny, kam se podíváš: mléko, maso, zelenina - vše jedna radost

Jako třešničku na dortu jsem si nechal aféru, která nyní už docela dlouho hýbe naší zemí a to dovoz závadných potravin (hlavně masa). Pořadí příspěvků nechám schválně v pořadí, v jakém jsem je postupně (jak šla kauza) sepisoval. Můžete posoudit, jak moc jsem něco odhadl či neodhadl správně.

V tomto mají vegané jednu výhodu:

https://www.novinky.cz/ekonomika/495911-...aleni.html

Jen je zvláštní, že všechno je jen z Polska.

Pochybuji, že to je jediná země, ze které importujeme, která si nedává bacha na kvalitu potravin nebo na množství pesticidů. I když to vše může být pravda, klidně to může být i účelově zveřejňované (konkurenční boj? nestálo by za to prověřit preventivně všechen import i z ostatních zemí? Zvlášť, pokud stále platí, že existuje dvojí kvalita potravin, na kterou EU očividně kašle).

https://www.bbc.com/news/world-europe-47034219

Sice si i vegané musí jako my všichni hlídat pesticidy (zvlášť, pokud na krmení zvířat existují přeci jen poněkud laxnější normy, co se kvality krmiva týče - zelené stravy - než pro lidi, ale očividně pesticidy a jiné chemikálie si v tělech rády počkají), ale alespoň se nemusí zabývat "zdravým" masem.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalo...icidy.html

V této souvislosti by se snad hodilo říci jen to, že masožravci nemají většinou problém sníst i nemocné či rozkládající se maso (v podstatě ani všežravci)

Jaký je můj přístup k tomu? Budu potřebovat sehnat víc popcornu

Totiž, jak jsem si tak probíral skladbu našich potravin, co vlastně potřebujeme nakupovat? Ovoce a lesní plody (džemy, čaje, šťávy, ovocné pokrmy, přímý konzum) nám vyrostou na zahradě, vejce nám snesou slepice nejspíš do 1-2 roku, brambory vyrostou taky, zelenina rovněž, takže jediné, co musíme kupovat a na co si dávat pozor je vlastně jen cukr, sůl, mouka (těstoviny, pečivo, smažení), případně rýže a rostlinný tuk, případně kakao.

I mléko se dá nahradit (např. nákup sušeného rostlinného ve velkém, protože ta malá tekutá balení jsou předražená - někdy až 10x proti sypké verzi, nehledě na kravské mléko) a pro pečení (např. vykynutí kvasnic) ho stačí nasimulovat (voda, cukr, tuk). V této souvislosti se hodí zmínit:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/turist...1553182085

Na druhou stranu, samotným Arménům to tam asi neškodí. Jak jsem říkal: pro civilizovaného člověka je každý přírodní tvor horší než špinavá bomba


Ale to jsme trochu odbočili k mléku. Zpět ke zdravému masu.

Dobré prase všechno spase

A copak jsme se dočetli v článku, když ona aféra vypukla?

Varšava nicméně ujišťuje, že žádné maso z jatek, kde bylo zpracováváno maso z těžce nemocných či uhynulých krav, nepřekročilo hranice Polska.

A co jsme se dočetli o pár dnů později?

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ho...omika_cern

Kolik masa se už mezitím zpracovalo nebo sežralo?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/veter...&source=hp

https://www.novinky.cz/domaci/496570-mas...ovezi.html

https://www.novinky.cz/ekonomika/496641-...onily.html

(diskuze je už plná znalců, kteří jasně vědí, že tam polské maso bylo a že daná restaurace ani neplatila daně, protože určitě odmítala EET. A toto má prosím právo volit, myslete na to, až necháte ostatní lidi čím dál tím víc hloupnout - protože demokracie se zbavit nemůžeme. A role státu? Co když se ukáže, že to byl omyl? A co ovčané? Stát ukáže, tak začneme kamenovat? Pak chcete nějakou svobodu? Vždyť se sami pasujeme do role poskoků a užitečných idiotů. Bohužel pán nejspíš doplatí na nutnost vydělávat si peníze..).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jestl...&source=hp

Brácho, jedeme dál.. aby to nebylo hovězímu líto, přidalo se ještě kuřecí:

https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-tr...y-trhy_ele

Může to vypadat jako moje agitka, ale není. Protože, když projde kontrolou zprasené maso, na které se údajně dohlíží extra, co všechno pak projde kontrolou v případě veganského zboží, čímž myslím ovoce a zeleninu?

https://www.bezpecnostpotravin.cz/pestic...enine.aspx

https://www.vitalia.cz/clanky/pesticidy-...nine-2018/

Nabízí se klasický výrok "to bychom pak nemohli žrát nic". A není to nakonec lepší? Resp. co vám přijde zajímavější? Umřít hlady a nebo se otrávit? (v obou případech je to pochopitelně nadnesené).

Nedělal bych si ani moc iluze o svatém básnění ohledně domácí produkce:

https://stuz.cz/index.php?option=com_con...&Itemid=21

http://www.npolar.no/en/themes/pollutants/antarctica/

Pokud jsou pesticidy na jižním pólu, je šance, že je i do vaší zahrádky zanesl vítr z nějakého blízkého pole limitně blízká jistotě. Nicméně alespoň si tuto hladinu ještě nebudete záměrně zvyšovat chemickým postřikem přímo na svém pozemku.




To je vše, a já půjdu dělat něco užitečného. Třeba překládat titulky pro Filly