Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 3 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Člověk a život v utopii, ne-li v Equestrii
#1
Ty dříve neustálé, dnes již občasné příspěvky o tom, jak by lidi chtěli žít v Equestrii, že to je lepší místo pro život mi trochu "nedávají spát".

Jde o téma: http://bronies.cz/Vlakno-Chteli-by-jste-zit-v-Equestrii

Když pomineme, že Equestrie vůbec není tak růžová, jak si někteří představují, a i ne všichni poníci jsou hodní (dalo by se říct, že většina není, ale když je potřeba, najednou obrátí), dokázal by člověk vůbec technicky v Equestrii přežít, kdyby mu zůstal styl myšlení?

Odbočení: Samozřejmě, Equstrie je svým způsobem mnohem bezpečnější místo než Ponyland, kde vás prakticky zlikvidovali za každým druhým rohem, a většina tehdejší populace poníků by vás poslala po čase k šípku, jakmile byste se jim znelíbili.

Přiznávám, docela mne ovlivnil Smithův projev v Matrixu:
http://www.youtube.com/watch?v=TqxDOYQEkjI

Až na pár výjimek (lemry), většina lidí nedovede jen tak nečinně sedět a nic nedělat. Zkrátka, prožít nudu. Jedna věc je představovat si, jak nemusíte chodit do práce, ale zároveň vás děsí, když v ní jste, a třeba se hodinu nic neděje.

Víte, co je vysněná utopie? Ve světě poníků? Třetí generace. Téměř žádné konflikty, všichni se mají rádi, slušně na sebe mluví (až na pár výjimek), všichni spolupracují pro dobro komunity. Je samozřejmě pravda, že i tady se můžete utopit, ale to jsou spíš čestné výjimky. Taktéž katastrofy tu nikdo nezaznamenal už hodně dlouho.

Lidé (bronies) to odmítli, protože bezkonfliktní prostředí je nudné. Jedna věc samozřejmě je koukat se na to v televizi, druhá věc je v tom žít. Ale myslím si, že snad lidský mozek prostě potřebuje nějaký konflikt, který ho nutí ho řešit, ať už ho prožije a tedy přímo, a nebo to jen vidí v televizi a "nadává" na to.

Žít v utopii znamená nevyvíjet se, a zdegenerovat.

Equestrie možná vyhlíží lépe než naše Země, ale zkuste se zamyslet, zda byste byli schopni přežít ve společnosti, která je sice moderní, ale v zajišťování potřeb obyvatelstva je v některých ohledech spíše individuální než globální. Pokud byste chtěli mít ráj, využijte své finance a odstěhujte se do chudších zemí, kde budete bydlet na samotě, tak říkajíc v ráji, a své potřeby si budete zajišťovat sami:

Žádné starosti s válkami (pokud se k vám nedostanou osobně), žádní nevrhlí spoluobčané, prostě krásný život, bez stresu (maximálně v tom, že nemáte co jíst). Budete žít v míru s přírodou, a nakonec vás smete asteroid (i s tou přírodou).

Žít v Equstrii se dá, protože je svým způsobem normální, stejně jako ten náš svět. Až na občasné problémy, jako že Vám odletí dům nebo ho odtáhne Macintosh Pinkiesmile

V lidské společnosti existuje jen pár skupin, kterým by nedělalo potíže se v Equstrii, natož v něčem co se utopii blíží, aklimatizovat:

- Budhističtí mniši
- Afričtí křováci
- pralesní lidé

Do které skupiny patříte vy? Ajsmug

Jistě v i Equstrii by se našla místa, kde by takový tvor jako je člověk mohl žít, aniž by ho to "zničilo", většinou někde v ústranní jako Zecora (už jen proto, abyste se nezbláznili z Pinkie Pie - to je další věc, jak by na vás působila její přítomnost: asi by vás vytočila jako Crankyho).

Zatím mi bohužel chybí celkové zobrazení práce poníků. Pokud byste se teda nechtěli uplatnit při stavbě domů či ručních pracech (na druhou stranu, vědět, že mě to uživí, asi bych taky šel ráno projet pole, nakrmit zvířata a v klidu si jít lehnout, zvlášť vědět, že úroda bude a když budu makat, nebude mi pršet za límec). Lepší než stresová práce v kanceláři. Ale dokázal bych to dělat po zbytek života? Vydržel bych tu jednoduchou rutinu?

Protože je ale Equstrie civilizovaná společnost, jistě tu musí být podobné profese jako máme my. Odborníci musí navrhnout, postavit a spravovat vodní elektrárnu. Za zadkem vám bude stát předák, který vás bude komandovat.

Takže, proč bychom se tam měli stěhovat?

Nemějte obavy, že byste pro Equestrii byli zhoubou. Vypusťte tam místo vás medvěda nebo tlupu šimpanzů, a to budete teprve koukat.

Protože bych nechtěl mít duplicitní téma, nemusíme si jako cílovou utopii představovat zrovna Equestrii.

Co třeba mírumilovní Na'vi a jejich svět?

Hlavní problém ekologické utopie je záměrná likvidace planety její ochranou. Pokud se budete chovat jako lesní lidé, kteří opečovávájí každou rostlinu, což je jinak v pořádku, necháte sice přežít své okolí v podobě, do jakého jste se narodili, ovšem za pár set tisíc let Doba ledová vyhubí vše, co zde žije. Pokud náhodou nikoliv, změní se klima. A pokud nás nezničí ani dopad asteroidu, zcela jistě nás zahubí Slunce. Jenom civilizace, která je technicky na výši, je teoreticky schopna udržet život, i za cenu ztrát (když to takhle půjde dál, ztratíme půlku stáda... a zachráníme tu druhou, která za to stojí!). Nelze žít v této utopii a zároveň zajistit její přežití. Je třeba najít rovnováhu. Nemůžete budovat kolonie ve vesmíru bez toho, abyste čerpaly zdroje planety. Za dobu historie Země zmizelo z povrchu více než 99% všech druhů zvířat a rostlin. I kdyby lidstvo svou blbostí vyhubilo polovinu planety, stojí to 0.5% za takový povyk? Že se chováme jako zvířata? Napadla vás představa, jak by se chovali ti "hodní" dravci z přírody, kdyby měli naše možnosti?

Ekonomická utopie je teoreticky možná, pokud zároveň proběhne technologická utopie. Bude-li svět řízen stroji, a potřeby každého člověka budou plně uspokojeny (samozřejmě s tím, že bude usměrněna představa, co jedinec potřebuje), kdo by potřeboval peníze a tedy i pracovat? Budeme mít vzdělání, jídlo, zábavu, popř. i tu náboženskou utopii, nebudou války, násilí (protože jedinci se sklony k násilí se jednoduše z genofondu vyřadí, stejně jako zmizí sice humánně, ale nelogicky podporovaná vadná DNA jako je narození dětí, kterým ani současná technika nedává víc než pár let života jen proto, že by bylo nehumání plod zabít (či kvůli citům matky)).

V takovém světě nebude třeba ani politika, natož různá hnutí za práva žen či homosexuálů. Lidstvo jakožto druh by se určitě změnilo k nepoznání.

A protože nemáme kouzla, musí holt nastoupit technika. Pokud bychom si připustili světlou budoucnost, ve které budou lidé žít v míru nejen se sebou, ale i s přírodou, a zajistí, že bude život pokračovat dál na jiných planetách, je možná dobře, že se tak naučíme jen za cenu ztráty jedné geologické etapy na Zemi, než abychom zničili zbytek vesmíru (i kdybyste nakrásně odpálili všechny atomovky a vypustili všechen odpad co máme do řek, za desítky či stovky tisíc let, maximálně miliony, tu bude vzkvétat nový život a možná i nová civilizace).

Ano, je smutné, že lidstvo svou činností způsobuje, že tvorové jako je Panda Velká či koráli jsou na pokraji vyhynutí, protože jsou velmi citiliví na změnu prostředí. Ale ruku na srdce: co myslíte, že se s nimi stane, až se země oteplí sama o víc než 2 stupně vlivem změny dráhy nebo naopak ochladí kvůli zamrznutí? A to bez našeho zásahu.

Tato planeta je schopná ve standardní podobě udržet jen jednu formu života: jednobuněčné organismy.

Necháme to tak? Pod falešnou morálkou odsuzováním všeho, co naše technická společnost produkuje, a budeme si představovat, jak krásné by bylo žít v přírodě, kde by vás z jedné strany láskou oblizoval koník a v druhé byste drželi satelitní telefon? Rainbowlaugh

Umíte si vůbec představit reálnou utopii, ve které by se dalo dlouhodobě žít a hlavně přežít?

A do jaké míry? Byl by moderní člověk schopen přežít v přímé konfrontaci s našimi předky z doby kamenné?

Jak lze utopii udržet v globálním meřítku? (zajistit, aby se nic "nepokazilo" - pro mírumilovnou společnost by musel být ohromný šok, kdyby zemřely miliardy lidí/tvorů, kteří jsou její součástí na jedné z planet, v důsledku vesmírné katastrofy).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Ohlásit
#2
Jednoduchá odpověď. Nedokážu.
Proč? Protože už přímo v definici slova utopie je psáno nereálná.

Pokud jako utopii budu brát něco co není utopie, ale je to prostě svět, který by byl pro mě ideální, tak říkám technologický pokrok a transhumanismus (http://cs.wikipedia.org/wiki/Transhumanismus ).
Protože prostě neovládáme magii, tak si musíme pomoci technikou.

Ono se řekne, ideální svět. Ale co na to říct...
Dokážu popsat, jak bych si představoval reálný ideální svět, ale to už není ta utopie, kterou popisuješ...

Co bych mohl říct je, že utopie by byla, kdyby byl člověk bohem a mohl dělat cokoliv by chtěl... Ale to taky nejde. Je to jako hrát hru s cheaty. Člověka to přestane bavit.

Život je hra a hra je zábavná pouze pokud je to zároveň výzva.
Ohlásit Varovat
#3
S tou ochranou přírody je to takový vtipný. Nechráníme jí kvůli přírodě samotný, ale jenom kvůli sobě. Schválně se zeptejte lidí, jak se stavěj k ochraně pand a jinejch hezkejch zvířatek a jak k ochraně parazitů nebo téměř vymýcejch nemocí ;-) Země zřejmě už několikrát prošla fází, kdy veškerej život téměř zmizel. Vždycky to následně vedlo k obrovskýmu skoku ve složitosti organismů. Samozřejmě v řádu milionů let, což je na nás hrozně dlouho. Vyhubení jednoho druhu opravdu neznamená nic.

Já jsem pro ochranu přírody. Protože se mi líbí taková jaká je, protože jsem sentimentální. Považuju to za dostatečnej důvod a nemám rád, když to někdo obhajuje ideologicky.

S tim, k čemu povede vývoj techniky bych si vůbec nebyl jistej. V takhle dlouhodobym výhledu může úplně změnit naše prostředí a možná i naší biologickou podstatu a tim i náš způsob života a myšlení, hodnoty.
drunken mantis grabs your ass
Ohlásit Varovat
#4
Ano, četl jsem českou definici Utopie..

Utopie (z řec. ου τόπος ú-topos, žádné místo, „nikde“) je idealizovaná představa nereálné lidské společnosti, obce nebo státu. ..... V širším významu označuje něco sice žádoucího, ale neskutečného, nereálného a nemožného.

Nicméně anglická je poněkud stručnější:

A utopia /juːˈtoʊpiə/ is a community or society possessing highly desirable or perfect qualities.

Foxtrot: jak píšeš, pokud dostaneš vše, po čem toužíš, a neb jsi Bůh, používáš cheaty, z podstaty tě to neuspokuje..

Zmok: vývoj techniky, to je velká neznámá. Všichni se snaží odhadnout, kde budeme za 50 či 100 let, ale zjistěte si, jakou měli představu o blízké budoucnosti lidi na konci 19. století a pak v polovině 20. století. Lidi děsí představa, jaké zbraně budeme mít, přitom už jen fakt, že planeta plná atomovek stále žije je povznášející. Daleká budoucnost s využitím techniky se právem jeví jako utopie, protože nemáme nikdo ani představu, kam až se může lidstvo dostat (prakticky jsme teprve vylezli z jeskyně).

Docela bych věřil i tomu, že se význam slova Utopie posune. Resp. to, co dneska považujeme za utopii, se jí stane, ale už tomu samozřejmě nebudeme říkat utopie, ale "zase to blbý pondělí" Pinkiesmile

Vezměte si kupříkladu http://en.wikipedia.org/wiki/Utopia#Scie...technology

Jak daleko je tato utopie od toho stát se realitou? Jedno, dvě století? Uměli by se lidé ve středověku představit, že jejich celoživotní strasti, jako je smrt na z dnešního pohledu trapné choroby, bude jednou jen kapitola v učebnici dějepisu?

Je možné vysledovat, že čím více toho máme, tím méně nás to zajímá? Možná je to tím, že zrovna v té době žijeme, ale proti technologickému pokroku téměř ve všech oblastech během 20. století, kde jsme teď? Vývoj se zpomaluje. Možná tím, že to snadné jsme už vynalezli. Možná tím, že se máme dobře, takže zájem o vývoj upadá? Že každý rok vyjde nová verze iPhone nepovažuji za pokrok.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Ohlásit
#5
Já za nejvyšší (a doufám že v nějaké budoucnosti dosažitelnou) metu lidské evoluce, nejvyšší (a doufám někdy realizovatelný) stupeň lidské vyspělosti a civilizovanosti považuji stav, kdy člověku bude stačit k přežití, když bude jen spát nahý na holé skále a žrát suché kamení.

A modlím se, aby toho vývojového stupně bylo dosaženo dříve, než bude nezbytně nutné, aby ho pro lidské přežití už dosaženo bylo (a už nezbývá příliš mnoho času, než ta nutnost nastane).
Prominutím schvaluješ to, co jsi prominul a souhlasíš, aby se to stalo znovu.
Člověk by si měl nechat zajít chuť na vracení facek, dokud není schopen si sehnat drátěnou rukavici.
Spravedlnost je víc než vztah.
Ohlásit Varovat
#6
No, ať na to nezapomenu... Ještě jsem to nepročetl celé a víceméně s tebou souhlasím, ale v jednom bodě ne. Utopie potřebuje jako každé progresivní státní zřízení nepřítele. Pokud je tato myšlenka splněna, nedegeneruje.
[Obrázek: utopie_by_elevea-d72fwms.png]
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ohlásit Varovat
#7
Tak v technologické utopii netřeba nepřítele vytvářet. Bude jím sám člověk, takže účelem všé té techniky okolo bude chránit nás před námi samými (před naší přirozeností).

Každý máme asi nějakou představu o tom, jak by taková utopie mohla vypadat.

Spíše jde o to, jestli byste v ní podle vás mohli existovat. Já si tím nejsem tak jistý. A jak napsal Foxtrot. Respektive, nemusíte být bůh, ale pokud máte zaručeno, že se vám nic nestane a všeho máte dostatek, tak jde také vlastně o použití chetů IDDQD a IDKFA, a jak dlouho by vás to pak bavilo? Nezačaly by skupinky lidí dělat "neplechu" jen proto, aby se vymanili ze sterotypu ráje? Bez nějaké lepší kontroly podle mne určitě.

Vlastně, na Zemi existuje pár společenství, které by se jistém větším či menším měřítku daly považovat za utopii: mraveniště, terminiště a včelí úl. Není to sice utopie z ohledu bezpečnosti, ale celé se to chová jako jeden celek. Ovšem za cenu, že jedinec je defakto zbaven možnosti se sám rozhodovat (on ani defakto vzhledem ke svému mozku moc nemůže). Ale dosadit do toho lidstvo, když každý z nás je individualista? (nebo většina)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Ohlásit
#8
Je to otázka. Existují asi dvě cesty (možná je jich víc, ale nevím o nich), jak zabezpečit existenci.
Buď se snažíš zajistit existenci společnosti jakožto celku vyšší důležitosti a skrz to se zaručuje přežití jedince, nebo se snažíš zajistit existenci jedince a společnost je jen nástroj, jak toho dosáhnout.
No, možná by se tam dala ještě zahrnout třetí cesta, kdy se snažíš zachovat existenci jedince, ale na společnost se vyprdneš, pak bys ale pro sebe potřeboval planetu a zemřel sám a bez potomků Twilightsmile.

Historický vývoj tak nějak ukázal, že lidstvo je nejspíš schopno dosáhnout té druhé varianty, ale já osobně si nejsem jistý, jestli to je cesta k utopii. Takový zajímavý příklad prvního typu je Hellstromův úl od Herberta. Něco takového je ovšem hodně vzdálené i těm nejdogmatičtějším komunistům. Obecně Herbert, jak ho známe, si rád hraje s utopiemi různých typů. Tady to ovšem dotáhnul ad absurdum. Velmi odvážná myšlenka je třeba zpracována v knize Hvězdná pěchota od Heinleina, ve které se stýkají dvě civilizace - broučí s absolutním komunistickým zřízením a lidská s diktaturou vojenské junty. Komu čest, tomu čest. Heinlein byl tak chytrý (možná i zbabělý, těžko říct - přece jen doba, kdy to psal, byla na ostří nože), že nenechal vyhrát ani jednu stranu.
Obecně ale jako každá stavba i společnost se musí stavět od jedince. Pokud bude v dané společnosti existovat absolutní rovnostářství (tedy ne "majetkové", jak si mnozí představují, ale především to uvědomění si svého příspěvku pro společnost a tedy - rovny jsou si jakékoli profese, protože je každá třeba), můžeme tvrdit, že jde o utopii.
Jenže člověk jakožto jedinec se musí odlišovat od ostatních, protože vedle snahy o přežití jedince je tu taky "malá" soutěž o rozmnožování. Tyhle dvě věci se mezi sebou bijí a výsledkem jsou velmi "problematické" situace, kdy zabití soka při boji o družku/druha je nejefektivnějším řešením, ale nemůžeme, protože máme nějakou teorii společenské smlouvy, kterou většina společnosti dodržuje, a viník je tvrdě trestán. Takže soutěžíme ve způsobu ekonomického zabezpečení rodiny a tím pádem z principu nemůže rovnostářství nastat.

Jak z toho ven? Zatím nijak. Tedy do té doby, dokud bude existovat vazba žena-dítě. Ženy totiž do rozmnožování vkládají docela dost energie, musí si tedy vybírat správné muže a ti mezi sebou kvůli tomu soutěží. V okamžiku, kdy lidstvo vyřeší samostatný vývoj dítěte, část výběrových mechanismů zmizí, či změkne jejich důležitost. Je paradoxní, že ačkoli "rodina je základ státu", je zároveň pro člověka překážkou k cestě za utopií. Jen Celestie ví, jak to dopadne Twilightsmile.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Ohlásit Varovat
#9
Jako svobodné ničím neohraničené vědomí nevidím problém v tom odstěhovat se jako poník do equestrie. jedná se jen o změnu formy z lidské na barevnou poníkonvskou respektive změnu světa na equestrii. Jiný svět jiná zkušenost. Byla by to nuda kdyby bylo všechno stejný. Stejně tak změna aby místo bojování a škodění druhým si můžou lidi třeba pomáhat a podporovat se.(každý má svobodu volby už teď) Stejně tak tu můžeme zůstat a do equestrie se přesouvat jen ve snech to je přece také zajmavé. Debaty o elektrárnách jdou mimo mě Před pár stoletími elektřina vůbec nebyla a lidi taky žili. stačí být flexibilní Twilightsmile
Ohlásit Varovat


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: Martin